Česká národní rada 1992 – 1992

Generální prokurátor České republiky Jiří Šetina zaslal odpověď na otázku poslance ČNR Jiřího Vyvadila dopisem ze dne 16. 10. 1992.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď generálního prokurátora České republiky Jiřího Šetiny na otázku poslance Jiřího Vyvadila. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Příloha sněm. tisku
č. 78 E

Generální prokuratury České republiky k interpelaci poslance ČNR JUDr. Jiřího Vyvadila, přednesené dne 23. 9. 1992 na zasedání České národní rady

Dne 23. září 1992 na zasedání ČNR přednesl poslanec JUDr. Jiří Vyvadil interpelaci, v níž požádal Generální prokuraturu České republiky o informaci ve věci řešení problematiky prostituce, a to jak z hlediska právních předpisů upravujících živnostenské podnikání, tak i z hlediska postihu prostituce podle trestněprávních předpisů.

Pan poslanec se ve svém dotazu dotkl problému, kterému v současné době věnují hromadné sdělovací prostředky značnou publicitu, bohužel poněkud jednostrannou, vycházející ze špatných premis.

Souhlasím s panem poslancem Vyvadilem, že současná právní úprava prostituce není řešena. Nedostatek této úpravy nahrazují obce vyvdáváním obecně závazných vyhlášek. Z právního hlediska však s takovým řešením nelze souhlasit.

Generální prokuratura České republiky proto již 16. září 1992, poté, kdy jí krajská prokuratura v Ústí n. Lab. předložila vyhlášku rady města Dubí, zaslala předsedovi ČNR legislativní návrh na zrušení zbývající části zákona č. 241/1992 Sb. z. a n., který místní úpravě brání, a nebyla to první iniciativa prokuratury v této věci. Předsednictvo ČNR však na návrh nereagovalo. Je to konečně pochopitelné, protože Česká národní rada řeší aktuálnější problémy.

Z pohledu, veřejnosti, který je ovlivněn jednostrannými informacemi hromadných sdělovacích prostředků, se však prokuratura nyní jeví jako orgán, který prostitutkám nadržuje a práci obecních a městských zastupitelstev ztěžuje.

Pravý opak je pravdou. Prokuratura vychází z pojetí prostituce, z něhož vychází právní úprava, kterou náš stát převzal ještě z Rakousko-Uherska. Podle tohoto pojetí byla činnost prostitutek považována za společensky nežádoucí, živnostensky jí nebylo dovoleno provozovat a za určitých podmínek (veřejné pohoršení, ohrožení pohlavní chorobou) byla trestána.

V roce 1950 byla ustanovení dřívějších právních předpisů upravujících trestní postih zrušena.

Protože stále vychází z toho, že se jedná o činnost nedovolenou, zákonem neupravenou, není možno na její provozování bez další právní úpravy vydávat živnostenské oprávnění a zdaňovat ji. Podobně jako nevydáváme živnostenský list zloději a krádeže nezdaňujeme (stejně tak hazardní hráče apod.).

Jako argument je třeba uvést i to, že zdanění by ve svých důsledcích znamenalo, že stát kořistí z prostituce, takže se dopouští trestného činu kuplířství.

Argumentem pro to, že prostituce je činností nedovolenou, je právě toto ustanovení v trestním kodexu. Vždyť pokud by prostituce byla činností nebo podnikáním jako kterékoliv jiné, pak by nemohl být za zprostředkování takového podnikání nikdo trestán pro trestný čin kuplířství.

Konečně ani nyní nic nebrání obcím, aby prostitutky postihovaly podle zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Především přichází v úvahu postih pro přestupek proti veřejnému pořádku podle § 47 odst. 1 písm. c), jehož se dopouští každý, kdo vzbudí veřejné pohoršení, pokud hrubost neslušnosti nebo výtržnictví nedosáhne již intenzity trestného činu výtržnictví podle § 202 trestního zákona.

Prostitutky lze postihovat též pro přestupek na úseku podnikání podle ustanovení § 24 odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích, protože neoprávněně provozují jinou výdělečnou činnost. Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 10 000,- Kčs; jeho objasňování však patří do povinností orgánů policie.

Orgánům policie náleží též prokazovat, zda prostitutky provozují tuto činnost ve "větším rozsahu", tedy soustavně, zda je páchána po živnostensku a má charakter soukromého podnikání. Při prokázání většího rozsahu takové činnosti (t. j. většího počtu akcí), která je nepochybně provozovaná s cílem získat trvalý zdroj peněžních příjmů, je dáno důvodné podezření z trestného činu neoprávněného podnikání podle § 118 tr. zákona.

Je však třeba uvést, že povinnost zahájit v takových případech trestní stíhání náleží orgánům Policie České republiky, konkrétně vyhledávacím orgánům nebo vyšetřovatelům policie, kteří v případě zjištění, že trestný čin byl spáchán určitou osobou, zahájí trestní stíhání a proti podezřelé osobě vznesou obvinění.

Prokuratuře v těchto věcech nepřísluší ani vyhledávat tuto trestnou činnost, ani zahajovat u konkrétních osob trestní stíhání, protože tato povinnost podle zákona náleží orgánům policie.

Generální prokuratura ČR v současné době nemá poznatky, zda orgány policie tuto protiprávní činnost stíhají.