Ministr zdravotnictví České republiky Petr
Lom zaslal odpověď na interpelaci poslance ČNR
Pavla Hirše dopisem ze dne 16. 10. 1992.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady předkládám České národní
radě odpověď ministra zdravotnictví
České republiky Petra Loma na interpelaci poslance
Pavla Hirše. Odpověď je přílohou
tohoto sněmovního tisku.
Příloha:
Příloha ke sněmovnímu tisku
č. 78 B
|
MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Petr LOM |
V Praze dne 16. října 1992
č. j. SM 28541
Vážený pane poslanče,
dovolte, abych Vám odpověděl na interpelaci,
kterou jste vznesl na 4. schůzi České národní
rady dne 25. 9. 1992. Tato Vaše interpelace je v souvislosti
se zavedenou kategorizací léčiv, kde uvádíte
možné finanční znevýhodnění
pacientů při nutnosti spoluúhrady a uvádíte
příklady výměny léků
u diabetika pro alergické reakce nebo vitaminoterapii při
onemocnění roztroušené sklerózy.
Vážený pane poslanče, dovolte, abych
celou problematiku osvětlil.
Tzv. kategorizace léčiv vstoupila v České
republice v platnost dne 15. 9. 1992 tím, že nabyla
účinnosti vyhl. č. 426/92 Sb., o úhradě
léčiv a prostředků zdravotnické
techniky. Přílohu této vyhlášky
tvoří seznam léčiv a prostředků
zdravotnické techniky, ze kterého vyplývá
konkrétní výše úhrady léčiva
či prostředků zdravotnické techniky,
předepsaného ošetřujícím
lékařem smluvního zdravotnického zařízení
na lékařský předpis nebo poukaz. V
seznamu uvedená léčiva a prostředky
zdravotnické techniky jsou rozdělena mj. do tří
skupin (kategorií), a to podle způsobu jejich úhrady
ze strany Všeobecné zdravotní pojišťovny
(VZP):
Většinu položek hradí VZP plně
(pacientům jsou tedy v lékárnách vydávána
bez nutnosti jakékoliv úhrady), u části
položek VZP hradí pouze část jejich
ceny (rozdíl oproti prodejní ceně lékárny
pacient doplácí), zbytek položek VZP nehradí
vůbec a ceny těchto přípravků
pak pacient hradí v plné výši. V textu
Vaší interpelace, vážený pane poslanče,
se domnívám, že jste měl na mysli tu
skutečnost, zda je vždy nutná, či nezbytná,
ať již částečná nebo plná
úhrada ze strany pacienta u těch léčiv,
jejichž cenu VZP hradí částečně,
případně vůbec ne. K tomu mohu dodat
velmi důležitou skutečnost, která bohužel
ne vždy je sdělovacími prostředky uváděna
a zdůrazňována, že v odůvodněných
případech, vyžaduje-li to zdravotní
stav nemocného podle doporučení ošetřujícího
lékaře, učiněného po dohodě
s revizním lékařem příslušné
zdravotní pojišťovny, uhradí příslušná
zdravotní pojišťovna (VZP), léčiva
nebo prostředky zdravotnické techniky nad rámec
stanoveného cenového limitu - viz ustanovení
§ 13 odst. 4 zákona č. 550/91 Sb., o všeobecném
zdravotním pojištění. Toto ustanovení
je pak blíže vymezeno zněním §
2 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 426/1992 a § 2
odst.8 písm. b) vyhl. č. 27/1992 Sb., kterou se
mění a doplňuje vyhláška č.
61/1990 Sb. o hospodaření s léky a zdravotnickými
potřebami, které se týkají rozhodovací
pravomoci revizních lékařů pojišťovny.
K Vámi uváděným příkladům
mohu poznamenat, že po náhradě dříve
používaných domácích inzulínů
našimi chromatograficky čištěnými
inzulíny před 10 lety, se výskyt kožních
alergických reakcí - už dříve
ne častý - dále výrazně snížil.
Nejčastější alergickou reakcí
po zahájení léčby inzulínem
může být zarudnutí nebo zduření
v místě vpichu, které přetrvává
několik hodin. Během další aplikace
vsak zpravidla dojde k desenzibilizaci a tyto reakce už se
neobjevují. Velmi vzácně přetrvávají,a
pak je třeba nahradit dosavadní inzulínový
preparát jiným s menší antigenní
účinností, tedy některým z
dovážených monokomponentních inzulínů
nebo inzulínem lidským. Pokud se týká
Vaší zmínky o roztroušené skleróze
je bohužel pravda, že přes veškerý
pokrok v medicíně, léčba roztroušené
sklerózy je velmi problematická. Po více
než 30 leté zkušenosti naší Henerovy
školy se osvědčuje polyvitaminová terapie,
a to vitamín E, vysoké dávky vitamínu
C a vitamíny řady B. Pokud tito pacienti leží
v nemocnici, dostávají vitamíny injekčně.
Vážený pane poslanče, chápu Vaši
interpelaci jako výraz obavy, aby nedošlo k možné
dlouhodobé finanční zátěži
těch pacientů, kteří mají ze
zdravotního hlediska zapotřebí léčbu
takovými léky, které Všeobecná
zdravotní pojišťovna nehradí v plném
rozsahu.
Mohu Vás ujistit, že k tomuto zatížení
nedojde. V těchto případech předepisující
lékař uvede, že lék je nutný
a revizní lékař pojišťovny (který
má své normální ordinační
hodiny), potvrdí plnou úhradu pojišťovnou,
jak jsem již s odvoláním na příslušné
právní předpisy uvedl výše. Mechanismus
schvalování výjimek podle předpisu
ošetřujícího lékaře byl
upraven pokynem Ústřední pojišťovny
všem Okresním pojišťovnám a v současné
době je v platnosti.
Tento způsob je běžný a týká
se tedy uvedených zahraničních inzulínů
a vitamínů. Bylo by však možno uvést
další příklady, u kterých je
postupováno obdobně. Pokud se týká
způsobu jakým bylo provedeno zařazování
léků do jednotlivých kategorií, byla
tím pověřena kategorizační
komise podle pravidel dodržení seznamu "Essentials
drugs" vydaného Světovou zdravotnickou organizací.
Seznam léků je pak vydáván Ministerstvem
zdravotnictví České republiky po dohodě
s Ministerstvem financí České republiky po
předchozím dohodovacím řízení
s Českou lékárnickou komorou a se zástupci
zdravotních pojišťoven. Seznam podléhá
aktualizaci, ze zákona nejméně jednou ročně.
Jsem si vědom toho, že transformace zdravotnictví,
při změně dosavadních způsobů
poskytování zdravotní péče
může vyvolat ve veřejnosti mnoho nejasností.
Budu proto rád, když budu moci být nápomocen
při jejich vyjasnění.
S poděkováním za spolupráci
Petr Lom v. r.
Vážený pan
Dr. Ing. Pavel Hirš, CSc.
poslanec ČNR