Česká národní rada 1992 – 1992

Místopředseda vlády a ministr financí České republiky Ivan Kočárník zaslal odpověď na interpelaci poslance ČNR Václava Trojana dopisem ze dne 16. 10. 1992.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady předkládám České národní radě odpověď místopředsedy vlády a ministra financí České republiky Ivana Kočárníka na interpelaci poslance Václava Trojana. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha: 2 listy

Příloha ke sněmovnímu tisku
č. 78

V Praze dne 16. října 1992
Čj. 113/56 456/92

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci, týkající se oblasti výdajů na investice vysokých škol, bych rád uvedl řadu skutečností, které podle mého názoru mohou přispět k vyjasnění celé problematiky.

Při sestavování státního rozpočtu na rok 1992 bylo v kapitole ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy stanoveno vyšší tempo růstu výdajů pro běžnou investiční činnost než v ostatních rozpočtových kapitolách (více než 25%), neboť odvětví školství je mezi prioritami finanční politiky. Základnou pro výpočet objemu těchto výdajů byly ukazatele schváleného rozpočtu na rok 1991 upravené o resortem prokázané vlivy metodických a organizačních změn. Následné rozdělování rozpočtových prostředků na jednotlivé organizace včetně vysokých škol, resp. volba kriterií a priorit spadá jednoznačně do kompetence ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

Rozsah investičních výdajů v rozpočtové kapitole je do jisté míry ovlivněn i schopností příslušného resortu zpracovat v době přípravy státního rozpočtu kvalitní a průkazné podklady pro jeho sestavení, čehož důkazem je i schválený rozpočet resortu školství. Nevyjasněná koncepce investiční politiky samotného resortu v průběhu sestavování rozpočtu, neprůhledné delimitace a organizační změny se pak nutně projevují v průběhu roku ve vytváření tlaku na úpravu závazných ukazatelů státního rozpočtu.

Požadavek na převod prostředků z neinvestičního okruhu do investic z titulu metodických změn byl řešen na úrovni ministrů Špačka a Vopěnky v červnu tohoto roku. Z výsledků jednání obou ministrů vyplynulo, že převod prostředků nesmí otevřít problémy v neinvestiční sféře 2. pololetí roku 1992, které by vyústily ve zvýšení nároků na státní rozpočet (např. výdaje na mzdy, restituce, zvýšené nájemné, ceny energií). Převod měl být proveden bilanční metodou u nesporných titulů rozestavěných staveb, které bylo možné financovat podle platné metodiky v roce 1991 i z neinvestičních prostředků. vzhledem k tomu, že již v této době byly avizovány možnosti uplatnění dalšího požadavku resortu na neinvestiční prostředky (následně potvrzeno dopisem ministra Piťhy ze dne 14. 8. 1992), přistoupilo ministerstvo financ České republiky ke komisionálnímu prověření požadavků ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a doporučilo maximálně únosný převod prostředků pro rok 1992 ve výši 450 mil. Kčs, který byl proveden dopisem čj. 141/46 380/1992 ze dne 28.7. 1992. V rámci tohoto objemu byly zohledněny i veškeré akce vysokých škol, které bylo možné zařadit do oblasti metodických změn(cca55staveb).

Ostatní akce vysokých škol měly charakter nově zahajovaných staveb cca v rozsahu 500 mil. Kčs rozpočtových nákladů, a proto žádost o jejich převod z neinvestiční sféry byla naprosto neopodstatněná. Mimo to zohlednění takto neregulovaného zahajování investičních akcí rozpočtové sféry by znamenalo zvýšenou akceleraci rozpočtových výdajů v příštích letech, včetně výrazného nárůstu rozestavěných staveb s vysokým stupněm vázání prostředků státního rozpočtu. Pro ilustraci bych rád uvedl, že mezi navrhovanými akcemi nebyly výjimkou i stavby nad 50 mil. Kčs.

Vzhledem k tomu, že výše uvedeným dopisem ze dne 28. 7. 1992 byl vymezen ministerstvem financí České republiky celkový rozsah finančních prostředků a v rámci uvedené částky byl vytvořen i omezený prostor pro řešení naléhavých akcí menšího rozsahu, mělo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy možnost zohlednit i některé další potřeby vysokých škol.

Dále bych rád reagoval, vážený pane poslanče, na otázku účelového vázání prostředků na investice ve vztahu k organizacím napojeným svými výdaji na prostředky státního rozpočtu, neboť toto vázání má nejen podle mého názoru, ale i zkušeností zemí s vyspělou ekonomikou, své opodstatnění. Tento přístup vychází ze samotné podstaty, charakteru a průběhu procesu investování.

Investice v daném fiskálním roce předurčují úroveň vázání rozpočtových výdajů i rozsah rozestavěnosti v následujících obdobích (především při zvýšené frekvenci nového zahajování staveb), mají zcela odlišnou dynamiku čerpání oproti běžným provozním výdajům, vytvářejí majetkovou podstatu organizací atd. To jsou jedny ze základních atributů, které v případě neregulování investičního procesu v rozpočtové sféře mohou způsobit prudkou akceleraci výdajů státního rozpočtu, zároveň se snížením jejich racionálního využití. Ve svých důsledcích by tento proces s ohledem na značně omezené zdroje státního rozpočtu vyvolával rizika inflačních tendencí.

Závěrem bych doporučil, aby ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky iniciovalo přechod vysokých škol z rozpočtových do příspěvkových organizací, neboť tato forma hospodaření umožňuje příslušným organizacím větší prostor pro samostatné rozhodování i v oblasti investování.

S pozdravem

Ivan Kočárník v.r.

Vážený pan
PhDr. Václav Trojan
poslanec ČNR
Praha