Ministr životního prostředí České
republiky František Benda zaslal odpověď na interpelaci
poslance ČNR Jiřího Šolera dopisem ze
dne 21. 10. 1992.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, předkládám České národní
radě odpověď ministra životního
prostředí České republiky Františka
Bendy na interpelaci poslance Jiřího Šolera.
Odpověď je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
Ing. František Benda, CSc. MINISTR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY |
Příloha sněm tisku č. 74 A |
V Praze dne 19. října 1992
Č. j.: M/3265/1992
Vážený pane poslanče,
na základě Vaší interpelace, kterou
jsem obdržel dopisem předsedy České
národní rady pana Milana Uhdeho ze dne 30. září
1992 jsem nechal v čase vymezeném mi pro odpověď
prošetřit a posoudit celou záležitost
uvažované výstavby spalovny toxických
odpadů kontaminovaných PCB na pozemku obce Boršice
u Buchlovic.
Úvodem mi dovolte připomenout vývoj přípravy
realizace celé akce.
Problematika výskytu polychlorovaných bifenylů
(dále jen PCB) v potravním řetězci
byla posuzována vládou ČSFR již v roce
1990 (usnesení č. 889/1990), v roce 1991 (usnesení
č. 569/1990) a následně pak v roce 1992 (usnesení
č. 323/1992). Přestože se jedná o nebezpečnou
kontaminující látku, kterou je nutno z hlediska
ochrany zdraví lidu v maximální možné
míře vyloučit ze životního prostředí,
není dodnes v celé ČSFR k dispozici technické
zařízení, umožňující
bezpečně komplexně zneškodnit dnes skladované
velké množství nadlimitně kontaminovaných
výrobků a odpadů. Tato skutečnost
dnes představuje velmi vážné nebezpečí
pro zdraví obyvatel republiky a má i jasné
politické dopady. Situace byla proto také předmětem
interpelací poslanců federálního shromáždění
i republikových zastupitelských orgánů.
Návrh na zabezpečení výstavby spalovacího
zařízení pro zneškodnění
materiálů kontaminovaných PCB, který
zpracovalo FMH ve spolupráci s FVZP, byl projednán
a odsouhlasen vládou ČSFR dne 30. dubna 1992.
Podle přijatého usnesení č. 323/1992
schválila vláda ČSFR po projednání
ve Finanční radě ČSFR (10. dubna 1992)
spoluúčast státního rozpočtu
ČSFR na financování výstavby a provozu
spalovny podle alternativy II předložené zprávy,
t. j. pouze úhradu úroků z úvěru
poskytnutého investorovi. Předsedovi vlády
ČR a SR doporučila projednat ve vládě
úhradu státních zakázek na spalování
odpadů kontaminovaných PCB ze státních
rozpočtů České republiky a Slovenské
republiky.
Vzhledem k tomu, že v ČSFR neexistuje výrobce
zařízení, které splňuje požadavky
na zneškodnění nebezpečných odpadů
kontaminovaných PCB, vypsalo v roce 1991 ministerstvo zemědělství
ČR, po dohodě s ministerstvem zemědělství
a výživy SR a federálním ministerstvem
hospodářství konkurzní řízení
na zahraničního dodavatele technologie. Ministerstvo
zemědělství ČR pověřilo
posouzením nabídky devíti firem Chemoprojekt
Praha, který na základě odborné expertizy
v konečné fázi vybral jako nejvýhodnější
nabídku rakouské firmy SGP-VA. Firma garantuje čistotu
spalin odpovídající požadavkům
čs. právních předpisů (zákon
č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před
znečišťujícími látkami,
zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech), současných
předpisů SRN i požadavkům nové
normy, která vstoupí v platnost v zemích
ES od 1. 1. 1993.
Firma vybudovala již 88 jednotek spaloven (z toho 4 speciálně
pro odpad kontaminovaný PCB). Spalovací jednotka
firmy je v provozu např. v chemickém koncernu BASF
v Ludwogshafenu v SRN, dále ve Vídni v Rakousku
s ověřením čistoty spalin magistrátním
ředitelstvím města.
Současně s výběrem zahraničního
dodavatele technologie byla upřesněna požadovaná
kapacita spalovny na 7 000 t/rok.
Zvolená technologie a zařízení firmy
SGP-VA na zneškodňování odpadů
spalováním byly kladně posouzeny Českou
inspekcí životního prostředí,
divizí ochrany ovzduší (22. 6. 1992) a odborem
ochrany ovzduší MZP ČR byl vydán souhlas
s dovozem tohoto zařízení do České
republiky (17. 7. 1992).
Výběr vhodné lokality byl výsledkem
velmi složitých jednání a dohody mezi
českým a slovenským ministerstvem zemědělství.
Byla vzata v úvahu množství skladovaných
odpadů s PCB, přepravní vzdálenosti,
ale i předběžný souhlas obecního
úřadu Boršice u Buchlovic.
K realizaci požadavku na komerční princip byla
založena s. r. o. Likod, Boršice, která bude
investorem i provozovatelem spalovny.
K Vámi v interpelaci uváděným jednotlivým
argumentům obyvatel Boršic a okolních obcí,
ovlivňujících jejich negativní postoj
k výstavbě spalovny v této lokalitě
uvádím:
1) Zabezpečení rizikového provozu spalovny
toxických odpadů zkušenými odborníky
s praxí a odpovědnými manažery.
Je nutno si uvědomit, že v současné
době stojíme před vlastní výstavbou
zařízení; v jejím průběhu
bude na základě smlouvy s dodavatelem technologie
postupně budován a odborně zaškolován
dodavatelskou firmou celý odborný tým, jež
bude vybírán přísným konkurzním
řízením. Díky chemické výrobě
v okrese je předpoklad zajištění dostatečného
zázemí odborníků v potřebných
kvalifikacích.
2) Obavy obyvatel ze zhoršené možnosti prodejnosti
výrobků v důsledku lokalizace spalovny.
Prodejnost zemědělských produktů je
závislá na výsledcích atestů
na výskyt cizorodých látek. Podle zahraničních
zkušeností nedochází v okolí
lokalizovaných moderních spaloven nebezpečných
odpadů ke kontaminaci zemědělských
produktů ani v těsné blízkosti zařízení.
Naopak vzniklá tepelná energie může
být účelně využívána
pro celoroční vytápění skleníků
pro pěstování zeleniny a květin.
3) Problematika lokalizace zařízení.
Umístění spalovny v Boršicích
u Buchlovic předcházela, jak jsem již dříve
uvedl, složitá jednání v jiných
lokalitách. Boršice byly nakonec vybrány nejen
kvůli předběžnému souhlasu obecního
úřadu, ale i snahu o rychlé a bezpečné
zneškodnění nahromadění odpadů
s PCB v dané lokalitě a možnost umístění
v areálu zemědělského družstva
bez přímého kontaktu se zástavbou
v obci.
U menších zařízení na zneškodňování
nebezpečných odpadů (4 kamiony denně)
nejsou náklady na přepravu odpadů rozhodujícím
kriteriem. Přeprava musí být zabezpečena
v souladu s platnými právními předpisy
dopravcem, který je k této přepravě
řádně vybaven a oprávněn tak,
aby nemohlo dojít k ohrožení životního
prostředí.
4) Obavy obyvatel o narušení specifického
způsobu života moravského venkova.
Chápu obavy obyvatel, nelze zde však hovořit
o narušení folklorního života obyvatel.
Obec Boršice je rozvíjející se obcí
s podnikatelskými aktivitami 9 km vzdálena od průmyslové
zóny okresního města Uherského Hradiště
s chemickou výrobou. Umístěním přímo
v zemědělském areálu družstva
Boršice nebude esteticky narušen ráz krajiny.
Je nutno si uvědomit, že navrhovaná technologie
představuje špičkovou technickou úroveň.
Je minimalizován vliv emisí odpadních vod
i tuhých odpadů na zdraví obyvatel a životní
prostředí. Nejzávaznější
faktor - tzn. imisní zátěž dioxinů
event. furanů nepřekračuje dlouhodobě
doporučené nejvyšší přípustné
imisní koncentrace. Odpadní vody, které představují
další zdravotně rizikový faktor, budou
přepracovány do nezávadné struktury
a bezpečně uloženy. Hlukové emise nezvýší
stávající hlukovou zátěž
dané lokality, nezpůsobí zásadní
zvýšení a překročení hluku
nad hygienicky přípustné normy pro komunální
prostředí. Spalovna bude spalovat ty druhy odpadů,
které bude mít ve schválené projektové
dokumentaci a provozním řádu.
Podnikatelský záměr výstavby spalovny
umožní naopak zásadním způsobem
zlepšit současný stav životního
prostředí plynofikace, odstranění
místních zdrojů znečišťování
ovzduší, ČOV pro 4.500 osob, odklon nákladní
dopravy zemědělského družstva mimo obec,
nezávadné zneškodnění nebezpečného
odpadu ze sdružení 42 měst a obcí oblasti.
5) Možnost zneškodnění odpadu s PCB
pomocí speciálních bakteriálních
kultur.
Tato možnost není v současné době
provozně ověřená nikde na světě
pro dané typy odpadů. Provádí se laboratorní
výzkum, který se však vztahuje pouze na bioasanace
půdy. Problematika byla konzultována se Státním
zdravotním ústavem Praha, který současně
potvrdil, že k takovéto technologií nedal dosud
své kladné vyjádření. Vzhledem
k výše uvedenému nelze pro dané množství
odpadu s touto technologií reálně uvažovat.
6) Otázka zneškodnění tuhých
zbytků po spálení ve spalovacím zařízení.
Veškeré tuhé odpady z technologie budou vitrifikovány
a v žádném případě nebudou
ukládány na skládku v okrese. S jejich bezpečným
uložením se počítá mimo lokalitu
zpracování.
Pro vlastní přípravu celé akce jsou
velmi důležité nové právní
normy. V návaznosti na zákon č. 17/92 Sb.,
o životním prostředí byl přijat
zákon ČNR č. 244/92 o posuzování
vlivů na životní prostředí, který
stanoví přesný režim projednání
vlivů vybraných nových staveb na životní
prostředí. Tento předpis se v plném
rozsahu vztahuje i na posouzení předmětné
stavby (stavby povinně projednávané jsou
uvedeny v přílohách zákona). Zákon
dále přesně stanoví obsah projednávané
dokumentace i posudku, zpracovaných osobami s pověřením
odborné způsobilosti, nezávislými
na investorovi. Součástí režimu, stanoveného
tímto zákonem je i veřejné projednání
posudku a připomínek veřejnosti s cílem
zajistit dostatečné podklady pro konečné
stanovisko MŽP ČR k vlivům stavby na ŽP.
Toto stanovisko MŽP ČR je podkladem pro územní
řízení ve smyslu stavebního zákona.
Ministerstvo životního prostředí ČR
se bude tedy připravovanou stavbou v Boršicích
z tohoto pohledu znovu zabývat.
Z hlediska ochrany životního prostředí
MŽP ČR požaduje bezodkladnou realizaci takovéhoto
zařízení, v souladu s usnesením vlády
č. 67/1991 Sb. k aktuálním problémům
zabezpečení nezávadného zneškodňování
nebezpečných odpadů na území
ČR a kontrolní zprávou pro vládu ČR
k tomuto usnesení. Další oddalování
výstavby o které již bylo rozhodnuto ve federální
vládě znamená nejen nepřípustné
odkládání řešení problému
a setrvávání ohrožení zdraví
lidu a životního prostředí, ale i značné
ekonomické ztráty (skladování odpadu,
vzrůstající cena technologie apod.).
Tato stavba je v současné době nejpřipravenější
akcí na zneškodňování nebezpečných
odpadů v ČR.
V úctě
Vážený pan