Česká národní rada 1992 – 1992

(1) Orgány Komory jsou

a) sněm,

b) rada,

c) revizoři účtů,

d) dozorčí komise,

e) disciplinární komise,

f) zkušební komise.

(2) Činnost orgánů Komory upravuje statut a disciplinární řád.

(3) Komora může zřizovat další pomocné orgány pověřené zabezpečováním dílčích úseků činnosti.

(4) Funkce v orgánech komory jsou čestné, při jejich výkonu přísluší auditorovi náhrada věcných výdajů a náhrada za ztrátu času.

(5) Právo volit a být volen do orgánů komory má auditor. Členem dozorčí komise nemůže být člen orgánů uvedených v odstavci 1 písm. b), c), e) a f).

(1) Komora hospodaří se svým majetkem. Zdroji jejích příjmů jsou, zejména příspěvky od auditorů a jejich asistentů, poplatky za účast na zkouškách a za zápis do seznamu, úhrady za služby, které komora poskytuje, pokuty uložené jako disciplinární opatření.

(2) Rozpočet komory musí být vyrovnán.

(3) Účetní závěrku komory ověřují revizoři účtů a schvaluje sněm komory.

(1) Fyzické osoby zapsané do seznamu auditorů podle vyhlášky federálního ministerstva financí č. 63/1989 Sb., o ověřovatelích (auditorech) a jejich činnosti, s výjimkou osob uvedených v § 4 odst. 2 písm. a) tohoto zákona, se považují do dne založení seznamu auditorů za osoby zapsané do seznamu auditorů podle tohoto zákona; uvedené osoby komora zapíše do seznamu auditorů ke dni jeho založení. Tito auditoři jsou povinni požádat komoru o přezkoušení tak, aby je komora mohla přezkoušet nejpozději do pěti let ode dne zápisu do seznamu auditorů podle tohoto zákona. Přezkoušení se provede v rozsahu stanoveném v § 8 odst. 3 tohoto zákona. Pokud žadatel při přezkoušení neuspěje anebo není v uvedené lhůtě přezkoušen, komora jej ze seznamu auditorů vyškrtne.

(2) Právnické osoby zapsané do seznamu určených auditorů federálního ministerstva financí podle vyhlášky federálního ministerstva financí č. 63/1989 Sb. komora zapíše do seznamu podle tohoto zákona jen v případě, že nejde o právnické osoby. uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) tohoto zákona. Komora vyškrtne ze seznamu auditorů k 1. 1. 1994 právnické osoby, které nesplní podmínky § 4 odst. 1 písm. c).

(3) Ustanovení § 6 písm. e) a f) a ustanovení § 20 písm. e) se do doby nabytí účinnosti zákona o účetních znalcích neuplatní. Do této doby se místo toho v případě podle § 6 vyžaduje pět let praxe v účetnictví.

(4) Při ověřování účetní závěrky účetních jednotek se až do vydání podrobnější úpravy komorou dle § 13 odst. 8 tohoto zákona postupuje podle ustanovení § 4 až § 8 a § 12 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 63/1989 Sb., ověřovatelích (auditorech) a jejich činnosti.

(5) Ministr financí České republiky jmenuje přípravný výbor, který ve spolupráci s Unií auditorů České republiky svolá ustavující sněm komory do šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.

Pro území České republiky pozbývá platnosti vyhláška federálního ministerstva financí č. 63/1991 Sb., o ověřovatelích (auditorech) a jejich činnosti.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Obecná část

Návrh zákona ČNR o auditorech a České komoře auditorů se předkládá k dalšímu ústavnímu projednání na základě úkolu založeného v koncepci dalšího postupu na úseku účetnictví, rozpočetnictví a kalkulace schválené usnesením vlády ČSFR č. 782 dne 8. listopadu 1990. Usnesením vlády ČSFR č. 446 ze dne 11. července 1991 v bodě 2. byl schválen harmonogram opatření vyplývajících z "Memoranda rozvojové politiky". V harmonogramu bylo uloženo vytvořit předpoklady pro zavedení mezinárodně uznávaných principů účetnictví a auditorské činnosti. Auditorská činnost má být podle tohoto usnesení upravena zákony národních rad republik. Slovenská národní rada na svém zasedání dne 29. ledna 1992 schválila vládní návrh zákona o auditorech a Slovenské komoře auditorů.

V současné době činnost auditorů na území České republiky právně upravuje vyhláška federálního ministerstva financí č. 63 z roku 1989, o ověřovatelích (auditorech) a jejich činnost. Vyhláška se vztahuje na přezkoušení roční účetní závěrky a hospodaření podniku se zahraniční majetkovou účastí. Podle zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku se od roku 1990 připouští ověřování účetní závěrky auditorem. Zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, se rozšiřuje povinnost ověření roční účetní závěrky na další podnikatelské subjekty. Tuto povinnost ukládají i právní předpisy pro oblast peněžnictví a pojišťovnictví. Postupně se rozšíří dalšími právními předpisy povinnost mít ověřenu účetní závěrku i na veřejnoprávní subjekty (např. rozpočtové organizace).

Ověřování správnosti a věrohodnosti účetní závěrky podniků v tržních ekonomikách se považuje za významný nástroj ochrany soukromého vlastnictví. Nachází uplatnění i při ověřování účetní závěrky v subjektech a institucích veřejně správního charakteru.

Požadovaný příliv zahraničního kapitálu a přidružené členství ČSFR v Evropských společenstvích vyžadují harmonizaci účetnictví se způsobem ověřování účetní závěrky metodami uplatňovanými v zemích s vyspělou tržní ekonomikou.

Zákon o účetnictví stanovuje povinnost podnikatelským subjektům zveřejňovat údaje z účetní závěrky ověřené auditorem formou výroční zprávy. Vzhledem k tomu je třeba řešit postavení a činnost auditorů včetně jejich kvalifikace. Kvalifikace auditorů musí odpovídat požadavkům kladeným na tuto nezávislou účetní profesi v zemích s tržním hospodářstvím. Současně je třeba vytvořit i nezávislý orgán, který bude sdružovat auditory, hájit jejich zájmy a vytvářet podmínky k jejich činnosti.

Návrh zákona ČNR o auditorech a České komoře auditorů byl vypracován na základě projednaných zásad v Legislativní radě vlády České republiky dne 3. května 1991. Legislativní rada vlády České republiky rozhodla návrh zásad postoupit vládě ČSFR k dalšímu využití při přípravě zákona Federálního shromáždění. Důvodem postoupení návrhu zásad bylo, že upravoval i podmínky podnikání, což podle č. 24 ústavního zákona o československé federaci přísluší Federálnímu shromáždění.

Při zpracování zásad a paragrafovaného znění zákona bylo přihlíženo k ustanovením 8. směrnice Rady Evropských společenství, týkající se schvalování osob pověřených zákonnou kontrolou účetních výkazů. Zásady k zákonu ČNR byly konzultovány se zahraničními partnery a na zasedání komise OECD za účasti zástupců členských zemí OECD a delegáta Rady Evropských společenství. Jejich připomínky byly při vypracování paragrafovaného znění vzaty v úvahu. Ty připomínky, které odpovídají našim podmínkám byly do příslušných ustanovení zákona zapracovány.

Navrhovaná právní úprava by měla od nabytí účinnosti zákona komplexně upravit postavení a činnost auditorů a podmínky činnosti České komory auditorů a nahradit tak vyhlášku federálního ministerstva financí č. 63/1989 Sb., o ověřovatelích (auditorech) a jejich činnosti na území České republiky.

Auditorská činnost upevní ve všech formách podnikání kázeň a vytvoří příznivé předpoklady pro plnění daňových povinností vůči státu.

Ustavení České komory auditorů nebude mít žádný dopad na státní rozpočet. Komora bude financovat své potřeby ze svých příjmů. Rozpočet komory bude vyrovnán. Přechodně může být komoře při zahájení činnosti poskytnuta návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu.

Zvláštní část

K § 1 - 3

Zákon ČNR o auditorech a České komoře auditorů v úvodním ustanovení vymezuje předmět a rozsah právní úpravy. Zákon nenahrazuje provádění kontrol, které upravují jiné právní předpisy jakými jsou např. zákon o kontrole, zákon o působnosti územních finančních orgánů.

Auditorem podle tohoto zákona je fyzická osoba, která je zapsána v seznamu auditorů vedeném Českou komorou auditorů. Zákon připouští, aby auditorskou činnost mohly vykonávat i právnické osoby. Podmínky vzniku právnické osoby pro účely tohoto zákona upravuje ustanovení § 4. Jménem právnické osoby mohou auditorskou činnost vykonávat pouze auditoři.

Podle tohoto zákona může vykonávat auditorskou činnost v České republice i osoba, která je zapsána v seznamu auditorů vedeném oprávněným orgánem ve Slovenské republice a pokud se tato osoba zapíše do seznamu vedeném Českou komorou auditorů.

K § 4 - 5

Zákon připouští, aby auditorskou činnost vykonávaly na území České republiky i zahraniční fyzické nebo právnické osoby, které se zapíší do seznamu auditorů vedeném komorou. Za zahraniční fyzickou osobu resp. právnickou osobu se považuje osoba, která má trvalé bydliště resp. sídlo mimo území ČSFR, splňuje podmínky obecně závazných právních přepisů platných v České republice. Komora upřesní podmínky k zápisu do seznamu auditorů v návaznosti na mezinárodně přijaté postupy (směrnice Evropských společenství) a na základě vzájemné reciprocity mezi státy.

Podle tohoto zákona mohou vznikat právnické osoby z auditorů, advokátů, komerčních právníků, daňových poradců a zahraničních osob, které splňují podmínky pro výkon auditorské činnosti v jiném státě. Podmínkou vzniku právnické osoby je, aby nejméně 60% podílu právnické osoby vlastnily auditoři.

Právní úprava neumožňuje vykonávat auditorskou činnost fyzickým nebo právnickým osobám, které podnikají ve smyslu obchodního zákoníku na základě živnostenského oprávnění. Jedná se o veškeré hospodářské, obchodní činnosti a služby, které byly povolovány na základě zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů včetně podnikání v zemědělství. Auditorskou činnost však mohou vykonávat podle tohoto zákona osoby, které mají živnostenské oprávnění pro vedení účetnictví nebo ekonomické a účetní poradenství a jsou případně zapsány do obchodního rejstříku.

Komora auditorů současně se zápisem do seznamu auditorů vydá fyzické osobě dekret, který ji bude opravňovat k výkonu auditorské činnosti. Pro právnickou osobu na základě splnění podmínek vzniku právnické osoby a jejího zápisu do seznamu vystaví komora licenci.

Zákon umožňuje auditorům, kteří požádali o zapsání do seznamu auditorů a které komora nezapsala, podat u soudu návrh na opravný prostředek. Návrh podá auditor u soudu podle ustanovení občanského soudního řádu.

K § 6 - 9

Požadavky a podmínky, které musí fyzická osoba mající zájem o vykonávání auditorské činnosti splnit jsou stanoveny v § 10. Při stanovení podmínek a předpokladů se vychází z obecně uznávaného vzdělávacího systému v České republice a z ustanovení 8. směrnice Evropských společenství, která se týká schvalování osob pověřených zákonnou kontrolou účetních výkazů. Vzdělávací systém bude třeba doplnit o formu teoretické a praktické přípravy, která bude navazovat na vysokoškolské studium a umožní získat kvalifikaci odpovídající mezinárodním požadavkům (kvalifikace účetního znalce). Dosažení této kvalifikace se stane podmínkou pro složení odborné zkoušky k výkonu auditorské činnosti po nabytí účinnosti zákona, který upraví postavení účetního znalce. Po dosažení kvalifikace účetního znalce je dále stanovena podmínka absolvování dvouleté praxe jako asistent auditora v pracovním poměru u auditora. Do doby nabytí účinnosti zákona, který upraví postavení účetního znalce, je stanoven předpoklad pro vykonání odborné zkoušky a získání usnesení o úspěšném složení odborné zkoušky, absolvování vysoké školy ekonomického nebo právnického směru popř. vysoké školy technické se zaměřením na ekonomiku.

Pro výkon auditorské činnosti ve vybraných odvětvích jako je peněžnictví, pojišťovnictví a v právních subjektech veřejně správního charakteru (např. rozpočtové organizace) se stanovuje povinnost složit speciální zkoušku. Po úspěšném složení speciální zkoušky získá auditor zvláštní osvědčení, které ho bude opravňovat k výkonu auditorské činnosti v uvedených právních subjektech.

Zákonem je dáno komoře oprávnění jmenovat členy zkušební komise, před kterou bude uchazeč o získání usnesení pro výkon činnosti auditora prokazovat teoretické znalosti z vypsaných oborů a schopnosti jejich uplatnění v praxi.

Základní rozsah odborné zkoušky a její formu upravuje ustanovení § 8 odst. 2. Rozsah a obory pro speciální zkoušku určí komora podle vybraných odvětví. Komora je oprávněna výčet oborů rozšířit v souladu se směrnicí č. 8 Evropských společenství.

K § 10 - 11

Komora je oprávněna pozastavit auditorovi výkon auditorské činnosti, jestliže bylo proti němu zahájeno řízení o omezení nebo zbavení jeho způsobilosti k právním úkonům, byla proti němu podána žaloba pro trestný čin a nebo jestliže neuzavřel smlouvu o pojišťění odpovědnosti za škodu.

Pozastavení výkonu auditorské činnosti trvá po dobu do ukončení pravomocného řízení, uzavření pojistné smlouvy a do doby uvedené v rozhodnutí, kdy auditorovi bylo uloženo pozastavení výkonu činnosti jako disciplinární opatření.

Komora vyškrtne ze seznamu každou fyzickou osobu, jestliže nastane některý z případů uvedených v jednotlivých ustanoveních § 13. Pravomoc komory k vyškrtnutí ze seznamu se vztahuje i na právnické osoby, které jsou v likvidaci nebo závažným způsobem porušily závazné právní předpisy týkající se auditorské činnosti.

Dále je komora podle zákona oprávněna vyškrtnout ze seznamu fyzickou nebo právnickou osobu, která neprováděla auditorskou činnost po dobu tří let po sobě následujících.

K § 12 - 13

Ustanovení § 12 jsou klíčová ve vztahu k zaměření činnosti auditora. Auditorská činnost je vysoce odbornou činností s nároky kladenými na znalost obecně závazných právních předpisů, především na znalost účetnictví. Osoby, které tuto činnost vykonávají a budou vykonávat, musí ji vykonávat nezávisle, samostatně a svědomitě. Kromě dodržování obecně závazných právních předpisů, ke kterým se řadí i opatření vydávaná v oblasti účetnictví, jsou auditoři povinni při své činnosti dodržovat statut komory a všechny řády, která komora vydá a které upravují jejich činnost.

Činnost auditora spočívá v ověřování údajů vykázaných v účetní závěrce a uvedených ve výroční zprávě účetních jednotek. Zvláštními předpisy je stanovena povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem a zveřejňovat z ní údaje ve výroční zprávě. Zvláštní předpisy, které tuto povinnost stanovují jsou obchodní zákoník, zákon o účetnictví, zákon o bankách, zákon o pojišťovnách.

Ověřování údajů v účetní závěrce a výroční zprávě, v zahajovací rozvaze má prokázat, zda údaje věrně zobrazují stav majetku a závazků, finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky. Ověřování se vztahuje i na zahajovací rozvahu, na závažné hospodářské operace účetní jednotky a změny obchodního jmění. Ověřování údajů z vybraných oblastí může auditor provádět v průběhu roku.

Výsledkem ověřování údajů účetní závěrky je písemná zpráva. Na základě zprávy z ověřování účetní závěrky zpracuje auditor písemné stanovisko, ve kterém uvede výrok a předá jej se zprávou statutárním orgánům účetní jednotky. Výrokem auditor vyjádří svůj názor na sestavení účetní závěrky z hlediska dodržení účetních postupů v účetním období, které ověřoval a názor, zda údaje účetní závěrky uveřejněné ve výroční zprávě odrážejí reálnou finanční a majetkovou situaci účetní jednotky. Výrok auditora je také zásadním vyjádřením, které je zveřejněno ve výroční zprávě účetní jednotky a podle kterého budou obchodní partneři, akcionáři, banky i státní orgány posuzovat další možnosti spolupráce a financování účetní jednotky.

Zákon stanovuje povinné náležitosti písemného stanoviska. Podrobnosti postupu při ověřování údajů účetní závěrky a výroční zprávy, závažných hospodářských operací a změn v tržním ocenění obchodního jmění, způsobu zpracování výsledků ověřování a jejich projednání se statutárními orgány účetní jednotky stanoví komora příslušnými řády. Při zpracování zprávy o ověření konsolidované účetní závěrky postupuje auditor podle řádů stanovených komorou.

V případě pochybnosti o některých údajích popř. poskytnutých informacích účetní jednotkou má auditor právo si vyžádat přístup k informacím, které o ní vede banka nebo její obchodní partneři. Kromě prověření veškerých informací nezbytných ke zpracování zprávy má auditor právo být přítomen inventarizaci majetku a závazků účetní jednotky popřípadě si vyžádat inventarizaci v oblasti, ve které zjistil nedostatky.

O průběhu své činnosti u účetní jednotky během roku je auditor povinen vést dokumentaci. Z dokumentace musí být zřejmé všechny významné skutečnosti, které zjistil v průběhu ověřování. Dokumentace je součástí spisu, který dále obsahuje zprávu. roční závěrku, výroční zprávu účetní jednotky a další náležitosti, které stanoví komora. Do spisu auditora má právo nahlížet komora a soud.

K § 14 - 17

Právní úpravou je zakotvena i povinnost mlčenlivosti, kterou jsou vázáni auditoři. Účelem je ochrana informací, se kterými se auditor setkal při výkonu své činnosti. Zachování mlčenlivosti je nezbytným předpokladem pro důvěru účetní jednotky v auditora. Tato povinnost je vztažena i na asistentky auditora a další pracovníky, které auditor zaměstnává a pracovníky komory.

Povinnost uzavřít smlouvu o pojišťění odpovědnosti za škodu před zahájením činnosti je stanovena auditorovi pro ty případy, kdy způsobí účetní jednotce škodu. Tuto povinnost má auditor i vůči svým asistentům a pracovníkům, které zaměstnává na základě pracovního poměru. Délka povinného pojišťění se vztahuje na celou dobu, po kterou auditor činnost vykonává nebo po kterou zaměstnává pracovníky.

Auditor vykonává svou činnost na základě smlouvy s účetní jednotkou. Zákon stanovuje horní hranici doby, na kterou auditor uzavírá smlouvu s účetní jednotkou. Po uplynutí smluvené doby může auditor uzavřít novou smlouvu.

Svou činnost auditor vykonává za úplatu na základě uzavřené smlouvy s odpovědným zástupcem účetní jednotky. Právní úprava nepřipouští, aby úplata měla formu věcného plnění nebo byla stanovena přímým podílem na ukazatelích výsledků činnosti účetní jednotky.

Zákon nepřipouští, aby auditorskou činnost u účetních jednotek, u kterých ověřuje údaje konsolidované účetní závěrky, vykonávala osoba, která je k ní ve vlastnickém, spoluvlastnickém nebo členském vztahu, pokud jí z těchto vztahů plyne jakýkoliv majetkový prospěch. Zákon nepřipouští vykonávat auditorskou činnost také osobám, které jsou členy správních rad, dozorčích rad nebo jsou jmenování jako revizoři účtů.

K § 19 - 22

Činnost asistenta auditora může vykonávat pouze fyzická osoba, která splňuje podmínky k zapsání do seznamu asistentů auditorů. Právní úprava připouští, aby asistent auditora vykonával jednotlivé úkony auditorské činnosti, kterými ho auditor pověří. Asistent auditora nemá podle zákona oprávnění k podepsání zprávy. Odpovědnost za její obsah nese auditor. Sankční charakter má § 19, který stanovuje podmínky pro vyškrtnutí asistenta auditora ze seznamu.

K § 23 - 26

V případě, že auditor poruší nějakým způsobem své povinnosti vyplývající z obecně závazných právních předpisů musí být proti auditorovi zahájeno disciplinární řízení. Podle charakteru a stupně provinění se auditorovi uloží některý stupeň disciplinárního opatření podle § 23.

K zahájení disciplinárního řízení s auditorem dává podnět dozorčí komise komory do tří měsíců ode dne, kdy se předseda dozorčí komise dozvěděl o porušení právních předpisů, které se vztahují k činnosti auditora. V souladu s obecně stanovenou promlčecí dobou, zákon ukládá předsedovi dozorčí komise zahájit disciplinární řízení s auditorem, nejpozději však do čtyř let ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění došlo. Disciplinární provinění řeší disciplinární komise komory podle disciplinárního řádu.

Auditor, kterému bylo uloženo disciplinární komisí disciplinární opatření, má právo se proti tomuto opatření odvolat k představenstvu komory. Představenstvo komory přezkoumá rozhodnutí disciplinární komise a potvrdí nebo zruší rozhodnutí komise.

V případě, kdy disciplinární komise uloží auditorovi jako disciplinární opatření pokutu, pozastavení činnosti nebo vyškrtnutí ze seznamu a rada komory rozhodnutí disciplinární komise potvrdí, má auditor právo požádat o přezkoumání rozhodnutí soud. Přezkoumání rozhodnutí soudem se řídí ustanoveními občanského soudního řádu.

K § 27 - 30

K zabezpečení rozvoje nezávislé auditorské profese a na obhajobu a prosazování zájmů auditorů se zákonem zřizuje Česká komora auditorů. Komora je právnickou osobou a samosprávnou nezávislou organizací, která sdružuje všechny auditory a asistenty auditorů. Zdroji příjmů se stanou příspěvky od auditorů a asistentů auditorů, úhrady poplatků za účast na zkouškách, úhrady za služby poskytované auditorům a asistentům auditorů, výnos pokut z uloženého disciplinárního opatření. Hospodaření komory a její účetní závěrku budou ověřovat revizoři účtů, které zvolí sněm. Schválení ověřené účetní závěrky podléhá sněmu.

Komora pro rozvoj nezávislé auditorské profese zaměří svou činnost na zabezpečení systematické teoretické a praktické přípravy k dosažení kvalifikace účetního znalce a na zvyšování vzdělanosti organizováním kursů, seminářů, přednášek, školení.

Činnost komory nebude zastupitelná v oblasti zpracování a vydávání řádů upravujících auditorskou činnost, povede seznamy auditorů, asistentů auditorů. Komora je podle zákona oprávněna vydávat dekrety fyzickým osobám a licence právnickým osobám k výkonu činnosti auditora na základě zápisů do seznamu auditorů. Zákonem je také komora oprávněna stanovit podmínky pro zapsání právnických osob do seznamu auditorů z hlediska účasti zahraničních právnických nebo fyzických osob při výkonu činnosti auditora.

Zákonem jsou stanoveny orgány komory. Kromě stanovených orgánů může komora zřizovat další pomocné orgány, které budou zabezpečovat odborné dílčí úseky její činnost.

K § 31

Přechodná a zmocňovací ustanovení zákona stanovují podmínky pro přechodné období, t. j. období, ve kterém se činnost auditorů i požadavky na jejich kvalifikaci a odbornost budou řídit tímto zákonem a přechodnými ustanoveními uvedenými v odstavci 1 a 3. Předpokládá se, že první absolventi s kvalifikací účetní znalec budou vstupovat do praxe v roce 1989. Z tohoto důvodu bude až do roku 1997 uplatněno znění odstavce 3.

Fyzické a právnické osoby zapsané do seznamu určených auditorů federálního ministerstva financí podle vyhlášky č. 63/1989 Sb. za předpokladu, že nesplní podmínky stanovené v § 4 odst. 2 se podle tohoto zákona nezapíší do seznamu auditorů vedeném komorou k 1. 1. 1993. Do konce roku 1993 musí splnit právnické osoby podmínky pro jejich vznik podle § 9 odst. 1 písm. c).

Ministr financí České republiky bude jmenovat přípravný výbor, který svolá sněm auditorů pro ustavení České komory auditorů. Do šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona by měla komora zahájit činnost a plnit všechny funkce, které jí ukládá tento zákon.

K § 32 -33

Po nabytí účinnosti zákona České národní rady o auditorech a České komoře auditorů pozbude platnosti vyhláška federálního ministerstva financí č. 63/1989 Sb., o ověřovatelích (auditorech a jejich činnosti na území České republiky.

Předpokládá se, že zákon vstoupí v platnost dnem vyhlášení.