Ministr mezinárodních vztahů České
republiky Josef Zieleniec zaslal odpověď na interpelaci
poslance ČNR Alfréda Frommera dopisem ze dne 14.
10. 1992.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, předkládám České národní
radě odpověď ministra mezinárodních
vztahů České republiky Josefa Zieleniece
na interpelaci poslance Alfréda Frommera. Odpověď
je přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha: 2 listy
Příloha sněmovního tisku
č. 78 C.
|
MINISTR MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ ČESKÉ REPUBLIKY |
V Praze dne 14. října 1992
Č.j.: SM-178/92
Vážený pane poslanče,
prostřednictvím sekretariátu předsedy
České národní rady jsem obdržel
Váš dotaz ze dne 23.září 1992,
ohledně něhož Vám sděluji:
Ministerstvo mezinárodních vztahů České
republiky, zřízené zákonem č.
167/1992 Sb., vypracovalo jako jeden ze svých základních
dokumentů materiál"Koncepce české
zahraniční politiky a aktivity MMV ČR v období
předcházejícím vznik samostatné
České republiky", který schválila
vláda ČR a který je nyní předmětem
projednávání zahraničím výborem
České národní rady.
Pokud jde o prvou část Vašeho dotazu, tzn.
záměry MMV ČR ve vývoji vzájemných
vztahů mezi ČR a SRN, a to zejména v případě
rozdělení ČSFR, uvádím s odvoláním
na shora citovaný materiál:
Hlavním úkolem České republiky jako
nastávajícího samostatného státu
je prosazovat a hájit životní zájmy
svých občanů. To znamená podporovat
stabilitu ČR, její bezpečnost a prosperitu.
Pro dosažení tohoto cíle mají zásadní
význam (z mezinárodního hlediska):
- vyrovnané a vzájemně výhodné
vztahy a partnerská spolupráce s Německem
- optimální vztahy s našimi sousedy, především
Slovenskem, Rakouskem, Polskem, ale i Maďarskem
- politická, hospodářská a obranná
integrace ČR do hlavních evropských a transatlantických
organizací
- přátelské vztahy s USA, Francií,
Velkou Británií i dalšími státy
světa.
Sousední sjednocené Německo patří
k předním evropským i světovým
mocnostem. Je považováno za hnací sílu
evropské integrace. To je i hlavní důvod,
proč je Německo jednou z priorit naší
zahraniční politiky. vzájemné vztahy
jsou ovšem asymetrické: jsou-li pro nás vztahy
k Německu prioritou, mají vztahy k ČR pro
Německo jen dílčí význam. Naše
budoucí členství v ES by však mělo
i tuto asymetrii zeslabit.
Význam Německa pro náš stát je
pro nejbližší dobu patrný zejména
ve dvou oblastech: potřebujeme jeho hospodářské
investice a zároveň jeho politickou podporu. Bez
investic nedojde k hospodářskému ozdravění,
bez politické podpory se ztíží naše
cesta do evropských institucí.
Vztahy s námi jsou však přes uvedený
určitý nepoměr důležité
i pro SRN; chce-li Německo harmonovat s dnešní
evropskou a světovou politikou a získat plnou důvěru,
musí mít dobré vztahy především
se svými sousedy. Němci potřebují
zbavit Evropu strachu ze sebe samých. bude-li Česká
republika provádět vyváženou politiku,
nemusí se politické ani hospodářské
síly Německa obávat. Naopak jí může
plně využít ve svůj prospěch
tak, jak to již dlouho dělá např. Švýcarsko,
Rakousko, Dánsko či Nizozemí.
V konkrétní rovině bude česká
zahraniční politika usilovat o převedení
smlouvy o dobrém sousedství a vzájemné
spolupráci mezi ČSFR a SRN na Českou republiku.
Při spolupráci s Německem se budeme orientovat
na budoucnost a na otázky, které náš
nerozdělují, ale spojují. Zaměříme
se na získání podpory pro významné
hospodářské projekty, pro napojování
na evropské energetické, dopravní a komunikační
sítě.
Budeme podporovat spolupráci v příhraničních
oblastech a naplňovat dohody se spolkovými zeměmi
(Bavorsko, Severní Porýní-Vestfálsko,
Badensko-Württembersko, Sasko), které byly uzavřeny
nebo předjednány předchozí vládou
ČR. Předmětem naší pozornosti
budou i podmínky pro dobrou spolupráci v ekologii,
vědě, školství a kultuře.
Ve vztahu ke společné minulosti a jejím četným
stinným stránkám se česká zahraniční
politika vyhne krokům, které by narušovaly
vzájemné vztahy a slibnou tendenci k jejich přirozené
rovnováze. Přitom bude ovšem důsledně
chránit zájmy občanů ČR a nepřipustí
posun zákonem stanovené hranice pro restituce.
Budeme vytvářet předpoklady k tomu, aby česko-německá
spolupráce neprobíhala jen na vládní
či parlamentní úrovni, ale aby se s ní
ztotožnili i občané obou států.
Druhá část Vašeho dotazu však není,
vážený pane poslanče, dostatečně
konkrétní. V prvé části odpovědi
jsem záměrně poukázal na intence obsažené
v oficiálním dokumentu MMV ČR, zpracovaném
mými nejbližšími spolupracovníky
na ministerstvu, to znamená, že vztahy ČR k
Německu netvoří jakousi samoúčelně
izolovanou kapitolu, nýbrž organicko součást
vyvážené české zahraniční
politiky.
Pokud tedy "zprávy ve sdělovacích prostředcích"
se shora uváděnou koncepcí nekorespondují,
věřím,že tato odpověď uvede
problematiku na správnou míru; v opačném
případě by bylo třeba druhou část
Vašeho dotazu skutečně konkretizovat.
S pozdravem
Josef Zieleniec v. r.
Vážený pan
Alfréd Frommer
poslanec ČNR