Přítomni:
Předseda ČNR M. Uhde, místopředsedové
ČNR J. Vlach, J. Kasal, K. Ledvinka, P. Tollner a 193 poslanců.
Za vládu České republiky: předseda
vlády V. Klaus, místopředseda vlády
J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr
financí l. Kočárník, místopředseda
vlády a ministr zemědělství J. Lux,
ministr životního prostředí F. Benda,
ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek,
ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr hospodářství
K. Dyba, ministr kultury J. Kabát, ministr zdravotnictví
P. Lom, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr školství,
mládeže a tělovýchovy P. Piťha,
ministr vnitra J. Ruml, ministr pro správu národního
majetku a jeho privatizaci J. Skalický, ministr práce
a sociálních věcí J. Vodička,
ministr zahraničních věcí J. Zieleniec,
generální prokurátor J. Šetina, prezident
Nejvyššího kontrolníhoúřadu
P. Hussar, předseda Nejvyššího soudu A.
Mokrý.
Přítomni:
Předseda ČNR M. Uhde, místopředsedové
ČNR J. Kasal, P. Tollner a 171 poslanců.
Za vládu České republiky: místopředseda
vlády J. Kalvoda, ministr pro hospodářskou
soutěž S. Bělehrádek, ministr průmyslu
a obchodu V. Dlouhý, ministr zdravotnictví P. Lom,
ministr spravedlnosti J. Novák, ministr školství,
mládeže a tělovýchovy P. Piťha,
ministr pro správu národního majetku a jeho
privatizaci J. Skalický, generální prokurátor
J. Šetina.
Předseda ČNR Milan Uhde: Vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, vážení členové vlády,
vážení hosté, zahajuji 10. schůzi
ČNR a všechny vás na ní srdečně
vítám.
Návrh pořadu 10. schůze ČNR jste obdrželi
na pozvánce, v níž nebylo stanoveno pořadí
jednoho bodu. Jde o návrh zahraničního výboru
ČNR na "Prohlášení ČNR k
parlamentům a národům světa".
Předsednictvo ČNR doporučuje, aby tento bod
byl zařazen jako bod třetí za vládní
návrh ústavního zákona ČNR,
Ústava ČR (sněmovní tisky 152 a 154)
a za návrh poslankyně Jiřiny Pavlíkové
a dalších na vydání zákona ČNR
o státních symbolech ČR (sněmovní
tisky 189 a 193).
Táži se, zda si někdo z vás přeje
navrhnout změnu nebo doplnění návrhu
pořadu 10. schůze ČNR. Nejsou žádné
návrhy na doplnění, přistoupíme
tedy ke schválení pořadu.
Podle prezenční listiny bylo v 9.25 hod. přítomno
148 poslanců, a ČNR je tedy schopna se usnášet.
Protože nebyly podány žádné pozměňovací
návrhy k našemu pořadu, budeme nyní
hlasovat o celém návrhu pořadu.
Kdo souhlasí s pořadem 10. schůze ČNR
podle návrhu předsednictva, ať zvedne ruku.
173.
Kdo je proti? Nikdo.
Návrh pořadu byl jednomyslně schválen
a já jen připomínám, že naše
další schůze budou na sebe bezprostředně
časově navazovat.
Než přistoupíme k projednávání
jednotlivých bodů pořadu, chci vás
požádat o to, abyste k vystoupením v rozpravě
podávali přihlášky písemně.
Přistupujeme nyní k bodu jedna, jímž
je
Z pověření vlády ČR předložený
návrh odůvodní předseda vlády
pan Václav Klaus, jehož prosím, aby se ujal
slova.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Vážený pane předsedo, vážené
poslankyně, vážení poslanci!
Nemusím jistě zvlášť zdůrazňovat,
že chvíle, ve které před vás
předstupuji, abych uvedl návrh Ústavy České
republiky, je v pravém slova smyslu chvíle historická.
V jednání, které nás nyní čeká,
bude vláda i parlament, tedy obě dvě základní
demokratické instituce, jež vzešly ze svobodné
volby české společnosti, obě budou
skládat svou zkoušku dospělosti. Ústavní
listina, na níž - jak věřím -
se zákonodárný sbor České republiky
usnese, položí základy nového českého
státu. Tento krok je logickým vyzněním
celého našeho politického vývoje od
chvíle, kdy česká veřejnost svým
rozhodným vystoupením odmítla komunistický
režim. Proto nesmí jít o nouzové řešení,
ale o pozitivní státotvorný akt.
Málokdo z nás si na přelomu let 1989 - 1990
dovedl v opojení ze znovunabyté svobody představit,
s jakými problémy se v budoucnosti budeme muset
potýkat. Těžko si to můžeme dnes
vyčítat. Změna, která se tehdy s námi
a v nás stala, byla změnou zásadní
a byla změnou pozitivní. Před námi
se otevřely možnosti, o nichž se nám dříve
ani nesnilo. Získali jsme po dlouhých čtyřiceti
letech zase příležitost. Příležitost
svobodně se uplatnit, příležitost svobodně
pracovat k tomu, abychom se prosadili jako platná součást
rodiny civilizovaných národů a států.
Nyní stojíme před zatím nejnáročnějším
problémem: dospět k tomu, co nás všechny
spojuje, najít základní společný
zájem, který přemostí naše politické
různice a spojí široké spektrum našich
politických názorů v něco společného.
Na tento úkol nemáme nekonečně mnoho
času. Je vázán na zásadní politické
události, které se kolem nás odehrávají
a jichž jsme chtěnými či nechtěnými
aktéry.
Slovenský národ využil svobody, která
se nám všem otevřela, k tomu, aby dovršil
svou národní emancipaci založením vlastního
státu. To je skutečnost, kterou - jako demokraté
- musíme respektovat. Udělali jsme společně
se slovenskou reprezentací všechno pro to, aby i do
budoucna mezi Českou a Slovenskou republikou zůstaly
zachovány dobré vztahy a maximum těch pozitivních
vazeb, jež se mezi nimi během soužití
ve společném státním útvaru
vytvořily. Pro nás z toho všeho vyplynul úkol
navíc, úkol s nímž nikdo z nás
předem nepočítal a ani počítat
nemohl: dát základy samostatnému českému
státu.
Na cestě k českému státu, na cestě
k hledání a formulování našeho
společného zájmu jsme už učinili
první významné kroky. Podařilo se
nám schválit důležitý zákon
o zániku československé federace, o zániku
státního útvaru, který v posledních
měsících prakticky přestal fungovat.
Zánik federace narazil pochopitelně na odpor těch,
kteří chtěli lovit v kalných vodách
nekonečných československých různic
a získávat z toho na úkor české
i slovenské veřejnosti osobní a politický
prospěch. Právě proto je potěšitelné,
že se podařilo dosáhnout širšího
než jen koaličního konsensu, který byl
pro přijetí tohoto zákona nezbytný.
Nemohu a nechci přitom zastírat, že větší,
důležitější a odpovědnější
část úkolu nás teprve čeká.
Teď začínáme stavět základy
České republiky a svůj zodpovědný
politický postoj musíme osvědčit na
prvním konkrétním úkolu, který
je před námi, a tím je projednání
a přijetí české Ústavy.
Obtížnost tohoto úkolu je spojena s tím,
že od nás bude, kromě zásadovosti a
ostrého vidění problémů, vyžadovat
i něco navíc. Bude vyžadovat naši schopnost
povznést se nad nutně partikulární
a parciální vidění problémů
každým z nás a bude vyžadovat schopnost
nalézt to společné.
Náš úkol je nelehký: každý,
každé politické uskupení, musí
hájit program, na jehož základě nám
dali voliči důvěru. Přesto musíme
udělat i něco navíc, musíme společně
usilovat o rozumný kompromis v některých
otázkách s důvěrou, že naši
voliči takový rozumný kompromis pochopí.
Při hledání tohoto kompromisu však nesmíme
překročit tu hranici, která nás dělí
od bezzásadového ústupu, od nečelení
destruktivním politickým silám.
Smysl ústavní listiny pro existenci státu
spočívá v první řadě
v tom, že stanoví pevná pravidla a že
také stanoví nepřekročitelná
omezení exekutivě, že brání svévoli
a nedemokratickému způsobu vládnutí.
Jsme si plně vědomi této její funkce
a snažili jsme se - myslím tím vládu
- z tohoto základního poslání Ústavy
při jejím koncipování vycházet
a respektovat je. Rád konstatuji, že přirozené
spory a různost názorů mezi vládou
a parlamentem se dosud dějí převážně
v tomto základním a tudíž přijatelném
rámci.
Jsem přesvědčen, že vláda prokázala
dostatečnou vstřícnost a ochotu ke kompromisu
všude tam, kde se omezení, která se jí
ukládají, nedotýkají samotné
její funkčnosti. Přitom některé
momenty, které byly do návrhu ústavy zněním
zprávy ústavně právního výboru
zapracovány, jsou z tohoto hlediska na samém okraji
tohoto vymezeného prostoru, ne-li kousek za ním.
Nebudu se teď vyjadřovat k logice Ústavy jako
celku ani k jednotlivostem ústavy. Věřím,
že všichni z vás, všechny poslanecké
výbory a v poslední řadě ústavně
právní výbor, udělali maximum a že
lepší návrh nemohl být v této
chvíli předložen.
Znovu opakuji: Abychom mohli dosáhnout kompromisu rozumného,
musíme vycházet z toho, co nás může
a musí spojovat. Za všemi našimi parciálními
zájmy stojí a prostřednictvím nich
se uplatňuje jeden základní zájem
společný. Chceme vybudovat Českou republiku
a chceme zajistit její existenci a fungování
na dlouhou dobu do budoucnosti. Pokud se při dnešní
konkrétní příležitosti, při
jednání o ústavě českého
státu, tohoto pojítka nedobereme, nemůžeme
uspět. Soudit nás za to budou naši současníci
i naši potomci. A budou nás soudit přísně.
l když jsem si vědom toho, že nikoho z nás,
pravděpodobně ani jednoho, předložená
Ústava nemůže plně a zcela uspokojit,
věřím, že znamená dobré
východisko a jménem vlády vám doporučuji,
abyste pro ni hlasovali. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji předsedovi
vlády České republiky panu Václavu
Klausovi a oznamuji, že k tomuto návrhu ústavního
zákona jsou dva společní zpravodajové,
paní poslankyně Hana Marvanová a pan poslanec
Miloslav Výborný. Prosím společné
zpravodaje o to, aby odůvodnili společnou zprávu
výborů České národní
rady.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo,
pane premiére, členové vlády, kolegyně
a kolegové, dámy a pánové, vláda
České republiky projednala a svým usnesením
ze dne 4. listopadu letošního roku schválila
vládní návrh ústavy České
republiky. Tím splnila jeden ze svých prioritních
úkolů, uložených v jejím programovém
prohlášení. Tento návrh Ústavy
byl předložen předsednictvu České
národní rady, které svým usnesením
č. 194 z 10. listopadu letošního roku přikázalo
návrh Ústavy jako sněm. tisk č. 152
VII. volebního období ČNR všem výborům
České národní rady, s výjimkou
výboru mandátového a imunitního.
Výbory České národní rady projednaly
návrh Ústavy takto:
- rozpočtový výbor dne 2. prosince 1992 s
přijetím usnesení č. 94
- hospodářský výbor dne 2. prosince
1992 s přijetím usnesení č. 57
- výbor pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu dne 2.
prosince 1992 s přijetím usnesení č.
45
- výbor petiční, pro lidská práva
a národnosti ve dnech 2. a 3. 12. 1992 s přijetím
usnesení č. 42
- zahraniční výbor dne 3. prosince 1992 při
přijetí usnesení č. 81
- výbor pro právní ochranu a bezpečnost
dne 3. prosince 1992 s přijetím usnesení
č. 67
- výbor pro sociální politiku a zdravotnictví
dne 3. 12. 1992 s přijetím usnesení č.
3
- výbor pro veřejnou správu, regionální
rozvoj a živ. prostředí 3. prosince 1992 s
přijetím usnesení č. 30
- zemědělský výbor dne 3. 12. 1992
s přijetím usnesení č. 49.
Všechny tyto výbory s rozličnými pozměňovacími
návrhy doporučily, aby vládní návrh
ústavy byl přijat. Naposledy projednával
tento tisk č. 152 ústavně právní
výbor ve dnech 7., 8., 9., 10., 11. a 12. prosince.
Ústavně právní výbor přijal
k vládnímu návrhu Ústavy, tisk 152,
svá usnesení č. 162 a další a
na základě usnesení nejen ústavně
právního výboru - to zdůrazňuji
- ale všech ostatních výborů, byla při
schůzce zpravodajů vypracována 12. prosince
letošního roku spol. zpráva, která vám
je přikládána jako tisk České
národní rady tohoto volebního období
č. 154.
Ve znění této společné zprávy
bude vládní návrh Ústavy v souladu
s jednacím řádem projednáván.
Prosím jen, abyste si ve společné zprávě
opravili na str. 14 chybu tisku, kde v sedmém odstavci,
týká se to čl. 58, za slovo "nadpoloviční
většinu" omylem vypadlo slovo "hlasů".
Považuji za rozumné, abych v této chvíli
po vyložení, jakým způsobem byl vládní
návrh Ústavy ve výborech projednáván,
předal slovo druhé společné zpravodajce
k projednávání tohoto tisku, paní
poslankyni Haně Marvanové.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji společnému
zpravodaji panu poslanci Výbornému. Slovo má
společná zpravodajka paní poslankyně
Hana Marvanová.
Poslankyně Hana Marvanová: Vážený
pane předsedo, vážená vládo,
dámy a pánové, ráda bych naši
společnou zpravodajskou zprávu ještě
doplnila o jedno konstatování. Na přípravě
vládního návrhu Ústavy se podílela
dočasná komise předsednictva České
národní rady pro přípravu Ústavy,
která byla ustavena a její členové
byli zvoleni na schůzi předsednictva České
národní rady dne 13. 7. letošního roku.
Tato komise byla složena podle poměrného zastoupení
všech politických stran, které jsou zastoupeny
v České národní radě a jejím
předsedou byl předseda České národní
rady pan Uhde. Komise zahájila svou činnost dne
16. července letošního roku a formou usnesení
o politických tezích se snažila ovlivňovat
přípravu vládního návrhu Ústavy.
Těchto usnesení bylo devět. Komise se snažila
vytypovat klíčové problémy a dát
určité politické doporučení.
Dá se konstatovat, že vládní návrh
vycházel z těchto politických doporučení.
Komise na svém zasedání dne 4. 12. ukončila
svou činnost dopisem, kterým shrnula problémy,
které ještě zůstaly nedořešeny,
a přijala doporučení, aby k projednání
společné zprávy byli přizváni
nejen zpravodajové těchto výborů,
ale i předsedové všech poslaneckých
klubů. Dá se tedy konstatovat, že většina
problémů, na které parlamentní komise
upozornila, se promítla už do vládního
návrhu Ústavy a nakonec i do její společné
zprávy. l z toho důvodu doporučuji této
sněmovně, aby vládní návrh
Ústavy přijala.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji společné
zpravodajce paní poslankyni Haně Marvanové.
Připomínám, že v souladu s § 16
odst. 3 jednacího řádu České
národní rady budu při přihláškách
do rozpravy dávat přednost těm poslancům,
kteří ohlásí podání
pozměňovacího návrhu. Otevírám
rozpravu, jako první se přihlásil pan poslanec
Hirš. Zvu ho k řečništi, připraví
se pan poslanec Jiří Drápela, který
však pozměňovací návrh neohlásil,
pokud správně rozumím jeho přihlášce.
Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane
předsedo, vážený pane premiére,
vážení členové vlády,
kolegyně a kolegové, vážení hosté,
dnešního dne stojíme před historickým
okamžikem, který na dlouhé období poznamená
budoucí vývoj v nově vznikající
České republice. Je zbytečné připomínat,
jakou důležitost má Ústava jako základní
právní norma pro legislativní mechanismus,
vnitřní řád a demokratický
systém státu. K projednání nám
byl předložen návrh Ústavy ve smyslu
připomínek ústavně právního
výboru. Jsem rád, že mohu konstatovat, že
všechny zásadní principy požadované
poslanci Československé strany socialistické
a Nezávislého liberálního klubu byly
do těchto připomínek zapracovány.
Mám tím na mysli zejména zahrnutí
Listiny práv a svobod do ústavního systému
České republiky a přijímání
ústavních zákonů třípětinovou
většinou. Zejména tato poslední podmínka
je podstatná, protože zamezí možným
změnám ústavy pokaždé, zvítězí-li
ve volbách jiné politická seskupení.
K návrhu ústavy, tisk 154, si dovoluji předložit
následující pozměňovací
návrhy:
1. V čl. 2 odst. 1 se vypočítávají
orgány moci a dále v dalším odstavci
se uvádí, kdy může lid vykonávat
státní moc přímou demokracií.
Zřejmě v odstavci 1 nějakým nedopatřením
vypadlo ve výčtu prvků státní
moci její uplatňování systémem
přímé demokracie, tedy původní
slova "nebo přímo". Takže navrhuji,
aby tento odstavec zněl: "Lid je zdrojem veškeré
státní moci, vykonává ji prostřednictvím
orgánů moci zákonodárné, výkonné
a soudní, nebo přímo." Touto úpravou
by tyto dva odstavce pak na sebe logicky navazovaly.
2. V čl. 18 odst. 1 se uvádí: "Do komor
parlamentu se použije odlišný způsob voleb."
Přitom neuvádí jaký.
Zde bych rád zdůraznil, že celá ústava
je koncipována na vzájemné vyváženosti
obou komor parlamentu, to je poslanecké sněmovny
a senátu, přičemž senát plní
v legislativním procesu funkci kontrolního a pojistného
mechanismu a má odlišný charakter než
poslanecká sněmovna. Aby svoji funkci mohl plnit,
musí být zvolen v jiném časovém
období a jiným způsobem. Dále - aby
senát plnil svoji funkci, měli by být senátoři
zástupci užšího okruhu voličů
než poslanci poslanecké sněmovny. Proto je
nejvýhodnější, aby členové
senátu byli voleni v menších jednomandátových
obvodech, nejlépe většinovým volebním
způsobem.
Na druhé straně - poslanecká sněmovna
jako základní prvek legislativního procesu
je složena z členů zastupujících
větší volební obvody, kdy se na volebním
procesu podílejí především politické
strany, které, jak se praví v čl. 5 navrhované
ústavy, jsou základem politického systému
státu. Zde je pak nejvýhodnější
nám již tradiční poměrný
volební systém.
Z těchto důvodů navrhuji následující
znění čl. 18 první odstavec: "Volby
do poslanecké sněmovny se konají tajným
hlasováním na základě všeobecného,
rovného a přímého volebního
práva, podle zásady poměrného zastoupení."
Dále navrhuji zařazení dalšího
odst. 2 v následujícím znění:
"Volby do senátu se konají tajným hlasováním
na základě všeobecného, rovného
a přímého volebního práva většinovým
systémem." Stávající odst. 2
se pak přečísluje na odst. 3.
Dále navrhuji v čl. 98 stávající
text označit jako odst. 1 a přidat další
odst. 2 následujícího znění:
Odstavec 2: "Zřizovat a rušit jiné územní
samosprávné celky lze jen ústavním
zákonem." Tato úprava by umožnila v rámci
velkých samostatných celků jejich vnitřní
členění dle přání občanů,
obcí nebo měst. Tím bychom umožnili
vytváření samosprávných celků
zdola přirozenou cestou podle přání
občanů a jít dopředu - otupili hroty
možným sporům, které by nerespektováním
této možnosti mohly vzniknout.
Dovolím si upozornit, že tato navrhovaná formulace
má zcela jiný účel než zdánlivě
podobná formulace v čl. 99 odst. 3.
Dále navrhuji, aby v čl. 106 byla v odst. 1 nahražena
slova "třetina senátorů" slovy
"třetina volebních obvodů". Pokládám
za nevhodné, aby se senátor po volbách dozvěděl,
že je volen pouze na dva roky, když před tím
opustil např. zaměstnání. Je přijatelnější,
ví-li kandidát předem, že kandiduje
za obvod, kde se volby budou konat v kratším termínu.
Tato úprava by měla smysl pouze tehdy, bude-li přijata
zásada většinového systému voleb
do senátu v jednomandátových obvodech.
Posledním mým návrhem, nebo spíše
přáním je, abychom jsme se shodli s ústavou
první republiky, abychom nazývali budoucí
parlament českého státu tradičním
názvem - Národním shromážděním.
Na závěr mi, kolegyně a kolegové,
dovolte abych apeloval na ty z vás, kteří
se dosud nerozhodli, aby zvážili vážnost
situace, aby odložili své stranické zájmy,
projevili své státotvorné cítění
a aby nestáli stranou v době, kdy obnovujeme českou
státnost a pokládáme základy nového
českého státu.
Je nanejvýš nutné ukončit vleklé
diskuse o státoprávním uspořádání
a začít se intenzívně věnovat
věcem hospodářským, sociálním
a ochraně občana. Proto si vás dovolím
požádat, abyste pro tuto ústavu hlasovali.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Hiršovi. Slovo má pan poslanec Drápela,
který má připraveny pozměňovací
návrhy. Připraví se pan poslanec Jaroslav
Ortman.
Poslanec Jiří Drápela: Vážený
pane předsedo, vážená vládo,
dámy a pánové, na základě připomínek
voličů Liberálně sociální
unie z jižní Moravy podávám následující
připomínky a pozměňovací návrhy
k navrhované ústavě.
Co se týče názvu ústavy, navrhuji
aby ústava zněla, že je to Ústava Českomoravské
republiky.
Co se týče preambule, navrhuji tyto změny:
"My, občané Českomoravské republiky
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v čase
obnovy samostatného Českomoravského státu,
věrni všem dobrým tradicím dávné
státnosti Velké Moravy, zemí Koruny České
i státnosti československé" atd. - čili
všude tam, kde je uváděna "Česká
republika", doplnit "Českomoravská republika".
V hlavě Il. v článku 29 vložit nový
odstavec tohoto znění: "Poslanecká sněmovna
volí a odvolává 25členný stálý
výbor Poslanecké sněmovny, který tvoří
předseda Poslanecké sněmovny, místopředsedové
a další členové."
Další odstavec: "Stálý výbor
Poslanecké sněmovny je složen podle zásady
poměrného zastoupení politických stran
a politických hnutí v Poslanecká sněmovně."
Za článek 29 vložit další odstavce
tohoto znění: "Stálý výbor
se usnáší nadpoloviční většinou
svých členů."
Další odstavec: "Dojde-li k rozpuštění
Poslanecké sněmovny, přísluší
stálém výboru přijímat zákonná
opatření ve věcech, které nesnesou
odkladu a k nimž by bylo jinak třeba zákona.
Zákonnými opatřeními nelze přijímat
a měnit ústavní zákony, ani zákony,
jimiž se provádějí základní
práva a svobody."
V hlavě VI. změnit název "Česká
národní banka" na "Českomoravská
národní banka".
V hlavě VII. v čl. 98 druhá věta -
navrhuji toto znění: Alternativa A: "Vyššími
územně správními celky jsou"
- a teď doplňuji - "historické země
a kraje". Alternativa B: "Českomoravská
republika se člení na Zemi českou, Zemi moravskou,
a Zemi slezskou. Odpovídá to i dnešnímu
znaku Česká republiky. Země se člení
na okresy a okresy na obce."
V čl. 99 navrhuji doplnit další odstavce:
Odstavec 4: "Vyšší územně
samosprávné celky jsou samostatně spravovány
sněmy nebo zastupitelstvy, pokud zákon nestanoví
jinak."
Odstavec 5: Zemi moravskou, Zemi slezskou a kraje jako územně
samosprávné celky lze vytvořit nebo zrušit
pouze ústavním zákonem.
Poslední 6. odstavec: "Hranice zemí a krajů
budou vyhlášeny samostatným ústavním
zákonem."
Děkuji.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Drápelovi. Slovo má poslanec Jaroslav Ortman,
připraví se pan poslanec Jaroslav Novák.
Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane
předsedo, dámy a pánové, projednáváme
návrh Ústavy České republiky, tedy
dokument, jenž má určit právně
režim uspořádání České
republiky. Poslanci Levého bloku se do procesu jeho přípravy
aktivně zapojili. Předložili jsme příslušné
parlamentní komisi nejprve dvě hlavy zásad
ústavy, a poté předsednictvu ČNR paragrafované
znění návrhu celé ústavy.
Ústava České republiky by měla být
nadčasovým dokumentem, nesloužící
potřebám jakékoliv politické koalice.
Jsme pro právní stát, založený
na demokratických principech. Jasně jsme prohlásili,
že upřednostňujeme jednokomorový parlament.
Když koncepce vládního návrhu vychází
z dvoukomorového parlamentu, s jasným posláním
druhé komory, konstatuji, že znění společné
zprávy k řadě dalších připomínek
poslanců Levého bloku přihlédlo. Jsme
přesvědčeni, že Ústava jako rigidní
právní norma by měla jasně pojmenovat
princip volebního systému do parlamentu.
Dámy a pánové, 1. ledna 1993 vznikne samostatný
český stát. Vzhledem k významu dokumentu,
který dnes projednáváme, současně
navrhujeme, aby bylo přijato takové procedurální
řešení, které by umožnilo, aby
po odhlasování pozměňujících
návrhů, ale ještě před hlasováním
celkovým, zazněla stanoviska poslaneckých
klubů o jejich závěrečných
postojích k ústavě. Děkuji.