Úterý 22. prosince 1992
Přítomni:
Místopředsedové ČNR J. Vlach, J. Kasal,
P. Tollner a 157 poslanců.
Za vládu České republiky: místopředseda
vlády J. Kalvoda.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Vážené
kolegyně, vážení kolegové, vážení
členové vlády, vážení
hosté, zahajuji 17. schůzi ČNR a srdečně
vás na ní vítám. Na této schůzi
jsme si odsouhlasili návrh programu, prosím o připomínky
k němu. Není-li tomu tak, nechám hlasovat
o programu tak, jak jsme si ho navrhli.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne
ruku. 121.
Kdo je proti? Nikdo.
Budeme se řídit tímto programem. Podle prezenční
listiny je přítomno - předpokládám
- 142 poslanců, tak jak jsou zapsáni na prezenční
listině 16. schůze. Poprosím Kancelář
o zajištění podpisů s tím, že
je tedy schopna se usnášet.
Prvním a jediným bodem je
Návrh ústavně právního výboru
ČNR přednese předseda ústavně
právního výboru ČNR pan poslanec Miloslav
Výborný a prosím ho o uvedení tohoto
ústavního zákona, který jste obdrželi
jako sněmovní tisk 271. Prosím.
Poslanec Miloslav Výborný: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
na pořadu této schůze, jak bylo odhlasováno,
je pouze projednání jediného zákona,
nicméně zákona ústavního. Proto
bych velice prosil, a tím začínám
svoji řeč, kolegy, kteří se zdržují
v budově, aby pokud možno usedli na svá místa,
neboť všichni víme, že při hlasování
bude zapotřebí k přijetí tohoto ústavního
zákona 120 hlasů poslanců ČNR. Přitom
podle přesvědčení navrhovatele, kterým
je ústavně právní výbor, jedná
se o ústavní zákon naprosto nezbytný.
Nedovedeme si představit možnost, že by tento
ústavní zákon nebyl přijat.
Dne 16. prosince letošního roku tato sněmovna
přijala většinou 172 hlasů Ústavu
České republiky a v této Ústavě
je stanoven ústavní postup, kterým se jmenují
soudci. V závěrečných a přechodných
ustanoveních Ústavy ČR je pamatováno
na vyřešení postavení těch soudců
České republiky, kteří k 31.12. a
k 1. lednu, tedy k nabytí účinnosti Ústavy,
se stávají soudci podle Ústavy jmenovanými.
Nicméně na území České
republiky, jak je vám známo, kromě soudců
obecných soudů, tedy soudců republikových
soudů, působili i soudci federální.
Jimi byli a jsou jednak soudci Nejvyššího soudu
ČSFR a jednak soudci všech vojenských soudů.
Dne 17. prosince letošního roku, tedy den po přijetí
české Ústavy Federální shromáždění
ČSFR schválilo ústavní zákon
o zániku funkce soudců a o ukončení
pracovních a služebních poměrů
v souvislosti se zánikem ČSFR. Z tohoto federálního
ústavního zákona se podává,
že uplynutím 31. prosince letošního roku
ze zákona zaniknou všechny funkce soudců federálních
soudů, ale také funkce vyšetřovatelů
a prokurátorů Generální prokuratury
ČSFR a vojenských prokuratur.
Za této situace je naprosto nezbytné, nemáme-li
dospět do dne 1. ledna bez jediného vojenského
prokurátora, bez jediného vojenského soudce,
aby ČNR přijala ústavní zákon,
který ústavně právní výbor
navrhuje.
Děkuji za pozornost. Předpokládám,
že nyní by mohl předsedající
vyzvat ke slovu zpravodajku výboru a sděluji, že
společnou zpravodajkou dvou výborů, které
tento zákon projednávaly, byla určena paní
poslankyně Anna Röschová.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Prosím
tedy paní poslankyni Röschovou, aby se ujala zpravodajské
zprávy.
Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo,
dámy a pánové, dovolte jenom několika
málo slovy doplnit poměrně podrobnou předkladatelskou
zprávu pana poslance Výborného.
Krom toho, co zde již bylo řečeno, bych ráda
připomněla, že 15. prosince, den před
přijetím Ústavy, jsme přijali tzv.
recepční zákon, kterým se recipují
všechny federální zákony, to je i zákon
trestní, tak jak je. Tento trestní zákon
předpokládá skutkové podstaty trestných
činů vojenských; jsou jistě určité
cauzy, které jsou v běhu a mohou nastat i po Novém
roce. V případě nepřijetí tohoto
zákona by na území České republiky
nebyl jediný soudce, který by mohl tyto trestné
činy soudit. To je snad na úvod vše.
Mou povinností jako zpravodaje je seznámit vás
s tím, že tento ústavní zákon
byl přikázán výboru ústavně
právnímu a výboru pro právní
ochranu a bezpečnost. Oba tyto výbory se sešly
na společné schůzi a návrh zákona
projednaly bez jediné připomínky tak, jak
to máte na svých lavicích v tisku 272.
Doporučuji vám všem, abyste pro tento návrh
ústavního zákona hlasovali.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji
paní kolegyni Röschové. Otvírám
rozpravu, do které se první přihlásil
pan kolega Petržílek.
Poslanec Pavel Petržílek: Pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi přednést
malý pozměňovací návrh snad
i formulačního charakteru. Domnívám
se, že je dosti důležitý pro další
výklad tohoto ústavního zákona.
Navrhuji, aby v článku 2, odst. 2 a v čl.
6, v odst. 2 se posední slovo první věty,
která zní: "Soudci uvedení v odst. 1
se k výkonu funkce přidělují",
a obdobně v čl. 6 "Prokurátoři
a vyšetřovatelé prokuratury uvedení
v odst. 1 se k výkonu funkce přidělují"
- se slovo "přidělují" nahradilo
"považují za přidělené".
Celá věta by zněla:
"Soudci uvedení v odst. 1 se k výkonu funkce
považují za přidělené."
Obdobně:
"Prokurátoři a vyšetřovatelé
prokuratury uvedení v odst. 1 se k výkonu funkce
považují za přidělené."
Tato formulace má podle mne takový význam,
že jestliže by zůstal původní text,
mohlo by to vést k výkladu, že soudci byli
na příslušná místa přiděleni
ústavním zákonem a jejich případné
přeložení by si opět vyžadovalo
ústavní zákon, což se mi nejeví
příliš praktické. Děkuji za pochopení.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji
panu kolegovi Petržílkovi. Do rozpravy se dále
přihlásil pan mpř. vlády J. Kalvoda.
Připraví se pan poslanec Syka.
Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda:
Vážený pane místopředsedo,
dámy a pánové, vláda bohužel
vzhledem k rychlosti a podmínkám genese tohoto návrhu
ústavně právního výboru nestačila
projednat tento návrh jako sbor. Protože nebyly jiné
technické možnosti jak zajistit usnesení vlády
k ústavnímu zákonu jiným způsobem,
do jisté míry riskuji a konstatuji, když ponechám
stranou některé legislativní připomínky,
které nepřednesu, že podle mého názoru
je tento návrh v intencích vlády a že
ho bude podporovat. Jako poslanec tak činím. To
co zde říkám o kladném postoji k tomuto
návrhu není nekonzultováno s dalšími
členy vlády.
Doporučuji, aby tento návrh byl podpořen
a přijat.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Prosím,
aby se ujal slova pan kolega Syka. Připraví se kolega
Payne.
Poslanec Martin Syka: Pane předsedající,
kolegyně a kolegové, náš výbor
se včera večer tímto tiskem též
zabýval. Vzhledem k tomu, že tento návrh ústavně
právního výboru má název O
některých dalších opatřeních
souvisejících se zánikem ČSFR, přijal
výbor usnesení, že navrhuje doplnit čl.
8 v tomto předkládaném tisku, jenž mluví
o problému státních federálních
úředníků, kteří přejdou
do státních úřadů ČR
ve smyslu odstupného. Toto usnesení, které
navrhuje tento článek 8 doplnit, si dovoluji předložit:
Za článek 7 zařadit nový článek
8 s tímto textem:
"Nastoupí-li pracovníci státních
orgánů ČSFR, rozpočtových a
příspěvkových organizací napojených
na státní rozpočet ČSFR a státních
organizací v působnosti ČSFR zřízených
zákonem, jimž skončí podle zvláštního
předpisu pracovní poměr" - pozn. 1,
kterou přečtu nakonec - "do pracovního
poměru u některého ze státních
orgánů rozpočtových a příspěvkových
organizací napojených na státní rozpočet
ČR, platí obdobně §5 zákona č.
195/1991 Sb. o odstupném poskytovaném při
skončení pracovního poměru."
Článek 8 se přečísluje na článek
9.
Poznámka č. 1, o které jsem se zmínil,
by měla tento text:
"Článek d) ústavního zákona
č." - to se doplní "/1992 Sb. o zániku
funkce soudců a o skončení pracovních
a služebních poměrů v souvislosti se
zánikem ČSFR."
Náš výbor se domnívá, že
i když tento předkládaný ústavní
zákon mluví o problému vojenských
soudců, prokurátorů a dalších
těchto osob, přímo nesouvisí s tímto
problémem, nicméně jeho název mluví
o některých dalších opatřeních
souvisejících se zánikem, tak z časového
stresu, ve kterém se nacházíme, lze problém
řešit tímto způsobem. Děkuji.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím pana kolegu Payna, aby se ujal slova. Další
přihlášky nemáme.
Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, páni
ministři, přednesu návrh, který nebude
přijat s vlídnou tváří, neboť
všichni jsme unaveni a možná až vyčerpáni.
Nicméně leží mi na mysli to, že
jsme nezajistili kontinuitu ochrany ústavnosti v ČR
k 1. 1. Chtěl bych připomenout, že naši
občané díky tomu ztrácí jakoukoli
ochranu z hlediska lidských práv, neboť otázka
kontinuity členství v Radě Evropy není
dosud zcela rozhodnuta. To by byla jedna z možností,
jak by mohla být ochrana těchto práv zajištěna,
neboť Rada Evropy má k tomu příslušný
orgán.
Obdobně naše členství v OSN, kde také
existuje orgán, který se těmito záležitostmi
zabývá. Naše členství není
také zcela kontinuálně zajištěno.
Pokud nebude existovat ústavní soud, pak vlastně
nejsou garantována žádná lidská
práva v České republice po 1. lednu.
Mohl bych nyní přednést návrh zhruba
deseti článků, které by se případně
mohly stát součástí tohoto ústavního
zákona, ale mám samozřejmě rozpaky
nad tímto návrhem, protože pokud bych je přednesl
a pokud by náhodou byly schváleny, mohly by vést
k tomu, že bude ohroženo přijetí tohoto
navrženého ústavního zákona,
a to bych si věru nepřál.
Proto bych navrhoval, aby se nyní sešlo politické
grémium, případně orgán jemu
podobný, ve kterém by byly zastoupeny všechny
politické kluby tohoto parlamentu. Zástupci těchto
klubů by se pokusili poradit, zda by tady byl konsensus
v nějaké podobě zřídit ústavní
soud právě v tomto ústavním zákoně.
Následně by potom bylo doporučeníhodné,
aby se sešel některý z výborů,
který se k tomu cítí kompetentní.
Tam by případně mohl obdobný návrh
vzniknout a následně by zde byl přednesen.
Znamenalo by to tedy přerušení projednávání
tohoto bodu a zabezpečení schůzky politického
grémia, případně zástupců
klubů, kteří se vyznají v této
problematice, následně jednání výborů.
Ve večerních hodinách, kdy stejně
bude pokračovat další schůze, by pokračovalo
projednávání tohoto bodu případně
se zařazením nového problému, který
by tematicky spadal pod název tohoto návrhu ústavního
zákona.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji
panu kolegu Paynovi. Technická pan kolega Hrazdíra.
Poslanec Antonín Hrazdíra: Pane předsedající,
vážený pane předsedo, dámy a
pánové, chtěl bych navázat na vystoupení
pana poslance Payna s tím že bych chtěl upozornit
na jednu věc. Jde o ústavní zákon,
který projednaly pouze dva výbory. Navrhuji, aby
ještě před ukončením rozpravy
se mohly také sejít kluby a aby ještě
potom popřípadě rozprava mohla pokračovat.
Aby tedy nebyla ukončena. Děkuji.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji.
Nechal bych hlasovat o návrhu pana kolegy Payna.
Kdo souhlasí s návrhem kolegy Payna přerušit
projednávání tohoto bodu k jednání
politického grémia a následnému jednání
výborů, ať zvedne ruku. 64.
Kdo je proti? 9.
Zdržel se hlasování. 71.
Tento návrh nebyl přijat.
Kdo se dál hlásí do rozpravy? Kolega Hrazdíra
s faktickou poznámkou.
Poslanec Antonín Hrazdíra: Navrhoval jsem
ještě přestávku na jednání
klubů, což v tom, o čem se hlasovalo, řečeno
nebylo. Je tedy třeba ještě hlasovat o přestávce
na jednání klubů v délce 30 minut.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Pan
kolega Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
dámy a pánové, pokusil bych se návrh
pana kolegy Payna a pana kolegy Hrazdíry poněkud
modifikovat, aby přestávka na jednání
klubů nebyla zbytečná a abychom měli
naději, že dobrý úmysl se možná
může povést. Domnívám se, že
úmysl pana kolegy Payna dobrý je.
Doporučoval bych, kdybychom přerušili schůzi
s tím, že nám bude dopřáno, abychom
během velmi krátké doby dostali návrh,
který hodlá pan kolega Payne předložit,
abychom o tomto textu mohli v klubech jednat. Za předpokladu,
že po konání schůzky klubů politické
grémium konstatuje, že na tento návrh je jednotný
názor nebo převažující názor,
který zaručuje ústavní většinu,
pak by se dalo procedurálně zde hlasovat, aby tento
návrh byl akceptován jako pozměňovací,
otevřena znovu rozprava a pak by byla naděje, že
projde nejen ústavní zákon, který
je navržen, ale i s doplněním, které
je velmi potřebné a rozumné. Domnívám
se, že by bylo vhodné, abychom projevili všichni
dobrou vůli pro dobrou věc.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: S
termínem navrženým kolegou Hrazdírou
souhlasíte, pane kolego?
Poslanec Jozef Wagner: Domnívám se, že
není důležité, s čím souhlasím,
ale co je v technických možnostech.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Nechávám
hlasovat o procedurálním návrhu kolegy Hrazdíry.
Kdo souhlasí s přerušením projednávání
tohoto bodu na 30 minut k možnosti jednání
klubů, ať zvedne ruku. Většina.
Vážené kolegyně, doufám, že
souhlasíte s tím, že je to jasná většina.
Přerušuji tedy schůzi. V 18.00 hod. začíná
jednání předsednictva, proto mi dovolte vyhlásit
přestávku na 65 minut s tím, že jednání
bude pokračovat v 19.00 hodin. Děkuji.
/Přerušení schůze./
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Vážené
kolegyně, vážení kolegové, dovolte,
abych zahájil přerušenou schůzi. Opakuji,
že jsme přerušili bod a nebyla ukončena
rozprava. Přesto mi dovolte, abych předal slovo
kolegu Wagnerovi, který se na mě obrátil
s prosbou přednést technickou poznámku. Udílím
mu tedy slovo. Prosím.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, my jsme se v té delší
přestávce pokusili hledat pozitivní řešení
návrhu pana kolegy Payna. Zjistili jsme, že by to
bylo velmi obtížné a že by se ohrozilo
i možná schválení toho, co je předloženo.
Přišli jsme na takovouto variantu možného
postupu: Pokud by se z každého klubu našel jeden,
který by byl ochoten o svátcích obětovat
doufejme jen jeden den, aby se připravil návrh ústavního
zákona o ústavním soudu v podobě,
na jaké se poslanecká skupina dohodne. První
den po svátcích by tento návrh byl předložen
předsednictvu, požádáme o zkrácení
lhůty na jeden den a ve středu by bylo možné
ho projednat. Byla by to varianta bezpečnější
než dnes riskovat, že zde budeme do rána a přesto
nic neschválíme. Požádal bych neformálně
bez hlasování kluby, aby našly dobrovolníky,
kteří budou ochotni - nejméně jeden
z každého klubu. Až budou tito lidé známi,
dohodnou se na vhodném termínu, kdy by se sešli.
Hovořil jsem o tomto návrhu s předsedou Nejvyššího
soudu a mluvil jsem o tomto návrhu s místopředsedou
vlády. Oba projevili ochotu na práci této
skupiny se účastnit. Domnívám se,
že bychom se mohli konsensuálně bez hlasování
na tomto postupu dohodnout jako na pokusu, který vyjde
či nevyjde podle toho, jakého konsensu se dosáhne
ve skupině, která by měla chuť návrh
ústavního zákona předložit.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji
kolegu Wagnerovi. Kdo se dál hlásí do rozpravy?
Paní kolegyně Stiborová.
Poslankyně Marie Stiborová: Pane místopředsedo,
dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřila
po schůzi klubu k tomuto návrhu ústavního
zákona.
Lze říci, že tento ústavní zákon
můžeme rozdělit asi do dvou částí.
Jedna věc je vlastně převedení soudců
Nejvyššího soudu ČSFR do Nejvyššího
soudu ČR, totéž se týká prokuratury.
Druhá oblast je oblast, která je v současné
době nepokryta, a to je převedení vojenských
soudců a prokurátorů. Vzhledem k tomu, že
do dnešního dne i do konce tohoto roku a od nového
roku při platnosti ústavy existuje Nejvyšší
soud ČR a existuje prokuratura České republiky,
je jasné, že otázky převedení
soudců z federální úrovně na
českou vlastně nejsou potřeba, protože
máme institucionálně založen Nejvyšší
soud ČR a prokuraturu ČR. Jde-li o soudce Nejvyššího
soudu ČSFR a generální prokuraturu, respektive
prokurátory, je možné začlenit je do
těchto institucí normální zákonnou
cestou. Pokud se týká otázky vojenských
soudů a prokuratur, je nasnadě, aby takovýto
ústavní zákon předložen byl.
Doporučuji tedy následující pozměňovací
návrhy:
Problematiky Nejvyššího soudu ČR a ČSFR
se týká především čl.
1. Tento článek není potřeba, aby
v ústavním zákonu zakotven byl. Doporučuji
tedy vypustit čl. 1. Ostatní články
přečíslovat.
Další pozměňovací návrh
se týká čl. 3, který vyplývá
z vypuštění čl. 1. Doporučuji
v čl. 3 - za slovy "soudci Nejvyššího
soudu ČSFR a vojenských soudů" vypustit
"Nejvyššího soudu ČSFR a". Čl.
3 bude znít: "Soudci vojenských soudů
ČSFR, kteří se stali soudci soudů
ČR podle článku ...," článek
bude přečíslován, "se považují
za soudce jmenované podle Ústavy ČR."
Podobně u čl. 4 bude vypuštěno jedno
číslo článku. Dále doporučuji,
aby se stejným zdůvodněním byl vypuštěn
článek 5, který hovoří o prokurátorech
a vyšetřovatelích prokuratury na federální
úrovni.
Děkuji vám.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji
paní kolegyni Stiborové. Kdo se dál hlásí
do rozpravy? /Nikdo./ Rozpravu tedy končím. Táži
se zástupce navrhovatele pana kolegy Výborného,
zda si přeje přednést závěrečné
slovo.
Poslanec Miloslav Výborný: Dámy a
pánové, první pozměňovací
návrh podal pan poslanec Petržílek. Mohu konstatovat,
že tento pozměňovací návrh přednesl
i na včerejší pozdně večerní
schůzi ústavně právního výboru.
Mohu vám sdělit, že ústavně právní
výbor, tedy navrhovatel tohoto ústavního
zákona s pozměňovacími návrhy
pana poslance Petržílka jednoznačně
souhlasí.
Druhý pozměňovací návrh přednesl
za výbor pro sociální politiku a zdravotnictví
jeho předseda poslanec dr. Martin Syka. Ústavně
právní výbor, když připravoval
tento návrh ústavního zákona, také
mimo jiné zvažoval, zda by v tomto ústavním
zákonu neměl být jeden článek,
který by byl právě toho textu, který
poslanec Syka předložil.
Nakonec jsme dospěli k přesvědčení,
že nový článek poněkud vybočuje
z té úpravy, která je tímto ústavním
zákonem sledována. Tolik za prvé.
Za druhé - je do značné míry článkem
politicky kontroverzním, a proto jsme nenavrhovali jeho
znění do návrhu ústavního zákona,
abychom neohrozili přijetí tohoto ústavního
zákona. Za této situace nemohu jinak, než nedoporučit
tento návrh, který byl přednesen panem poslancem
Sykou. Nicméně se domnívám, že
tak jako tak zřejmě bude připravovat jistá
skupina další ústavní zákon a
není vyloučeno, zda by bylo žádoucí,
aby problematiku, která měla být řešena
tímto doplňujícím článkem,
řešil samostatný ústavní zákon.
K návrhům, které přednesla poslankyně
Stiborová za poslanecký klub Levého bloku,
musím říci, že byly také do jisté
míry předmětem uvažování
ústavně právního výboru. Domníváme
se, že situaci federálních soudců a
prokurátorů je třeba řešit tímto
zákonem komplexně a neoddělovat vojenskou
složku těchto federálních soudců
a prokurátorů od složky nejvyšší.
Z toho vyplývá, že za navrhovatele přijetí
pozměňovacích návrhů poslankyně
Stiborové nedoporučuji.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji
poslanci Výbornému a prosím společnou
zpravodajku poslankyni Röschovou, aby přednesla závěrečné
slovo.
Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedající,
dámy a pánové, především
děkuji panu poslanci Paynovi, panu poslanci Wagnerovi a
dalším, kteří se dohodli na tom, že
nepodají pozměňovací návrh
do tohoto zákona, týkající se ústavního
soudu. Tato problematika nebude řešena po 1. 1. Já
osobně podporuji samozřejmě to, aby byl podán
návrh ústavního zákona, kterým
by se řešil ústavní soud. Jsem ale ráda,
že to není dnes a nyní. Pane místopředsedo,
v rozpravě vystoupilo pět poslanců. Jako
první vystoupil pan poslanec Petržílek, který
přednesl pozměňovací návrh
týkající se čl. 2, který by
zněl v odst. 2 "Soudci uvedení v odst. 1 k
výkonu funkce se považují za přidělené."
Doufám, že to říkám správně,
pane poslanče, protože jsem si to velice rychle poznamenávala.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Souhlasí
poslanec Petržílek?
Poslankyně Anna Röschová: Ještě
jednou to přečtu. "Soudci uvedení v
odst. 1 k výkonu funkce se považují za přidělené"
a pak by pokračoval odst. 2 čl. 2 tak, jak je v
návrhu ústavního zákona uvedeno.
Totéž se týká vlastně čl.
6, odst. 2, kde by text zněl: "Prokurátoři
a vyšetřovatelé prokuratury uvedení
v odst. 1 se k výkonu funkce považují za přidělené."
Zase by dál zněl odst. 2 tak, jak je uvedeno v návrhu
zákona.
Jako společná zpravodajka doporučuji přijetí
tohoto návrhu a dokonce se domnívám, pane
místopředsedo, že lze o tomto hlasovat společně,
protože kdybychom přijali pozměňovací
návrh k čl. 2 a nepřijali k čl. 6,
byl by tu legislativní rozpor. Doporučuji tedy,
abychom o tom hlasovali najednou.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji.
Dovolte mi, abych podle §25. jednacího řádu
požádal Kancelář, aby mi zjistila počet
přítomných poslanců. Dámy a
pánové, prosím, posaďte se na svá
poslanecká místa. 166. Děkuji.
Kdo tedy souhlasí s pozměňovacím návrhem
tak, jak jej přednesla paní společná
zpravodajka, ať zvedne ruku. 155.
Kdo je proti? Nikdo.
Tento návrh byl přijat.
Prosím paní společná zpravodajko.
Poslankyně Anna Röschová: Jako druhý
v rozpravě vystoupil pan místopředseda vlády
dr. Kalvoda, který nevznesl žádný pozměňovací
návrh, ale doporučil přijetí tohoto
ústavního zákona.
Jako třetí vystoupil pan poslanec Syka, který
přednesl pozměňovací návrh,
a to podle usnesení č. 48 z roku 1992 výboru
pro sociální politiku a zdravotnictví. Tento
pozměňovací návrh zní - za
čl. 7 zařadit nový článek 8
s tímto textem: "Nastoupí-li pracovníci
státních orgánů České
a Slovenské Federativní Republiky, rozpočtových
a příspěvkových organizací
napojených na státní rozpočet ČSFR
a státních organizací v působnosti
ČSFR zřízených zákonem, jimž
končí podle zvláštního předpisu
pracovní poměr, do pracovního poměru
u některého ze státních orgánů
rozpočtových a příspěvkových
organizací napojených na státní rozpočet
České republiky, platí obdobně §
5 zákona č. 195 z roku 1991 Sb., o odstupném
poskytovaném při skončení pracovního
poměru."
Dr. Výborný se již za navrhovatele k tomuto
vyjádřil. Já na jednu stranu si uvědomuji,
že pravděpodobně něco takového
by bylo asi zapotřebí, ale domnívám
se, že to nepatří do tohoto ústavního
zákona, neboť lze tento problém řešit
běžným zákonem. To za prvé. Za
druhé je to vlastně přímá novela
federálního zákona, což ještě
pořád není tak úplně právně
čisté. Nicméně víc neřeknu,
neřeknu nedoporučím, ale nechám na
sněmovně, aby se rozhodla.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji.
Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem
pana kolegy Syky, ať zvedne ruku. 4.
Kdo je proti? 4
Tento návrh nebyl přijat.
Prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Anna Röschová: Poté
vystoupil pan poslanec Payne, jehož problém je už
vyřešen.
Jako poslední v rozpravě vystoupila paní
poslankyně Stiborová, která vznesla několik
pozměňovacích návrhů, které
spolu ovšem velmi úzce souvisejí. Paní
poslankyně Stiborová navrhla, aby byl vypuštěn
čl. 1, aby se z čl. 2 vypustila slova "Nejvyššího
soudu ČSFR" a dále aby byla vypuštěna
z čl. 4 číslovka jedna, tj. nechá
se jen podle čl. 2, a aby byl vypuštěn článek
5.
Domnívám se, že v současném stavu,
ve kterém se nalézá justice, je zapotřebí
komplexně řešit celou soustavu federálních
soudů, a proto návrh paní poslankyně
Stiborové velice nedoporučuji a přimlouvám
se za to, abychom zvažovali moudře a rozumně
a zároveň se domnívám, když s
tím bude paní poslankyně Stiborová
souhlasit, že by bylo možné hlasovat o celém
pozměňovacím návrhu najednou. Zase
si nedovedu představit, že by to bylo roztrhané.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Ano.
Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem
poslankyně Stiborové, ať zvedne ruku. 37.
Kdo je proti? 29.
Konstatuji, že tento návrh nebyl přijat.
Prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo,
tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací
návrhy, které odezněly v rozpravě,
a já prosím, abyste dal hlasovat o celém
návrhu zákona ve znění pozměňovacích
návrhů, které byly na této schůzi
přijaty.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji.
Ještě připomínám, že podle
27. zákona České národní rady
o Jednacím řádu České národní
rady, je k přijetí ústavního zákona
ČNR třeba souhlasu třípětinové
většiny všech poslanců České
národní rady.
Kdo souhlasí s návrhem ústavně právního
výboru České národní rady na
vydání ústavního zákona České
národní rady o některých dalších
opatřeních, souvisejících se zánikem
České a Slovenské Federativní Republiky
podle sněmovního tisku 271 ve znění
společné zprávy výboru ČNR
podle sněmovního tisku 272 a schválených
pozměňovacích návrhů, ať
zvedne ruku. 142.
Kdo je proti? Nikdo.
Konstatuji, že jsme tento zákon schválili.
(Potlesk).
Děkuji kolegovi Výbornému kolegyni Röschové.
Vážené kolegyně a vážení
kolegové. Tím jsme vyčerpali všechny
body této schůze a tím pádem ji končím.