Sobota 19. prosince 1992

Začátek schůze České národní rady

19. prosince 1992 v 10.20 hodin

Přítomni:

Místopředseda ČNR J. Vlach, J. Kasal, K. Ledvinka, P. Tollner a 170 poslanců.

Za vládu Česká republiky: předseda vlády V. Klaus, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády J. Kalvoda, ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr hospodářství K. Dyba, ministr zdravotnictví P. Lom, ministr vnitra J. Ruml, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu P. Hussar.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená česká vládo, milí hosté, dovolte, abych zahájil 14. schůzi ČNR a abych vás jménem předsedy ČNR přivítal.

Doporučuji vám následující pořad této schůze. Jediným bodem našeho jednání 14. schůze navrhuje předsednictvo dokončit projednávání zákona o státním rozpočtu.

Současně mi dovolte, abych vás krátce informoval o návrhu dalšího postupu našeho jednání - 15. schůze bude zahájena zítra, tj. 20. 12. v neděli ve 13,00 hodin, 16. schůze, předpokládáme, že by byla zahájena v pondělí ve stejnou dobu. Upozorňuji, že všechny materiály k nově předloženým vládním návrhům jsou k dispozici na výborech, takže všechny poslance bych poprosil, aby si je tam vyzvedli, je to sdělení předsedů výborů.

Táži se, zda má někdo návrh na změnu nebo doplnění pořadu této schůze? Není tomu tak, rozpravu k tomuto tématu končím.

Dovolte, abych vás požádal, kdo souhlasí s navrženým programem 14. schůze, ať zvedne ruku. 128.

Kdo je proti? Nikdo.

Oznamuji, že jsme schválili program 14. schůze České národní rady.

Jediným jeho bodem je dokončit projednávání zákona o státním rozpočtu. Nyní bych poprosil místopředsedu vlády a ministra financí České republiky pana Ivana Kočárníka, aby předstoupil se svým závěrečným slovem.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych především vám všem poděkovat za péči, kterou jste věnovali projednávání rozpočtu. Zaznělo zde mnoho příspěvků a já z toho mám upřímnou radost, protože je vidět, že otázkám rozpočtu se začíná věnovat stále větší a větší pozornost ve sněmovně. Ještě jednou vám velmi pěkně děkuji za postup při projednávání rozpočtu.

Chtěl bych reagovat asi na čtyři okruhy otázek. Především bych se chtěl vyjádřit ke společné zprávě, kterou pokládám za velice dobře zpracovanou. Snad jedinou připomínku bych vznesl k této společné zprávě.

Ta připomínka se týká bodu I, kde je doporučována vládě spousta bodů. Ta připomínka moje by se týkala těch předposledních tří závěrečných odrážek, kde se doporučuje vládě, aby nestanovovala pro komisi pro atomovou energii, pro Úřad pro normalizaci a měření a pro Úřad pro vynálezy, závazné počty pracovníků. Samozřejmě, že tyto tři úřady nejsou pod, řekl bych, bezprostřední kontrolou příslušného člena vlády a mají tudíž tendence lobovat tady a ulevovat svému rozpočtovému omezení. Víte všichni velice dobře, že v příštím roce bude liberalizace mezd. V rozpočtových organizacích jsme schopni držet mzdy přes určitou rozpočtovou regulaci a z tohoto hlediska si myslím, že je plně na místě a je to tak i ve všech ostatních zemích, aby i tyto rozpočtové organizace měly stanoveny počty pracovníků. Čili, to je jedna věc, ke které jsem se chtěl vyjádřit z té společné zprávy.

Nyní bych rád reagoval na rozpravu, kde zaznělo mnoho pozměňujících návrhů, a já bych pokládal za důležité se vyjádřit k takovým třem hlavním problémům, které se jako nit vlekly celou rozpravou. K jednotlivým pozměňovacím návrhům se potom budu vždy vyjadřovat k těm konkrétním při hlasování.

První problém, který zde zazněl, byl velice pregnantně formulován ve vystoupení paní poslankyně Bumbové a pana poslance Vorlíčka, se dá zobecnit asi do takové charakteristiky, že je zde neustále snaha po tom, aby stát plnil svou paternalistickou úlohu, aby se staral o všechno, aby na všechno měl peníze. Bylo to velice markantní u diskuse toho problému, který se týká školního stravování apod. Já bych chtěl říci, že je to cesta, kterou my nechceme jít, kterou vláda nechce jít, kterou ve svém programovém prohlášení odmítla. My chceme jít cestou zbavování státu všech těchto věcí, kde stát rozhodoval v minulosti vše, kdy stát přerozděloval veliké množství prostředků, kdy jedni daňoví poplatníci platili na nějaké potřeby, které užívali jiní daňoví poplatníci atd. U těch škol a školního stravování je přece řešení. Řešení spočívá v tom, že můžeme zavést placení příspěvků z rozpočtu od rodičů podle výše příjmů. Pokládám za nelogické, aby stát platil příspěvky na školní stravování i pro příjmově silné skupiny. Za daleko logičtější a levnější řešení pokládám to, aby stát platil nebo přispíval třeba na dané školní stravování pro slabší příjmové skupiny.

Totéž se týká i vystoupení pana poslance Vorlíčka, který zde hovořil o rozpočtu Prahy, jak dramaticky klesá rozpočet Prahy z 20 miliard v roce 1989 apod. Rovněž, kdybych to zobecnil, je u některých požadavků obcí tendence z rozpočtu financovat vše. Vše z účtu daňových poplatníků. A když už tady byla ta čísla o rozpočtu Prahy řečena, ten sestupný trend z 20 miliard na 13 a 11 miliard, samozřejmě to srovnání je nekorektní, protože tam odchází v roce 1993 celá řada zařízení, která nebudou financována z rozpočtu, budou financována ze zdravotní pojišťovny apod. Ale chtěl bych říci - ruku na srdce - pro občana z hlediska infrastruktury, kdy byla lepší situace - bylo to v roce 1989, kdy rozpočet Prahy měl 20 miliard, nebo je to v roce 1992, kdy má rozpočet 13 miliard. Bylo metro čistější v roce 1989 nebo je čistější dnes? Já sám myslím, že platí to druhé, že metro je čistější dnes. A že občan z hlediska shánění nejrůznějších věcí, z hlediska toho, jak jsou otevřeny obchody a z hlediska dalších věcí, má situaci určitě lepší než měl v roce 1989.

Druhý problém, který se jako nit táhl tady tou rozpravou, byla snaha získávat pro určité skupiny lidí, či pro určité regiony či okresy více prostředků na úkor jiných.

Je to klasický lobbismus. Ano, je to legitimní, ale chci říci, že problém je zcela někde jinde. Problém je v tom, o čem jsem hovořil v předchozím bodě, že pokud bude rozpočet přerozdělovat podstatnou část hrubého domácího produktu, čím větší část bude přerozdělovat, tím větší budou tyto tendence získávat na úkor jedněch skupin výhody skupiny druhé. Čím nižší bude rozpočet z hlediska přerozdělování, čím nezávislejší budou rozpočty měst a obcí, tím toto všechno zmizí, tím zmizí i rozhodování státních úředníků o tom, kam a na jaké účely mají jít prostředky. Bude to přímo v pravomocích starostů atd.

Třetí okruh problémů, který zde byl diskutován a snad zazněl nejvíce ve vystoupeních pana poslance Hájka a pana poslance Wagnera, byla otázka na jedné straně kvality sestavení rozpočtu a na druhé straně pochybností o hodnocení vlády dosavadních výsledků reformy a konečně ústící do návrhu, aby rozpočet na rok 1993 nebyl schválen a aby bylo schváleno pouze rozpočtové provisorium na I. čtvrtletí.

Chtěl bych říci, že hodnocení výsledků roku 1992 vláda velmi pečlivě připravovala, velice bedlivě sleduje v podstatě každodenně vývoj ukazatelů, vývoj čísel, která se v ekonomice zobrazují. Existuje mezinárodní srovnání. Existují mezinárodní analýzy, existuje analýza banky jako nezávislé instituce, existuje analýza Ekonomického ústavu, existují analýzy od Mezinárodního měnového fondu, Světové banky atd., které průběžně hodnotí vývoj československé - nebo chcete-li - české ekonomiky. A všechny tyto analýzy potvrzují to, co vláda zde předložila jako své hodnocení, a totiž to, že při vědomí si všech problémů, které doprovázejí proces transformace, výsledky, kterých česká ekonomika dosahuje, jsou úspěšné. A chci říci, že neznám silnější argument než ten, že se nikdo jiný nemůže pochlubit takovýmito výsledky. A jestli někdo nabízí, že zná toto řešení, dosáhnout ještě lepších výsledků, jako už zde bylo před rokem a půl, nikdo žádné ucelené řešení krom řečí, že takové řešení existuje, nenabídl. Nicméně připomíná mi to velmi silně vidění centrálního plánování, kdy existuje centrální plánovač, který ví, jak lépe by bylo rozdělovat to či ono, jak lépe by bylo plánovat ten či onen vývoj.

Zazněla zde dokonce slova o nezodpovědnosti a hazardu. Chci prohlásit zcela odpovědně, že rozpočet na rok 1993 je sestaven s plnou odpovědností, prostě tak, jak ho umíme nejlépe udělat. Věnovali jsme tomu mimořádnou pozornost, konzultovali jsme i vývoj jednotlivých čísel s experty, kteří mohou vývoj jednotlivých položek posoudit, a z tohoto hlediska odmítám, že rozpočet je nezodpovědně připravený a že je to hazard. Je to opět jakési vidění jakéhosi nadčlověka, který umí něco v podmínkách, ve kterých žijeme, sestavit samozřejmě lépe.

Z pragmatického hlediska je to jediné, nechci říci jedině možné, ale je to nejblíže tomu, co jsme schopni udělat. A já věřím, že rozpočet je sestaven a navržen dobře.

Pokud jde o návrh na provisorium. Z toho co jsem řekl, vyplývá, že já nepokládám návrh vůbec za potřebný. Je to zřejmé, pokud si uvědomíme co znamená technika provisoria: Technika provisoria neznamená nic jiného, než že se bude hospodařit v I. čtvrtletí podle vládního návrhu rozpočtu, čili podle toho návrhu, který máte před sebou, který máte předložen. Čili v daném případě nejde o nic jiného, než o jakési zpochybnění přístupu, zpochybnění vlády nebo něco takového.

Nedomnívám se, že rozpočtové hospodaření by mělo vycházet z rozpočtového provisoria. Naopak si myslím, že je třeba, aby Česká republika hned od svého počátku měla svůj rozpočet, který dá určitý řád jak do hospodaření rozpočtových organizací a domácích subjektů, tak dá i zcela zřetelný signál tomu, že situaci v České republice má vláda i český parlament plně pod svou kontrolou.

Závěrem vás chci ujistit, že přípravě rozpočtu byla věnována náležitá pozornost. Sám věřím, že rozpočet je dobrým rozpočtem. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Předávám slovo společným zpravodajům. Současně mi dovolte, abych jejich jménem navrhl proceduru projednávání pozměňovacích návrhů.

Společný zpravodaj výborů Libor Novák bude přednášet jednotlivé pozměňovací návrhy. Pan ministr Kočárník a druhý zpravodaj výborů, předseda rozpočtového výboru poslanec Tomáš Ježek, se k těmto jednotlivým návrhům zvlášť vyjádří a okamžitě o nich budeme hlasovat.

Má někdo proti této proceduře zásadní připomínku? Není tomu tak. Prosím společného zpravodaje, aby se ujal závěrečného slova.

Poslanec Libor Novák (1958): Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte nám, abychom se pustili do poslední záležitosti spjaté s projednáváním návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, to je hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích, které zde byly během včerejšího projednávání návrhu zákona předneseny.

Proceduru již tady zmínil pan místopředseda Ledvinka, takže se vynasnažíme v duchu navržené procedury se s těmito všemi návrhy vypořádat.

Návrhy budu opakovat tak, jak byly chronologicky předloženy. Pouze, pokud dva nebo více návrhů budou mít určitou souvislost, upozorním na to. Doufám, že jste všichni obdrželi na stůl soubor návrhů. Chtěl bych k němu říci, že již teď víme, že v tomto souboru jsou některé chyby, některé ryze formální, ovšem některé věcné. Proto s vaším dovolením už já sám, aniž by ten, kdo návrh přednesl se k tomu hlásil, ho většinou budu žádat o to, aby návrh upřesnil. Chyby vznikly většinou tím, že jsme použili stenozáznam a ve stenozáznamu někdy došlo ke zkomolení písmen například záměna e) za l), což je věcně zásadní chyba. Protože máme vesměs všechny návrhy předloženy písemně, dá se to v tuto chvíli upřesnit, abychom hlasovali o tom, co bylo skutečně navrženo.

První návrh přednesl poslanec Ivan Vrzal. Je to návrh komplexní, dlouhý, a všichni, co zde sedíme, asi víme, o co se v něm jedná. Právě tento návrh se nepodařilo ve stenozáznamu zachytit zcela přesně. Proto v intencích jednacího řádu bych si dovolil poslance Vrzala poprosit, aby nám k tomu řekl své upřesnění.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Prosím pana poslance Vrzala, aby upřesnil svůj pozměňovací návrh.

Poslanec Ivan Vrzal: Pane předsedající, dámy a pánové, při přepisování mého návrhu vzniklo neobvykle mnoho chyb, a proto bych při hlasování - abych nemusel na všechny tyto chyby upozorňovat, většinou se to týká znění písmen - navrhoval, abychom za základ hlasování vzali text, který jsem přečetl a který jste dostali v lavicích. Hned u první změny místo "nahrazuje" bude "se nahrazuje". Toto by byla jediná změna.

Nechal bych hlasovat s touto změnou o mém původním návrhu, který máte všichni písemně v lavicích.

Poslanec Libor Novák (1958): Děkuji. Předpokládám, že proti tomuto způsobu hlasování není námitek. Navrhuji, aby se o návrhu poslance Vrzala hlasovalo jako o jednom návrhu.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Slyšeli jste návrh společného zpravodaje. Prosím pana ministra a společného zpravodaje Tomáše Ježka, aby se k tomuto návrhu vyjádřili.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Za vládu souhlasím.

Poslanec Tomáš Ježek: Doporučuji hlasovat pro.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem, který přednesl kolega Vrzal, ať zvedne ruku. 149.

Kdo je proti? Nikdo.

Tento pozměňovací návrh byl přijat.

Prosím o další pozměňovací návrhy.

Poslance Libor Novák (1958): Další návrh přednesl poslanec Martin Syka a týkal se společné zprávy části 1 písm. a); ve druhé odrážce žádal nahradit číslo 350 mil. číslem 200 mil. a text ukončit po první větě. Jinými slovy tu druhou větu, která se týká dalších prostředků 150 mil. z textu vypustit.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji. Poprosím o stanovisko vlády.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Souhlasím.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Stanovisko zpravodaje.

Poslanec Tomáš Ježek: Také souhlasím.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem, který přednesl kolega Syka, ať zvedne ruku. 127.

Kdo je proti? Nikdo.

I tento pozměňovací návrh byl přijat.

Prosím o další pozměňovací návrh.

Poslanec Libor Novák (1958): Další pozměňovací návrh přednesl pan poslanec Hirš. Ten přednesl dva pozměňovací návrhy. První se týká společné zprávy strany 7 § 7. Doporučuje, aby v novém odstavci 4, který začíná slovy "předsedové výborů ČNR" text zněl: "předsedové výborů a předsedové poslaneckých klubů ČNR".

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Prosím o vyjádření vlády.

Poslanec Libor Novák (1958): Tentýž pozměňovací návrh předložil ještě pan poslanec Svoboda.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Prosím o vyjádření vlády.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Souhlasíme.

Poslanec Tomáš Ježek: Rovněž doporučuji.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem, jak ho přednesl kolega Hirš, ať zvedne ruku. 133.

Kdo je proti? Nikdo.

I tento návrh byl přijat.

Prosím o další pozměňovací návrh.

Poslanec Libor Novák (1958): Další pozměňovací návrh máte před sebou, takže ho číst nemusím. Jedná se o zařazení nového odst. 5 do téhož paragrafu. Text máte před sebou. To je další návrh pana poslance Hirše.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Prosím o vyjádření vlády.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vláda nesouhlasí.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Společný zpravodaj.

Poslanec Tomáš Ježek: Nesouhlasím, protože zde se navrhuje, aby automobil byl... (Projevy nesouhlasu.)

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Telefon.

Poslanec Tomáš Ježek: Promiňte.... aby účastnickou stanici dostávali předsedové komisí výborů a komise výborů jsou ad hoc, krátkodobé a není to dobré řešení. Budou se měnit, posouvat, vznikat, zanikat; to není dobré řešení.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji, kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. 2.

Kdo je proti? 46.

Tento návrh nebyl přijat.

Poslanec Libor Novák (1958): Další pozměňovací návrh přednesl také pan poslanec Hirš /já jsem před tím řekl dva, on je tady ještě jeden návrh, který nemáte před sebou, proto vám ho přečtu/. Pan poslanec Hirš navrhuje modifikovat již schválený návrh pana poslance Vrzala, kde chce 45procentní daňový základ u podnikatelů, kteří začali podnikat v roce 1992 nebo začnou podnikat v roce 1993, snížit na 40%.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Předpokládám, že jde o vyměřovací základ.

Poslanec Libor Novák (1958): Ano, vyměřovací základ. Když jsem to teď přečetl, nabývám dojmu, že jsme sice o něčem už hlasovali a ten návrh prošel. Nicméně tohle návrh nějakým způsobem modifikuje a dá se o tom hlasovat. Procedurálně je podle mě možné, aby se o tom dalo hlasovat.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Prosím, místopředseda Vlach.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Já se obávám, že je to přesně opačně. Bylo by možné o tom hlasovat pouze v tom případě, že by pan kolega Hirš byl býval v rozpravě podal celý komplexní pozměňovací návrh, kde by byla tato změna, ale modifikovat již přijatý pozměňovací návrh nelze.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji.

Poslanec Tomáš Ježek: I z věcného hlediska jde o to, že snížení toho vyměřovacího základu na 45%, jak je to obsaženo v návrhu u pana kolegy Vrzala, už je promítnuto do všech proporcí státního rozpočtu a navazujících pojišťoven a tento návrh by měl nesmírně destruktivní účinky na celý rozpočet, a proto ho nedoporučuji. Hlasitě nedoporučuji.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Já bych k tomu jenom dodal, že je to nadbytečné. Protože začínající podnikatel bude platit ty nejmenší vyměřovací základy.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Kolega Vyvadil s upřesňující faktickou poznámkou.

Poslanec Jiří Vyvadil: Názory jsou od toho, aby se lišily, jak říkal Zdeněk Jirotka. Já mám za to, že je to doplňující návrh a dalo by se o tom hlasovat, pane místopředsedo.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Pokud by to byl doplňovací návrh ke společné zprávě nebo k návrhu rozpočtu, tak samozřejmě. Když je to doplňovací návrh nebo pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu - chápu, že bychom byli rychleji hotovi, kdybychom o tom rozhodli hlasováním - porušili bychom zákon o jednacím řádu.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji panu místopředsedovi. Věřím, že pochopí totéž kolega Hirš, jemuž děkuji. Prosím o další pozměňovací návrh.

Poslanec Libor Novák (1958): Další pozměňovací návrh přednesl poslanec Hájek, máte ho před sebou.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Prosím o vyjádření vládu.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Ano.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: O upřesnění se hlásí předkladatel návrhu kolega Hájek Josef.

Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, vážení kolegové, kolegyně, to není pozměňovací návrh. O tom, zda to bude provizorium nebo ne, rozhodne konečné hlasování. Podle mne není třeba hlasovat.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji za upřesnění. Prosím další pozměňovací návrh.

Poslanec Libor Novák (1958): Další pozměňovací návrh přednesl pan poslanec Brodský. Máte ho také před sebou.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Prosím o vyjádření vlády.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Souhlasím.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Prosím o vyjádření společného zpravodaje.

Poslanec Tomáš Ježek: Samozřejmě také souhlasím.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem kolegy Brodského, ať zvedne ruku. 138.

Kdo je proti. 4.

Tento pozměňovací návrh byl přijat.

Prosím o další pozměňovací návrh.

Poslanec Libor Novák (1958): Další pozměňovací návrh přednesl pan poslanec Petr Bachna a máte ho také před sebou v souborném materiálu obsahujícím pozměňovací návrhy.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Prosím o vyjádření pana místopředsedu vlády.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Souhlasím. Tento pozměňovací návrh vylepší situaci v komplexní bytové výstavbě.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Prosím o vyjádření společného zpravodaje.

Poslanec Tomáš Ježek: Rovněž souhlasím. Rozpočtový výbor se jím zabýval. Je to návrh, který přinesl do rozpočtového výboru primátor Kondr. Doporučuji.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem kolegy Bachny, ať zvedne ruku. 146.

Kdo je proti. Nikdo.

Tento pozměňovací návrh byl přijat.

Poslanec Libor Novák (1958): Dalším pozměňovacím návrhem je návrh Ondřeje Zeminy a je v materiálu na straně 4.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Prosím o vyjádření pana místopředsedu vlády.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP