Česká národní rada 1992 – 1992

3. předsedové těchto výborů přednesou své návrhy na další schůzi předsednictva České národní rady,

- souhlasilo s převzetím záštity předsednictva ČNR nad atletickým podnikem Praga academica, a to v disciplíně skok daleký mužů s tím, že vítězi této disciplíny věnuje věcnou cenu v hodnotě 1500 Kčs.

Na své 8. schůzi 20. srpna 1992 předsednictvo České národní rady

- pověřilo výbor ČNR pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu garancí nad přípravou návrhů kandidátů na udělení Řádu T.G.Masaryka tak, aby příslušný materiál byl předsednictvu ČNR předložen do 3. září 1992,

- zvolilo do stálé komise předsednictva ČNR pro práci Kanceláře České národní rady tyto poslance České národní rady: Emila Jaroše, Jindřicha Němčíka, Vlastimila Vlčka, Leopolda Zubka, Václava Čundrleho, Svatomíra Recmana, Vladimíra Šumana, Pavla Šafaříka, Alfreda Frommera, Jana Bláhu, Jaroslava Broulíka, Zdeňka Vlčka,

- vzalo na vědomí, že náhradníky v této komisi jsou poslanci České národní rady: Ladislav Blažek, Petr Nečas, Martin Syka, Anton Zim a, Martin Chudoba, Jaroslav Matějka, Kateřina Lojdová, Pavel Severa, Tomáš Svoboda, Hana Orgoníková, Petra Buzková, Jan Jegla, Milan Loukota,

- přerušilo jednání o návrhu předsednictva ČNR na členy Rady Státního fondu životního prostředí do příští schůze předsednictva České národní rady, která se bude konat v úterý 25. srpna 1992,

- vyhlásilo podle čl. V. zákona České národní rady č. 23/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství ve znění pozdějších předpisů úplné znění zákona České národní rady č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených zákonem České národní rady č. 49/1982 Sb., zákonem České národní rady č. 425/1990 Sb. a zákonem České národní rady č. 23/1992 Sb.,

- stanovilo, že odborného semináře v Ludwigsburgu (SRN) na téma stavební spoření se zúčastní tito poslanci České národní rady: Richard Mandelík /RV/, Josef Holub /RV/, Hana Marvanová /ÚPV/, Josef Ullman /VSRZP/ a náhradník: Tomáš Sojka /HV/,

- pověřilo předsedu České národní rady, aby sdělil předsedovi vlády České republiky, že předsednictvo ČR konstatovalo shodně s usnesením předsednictva ČNR č. 1010 z 25.6.1992, že mu nepřísluší stanovovat plat generálnímu prokurátorovi České republiky,

- schválilo Zásady pro vyřizování peticí docházejících ČNR a jejím orgánům. Tyto Zásady jsou závazné pro všechny orgány České národní rady a nabývají účinnosti dnem 20. srpna 1992 (viz příloha usnesení P ČNR č. 66),

- zvýšilo měsíční příspěvek na jednoho poslance, člena politického klubu, na 2 000,- Kčs s platností od 1. září 1992,

- změnilo své usnesení č. 50 ze 13. srpna 1992 tak, že do návrhu pořadu 3. schůze České národní rady zařadilo bod

- Postup České národní rady ve věci řízení Ústavního soudu ČSFR ohledně nesouladu mezi zákonem ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a ústavním zákonem č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že bude projednán jako 4. v pořadí,

- změnilo své usnesení č. 50 ze 13. srpna 1992 tak, že z návrhu pořadu 3. schůze České národní rady vypouští bod 4. - Rozpočet Pozemkového fondu České republiky (sněmovní tisk 14),

- souhlasilo s cestou poslanců ČNR

1. Tomáše Ježka - předsedy rozpočtového výboru

2. Miloslava Výborného - předsedy ústavně právního výboru do Kanady /Quebecu/ na Mezinárodní sympozium o demokracii, který se koná v termínu 8.-13. září 1992, s tím, že těmto poslancům bude hrazena doprava letadlem a kapesné z rozpočtu ČNR,

- vzalo na vědomí, že náhradníky pro tuto cestou jsou:

1. Michal Lobkowicz - místopředseda zahraničního výboru

2. Jaromír Kalus - člen zahraničního výboru

3. Kateřina Lojdová - členka zahraničního výboru,

- vzalo na vědomí informaci předsedy ČNR Milana Uhdeho o jednání s předsedou SNR Ivanem Gašparovičem ve čtvrtek 20. srpna 1992.

Příloha Zprávy o činnosti

P ČNR (tisk 16)

Komise se usnesla na těchto základních tezích, které předkládá vládní komisi pro přípravu Ústavy České republiky

1. Komise se v současné době soustředí na přípravu Ústavy českého státu s plnou mezinárodně právní subjektivitou. Tím však komise nechce předjímat řešení státoprávního uspořádání ČSFR. Komise konstatuje, že varianta Ústavy České republiky v rámci federace je zpracována a dále na této variantě pracovat by bylo účelné až po vyřešení státoprávního uspořádání ČSFR.

2. Komise doporučuje, aby podle nové Ústavy byl stát územně členěn na několik přirozených vyšších samosprávných celků s rozsáhlou decentralizací státní správy.

3. V zájmu kontinuity československého a českého státu by měla nová Ústava vycházet z těch principů, z nichž vycházela ústavní listina Československé republiky z 29. 2. 1920, které se osvědčily.

4. Komise navrhuje převzít do nové Ústavy platnou Listinu práv a svobod s přihlédnutím k návrhu ČNR a bude případně jednat o změnách, které rozšíří práva občanů.

5. Komise doporučuje zřídit funkci prezidenta České republiky a zachovat tradiční parlamentní systém.

6. Komise dále doporučuje, aby parlament České republiky byl složen ze dvou komor s odlišným postavením, volených na různá volební období.

7. Komise doporučuje zřízení nezávislé kontrolní instituce.

8. Komise doporučuje v nové Ústavě zajistit důsledné oddělení všech tří mocí (soudní, zákonodárné a výkonné).

9. Komise doporučuje při stanovení pravomocí prezidenta vycházet z postavení dle ústavní listiny Československé republiky z 29. 2. 1920 a uvážit posílení funkce premiéra.

10. Komise doporučuje do Ústavy promítnout přesné rozlišení veřejného a soukromého práva.

11. Komise doporučuje v soudní moci vycházet ze současného systému soudnictví a zvážit možnost zvláštního systému správního soudnictví.

12. Komise doporučuje umožnit obnovu institutu státního návladnictví a vyšetřujících soudců.

13. Komise žádá vládní komisi pro přípravu Ústavy, aby ve středu 22. 7. 1992 dopoledne dodala zpracované výstupy komisi předsednictva ČNR.

Praha 16. 7. 1992

Na zasedání komise předsednictva ČNR pro přípravu Ústavy České republiky konaném dne 31. 7. 1992 se vyslovili zástupci poslaneckých klubů k ideovému návrhu ústavy České republiky předloženému předsedou vlády České republiky.

A. Komise předsednictva ČNR pro přípravu Ústavy České republiky ke svým základním tezím připojuje ještě tato stanoviska:

1. Soudní moc

- komise se shodla v názoru, že není vhodné, aby soudce Ústavního soudu jmenovala vláda,

- komise se shodla v názoru, že Ústavní soud nemá řešit kompetenční spory mezi orgány republiky, tyto spory má řešit Nejvyšší správní soud,

- komise se shodla v názoru, že funkční období soudců Ústavního soudu by mělo být delší než funkční období prezidenta a poslanců.

2. Prezident

- komise se shodla v názoru, že prezident má být volen oběma komorami parlamentu na jejich společné schůzi,

- komise se shodla v názoru, že Ústava by měla taxativně vymezovat výčet kompetencí prezidenta a že mezi pravomoci prezidenta by mělo patřit právo suspenzivního veta,

- komise se shodla v názoru, že prezident není ústavně odpovědný z výkonu své funkce. Za jeho projevy a úkony související s výkonem jeho funkce je odpovědná vláda, s výjimkou případů, kdy ústava stanoví, že kontrasignace předsedy vlády nebo člena vlády není třeba,

- komise se shodla v názoru, že kandidát na funkci prezidenta může být zvolen nejvýše dvakrát ve volebních obdobích bezprostředně po sobě následujících.

3. Vláda

- komise nesouhlasí s tím, aby v Ústavě byla zakotvena možnost jmenování úřednické vlády,

- komise doporučuje blíže v Ústavě specifikovat případy, kdy se prezidentovi nepodaří jmenovat vládu, která by získala podporu parlamentu

B. Komise rozhodla přerušit své jednání a pokračovat dne 5. 8. 1992 v 10,00 hod.

Na zasedání komise předsednictva ČNR pro přípravu Ústavy České republiky konaném dne 5. 8. 1992 bylo přijato toto usnesení:

A. Komise předsednictva ČNR pro přípravu Ústavy České republiky připojuje ke svým základním tezím ještě tato stanoviska:

1. Vláda

- předsedu vlády a na jeho návrh ostatní členy vlády jmenuje prezident,

- prezident odvolává členy vlády jen na návrh předsedy vlády,

- nedůvěru vládě může sněmovna vyslovit jako celku a ne jejím jednotlivým členům,

- vláda a její jednotliví členové podávají demisi do rukou prezidenta,

- jestliže zákonodárný sbor vysloví vládě nedůvěru nebo jí odmítne vyslovit důvěru, je tato vláda povinna podat demisi a prezident je povinen ji přijmout,

- počet ministerstev a jejich působnost upravuje zákon,

- prezident na návrh předsedy vlády stanoví, který z členů vlády řídí jednotlivá ministerstva,

- místopředsedu vlády jmenuje prezident na návrh předsedy vlády,

- funkce člena vlády je neslučitelná s činnostmi, které by mohly vést ke střetu zájmů,

2. Územně správní uspořádání

- tento bod byl přerušen a bude pokračovat na příštím jednání

B. Komise rozhodla přerušit své jednání a pokračovat dne 6. 8. 1992 v 9,00 hod.

Na zasedání komise předsednictva ČNR pro přípravu Ústavy České republiky konaném dne 6. 8. 1992 bylo přijato toto usnesení:

A. Komise předsednictva ČNR pro přípravu Ústavy České republiky připojuje ke svým základním tezím ještě toto stanovisko:

Stát územně členěný na samosprávné země se zákonodárnou iniciativou (bez zákonodárné pravomoci)

B. Jednání komise pokračuje dne 12. 8. 1992 v 15,00 hod. a další jednání následuje dne 13. 8. 1992 v 9,00 hod.

Na zasedání komise předsednictva ČNR pro přípravu Ústavy České republiky konaném dne 12. 8. 1992 bylo přijato toto usnesení:

A. Komise předsednictva ČNR pro přípravu Ústavy České republiky připojuje ke svým základním tezím ještě toto stanovisko:

Členové orgánu územní samosprávy jsou voleni na základě obecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním

B. Jednání komise pokračuje dne 13. 8. 1992 v 9,00 hod.

Na zasedání komise předsednictva ČNR pro přípravu Ústavy České republiky konaném dne 1 8. 8. 1992 bylo přijato toto usnesení:

Komise předsednictva ČNR pro přípravu Ústavy České republiky doplňuje bod 6 svého usnesení č. 1 ze dne 16. 7. 1992 o tyto další teze:

- členové parlamentu jsou voleni na základě přímého a rovného volebního práva tajným hlasováním,

- v ústavě bude zakotven volební systém,

- členové poslanecké sněmovny budou voleni podle zásady poměrného systému,

- senát bude volen podle zásad odlišného systému než poslanecká sněmovna,

- druhá komora parlamentu - senát - bude volena podle zásady většinového systému,

- poslanecká sněmovna má mít 200 členů,

- senát má mít 99 nebo 100 členů,

- všechny členy senátu nevolit najednou, ale v zájmu kontinuity po částech,

- funkční období poslanecké sněmovny je 4 - 5 let,

- funkční období senátu je 6 - 8 let,

- aktivní volební právo do zákonodárného sboru bude od 18 let,

- pasivní volební právo do poslanecké sněmovny bude od 21 let,

- pasivní volební právo do senátu bude od 40 let,

- vláda je politicky odpovědna výhradně poslanecké sněmovně,

- senát má právo zákonodárné iniciativy,

- senát má právo projednávat a připomínkovat, popřípadě odmítnout návrh zákona schváleny poslaneckou sněmovnou ve stanovených lhůtách,

- v případě pozměňovacího návrhu či odmítnutí zákona v senátu má právo konečného rozhodnutí poslanecká sněmovna,

- rozpočet a státní závěrečný účet projednává jen poslanecká sněmovna,

- v ústavě bude zakotvena možnost rozpuštění pouze poslanecké sněmovny, nikoliv senátu.