Česká národní rada 1992 – 1992

Rozhodnutí o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení se doručuje též orgánu, který rozhodl o nedostatcích, z jejichž důvodu se přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení ukládá.

Proti rozhodnutí ve věcech pojistného, které bylo vydáno v odvolacím řízení, lze podat opravný prostředek k soudu.

(1) Rozhodnutí, proti kterému nelze podat odvolání ani opravny prostředek (§ 104e), je v právní moci.

(2) Platební výměr je vykonatelný bez ohledu na právní moc, jestliže od jeho doručení uplynulo 15 dnů. Výkaz nedoplatků je vykonatelný, jakmile byl doručen. Ostatní rozhodnutí jsou vykonatelná, jestliže je nelze napadnout odvoláním ani opravným prostředkem k soudu.

(1) Vykonatelná rozhodnutí ve věcech pojistného jsou titulem pro soudní [§ 274 občanského soudního řádu.] nebo správní výkon rozhodnutí. Vykonatelné platební výměry a vykonatelné výkazy nedoplatků jsou také dokladem k vydání příkazu k vybrání.

(2) Správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného provádí ten orgán, který rozhodnutí vydal v prvním stupni řízení.".

Dosavadní hlavy čtvrtá a pátá se označují jako hlavy pátá a šestá.

68. V § 107 se slova "posudkové komise okresní správy sociálního zabezpečení nebo ministerstva" nahrazují slovy "lékaře okresní správy sociálního zabezpečení nebo posudkové komise ministerstva".

69. V § 111 odst. 1 se vypouštějí slova "a proti rozhodnutí o povolení výjimky podle § 9 odst. 6 tohoto zákona.".

70. § 121 včetně nadpisu se vypouští.

71. § 127 včetně nadpisu zní:

(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) po dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky bližší podmínky posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení,

b) bližší úpravu postupu při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů ve věcech sociálního zabezpečení a sociální péče.

(2) Ministerstvo může stanovit po dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky vyhláškou bližší podmínky provádění kontroly posuzování dočasné pracovní neschopnosti a kontroly dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany.".

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona České národní rady č. 210/1990 Sb., zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., zákona České národní rady č. 548/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 550/1991 Sb. (úplné znění s působností pro Českou republiku č. 86/1992 Sb.), se s působností pro Českou republiku doplňuje takto:

§ 77 se doplňuje novým odstavcem 7, který zní:

"(7) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahují na rozhodování o ukončení dočasné pracovní neschopnosti podle zvláštního zákona [§ 8a odst. 4 zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění zákona České národní rady č. .../1992 Sb.].".

Zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 72/1982 Sb., zákona č. 111/1984 Sb., zákona č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987 Sb., zákona č. 98/1987 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb., zákona č. 297/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb. a zákona č. 264/1992 Sb., se s působností pro Českou republiku doplňuje takto:

V § 121 odst. 1 se za písmeno k) doplňují písmena l) a m), která znějí:

"l) zálohu na daň z příjmů fyzických osob,

m) pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné zdravotního pojištění.".

Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, se s působností pro Českou republiku doplňuje takto:

V § 12 odst. 1 se za písmeno k) doplňují nová písmena l) a m), která znějí:

"l) zálohu na daň z příjmů fyzických osob,

m) pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné zdravotního pojištění.".

Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, se s působností pro Českou republiku doplňuje takto:

V § 18 odst. 1 se za písmeno k) doplňují nová písmena l) a m), která znějí:

"l) zálohu na daň z příjmů fyzických osob,

m) pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné zdravotního pojištění.".

Zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, se doplňuje takto:

V § 57 odst. 1 se za písmeno g) doplňují nová písmena h) a ch), která znějí:

"h) zálohu na daň z příjmů fyzických osob,

ch) pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné zdravotního pojištění.".

1. U občanů, kteří vykonávají zaměstnání zařazená do 31. prosince 1992 do I. nebo II. pracovní kategorie, musí evidence, kterou organizace vede pro účely důchodového zabezpečení, a evidenční list důchodového zabezpečení obsahovat do 31. prosince 1992 údaje stanovené předpisy platnými před 1. lednem 1993.

2. Bylo-li před účinností tohoto zákona po zahájení řízení o invalidním důchodu zahájeno řízení o částečném invalidním důchodu, řízení o částečném invalidním důchodu vedené orgány sociálního zabezpečení se zastaví. Bylo-li před účinností tohoto zákona po zahájení řízení o částečném invalidním důchodu zahájeno řízení o invalidním důchodu, řízení o invalidním důchodu vedené orgány sociálního zabezpečení se zastaví.

Zrušují se s působností pro Českou republiku:

1. § 50 odst. 3 věta třetí a § 51 odst. 5 věta druhá vyhlášky Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb.

2. § 63 odst.1, 3 a odst. 4 věta poslední, § 64 a 65 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb., a vyhlášky č. 260/1990 Sb.

Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

I. Obecná část

Účelem předkládaného zákona je prostřednictvím novelizace zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a některých dalších zákonů, vytvořit organizační a procesní předpoklady pro výběr a správu pojistného na sociální zabezpečení a zaměstnanost. Správa pojistného se svěřuje České správě sociálního zabezpečení, a upravuje se řízení ve věci pojistného.

Se zřetelem na hospodárné využívání prostředků nemocenského pojištění a s ohledem na zřízení Všeobecné zdravotní pojišťovny se působnost orgánů sociálního zabezpečení rozšiřuje o posudkovou službu krátkodobé pracovní neschopnosti a o kontrolu a vedení evidence a statistiky pracovní neschopnosti. Lázeňská péče bude od 1. 1. 1993 poskytována v rámci léčebně preventivní péče a bude o ní rozhodovat Všeobecná zdravotní pojišťovna. Proto se z působnosti orgánů sociálního zabezpečení lázeňská péče vypouští.

Česká správa sociálního zabezpečení zajistí výběr a ostatní správu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na zaměstnanost. Toto administrativně jednoduché a nákladově levnější řešení je podmíněno stanovením stejného okruhu poplatníků a vyměřovacího základu pro pojistné a příspěvek.

Včasné a správné odvádění pojistného vyžaduje doplnit příslušné předpisy o oprávnění zaměstnavatele srazit pojistné ze mzdy (platu) i bez souhlasu zaměstnance, obdobně jako je tomu doposud např. u daně ze mzdy. Tato úprava je potřebná i pro pojistné zdravotního pojištění. S ohledem na změnu daňových zákonů se rovněž umožňuje tímto způsobem srážet po 1. 1. 1993 daň z příjmu fyzických osob.

Návrh zákona, pokud jde o novelizaci zákona ČNR č. 582/1991 Sb., se opírá o čl. 22 písm. d/ ústavního zákona o čs. federaci, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož je dána působnost republiky v oblasti organizace a řízení důchodového a nemocenského zabezpečení. Novelizace zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu a zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, náleží rovněž ústavně do kompetence republiky (čl. 9 a 27 ústavního zákona o čs. federaci).

Navrhovaná úprava je v souladu s právem Evropských společenství.

II. Zvláštní část

K Čl. I

K bodu 1

Vymezení předmětu úpravy zákona se rozšiřuje o stanovení působnosti orgánu sociálního zabezpečení k vybírání příspěvků na státní politiku zaměstnanosti a k řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

K bodům 2, 18 až 21, 51 až 53, 63, 66, 68

Navrhovanou úpravou se opouští systém posudkových komisí zavedený v roce 1950 a přechází se na posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů pro účely sociálního zabezpečení i sociální péče jednotlivými lékaři /zaměstnanci okresních správ sociálního zabezpečení a České správy sociálního zabezpečení/. Touto úpravou se předjímá zamýšlená budoucí úprava lékařské posudkové a revizní služby sociálního pojištění v rámci nového nositele pojištění, sociální pojišťovny, prováděné posudkovými a revizními lékaři, s plnou osobní odpovědností za posouzení občana pro účely sociálního pojištění.

Rozšířením působnosti okresních správ sociálního zabezpečení i na oblast posuzování dočasné pracovní neschopnosti budou jejich lékaři nuceni podrobně znát zdravotní stav a průběh léčení pacienta. Tím také odpadá důvod pro komisionální posuzování za účasti lékařů zdravotnických zařízení. Zároveň budou odstraněny problémy s obsazováním dosavadních posudkových komisí okresních správ sociálního zabezpečení přísedícími lékaři.

Posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, které jsou "druhoinstanční " zůstávají zachovány.

K bodu 3

Působnost České správy sociálního zabezpečení se rozšiřuje v souvislosti s právní úpravou pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zároveň se i zužuje vypuštěním původního znění § 5 písm. b) o oblast lázeňské péče.

K bodům 4, 33, 54, 61

Od 1. 1. 1993 bude v České republice lázeňská péče poskytována v rámci všeobecného zdravotního pojištění, jako dávka potřebné zdravotní péče. o jejím přidělení budou proto rozhodovat orgány Všeobecné zdravotní pojišťovny, nikoliv již orgány sociálního zabezpečení.

K bodům 7, 24, 56, 62, 64

Působnost správ sociálního zabezpečení se rozšiřuje o oblast tzv. krátkodobé posudkové služby, t. j. posuzování dočasné pracovní neschopnosti. Důvodem je jednak reorganizace této služby v rámci resortu zdravotnictví a jednak to, že nositel nemocenského pojištění musí mít možnost kontrolovat posuzování dočasné pracovní neschopnosti se zřetelem na účelné vynakládání prostředků na sociální zabezpečení.

K bodům 5 až 13

Doplňuje se působnost okresních správ sociálního zabezpečení o činnosti, které již provádějí, dále o činnosti související s novou úpravou financování sociálního zabezpečení a s převedením tzv. krátkodobé posudkové služby z oblasti zdravotnictví do oblasti sociálního zabezpečení a upřesňuje se již vymezená působnost.

K bodům 14 až 17, 22, 23, 32, 36

Jde o legislativně technické úpravy v souvislosti se změnou označení některých ustanovení.

K bodu 27

Ustanovení o součinnosti orgánů sociálního zabezpečení a zdravotnických zařízení se doplňuje o povinnost zapůjčovat lékařům orgánů sociálního zabezpečení zdravotnickou dokumentaci a umožnit nahlížení do ní, z toho důvodu, že tito lékaři budou povinni kontrolovat i lékaře zdravotnického zařízení při posuzování dočasné pracovní neschopnosti.

K bodu 28

Vymezení pojmu "organizace" se sjednocuje s vymezením tohoto pojmu v právní úpravě pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, neboť i zemědělská družstva budou posuzována napříště již podle počtu svých členů vykonávajících pracovní činnost.

K bodům 30, 38

Právní úprava upravující uměleckou aspiranturu byla zrušena zákonem č. 172/1992 Sb., o vysokých školách, proto se i v nemocenském pojištění stala tato úprava nadbytečnou.

K bodům 34, 35, 70

Ustanovení se stala nadbytečnými vzhledem k nové úpravě pojistného na sociální zabezpečení.

K bodu 36

V dosavadní právní úpravě nebyl stanoven termín, do kdy nejpozději je okresní správa sociálního zabezpečení povinna zařídit výplatu dávek nemocenského pojištění, k jejichž poskytování je podle zákona příslušná. V zájmu ochrany práv občanů se proto tento termín stanoví.

K bodu 37

Upřesňuje se dosavadní právní úprava.

K bodům 25, 38 až 44, 69

Nutnost provedení těchto úprav vyplývá ze změn jiných právních předpisů (zrušení pracovních kategorií, zrušení kategorií funkcí u příslušníků Policie ČR a Sboru nápravné výchovy ČR, zrušení zápočtu odměn podle předpisů o objevech a vynálezech).

K bodu 45

Lhůty pro uvedené povinnosti osob samostatně výdělečně činných, které byly dosud upraveny v jiných právních předpisech se z důvodu systematičnosti přejímají do navrhovaného zákona.

K bodu 47

Upravuje se ustanovení o pokutách v souvislosti s obdobnou úpravou v zákoně ČNR o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Shodně s cit. zákonem se u pokut ukládaných organizacím (§ 54 odst. 2) za porušeni nebo nesplnění povinností stanovených přísl. ustanoveními zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zvyšuje horní hranice pokuty z 5000 Kčs na 10 000 Kčs a nestanoví se již dolní hranice pokuty a oproti dosavadní právní úpravě se konkretizují jednotlivé povinnosti u osob samostatně výdělečně činných, spolupracujících osob a v důchodovém zabezpečení u organizací, za jejichž porušení lze pokutu uložit.

K bodu 49

Upřesňuje se ustanovení § 58 zákona upravující místní příslušnost okresních správ sociálního zabezpečení v řízení v dávkových věcech nemocenského pojištění o stanovení místní příslušnosti okresní správy sociálního zabezpečení pro malé organizace.

K bodu 55

Nově se vymezuje předmět řízení v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění, a to z důvodu vynětí řízení o pojistném do samostatného řízení v oblasti sociálního zabezpečení a z důvodu rozšíření působnosti okresních správ sociálního zabezpečení o rozhodování o skončení pracovní neschopnosti. Proto se i vymezují některé odchylky od obecných předpisů o správním řízení, které si nová úprava vyžaduje, např. místní příslušnost.

K bodu 58

V případě, kdy řízení o dávku důchodového zabezpečení se zahajuje na základě písemné žádostí, tzn., že nejde o řízení zahájené podle § 94, je zapotřebí, aby orgán sociálního zabezpečení zkoumal, zda jsou splněny všechny podmínky pro jeho zahájení. Ustanovení § 81 odst. 3 koncipuje zákonnou překážku, která námitkou tzv. rozepře zahájené, brání řízení o dávce již v okamžiku jeho zahájení. Správní řád neřeší případy, kde nejsou splněny podmínky pro zahájení řízení ani případy, kde tato okolnost se ukázala již v řízení zahájeném.

K bodu 59

Napříště i zaměstnanci organizací, které neprovádějí nemocenské pojištění, tzv. malých organizací, podávají žádost o dávku důchodového zabezpečení u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení a nikoliv u svého zaměstnavatele, a to z důvodu zajištění kvalitního a správného sepsání takové žádosti.

K bodu 65

Podle § 96 odst. 2 odvolání proti rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení, kterým se zaměstnanec neschopný práce domáhá jiného stupně invalidity, nemá odkladný účinek pro rozhodování o další výplatě nemocenského. Cit. ustanovení se rozšiřuje o případy, kdy se zaměstnanec neschopný práce domáhá stejného stupně invalidity, ale z jiného důvodu, neboť je neodůvodněné, aby osoba, která má již nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod a také tento důchod chce pobírat, pobírala ještě dále nemocenské.

K bodům 48, 57 a 67

V souvislosti s novou právní úpravou pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se doplňuje úprava řízení v těchto věcech.

K bodu 71

Zmocňovací ustanovení k vydání prováděcích předpisů se upravuje v souvislosti s rozšířením působnosti orgánů sociálního zabezpečení o posuzování dočasné pracovní neschopnosti.

K Čl. II

§ 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, upravuje mimo jiné i postup při rozhodování ve věcech dočasné pracovní neschopnosti. Vzhledem k rozšíření působnosti okresních správ sociálního zabezpečení o rozhodování o ukončení dočasné pracovní neschopnosti v případech, kdy lékař okresní správy sociálního zabezpečení zjistí, že zdravotní stav pacienta nevyžaduje uznání či další trvání dočasné pracovní neschopnosti (bod 24 čl. I návrhu zákona) je nezbytné vymezit, kdy se při ukončení dočasné pracovní neschopnosti nepostupuje podle zákona o péči o zdraví lidu, ale podle zákona č. 582/1991 Sb.

K Čl. III - VI

Předpisy upravující srážky ze mzdy platu, služebního příjmu/ se doplňují o oprávnění zaměstnavatele srazit i bez souhlasu zaměstnance pojistné na sociální zabezpečení, zaměstnanost a zdravotní pojištění, jakož i daň z příjmu fyzických osob.

Uzavírání dohod o srážkách ze mzdy (platu, služebního příjmu) v těchto případech by znamenalo značné administrativní zatížení zaměstnavatelů.

Případné spory mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o správnost srážky pojistného budou řešeny podle pracovněprávních předpisů.

K Čl. VII

Navrhují se přechodná ustanovení reagující na zrušení pracovních kategorií a změny v řízení o dávkách důchodového zabezpečení.

III. Ekonomický dopad

Novelizací zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, dochází k vzájemným přesunům působností mezi resorty práce a sociálních věcí a zdravotnictví, které se promítnou i do rozpočtů příslušných kapitol veřejných rozpočtů. Finanční dopad na státní rozpočet budou znamenat pouze výdaje na investice související s převodem posudkové služby krátkodobé pracovní neschopnosti, její kontrolou a evidencí a převod lázeňské péče.

V souvislosti s převodem působnosti posudkové služby krátkodobé pracovní neschopnosti, její kontroly a evidence z resortu zdravotnictví do resortu práce a sociálních věcí je nezbytné zvýšit od 1. 1. 1993 počty pracovníků České správy sociálního zabezpečení o 850 pracovníků (200 posudkových lékařů, 100 lékařů - aprobantů a 550 pracovníků kontroly a evidence). Současně je třeba zvýšit výdaje České správy sociálního zabezpečení o příslušné neinvestiční výdaje v celkové výši 156 mil. Kčs, z toho mzdové výdaje o 103,9 mil. Kčs a věcné výdaje o 52,1 mil. Kčs.

Uvedené zvýšení počtu pracovníků a neinvestičních výdajů České správy sociálního zabezpečení však neznamená nový finanční dopad na státní rozpočet. Posudkovou činností se v resortu zdravotnictví dosud zabývalo cca 1300 pracovníků a příslušné výdaje na jejich činnost jsou plně hrazeny ze státního rozpočtu. Jejich nahrazení 850 pracovníky v resortu MPSV ČR si vyžádá pouze přerozdělení výdajů mezi příslušnými rozpočtovými kapitolami.

K převzetí agendy vedení evidence krátkodobé pracovní neschopnosti a její kontroly od 1. 1. 1993 je však třeba v České správě sociálního zabezpečení vytvořit včas potřebná personální, organizační a materiálně technická opatření. Zejména je nezbytně třeba s předstihem rozšířit dosavadní kapacitu výpočetního systému České správy sociálního zabezpečení, a to nákupem 200 ks PC systémů včetně software, 100 ks tiskáren, upravit dosavadní sítě a rozšířit operační systém. Celkové náklady na uvedené investice ve výši 46 mil. Kčs, z nichž částku 23,7 mil. Kčs je třeba zajistit již v letošním roce a zbývajících 22,3 mil. Kčs začátkem roku 1993, znamenají zvýšený dopad na státní rozpočet. Potřebnou výpočetní techniku, na které je evidence krátkodobé pracovní neschopnosti vedena v resortu zdravotnictví, nelze převádět, ale je třeba zcela nově vybudovat v rámci České správy sociálního zabezpečení. Podrobnější údaje o finančním dopadu zvýšených správních výdajů České správy sociálního zabezpečení souvisejících s převodem posudkové služby jsou uvedeny v připojené tabulce.

Novela zákona současně předpokládá převedení agendy lázeňské péče z působnosti MPSV ČR do resortu zdravotnictví. Do rozpočtu kapitoly 313 na rok 1993 se tato změna promítne snížením výdajů ve výši cca 942 mil. Kčs. Z této částky připadá na výdaje na lázeňskou péči 911 mil. Kčs, na cestovné do lázní 24 mil. Kčs a na osobní a věcné výdaje pro 85 pracovníků, kteří tuto agendu zajišťují v České správě sociálního zabezpečení, ve výši 7 mil. Kčs.

Lázeňskou péči bude od 1. 1. 1993 zajišťovat Všeobecná zdravotní pojišťovna a náklady budou hrazeny z pojistného zdravotního pojištění. Tím dojde i ke snížení požadavku na státní rozpočet.

Celkový finanční dopad novelizace zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, tedy znamená v letošním roce zvýšení výdajů státního rozpočtu o 23,7 mil. Kčs a v roce 1993 snížení výdajů o cca 763, 7 mil. Kčs.

Změny ostatních zákonů nevyžadují zvýšení počtu pracovníků ani neznamenají finanční dopad na státní rozpočet.

Finanční dopad zvýšených správních výdajů ČSSZ souvisejících s převodem posudkové služby a evidence pracovní neschopnosti z resortu zdravotnictví

Zpracovatel: JUDr. Jiřina Voňková, CSc.

náměstkyně ministra práce

a sociálních věcí České republiky