Přítomni:
Předseda ČNR M. Uhde, místopředsedové
ČNR J. Vlach, J. Kasal, K. Ledvinka, P. Tollner a 192 poslanců.
Za vládu České republiky: předseda
vlády V. Klaus, místopředseda vlády
J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr
financí I. Kočárník, místopředseda
vlády a ministr zemědělství J. Lux,
ministr životního prostředí F. Benda,
ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek,
ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr hospodářství
K. Dyba, ministr kultury J. Kabát, ministr zdravotnictví
P. Lom, ministr státní kontroly I. Němec,
ministr spravedlnosti J. Novák, ministr školství,
mládeže a tělovýchovy P. Piťha,
ministr vnitra J. Ruml, ministr pro správu národního
majetku a jeho privatizaci J. Skalický, ministr práce
a sociálních věcí J. Vodička,
ministr zahraničních vztahů J. Zieleniec,
generální prokurátor L. Brunner, prezident
Nejvyššího kontrolního úřadu
P. Hussar, předseda Nejvyššího soudu A.
Mokrý.
Předseda ČNR Milan Uhde: Vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, vážení hosté, zahajuji 2.
schůzi ČNR a všechny vás na ní
srdečně vítám.
Jistě víte, že předsednictvo ČNR
ve čtvrtek 2. července 1992 přijalo demisi
vlády České republiky vedené panem
Petrem Pithartem a týž den jmenovalo novou vládu
České republiky.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, rád bych jménem nás
všech novou vládu České republiky přivítal
v našem středu a zároveň využil
této příležitosti a představil
vám její členy. Jsou to:
pan Václav Klaus - předseda vlády (potlesk),
pan Ivan Kočárník - místopředseda
vlády pověřený řízením
ministerstva financí (potlesk),
pan Jan Kalvoda - místopředseda vlády (potlesk),
pan Josef Lux - místopředseda vlády pověřený
řízením ministerstva zemědělství
(potlesk),
pan Karel Dyba - ministr pověřený řízením
ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj
(potlesk),
pan Jiří Skalický - ministr pověřený
řízením ministerstva pro správu národního
majetku a jeho privatizaci (potlesk),
pan Jozef Zieleniec - ministr pověřený řízením
ministerstva mezinárodních vztahů (potlesk),
pan Petra Piťha - ministr pověřený řízením
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
(potlesk),
pan Jindřich Kabát - ministr pověřený
řízením ministerstva kultury (potlesk),
pan Jindřich Vodička - ministr pověřený
řízením ministerstva práce a sociálních
věcí (potlesk),
pan Petr Lom - ministr pověřený řízením
ministerstva zdravotnictví (potlesk),
pan Jiří Novák - ministr pověřený
řízením ministerstva spravedlnosti (potlesk),
pan Jan Ruml - ministr pověřený řízením
ministerstva vnitra (potlesk),
pan Vladimír Dlouhý - ministr pověřený
řízením ministerstva průmyslu a ministerstva
obchodu a cestovního ruchu (potlesk),
pan Igor Němec - ministr pověřený
řízením ministerstva státní
kontroly (potlesk),
pan František Benda - ministr pověřený
řízením ministerstva životního
prostředí (potlesk),
pan Stanislav Bělehrádek - ministr vlády.
Vážení paní poslankyně, vážení
páni poslanci, jménem všech blahopřeji
členům nové vlády České
republiky k jejich jmenování do významných
státních funkcí a zároveň jim
přeji mnoho úspěchů v náročné
a odpovědné práci, ke které se uvázali.
Vážení paní poslankyně, vážení
páni poslanci, dále mezi námi vítám
a zároveň novému poslaneckému sboru
představuji generálního prokurátora
České republiky pana Ludvíka Brunnera (potlesk),
předsedu Nejvyššího soudu České
republiky pana Antonína Mokrého (potlesk) a prezidenta
Nejvyššího kontrolního úřadu
České republiky pana Pavla Hussara.
Nyní přistoupíme k projednání
pořadu dnešní schůze. Návrh pořadu
jste obdrželi na pozvánce. Přednesu k němu
nyní několik změn, a proto jste také
před schůzí obdrželi opravený
návrh pořadu.
Protože jsou mezi námi dva noví poslanci, navrhuji
předsednictvu ČNR zařadit jejich poslanecký
slib na první místo pořadu schůze.
Tím způsobem naplníme ustanovení ústavního
zákona o československé federaci, že
poslanec skládá slib na schůzi národní
rady, které se poprvé účastní.
S tím souvisí další nový bod,
a ten zní: Návrh na zařazení nových
poslanců do výborů ČNR. Tento bod
navrhuje předsednictvo ČNR zařadit jako bod
šestý.
Dále vám doporučuji návrh pořadu
rozšířit ještě o bod: Rezignace
místopředsedy prezidia Pozemkového fondu
České republiky na funkci a zařadit jej jako
bod sedmý, to je poslední.
Tolik k návrhu bodů pořadu této schůze.
Politické grémium doporučuje tento způsob
při postupu jejich projednávání.
Po přednesení programového prohlášení
vlády bychom jednání o tomto bodu přerušili
a pokračovali v projednání dalších
bodů. Mezitím by vám byl rozdán text
programového prohlášení, aby se mohly
ještě dnes sejít poslanecké kluby a
zítra dopoledne výbory ČNR, toto programové
prohlášení projednaly a zaujaly k němu
stanoviska. Do jednání jednotlivých výborů
jsou připraveni přijít příslušní
členové vlády. Pokud o to požádají
poslanecké kluby, zúčastní se členové
vlády i jejich jednání.
Předpokládáme, že ČNR jako celek
bude pokračovat v jednání o programovém
prohlášení vlády v úterý
odpoledne od 14 hodin.
Má někdo z vás, paní poslankyně
a páni poslanci, k návrhu pořadu 2. schůze
ČNR a k navrženému postupu projednávání
nějaký dotaz, připomínku nebo návrh
na doplnění?
Poslanec Jan Vik: Pane předsedo, vážené
poslankyně, vážení poslanci, navrhuji,
aby bod č. 6 - Návrh na zařazení nových
poslanců do výborů ČNR byl zařazen
jako bod 3 a projednán ihned po programovém prohlášení
vlády ČR.
Předseda ČNR Milan Uhde: Zaznamenal jsem
návrh poslance Vika, aby bod navrhovaný původně
v pořadí jako šestý byl zařazen
hned za programové prohlášení vlády.
Jsou ještě nějaké další
návrhy?
Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane
předsedo, vážené kolegyně a kolegové,
mé vystoupení směřuje k tomu, že
musím s politováním konstatovat, že
politické grémium nepřijalo náš
návrh, aby bylo programové prohlášení
vlády rozdáno poslancům předem. Myslím,
že tak zásadní politický dokument si
zasluhuje daleko větší pozornosti, než
aby byl projednán jen ve výborech a v poslaneckých
klubech.
Předseda ČNR Milan Uhde: Mám vaši
poznámce rozumět jako návrhu, který
podáváte?
Poslanec Jaroslav Ortman: Byla to připomínka.
Předseda ČNR Milan Uhde: Beru váš
projev jako připomínku.
Kdo se dále hlásí s pozměňovacím
návrhem, připomínkou nebo jiným příspěvkem?
Poslanec Michal Kraus: Pane předsedo, vážená
česká vládo. Domnívám se, že
programové prohlášení, které
budeme projednávat, je dokumentem skutečně
závažného charakteru a je proto poněkud
jeho znevážením, když pouhý večer
bude věnován na jeho prostudování
v politických klubech a pouhé dopoledne na projednávání
ve výborech. Domnívám se, že projednávání
v orgánech České národní rady
by si zasloužilo daleko větší pozornost,
a proto navrhuji, abychom v plénu o programovém
prohlášení začali jednat až ve
středu ráno.
Předseda ČNR Milan Uhde: Slyšeli jsme
pozměňovací návrh, aby vlastní
projednávání, rozprava o programovém
prohlášení vlády, bylo zařazeno
na pořad až ve středu.
Jsou další připomínky?
Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane
předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte, abych
podpořil návrh poslance Krause, protože i já
se domnívám, že tak závažné
prohlášení musíme prostudovat, musíme
ho porovnat se svými volebními programy a v bodech,
kde se budeme shodovat, vládu podpořit, v bodech,
kde se shodovat nebudeme, předložit vlastní
řešení. Myslím proto, že nejrozumnější
je zařadit projednávání na středu
a hlasování o programovém prohlášení
ve čtvrtek.
Předseda ČNR Milan Uhde: Konstatuji, že
pan poslanec Hirš se připojil k návrhu, který
předložil poslanec Kraus.
Vyzývám vás k podání dalších
připomínek, pozměňovacích návrhů,
příspěvků.
Kdo se ještě hlásí do rozpravy? (Nikdo.)
Vzhledem k tomu, že se nikdo další nehlásí
uzavírám rozpravu a konstatuji, že budeme hlasovat
o pozměňovacích návrzích v
pořadí, v jakém byly předneseny.
Dávám hlasovat o návrhu pana poslance Vika,
aby 6. bod "Návrh na zařazení nových
poslanců do výborů České národní
rady" nebyl projednáván v původně
navrženém pořadí, nýbrž
hned po programovém prohlášení vlády.
S faktickou připomínkou se hlásí pan
místopředseda Vlach.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Promiňte, že hovořím z místa.
Návrh je třeba zřejmě upřesnit
tak, že pan kolega Vik, podle mého názoru,
míní, že tento bod by měl být
projednáván nikoliv po programovém prohlášení
vlády, ale po jeho přednesení.
Předseda ČNR Milan Uhde: Tak jsem to také
pochopil, ale zřejmě nepřesně řekl.
Omlouvám se proto, a upřesňuji návrh
pana poslance Vika tak, abychom návrh na zařazení
nových poslanců zařadili okamžitě
poté, jak odezní text programového prohlášení
vlády. Dávám o tomto návrhu hlasovat.
Kdo je pro návrh, který předložil pan
poslanec Vik, ať zvedne ruku. 155.
Kdo je proti? 6.
Konstatuji, že pozměňovací návrh
pana poslance Vika byl výraznou většinou přijat.
Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Krause,
k němuž se přidal i pan poslanec Hirš.
Tento návrh zní, aby se projednávání
programového prohlášení vlády
stanovilo na středu 15. července.
Kdo souhlasí s tímto návrhem pana poslance
Krause, který podpořil svým návrhem
pan poslanec Hirš, ať zvedne ruku. 90.
Kdo je proti? 72.
Kdo se zdržel hlasování? 28.
Konstatuji, že pro návrh pana poslance Krause a Hirše
se vyslovilo 90 poslanců, proti 72, hlasování
se zdrželo 28. Z toho vyplývá, že tento
návrh nezískal nadpoloviční většinu
a nebyl přijat.
Protože jsme tím vyčerpali hlasování
o všech podaných návrzích, dávám
nyní hlasovat o celkovém návrhu na pořad
dnešní plenární schůze České
národní rady.
Kdo je pro, aby tento pořad byl schválen v upraveném
znění, jež vyplynulo z výsledků
hlasování této schůze, ať zvedne
ruku. 161.
Kdo je proti? Nikdo.
Znamená to, že pořad byl výraznou většinou
schválen. A já jej ještě jednou přečtu:
1. Slib poslanců České národní
rady.
2. Programové prohlášení vlády
České republiky.
3. Návrh na zařazení nových poslanců
do výborů České národní
rady.
4. Návrh na schválení zákonných
opatření předsednictva České
národní rady (sněmovní tisky 2-8).
5. Návrh výboru ČNR pro právní
ochranu a bezpečnost na volbu členů kontrolního
orgánu pro použití operativní techniky
Policie České republiky.
6. Zpráva o činnosti předsednictva České
národní rady za dobu od 29. června do 13.
července 1992 (sněmovní tisk 9).
7. Vzdání se funkce místopředsedy
prezídia Pozemkového fondu České republiky.
Ještě jedno organizační sdělení
bych rád učinil. Po ukončení dnešního
jednacího dne se okamžitě sejde politické
grémium, a to v místnosti č. 120, aby projednalo
složení komise předsednictva ČNR pro
přípravu Ústavy České republiky.
Za dvacet minut po ukončení jednacího dne
se sejde ve své zasedací místnosti předsednictvo
ČNR, aby složení této komise pro přípravu
ústavy schválilo. Je, prosím, pravděpodobné,
že tato komise předsednictva ČNR pro přípravu
ústavy se sejde ještě dnes večer a to
v místnosti č. 120. Předpokládáme
začátek schůze ve 20.00 hodin. Prvním
bodem pořadu tedy je:
Předsednictvo ČNR dne 2. července vzalo na
vědomí rezignaci poslanců zvolených
za Sdružení za republiku - Republikánské
strany Československa paní Věry Jarkovské
a pana Břetislava Kalába na jejich poslanecký
mandát. Tím dnem jejich mandáty zanikly.
Dne 7. července 1992 prohlásilo předsednictvo
ČNR podle § 49 zákona ČNR o volbách
do ČNR nastoupení náhradníků
na uprázdněné poslanecké mandáty,
a to ode dne 3. července 1992.
Představuji vám tedy dnes naše nové
kolegy, a to poslance Jaroslava Ungra a poslance Zdeňka
Vlčka a srdečně je mezi námi vítám.
(Potlesk.)
Nyní přistoupíme ke složení jejich
poslaneckého slibu. Pro úplnost uvádím,
že podle ústavního zákona o československé
federaci odmítnutí slibu nebo slib s výhradou
má za následek ztrátu mandátu.
Prosím nyní místopředsedkyni mandátového
a imunitního výboru paní poslankyni Petru
Buzkovou, aby přečetla slib předepsaný
ústavním zákonem. Pana poslance Jaroslava
Ungra a pana poslance Zdeňka Vlčka prosím,
aby přistoupili ke složení slibu do mých
rukou. (Přítomní povstávají.)
Poslankyně Petra Buzková: Slib poslance České
národní rady: Slibuji na svou čest a svědomí
věrnost České republice a České
a Slovenské Federativní Republice. Budu dbát
vůle a zájmů lidu, řídit se
ústavními a ostatními zákony České
republiky a České a Slovenské Federativní
Republiky a pracovat k tomu, aby byly uváděny v
život.
(Poslanci Jaroslav Unger a Zdeněk Vlček skládají
slib do rukou předsedy ČNR Milana Uhdeho.)
(Potlesk.)
Předseda ČNR Milan Uhde: Dalším
bodem programu je:
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, podle článku 127 ústavního
zákona o čs. federaci je vláda republiky
po svém jmenování povinna předstoupit
před národní radu na její nejbližší
schůzi, předložit jí svůj program
a požádat ji o vyslovení důvěry.
Prosím proto nyní předsedu vlády České
republiky pana Václava Klause, aby se ujal slova.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Vážený pane předsedo, vážené
paní poslankyně, vážení poslanci,
dovolte mi, abych vám přednesl Programové
prohlášení vlády České
republiky.
Jsou tomu zhruba dva roky, co předchozí vláda
České republiky předstoupila před
tento zákonodárný sbor a před veřejnost
s výčtem základních problémů
ve všech oblastech života společnosti, které
jsme zdědili po čtyřicetiletém období
komunistické nadvlády, a s nárysem koncepce,
jak tyto problémy do budoucna řešit. Přehlížíme-li
dnes výsledky její práce, musíme konstatovat,
že se jí v řadě věcí podařilo
výrazně pokročit a že díky tomu
má nová vláda České republiky
na co navazovat. Chtěli bychom tímto vyjádřit
vládě premiéra Pitharta náš dík.
Současně nemůžeme a ani nechceme zastírat,
že problémy naší společnosti jsou
hlubší, než jak se nemalé části
naší veřejnosti jevily bezprostředně
po listopadu 1989. Navíc nejnovější
vývoj česko-slovenských vztahů znamená
další velmi vážnou komplikaci na nastoupené
cestě a ztěžuje mnohé z toho, co už
bylo započato nebo dokončeno. Bezprostředně,
hluboce a bolestně se toto všechno dotýká
České republiky a jejích životních
zájmů.
Na Slovensku se - demokratickou cestou, ve svobodných volbách
- prosadila politická reprezentace, která usiluje
o výraznou a rychlou národní emancipaci Slovenska
a o to, aby se slovenská svébytnost ztvárnila
v jeho faktické svrchovanosti a mezinárodně
právní subjektivitě, tedy ve vlastní
státnosti, doprovázené všemi atributy,
které k tomu patří. Dnes nechceme a ani nemůžeme
definitivně předjímat závěry,
které z toho vyplynou pro konkrétní formy
dalšího soužití Čechů a
Slováků. Musíme však vycházet
z toho, co je zjevné: ta forma státnosti, která
byla v roce 1968 zakotvena v zákoně o čs.
federaci v posledních dvou letech doznala nejen dílčí,
ale i zásadní úpravy, forma, z níž
jako z konstanty vycházela ve svém nástupním
programovém prohlášení minulá
vláda České republiky, je nyní fakticky
už minulostí. Na občanech České
republiky a jejich pověřených zástupcích
je, aby z tohoto poznání vyvodili všechny nutné
důsledky, a můžeme vás ubezpečit,
že my sami z toho všeho potřebné závěry
vyvozujeme a vývojem situace se nenecháme zaskočit.
V tuto chvíli není čas na podrobnou analýzu
toho, kde a kdy se staly chyby. Navíc není jasné,
jaký by to mělo smysl. Nechceme ani lacině
svádět vinu na odstupující českou
vládu za její pasivní, spíše
jen obranářský přístup. Konstatujeme
pouze, že právě v této oblasti musíme
začínat téměř od začátku.
Úkolem české vlády proto bude nově
a jednoznačněji než dříve formulovat
bezprostřední zájmy České republiky
a tedy i to, čemu si více a více zvykáme
říkat české národní
zájmy.
K základním zájmům České
republiky patří pokračovat v budování
právního a demokratického státu, v
radikální transformaci ekonomiky a v integraci České
republiky do evropských i celosvětových institucí.
Tyto zájmy byly potvrzeny výsledky voleb 5. a 6.
června 1992: Vláda se cítí rozhodnutím
voličů zavázána, vychází
z toho ve svém programu a bude z toho vycházet i
ve své praktické činnosti.
Slovenská politická reprezentace má od svých
voličů faktické pověření
k tomu, aby formulovala a uskutečňovala své
zájmy odlišně. Pohled rozhodujících
politických sil Slovenské republiky na ekonomickou
transformaci, na priority zahraniční politiky a
na některé další věci je značně
rozdílný od pohledu rozhodujících
sil v České republice. Z toho plynou pro vládu
České republiky nové úkoly. Vláda
musí připravit všechna opatření
nutná k tomu, aby v případě neúspěchu
dalších státoprávních jednání,
ochromení federálních orgánů
nebo v případě právního nebo
faktického vystoupení Slovenské republiky
z ČSFR byla Česká republika schopna existovat
jako samostatný stát. Současně musí
vláda České republiky učinit vše
proto, aby v jakékoli alternativě státoprávního
vývoje byla zaručena pokračující
transformace ekonomiky a proces naší integrace do
západního světa.
Jsme si vědomi toho, že ústavní odvoditelnost
kroků potřebných ke splnění
těchto úkolů může být
následně předmětem různých
právních interpretací. Vláda hodlá
postupovat ústavní cestou; schůdnost této
cesty nezávisí pouze na ní.
Vláda má mandát k tomu, aby spolu s Českou
národní radou položila základy České
republiky jako svébytného státního
celku, schopného samostatné státní
existence. Učiní k tomu nezbytné kroky jak
v oblasti legislativy, tak pokud jde o institucionální
zakotvení její existence ve sféře
státní správy, hospodářství,
bezpečnosti i sociálních a kulturních
záležitostí. Musí též vytvořit
pro případ tohoto vývoje nezbytné
zahraničně politické předpoklady.
Jedním ze základních úkolů
v tomto směru bude předložit České
národní radě návrh Ústavy České
republiky.
Současně dává vláda jasně
najevo, že je připravena aktivně a kolegiálně
spolupracovat s rozhodujícími politickými
silami Slovenské republiky s cílem minimalizovat
náklady související se státoprávními
změnami, vyloučit možné konflikty a
vytvořit předpoklady pro budoucí dobré
vztahy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.
Následující text vládního prohlášení
není a nemůže být vyčerpávajícím
výčtem všech problémů, které
před vládou stojí a které bude řešit.
Zaměřuje se jen na vybrané klíčové
oblasti. Jeho smyslem je ukázat hlavní směry
a cíle budoucí činnosti vlády a celkovou
koncepci její práce.