Z pověření předsednictva České
národní rady předkládám v souladu
s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o
jednacím řádu ČNR, poslancům
České národní rady následující
písemnou interpelaci poslance ČNR Vladimíra
Řezáče na ministra školství,
mládeže a tělovýchovy České
republiky Petra Piťhu.
"Vážený pane ministře,
v mém volebním obvodu, tj. v Severočeském
kraji, jsem se setkal ve Vašem resortu, tj. na úseku
školství, se závažným případem
porušení základních práv, zajištěných
Listinou základních práv a svobod, uvozenou
ústavním zákonem č. 23/1991 Sb., přičemž
tento případ je současně porušením
Mezinárodního paktu o občanských a
politických právech ze 16. prosince 1966, který
zavazuje naši republiku od 23. března 1976, vzhledem
k vyhlášce č. 120/1976 Sb.
Na 7. základní škole v Lounech pracuje jako
učitel PhDr. Ivo Honický, který kandidoval
v letošních volbách za Levý blok do
ČNR. Tomuto doktoru filosofie se specializací historie
bylo zaměstnavatelem zakázáno učit
dějepis včetně omezení dalšího
aprobovaného předmětu českého
jazyka, takže člověk s doktorátem z
historie, jakých se na našich základních
školách vyskytuje málo, má učit
pěstitelské práce. Tento protiprávní
postup je zdůvodňován veřejnou prezentací
názorů PhDr. Ivo Honického, tj. jeho politického
a jiného přesvědčení, event.
stížnostmi rodičů.
Takový postup je v hrubém rozporu s Listinou základních
práv a svobod, jejíž článek 1
zajišťuje svobodu a rovnost všech lidí v
důstojnosti i v právech s tím, že základní
práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné,
nepromlčitelné a nezrušitelné.
Podle článku 2 Listiny je náš stát
založen na demokratických hodnotách a nesmí
se vázat ani na výlučnou ideologii ani na
náboženské vyznání. Státní
moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích
stanovených zákonem a to způsobem, který
zákon stanoví.
Každý může činit co není
zákonem zakázáno a nikdo nesmí být
nucen činit, co zákon neukládá.
Podle článku 3 odst. 1 Listiny se základní
práva a svobody zaručují všem, kromě
jiného i bez rozdílu víry a náboženství,
politického či jiného smýšlení,
sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného
postavení.
Podle článku 3 odst. 3 Listiny nikomu nesmí
být způsobena újma na právech pro
uplatňování jeho základních
práv a svobod.
Podle článku 10 odst. 1 Listiny má každý
právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost,
osobní čest, dobrá pověst a chráněno
jeho jméno.
Podle článku 17 odst. 2 Listiny má každý
právo vyjadřovat své názory slovem,
písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem,
jakož i svobodně vyhledávat, přijímat
a rozšiřovat ideje a informace, bez ohledu na hranice
státu.
Podle článku 22 Listiny zákonná úprava
všech politických práv a svobod a její
výklad a používání musí
umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž
politických sil v demokratické společnosti.
Podle článku 26 Mezinárodního paktu
o občanských a politických právech
ze 16. 12. 1966 je zakázána jakákoliv diskriminace
a to i z důvodu politického nebo jiného přesvědčení
a vyznání.
Podle § 2 Ústavního zákona č.
23/1991 Sb., mají mezinárodní smlouvy o lidských
právech a základních svobodách ČSFR
ratifikované a vyhlášené, na jejím
území obecnou závaznost a mají přednost
před zákonem.
Podle § 6 téhož zákona úst., musí
být zákony a jiné právní předpisy
uvedeny do souladu s Listinou základních práv
a svobod nejpozději do 31. 12. 1991, tímto dnem
pozbývají účinnosti ustanovení,
která s Listinou základních práv a
svobod nejsou v souladu.
O názorové svobodě učitele se výstižně
vyjádřil před pěti lety Václav
Havel. Chápání filosofie českých
dějin podle profesora T.G.Masaryka nebo podle profesora
J.Pekaře je věcí každého občana
a učitele.
Pan učitel PhDr. Ivo Honický své názory
dětem nevnucuje a v souladu se svými povinnostmi
se snaží své žáky seznámit
s kulturním dědictvím lidstva v rámci
jeho aprobovaných předmětů. Celá
kampaň vedená proti němu panem Stanislavem
Řebcem je průhlednou šikanou PhDr. Ivo Honického
za jeho politické přesvědčení
a uplatněné právo na svobodné sdružování
v politických stranách a v politických hnutích,
které vyplývá z článku 20 Listiny
základních práv a svobod.
Vzhledem k počátku nového školního
roku 1. září 1992, považuji tuto interpelaci
za naléhavou a očekávám rychlé
zjednání nápravy. Pochybuji, že máme
na základních školách, natož v
Severočeském kraji, tolik učitelů
historie s tak vysokou odbornou kvalifikací, tj. doktorátem
filosofie. Základní práva a svobody musíme
zajistit každému.
V Praze dne 24. srpna 1992