Zákon České národní rady č.
284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových
úřadech, se mění a doplňuje
takto:
1. V § 1 se dosavadní odkaz 1) doplňuje tak,
že v první větě se za slovo "majetku"
připojují slova "ve znění zákona
č. 3/1992 Sb." a v druhé větě
se za slova "zákona č. 29/1991 Sb. " připojují
slova "ve znění zákona č. 93/1992
Sb.".
2. § 2 včetně odkazu 2) zní:
Pozemkovými úpravami [§ 19 odst. 1 zákona
č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému
majetku, ve znění zákona č. 93/1992
Sb.] se uspořádávají vlastnická
práva k pozemkům a s nimi související
věcná břemena, pozemky se jimi prostorově
a funkčně upravují, scelují nebo dělí
a zabezpečuje se jimi přístupnost pozemků
a vyrovnání jejich hranic. Současně
se jimi vytvářejí podmínky k racionálnímu
hospodaření, k ochraně a zúrodnění
půdního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení
její ekologické stability"
3. V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec
1 a na jeho konci se místo tečky vyznačí
čárka a připojí se slova "pokud
nejsou podle odstavce 2 z pozemkových úprav vyloučeny".
Za odstavec 1 se vkládají nové odstavce 2,
3 a 4, které včetně odkazů 3), 4)
a 5) znějí:
"(2) Z pozemkových úprav jsou vyloučeny
pozemky určené pro obranu státu, pro těžbu
vyhrazených nerostů [Zákon č. 44/1988
Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní zákon).], hřbitovy,
pozemky zastavěné a určené k zastavění
[Vyhláška č. 83/1976 Sb., o obecných
technických požadavcích na výstavbu,
ve znění vyhlášky č. 5/1979 Sb.],
pozemky chráněné podle zvláštních
předpisů [Zákon č. 20/1987 Sb.,
o státní památkové péči,
a zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně
přírody, ve znění pozdějších
předpisů] a lesní pozemky zahrnuté
do lesních hospodářských plánů,
pokud nejde o vyrovnání hranic mezi lesním
a zemědělským půdním fondem.
(3) Pozemkové úpravy se provádějí
zpravidla pro celé katastrální území,
které tvoří obvod pozemkových úprav.
(4) Nebrání-li to účelu pozemkových
úprav nebo je-li to v zájmu jeho dosažení,
může být obvod pozemkových úprav
určen i jinak než je uvedeno v odstavci 3."
4. V § 4 se v první větě za slova "pozemkových
úprav" vkládají slova "v rozsahu
S 2". Na konci textu druhé věty se ke slovu
"úprav" připojuje odkaz 6), který
zní: "6) vyhláška ministerstva zemědělství
České republiky č. 427/1991 Sb., kterou se
stanoví náležitosti návrhu pozemkových
úprav a pravidla posuzování přiměřenosti
kvality a výměry vyměňovaných
pozemků."
V § 4 se dosavadní text označuje jako odst.
1 a nově se doplňuje odst. 2, který zní:
"(2) Jednoduchou pozemkovou úpravou se rozumí
i upřesnění nebo rekonstrukce přídělů
půdy přidělené ve smyslu dekretů
prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. a č. 28/1945
Sb., zákona č. 142/1947 Sb., a zákona č.
46/1948 Sb.
5. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec
1 a doplňuje se novými odstavci 2, 3, 4, 5 a 6,
které znějí:
"(2) Vlastníci pozemků si zvolí na dobu
provádění pozemkových úprav
sbor zástupců (dále jen "sbor"),
který zastupuje vlastníky v rozsahu činností
uvedených v odstavci 5, popřípadě
jedná za vlastníky na základě a v
rozsahu jejich zplnomocnění. V případě
jednoduchých pozemkových úprav lze od volby
sboru upustit.
(3) Pro případ, že bude sbor zvolen, je jeho
dalším nevoleným členem vedoucí
okresního pozemkového úřadu (§
12 písm. a)) nebo jím pověřený
pracovník pozemkového úřadu a zástupce
obce. Sbor zvolí ze svého středu předsedu,
který svolává schůze sboru a řídí
jeho jednání.
(4) Počet členů sboru stanoví pozemkový
úřad v rozsahu 3 až 15 členů
podle celkového počtu vlastníků a
podle rozsahu řešeného území.
(5) Sbor spolupracuje při zpracování návrhu
pozemkových úprav, posuzuje jeho jednotlivé
varianty a navrhovaná opatření, vyjadřuje
se k podaným připomínkám, odsouhlasuje
návrh pozemkových úprav a spolupracuje při
realizaci schválených pozemkových úprav.
(6) Sbor svolá všechny vlastníky, požádá-li
o to nejméně 1/3 vlastníků nebo příslušný
pozemkový úřad".
6. V § 6 odst. 1 se slova "§ 11 písm. a)"
v závorce nahrazují slovy "§ 12 písm.
a)". Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 včetně
odkazu 3) se vypouštějí a nahrazují
se odstavci 2, 3, 4, 5, 6 a 7, a odkazy 7) a 8), které
znějí:
"(2) Před zahájením pozemkových
úprav posoudí okresní pozemkový úřad
důvody, naléhavost a účelnost provedení
pozemkových úprav. Uzná-li důvody
za opodstatněné, zahájí řízení
o pozemkových úpravách.
(3) Komplexní pozemkovou úpravu musí okresní
pozemkový úřad zahájit vždy,
pokud se pro to vysloví vlastníci pozemků
nadpoloviční výměry zemědělské
půdy řešeného katastrálního
území.
(4) Zahájení řízení o pozemkových
úpravách oznámí okresní pozemkový
úřad všem účastníkům
řízení veřejnou vyhláškou.
(5) Oznámení o zahájení pozemkových
úprav podle odstavce 4 se vyvěsí po dobu
15 dnů na úřední desce okresního
pozemkového úřadu a obcí, v jejichž
územních obvodech jsou pozemky zahrnuté do
pozemkových úprav. Poslední den této
lhůty je dnem doručení.
(6) Okresní pozemkový úřad písemně
vyrozumí o zahájení řízení
též orgány geodézie a kartografie, územního
plánování, referáty životního
prostředí, stavební úřady a
obce, v jejichž územních obvodech jsou pozemky
zahrnuté do pozemkových úprav. Dotýká-li
se řízení o pozemkových úpravách
zájmů chráněných předpisy
o obraně a bezpečnosti státu, o péči
o zdraví lidu a jiných zájmů chráněných
zvláštními předpisy [Např.:
Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích,
ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 1/1964 Sb., o drahách, ve znění
z. č. 104/1974 Sb., zákon č. 110/1964 Sb.,
o telekomunikacích, zákon č. 138/1973 Sb.,
o vodách (vodní zákon), zákon ČNR
č. 20/1987 Sb., o státní památkové
péči, zákon č. 40/1956 Sb., o státní
ochraně přírody ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o
ochraně a využití nerostného bohatství
(horní zákon), zákon č. 61/1977 Sb.,
o lesích, ve znění zákona č.
229/1991 Sb., zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu,
zákon č. 35/1967 Sb., o opatřeních
proti znečišťování ovzduší],
okresní pozemkový úřad doručí
vyrozumění i dalším dotčeným
orgánům státní správy.
(7) Na řízení o pozemkových úpravách
a rozhodování v něm se nevztahují
lhůty pro rozhodování podle správního
řádu [§ 49 zákona č. 71/1967
Sb., o správním řízení (správní
řád)].
7. § 7 odst. 2 zní:
"(2) Na úvodním jednání se zvolí
sbor zástupců vlastníků pozemků
(S 5 odst. 2)".
8. § 8 včetně nového odkazu 9) zní:
"(1) Okresní pozemkový úřad zajistí
odborné zpracování návrhu pozemkových
úprav (dále jen "návrh") u zpracovatele.
Náležitosti návrhu stanoví zvláštní
předpis 6).
(2) Zpracovatelem návrhu mohou být pouze právnické
nebo fyzické osoby, které mají oprávnění
k projektování pozemkových úprav.
Podmínky pro udělení oprávnění
k této činnosti stanoví ministerstvo zemědělství
České republiky (dále jen "ministerstvo")
vyhláškou.
(3) Orgány uvedené v § 6 odst. 6 jsou povinny
v dohodnutých termínech poskytnout okresnímu
pozemkovému úřadu bezúplatně
potřebné údaje a informace nezbytné
pro řízení o pozemkových úpravách
a pro vypracování návrhu.
(4) Okresní pozemkový úřad zabezpečí
vypracování soupisu nároků vlastníků
pozemků podle výměry a ceny původních
pozemků. Tento soupis předloží vlastníkům
pozemků k odsouhlasení a vyloží jej
po dobu 15 dnů na určeném obecním
úřadě. Připomínky k soupisu
posoudí okresní pozemkový úřad
v dohodě se sborem a stanoví další postup.
(5) Pro účely pozemkové úpravy se
vlastníci pozemků dohodnou, zda se cena stanoví
podle obecně závazného cenového předpisu,
nebo jiným způsobem, např. relativním
vyjádřením kvality pozemků v katastru.
(6) Vlastníkům pozemků navrhne zpracovatel
v návrhu k vyčlenění scelené
pozemky tak, aby odpovídaly jejich původním
pozemkům výměrou, přiměřeně
stejnou kvalitou (cenou a vzdáleností) a dle možnosti
i stejným druhem pozemku (kulturou), při současné
optimalizaci organizace půdního fondu v řešeném
území ve smyslu § 2. Pravidla pro posuzování
přiměřenosti kvality a výměry
vyčleňovaných pozemků stanoví
zvláštní předpis 6).
(7) V průběhu pozemkových úprav okresní
pozemkový úřad v zájmu urychleného
vytvoření a využití půdně
ucelených hospodářských jednotek přidělí
vlastníkům pozemků do jejich zatímního
bezúplatného užívání scelené
pozemky navrhované k výměně vlastnických
práv (dále jen "přidělení
do zatímního užívání").
Tyto pozemky zůstávají i nadále předmětem
pozemkových úprav. Zatímní užívání
zanikne výměnou vlastnických práv
k předmětným pozemkům, nejpozději
ukončením komplexních pozemkových
úprav.
(8) Přidělení pozemků do zatímního
užívání odsouhlasí okresní
pozemkový úřad s vlastníky předmětných
pozemků. V případě nesouhlasu vlastníka
pozemku s přidělením pozemku do zatímního
užívání dohodou, okresní pozemkový
úřad o přidělení do zatímního
užívání rozhodne ve správním
řízení. Změní-li se podmínky
prováděných pozemkových úprav,
může pozemkový úřad změnit
své rozhodnutí o přidělení
pozemků do zatímním užívání
v souladu s novou skutečností. Je-li zvolen sbor
(S 5 odst. 2), vydá okresní pozemkový úřad
rozhodnutí podle tohoto odstavce po dohodě s ním.
(9) Odvolání podané proti rozhodnutí
pozemkového úřadu podle odstavce 8 nemá
odkladný účinek.
(10) Zpracovatel návrhu je povinen v průběhu
zpracování návrhu projednávat navrhovaná
opatření s vlastníky pozemků, popřípadě
se sborem, byl-li zvolen (§ 5 odst. 2 a 5).
(11) Je-li pro docílení účelu pozemkových
úprav podle § 2 nutno vyčlenit nezbytnou výměru
půdního fondu na provedení technických,
vodohospodářských, zúrodňovacích
a ekologických opatření, podílejí
se na vyčlenění potřebné výměry
půdního fondu vlastníci pozemků v
rozsahu podle zpracovaného návrhu, pokud nelze pro
tyto účely použít jen pozemky ve vlastnictví
státu [§ 17 zákona č. 229/1991 Sb.,
ve znění zákona č. 93/1992 Sb.].
9. V § 9 odst. 1 se ve druhé větě slovo
"odst. 3" nahrazuje slovem "odst. 6".
V § 9 odst. 2 se v první větě slovo
"odst. 3" nahrazuje slovem "odst. 6".
V § 9 odst. 3 se na konci připojují slova:
"o schválení návrhu pozemkových
úprav". Nově se doplňují odstavce
4 a 5, které znějí:
"(4) Schválený návrh komplexních
pozemkových úprav je závazným podkladem
pro územně plánovací dokumentaci.
(5) Odvolání proti rozhodnutí okresního
pozemkového úřadu vydaného podle odstavce
3 nemá odkladný účinek".
10. Za § 9 se vkládá nový S 9a, který
zní:
(1) Na základě schváleného návrhu
pozemkových úprav okresní pozemkový
úřad stanoví po dohodě s vlastníky
pozemků a se zřetelem na finanční
zajištění z prostředků státního
rozpočtu postup realizace pozemkových úprav.
(2) Okresní pozemkový úřad zabezpečí,
aby nové uspořádání pozemků
bylo vytyčeno v terénu. Pokud se vlastníci
pozemků nedohodnou jinak, lze zahájit hospodaření
na nově vytýčených pozemcích
po sklizni úrody a provedení podmítky, tj.
zpravidla k 1. 10. běžného roku.
(3) Pro výstavbu polních cest, ochranu a zúrodňování
půdního fondu a dalších společných
zařízení, zahrnutých do schváleného
návrhu pozemkových úprav, je možno upustit
od vydání územního rozhodnutí
o umístění stavby a o využití
území.
(4) Společná zařízení realizovaná
v rámci pozemkových úprav spravuje Pozemkový
fond [§ 17 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění
zákona č. 93/1992 Sb.], pokud není zákonem
stanoveno jinak".
11. V § 10 se v první větě odstavce
1 za slovo "krajiny" vkládají slova: "podle
návrhu pozemkových úprav". Na konci
odstavce 1 se dosavadní odkaz 5) označuje jako odkaz
10). Z textu tohoto odkazu se vypouští poslední
věta začínající slovy "Pravidla
pro poskytování dotací.... " a končící
slovy "..... usnesením vlády České
republiky č. 332/1990".
12. § 11 zní:
Soustavu pozemkových úřadů tvoří
a) okresní pozemkové úřady, kterými
jsou samostatné referáty okresních úřadů.
Na území hlavního města Prahy a měst
Brna, Plzně a Ostravy vykonávají působnost
okresního pozemkového úřadu pozemkové
úřady, kterými jsou samostatné odbory
Magistrátního úřadu hlavního
města Prahy a Magistrátů měst Brna,
Plzně a Ostravy.
b) ústřední pozemkový úřad,
kterým je samostatný odbor ministerstva
13. V § 12 se na konci textu pod písmenem b) připojují
slova "popřípadě je sám provádí.
Pro tento účel může být u okresního
pozemkového úřadu zřízena projekční
složka.
" V § 12 písmeno c) se dosavadní odkaz
6) označuje jako odkaz 11),
v § 12 písmeno d) se dosavadní odkaz 7) označuje
jako odkaz 12),
v § 12 písmeno e) se dosavadní odkaz 8) označuje
jako odkaz 13).
V § 12 písmeno f) se na konci textu vypouští
čárka a připojují se slova: "na
zemědělské půdě" a dosavadní
odkaz 9) se označuje jako odkaz 14) a zní: "14)
Vyhláška ministerstva financí České
republiky č. 393/1991 Sb., o cenách staveb, pozemků,
trvalých porostů, úhradách za zřízení
práva osobního užívání
pozemků a náhradách za dočasné
užívání pozemků, ve znění
vyhlášky ministerstva financí České
republiky č. 110/1992 Sb."
14. § 13 zní:
a) zpracovává koncepci pozemkových úprav
a řídí jejich postup,
b) řídí výkon státní
správy na úseku pozemkových úprav,
c) provádí ověřování
zvláštní způsobilosti k projektování
pozemkových úprav,
d) zajišťuje výzkum, rozvoj, vzdělávání
a osvětovou činnost v oboru pozemkových úprav,
e) po projednání s ministerstvem životního
prostředí České republiky zabezpečuje
vazbu pozemkových úprav s územně plánovací
dokumentací velkých územních celků
(území přesahující hranice
okresu),
f) rozhoduje podle § 17 odst. 4 zákona č. 229/1991
Sb. ve znění zákona č. 93/1992 Sb.".
15. V § 14 se dosavadní odkaz 10) mění
na odkaz 15).
16. V § 15 se vypouští text za bodem 2. začínající
slovy "Dále se zrušuje...." a končící
slovy ".... dočasné užívání
pozemků." a nahrazuje se tímto textem: "Dále
se zrušují slova "a poskytuje je okresní
pozemkový úřad" v textu odkazu 18) přílohy
č. 9 a poslední věta v tabulce č.
IV. Lesní porosty - jehličnaté a v tabulce
č. V. Lesní porosty - listnaté přílohy
č. 10 vyhlášky ministerstva financí
České republiky č. 393/1991 Sb., o cenách
staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách
za zřízení práva trvalého užívání
pozemků a náhradách za dočasné
užívání pozemků, ve znění
vyhlášky ministerstva financí České
republiky č. 110/1992 Sb.
"V § 15 se dosavadní text označuje jako
odstavec 1 a nově se doplňuje odstavec 2, který
zní:
"(2) Zrušením předpisů uvedených
pod bodem 1. a 2. odstavce 1 nezaniká do doby provedení
pozemkových úprav podle tohoto zákona právo
náhradního užívání k pozemkům
přidělených do náhradního užívání
ve smyslu předpisů uvedených pod bodem 1
a 2 odstavce 1.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
I. Obecná část
Zákonem č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách
a pozemkových úřadech byly zřízeny
pozemkové úřady, stanovena jejich funkce
a upraveno řízení a organizování
pozemkových úprav. Z dosavadních poznatků
získaných při uplatňování
tohoto předpisu v praxi, tj. ode dne jeho účinnosti
15. 7. 1991, vyplývá, že stávající
znění zákona neumožňuje splnění
jeho hlavního záměru, tedy urychlené
vytvoření ucelených hospodářských
jednotek pro různé formy hospodaření.
Zejména jde o možnost vytvoření vhodných
podmínek pro začínající soukromě
hospodařící zemědělce.
Navíc v průběhu shora uvedeného období
došlo k novelizaci souvisejících právních
předpisů, zejména zákona č.
229/1991 Sb. a z. č. 243/1992 Sb., na které je třeba
reagovat i v zákoně č. 284/1991 Sb.
V důsledku uvedených skutečností se
jeví jako nutné provést urychleně
některé změny a to především
tu část zákona č. 284/1991 Sb., která
upravuje procesní postup v přechodném období
před ukončením pozemkových úprav
a realizací výměny vlastnických práv.
II. Zvláštní část
Úprava znění odkazu reaguje na novelizaci
zákona č. 229/1991 Sb.
Nové znění přesněji určuje
aspekty, jimiž jsou charakterizovány pozemkové
úpravy a jejich hlavní cíl.
V rámci vyloučení pochybností se jednoznačně
stanoví, které pozemky se nezahrnují do pozemkových
úprav a jsou z pozemkových úprav vyloučeny,
a jak se určuje území, které se pojímá
do pozemkových úprav.
Upřesňuje se pojetí a rozsah "komplexních
pozemkových úprav". K tomu přispívá
i zařazení nového odkazu 6) na vyhlášku
ministerstva zemědělství České
republiky č. 427/1991 Sb. V praxi zejména pohraničních
okresů se často vyskytují případy,
že nelze identifikovat původní příděl
v terénu. Tento nežádoucí stav lze v
současné době řešit jen prostřednictvím
rekonstrukce přídělu za pomoci podpůrných
důkazů v rámci jednoduchých pozemkových
úprav. Bez rekonstrukce přídělu nelze
restituovat zejména pozemky v oblastech, kde nejsou k dispozici
grafické přídělové plány
nebo návrhy přídělů. Upřesnění
přídělu je nové stanovení hranic,
uvedených v grafickém přídělovém
plánu tak, aby co nejvíce odpovídaly současnému
stavu evidence nemovitostí. Prakticky umožňuje
jednoduchým způsobem upravit majetkoprávní
vztahy k pozemkům v pohraničních oblastech
v návaznosti na údaje evidenci nemovitostí.
Nově zařazené odstavce 2 až 6 obsahují
pasáž o vytvoření sboru zástupců
vlastníků zahrnutých do pozemkových
úprav, a to zejména v případě
komplexních pozemkových úprav. Přitom
je stanoven i počet členů sboru. Ukazuje
se, že z praktických důvodů je nutné
kontakt s vlastníky obligatorně zajišťovat
prostřednictvím zvoleného sboru, neboť
je technicky a administrativně velmi obtížné
komunikovat vždy se všemi vlastníky, kterých
v případě komplexních pozemkových
úprav bude značný počet (několik
set). Dosavadní zákon ponechává na
vlastnících, zda si zvolí tzv. "komisi"
a nestanoví ani její pravomoce, což se ukázalo
jako nefunkční.
Zde se nově definuje pojem "zahájení
řízení pozemkových úprav",
neboť dosavadní úprava vychází
ze správního řádu, jehož aplikace
však v případě pozemkových úprav
nevyhovuje. Zásadně není účelné
(ani prakticky možné), aby byly pozemkové úpravy
zahajovány na jakýkoliv podnět, jak v podstatě
umožňuje dosavadní úprava. Proto je
nutné ponechat otázku zahájení řízení
o pozemkových úpravách na pozemkovém
úřadě, který by měl vždy
posoudit v kontextu s dalšími žádostmi
a aspekty, zda podnětu vyhoví či nikoliv.
Zároveň se stanovuje, ve kterých případech
pozemkový úřad řízení
zahájí vždy. Za nezbytné se považuje
rovněž úprava informování účastníků
řízení o zahájení pozemkových
úprav, která v nové podobě vede k
podstatnému zjednodušení řízení.
Z praktických poznatků též vyplývá,
že v řízení o pozemkových úpravách
nelze přesně dodržet lhůty pro rozhodování
podle správního řádu.
Úprava stanoví, ve které fázi řízení
o pozemkových úpravách se ustaví sbor
zástupců vlastníků (srov. též
odůvodnění S 5).
Celý § 8 se nově upravuje. Zavádí
se povinnost vypracovat soupis všech nároků
vlastníků pozemků ještě před
zpracováním návrhu pozemkové úpravy.
Tím se sleduje včasné odstranění
všech případných nesouladů vstupních
údajů o vlastnictví pozemků.
V nově pojatém znění S 8 je dále
zdůrazněna úloha pozemkových úprav
pro rychlou realizaci hospodaření na scelených
pozemcích. Dosavadní úprava toto neumožňuje
a to ani pomocí institutu "časově omezeného
nájmu" zakotveného v novele zákona č.
229/1991 Sb. Je tomu tak mj. proto, že doposud nebylo vydáno
a ani do budoucna nelze očekávat, že bude vydáno,
nařízení federální vlády,
kterým by byl stanoven způsob finančního
vypořádání tohoto časově
omezeného nájmu.
V praxi se však jeví pro rozvoj soukromého
hospodaření jako nezbytně nutné co
nejrychleji umožnit většině vlastníků
půdy hospodařit na nově vytvořených
celcích, a to i v případě, když
se někteří vlastníci půdy nedohodnou,
resp. nesouhlasí s rozhodnutím o časově
omezeném nájmu. Proto se nově zavádí
tzv. "institut zatímního užívání",
který by umožňoval vlastníkům
půdy - zájemcům o soukromé hospodaření
- ujmout se scelených pozemků co nejdříve,
tedy ještě před realizací výměny
vlastnických práv k nim. Z podstaty daného
problému vyplývá, že nově navrhovaný
institut zatímního užívání
nemůže být založen jinak než na bázi
bezúplatnosti.
Je třeba připomenout, že tento institut byl
použitý již ve scelovacím zákoně
z roku 1912 a ve všech po něm následujících
předpisech a je běžně používán
v okolních zemích s vyspělým soukromým
zemědělským hospodařením. V
naší republice byl zrušen až vládním
nařízením č. 47/1955 Sb., o hospodářsko-technických
úpravách pozemků, na jehož podkladě
se prováděly úpravy pozemků ve spojitosti
s tzv. "socializací vesnice". Bez uzákonění
navrhovaného institutu zatímního užívání
v současné době nelze realizovat pozemkové
úpravy v praxi.
Upřesnění odstavců 1 a 2 navazuje
na úpravu znění S 6. V odstavci 3 jde o přesnou
specifikaci rozhodnutí.
V dalším nově zařazeném odstavci
4 se jasně vymezuje vztah návrhu pozemkových
úprav k územně plánovací dokumentaci.
Potřeba vzájemné provázanosti této
dokumentace s návrhem pozemkových úprav je
zabezpečena již v ustanovení S 6. Je však
třeba jasně určit, že pro případ,
kdy chybí územně plánovací
dokumentace, je návrh pozemkových úprav pro
její zpracování závazným podkladem.
Obecný zájem na urychleném hospodaření
příslušných subjektů vyžaduje
přímo zákonem vyloučit odkladný
účinek odvolání.
Dosavadní úprava se vůbec nezabývá
realizací pozemkových úprav. Proto se nově
vkládá § 9a, který tuto problematiku
řeší. Je zde vyjádřena nezastupitelná
úloha pozemkových úřadů jako
organizátorů a stavebníků při
realizaci schváleného návrhu pozemkových
úprav a to s ohledem na objem státních finančních
prostředků a potřeby vlastníků.
Dále se zde upravuje doba přechodu hospodaření
na scelené a nově přidělené
pozemky. Při realizaci pozemkových úprav
je třeba sledovat zjednodušení administrativního
postupu a odstranění nadbytečnosti některých
opatření při stavebně povolovacím
řízení. Tento účel je sledován
textem odstavce 4.
U zařízení nově vybudovaných
v rámci pozemkových úprav je nezbytné
pro zabezpečení jejich provozu určit i jejich
vlastníka. V současných podmínkách
se jeví pro tento účel nejvhodnějším
subjektem Pozemkový fond.
Nová úprava jednoznačně určuje,
že se jedná o úhradu nákladů
bezprostředně souvisejících se schváleným
návrhem pozemkových úprav. Z dosavadní
dikce zákona to jasně nevyplývá, což
vyvolává pochybnosti při výkladu tohoto
zákonného ustanovení.
Nová úprava soustavy pozemkových úřadů
navazuje na soustavu státní správy v České
republice a to i pojmovým označením.
Úprava umožňuje pozemkovým úřadům
pružně zajišťovat vlastními silami
provádění drobnějších
projektových prací. Další změny
spočívají v přečíslování
odkazů podle nové skutečnosti. Úprava
pod písmenem f) má jasně určovat,
že pozemkové úřady mají poskytovat
údaje pro stanovení ceny pozemků pouze u
zemědělské půdy (a nikoliv u lesní
půdy).
Upřesňuje se dosavadní vymezení působnosti
ministerstva jako ústředního pozemkového
úřadu.
Jde pouze o číselné upřesnění
odkazu.
Navržená změna obsahově navazuje na
novelu vyhlášky č. 316/1990 Sb.
Výslovným ustanovením o tom, že zrušením
vládního nařízení č.
47/1955 Sb. nezaniká právo náhradního
užívání pozemku vzniklé jednotlivým
občanům podle citovaného předpisu,
se odstraní řada pochybností o tom, zda náhradní
uživatel je oprávněn užívat náhradní
pozemky i po účinnosti zákona č. 284/1991
Sb., jímž bylo zmíněné nařízení
vlády zrušeno. Jde v podstatě o ochranu oprávněných
zájmů náhradních uživatelů,
kteří v dobré víře a na základě
širokého oprávnění vyplývajícího
z § 9 odst. 2 citovaného vládního nařízení
užívali náhradní pozemky ve stejném
rozsahu jako vlastníci, a to včetně práva
stavby, s výjimkou možnosti náhradní
pozemek zatížit nebo zcizit.