Česká národní rada 1992 – 1992

Účelem tohoto zákona je zřízení Státní pokladny České republiky (dále jen "Státní pokladna") a vymezení jejího postavení, funkcí a činností.

Státní pokladna se zřizuje jako orgán státní správy řízený ministerstvem financí České republiky: má povahu rozpočtové organizace. Je právnickou osobou.

V čele státní pokladny je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr financí České republiky.

Státní pokladna má sídlo v Praze.

Odůvodnění

Zásada jednoznačně stanoví zřízení Státní pokladny a určuje její základní začlenění v soustavě finančních orgánů státní správy podřízených ministerstvu financí České republiky. Podle § 4 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů je ministerstvo financí České republiky ústředním orgánem státní správy mimo jiné i pro Státní pokladnu České republiky. Z toho vyplývá, že se nejedná o zřízení nového ústředního orgánu státní správy a proto není nutné provádět změnu výše uvedeného zákona.

a) provádí se státními finančními prostředky návratné krátkodobé a dlouhodobé operace majetkového a úvěrového charakteru.

Činnost Státní pokladny bude respektovat jednotné záměry rozpočtové a finanční politiky měnově regulační hlediska.

Státní rozpočet se bude nadále zabývat výhradně přímým a nenávratným financováním zejména s časovým omezením rozpočtového roku;

Odůvodnění

Realizací této funkce dojde k oddělení financování prostřednictvím Státní pokladny od financování ze státního rozpočtu.

Tímto rozlišením přestanou existovat dosavadní přesuny mezi finančními rezervami z minulých let a rozpočtovým hospodařením běžného roku. Oddělení obou systémů povede k racionálnějšímu a přehlednějšímu využití státních finančních prostředků. Prostřednictvím Státní pokladny stát napomáhá rozvoji finančního trhu.

Oddělení jednotlivých forem financování zvýší transparentnost tvorby a hodnocení státního rozpočtu i jeho kontroly zákonodárným orgánem, a to zejména v kapitole Všeobecná pokladní správa.

b) je správcem státních finančních aktiv, tj. prostředků vytvořených z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let a dalších finančních operací České republiky a z výsledků hospodaření Státní pokladny. Státní finanční aktiva může Státní pokladna použít, jde-li o

- prostředky vytvořené z výsledků hospodaření minulých let, jen se souhlasem České národní rady

- prostředky vytvořené z dalších operací České republiky, jen se souhlasem vlády České republiky

- prostředky vytvořené z výsledků vlastního hospodaření Státní pokladny, jen k operativním účelům ve prospěch finančního hospodaření České republiky.

Odůvodnění

Funkce Státní pokladny jako jediného správce veškerých aktiv vyplývá z nutnosti přesného vymezení a efektivního hospodaření se státními prostředky. Definice zásady vychází z § 18, odst. 1 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky. Zároveň zásada udává přesnou dispozici k použití těchto prostředků obdobně jako je tomu v § 18, odst. 5 cit. zákona s tím, že počítá i s použitím prostředků z vlastního hospodaření Státní pokladny.

c) je správcem státních finančních pasív, které vznikly jako závazky České republiky z minulých let anebo vznikly v případech stanovených zákonem České národní rady.

Odůvodnění

Obdobně jako definice zásady o státních aktivech je zásada definující státní finanční pasíva zpřesněním citace § 18, odst. 1, zákona ČNR č. 576/1990 Sb. Uplatnění zásady 3b) a 3c) se přiměřeně promítne do rozpočtových pravidel České republiky.

d) vykonává správu, řízení, rozpočtování a úvěrové operace rozpočtové kapitoly "Státní dluh" České republiky. Tato kapitola je součástí státního rozpočtu a je spolu s ním schvalována Českou národní radou;

Odůvodnění

Zásada stanoví, že Státní pokladna bude vykonávat veškerou správu a řízení prostřednictvím rozpočtové kapitoly Státní dluh. Jde o výkon státní správy v dluhové oblasti hospodaření státu.

Státní pokladna prostřednictvím rozpočtové kapitoly Státní dluh zabezpečuje výdaje na úhradu úroků a jistin státního dluhu splatných v běžném roce, výdaje na úhradu nákladů spojených s upisováním a správou státního dluhu.

Státní pokladna bude provádět úvěrové operace na peněžním a kapitálovém trhu. Výkon těchto operací se označuje pojmem řízení, aby se tato činnost odlišila od správy. Pojem "řízení" je ekvivalentem anglického pojmu management.

e) provádí potřebné operace na finančních trzích ve prospěch finančního hospodaření České republiky;

Odůvodnění

Výkon funkce správce státních aktiv, státních pasív a výkon správy kapitoly Státní dluh zakládá pro Státní pokladnu nutnost vstupovat na finanční trh a realizovat tam operace vedoucí k regulování pozice státního majetku na trhu. To zahrnuje zejména zhodnocování státních finančních aktiv, efektivní regulací státního dluhu, krytí účelového zadlužení státu a dočasných schodků státního rozpočtu.

Operace Státní pokladny vytváří vedle operací státní rozpočtu samostatný okruh státních finančních operací, které budou realizovány na finančním trhu. Operace budou mít tudíž výhradně návratný charakter.

Operace na finančním trhu bude Státní pokladna realizovat vhodným využitím těch nástrojů, které zabezpečí minimalizaci nákladů na krytí státního dluhu a efektivní regulaci pozice státu na finančním trhu.

f) v případech, kdy majetková účast státu v obchodních společnostech je založena na základě rozhodnutí vlády České republiky

- je správcem podílů na zisku odpovídajících podílům majetkové účasti státu v těchto společnostech, popř. se podílí na ztrátě těchto společností,

- podílí se na rozhodování v těchto společnostech prostřednictvím svých pracovníků, které vysílá do orgánů těchto společností;

Odůvodnění

Zásada určuje jednoznačně jediný orgán, který bude kvalifikovaně spravovat vkládané účasti České republiky do obchodních společností. Příjmy z těchto majetkových účastí budou příjmy Státní pokladny a naopak Státní pokladna uhradí příslušné podíly na případné ztrátě těchto společností. Zásada zabezpečuje kontrolu finanční návratnosti vložených majetkových účastí z rozhodnutí vlády do obchodních společností zpět do finančního hospodaření České republiky.

g) provádí ostatní návratné a dlouhodobé operace státního rozpočtu podle potřeb České republiky.

Státní pokladna poskytuje státní záruky, státní půjčky, úrokové bonifikace a využívá ostatní finanční nástroje až do výše kreditních zůstatků příslušných účtů státních aktiv, případně do výše prostředků stanovených zákonem o státním rozpočtu České republiky pro kapitolu Státní dluh;

Odůvodnění

Státní pokladna je zmocněna k provádění veškerých operací uvedených v zásadě g) z důvodů pružného operativního financování akcí z rozhodnutí vlády, zejména v případech rychle se měnících podmínek finančního trhu a v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při nepružnosti závazných administrativních postupů, např. při úhradě do zahraničí, které by mohly poškodit pověst České republiky. Možnost operativního řízení finančních prostředků bude mít významný finanční přínos pro hospodaření České republiky. Prostor pro operativní řízení bude každoročně vymezen zákonem ČNR o státním rozpočtu ČR a jakékoli požadavky nad rámec tohoto zákona bude třeba provést výhradně zákonnou úpravou rozpočtového zákona. České národní radě bude vždy včas a vyčerpávajícím způsobem předložena zpráva o těchto výše uvedených prováděných finančních transakcích.

Na činnost státní pokladny se nevztahují obecné předpisy o státním majetku České republiky a obecné předpisy o správním řízení.

Odůvodnění

S ohledem na specifickou činnost Státní pokladny je účelem zásady vyloučit možnou kolizi s jinými pracovními předpisy.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Odůvodnění

Návrh tohoto zákona bude připraven tak, aby ke dni jeho účinnosti byl v souladu s příslušnými předpisy a navazoval na ně. K těmto právním předpisům patří zejména:

rozpočtová pravidla republiky, zákon ČNR č. 1/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, zákon č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé a zákon o státním majetku ČR.

Obecné ekonomické zdůvodnění návrhu "Zásad zákona České národní rady o Státní pokladně České republiky

1. Postavení a vývoj Státní pokladny

Po první světové válce byla nařízením ministerstva financí č. 65 Sb. z. a n. z roku 1919 ustavena Ústřední státní pokladna Československé republiky, která obstarávala úkoly bývalé Ústřední státní pokladny ve Vídni. Kromě toho bylo zřízeno Ředitelství státního dluhu. Oba tyto úřadu (rozpočtové organizace) byly samostatnými právními subjekty a podléhaly přímo ministerstvu financí Československé republiky.

Ústřední státní pokladna prováděla pokladní službu pro státní rozpočet prostřednictvím poštovní spořitelny, byla platebnou veškerých ministerstev a ústředních úřadů a pokladnou státního dluhu. Ředitelství státního dluhu spravovalo veškerý zahraniční a vnitřní státní dluh (státní dluhopisy, pokladniční poukázky a jiné dluhové nástroje). Praktické operace spojené s financováním schodku státního rozpočtu (průběžného i celkového), umořování včetně splácení úroků ze státního dluhu provádělo ministerstvo financí.

Ústřední státní pokladna a Ředitelství státního dluhu jako instituce byly zákonem č. 198 Sb. v roce 1950 zrušeny.

2. Nutnost zřízení státní pokladny

Zrušením Ústřední státní pokladny a Ředitelství státního dluhu došlo: ke slučování příjmů a výdajů běžného a kapitálového rozpočtu, jedinou možností jak financovat deficit státního rozpočtu a státní dluh se stal úvěr SBČS, vytvořil se institut státních finančních aktiv a pasiv, který se využíval jako mimorozpočtový zdroj na krytí případných schodků státního rozpočtu. Důsledkem bylo automatické financování deficitu rozpočtu a státního dluhu bankovním úvěrem, zkreslování výsledků rozpočtového hospodaření v daném roce.

Z transformace čs. ekonomiky na tržní systém vyplývá nutnost transparentnosti výsledků hospodaření státního rozpočtu v daném roce a celkové finanční situace státu. Přechod na tržní systém vyžaduje, aby i stát používal k financování svých závazků co nejefektivnější způsoby. K tomu účelu je nezbytné zřídit institut Státní pokladny a institut rozpočtové kapitoly Státní dluh.

Účelem zřízení Státní pokladny je zejména:

- přenesení operativního rozhodování v odborně specializovaných věcech, které je s činností Státní pokladny spojeno z ústředního orgánu na jemu podřízený orgán a umožnění kvalifikovaného a pružného výkonu této činnosti,

- volba takových dluhových nástrojů financování deficitu státního rozpočtu a státního dluhu, aby se minimalizovaly náklady dluhové obsluhy,

- správa státních finančních aktiv a pasív a jejich převedení z formy úvěrového vztahu do dluhových nástrojů standardně používaných,

- průběžná analýza běžných příjmů a výdajů státního rozpočtu včetně hledání způsobů jejich zrovnoměrnění,

- správa majetkových účastí státu v obchodních společnostech, které budou založeny na základě rozhodnutí vlády České republiky,

- poskytování státních záruk, státních půjček a úrokových bonifikací.