u nás. Já sám si vzpomínám na takové situace, kdy třeba jsem navštívil v Madridu v noci po politických jednáních nějakou hospůdku, kde spolu seděli u stolu a vesele si povídali a smáli se, pan Carrilio, bývalý předseda Komunistické strany Španělska a jeden pán, který byl předsedou opravdu nejpravicovitéjší republikánské strany. Zdá se mi, že této politické kultuře, vzájemného respektu opozice a koalice se teprve musíme trošku učit. Vždycky u nás v tom je přimíšen takový prvek zatím jakési podrážděnosti, jakéhosi podezírání. Zdá se mi, že musí být hledány věci, v nichž se opozice shoduje s vládní koalicí, a zvláště věci fundamentální, věci zásadní.
Stěží si umím představit, například, že bychom naše budoucí státoprávní uspořádání, jemuž jsme se v této debatě tolik věnovali, byly schopni vyřešit jenom s některými stranami, takzvanými vládními, bez spolupráce a bez jakéhosi konsenzu se stranami opozičními. Ústava není něco, co se může schválit v parlamentech tak o jeden hlas. To je něco fundamentálního a důležitého, že v této věci je pravděpodobné nevyhnutelné hledat konsenzus, hledat shodu všech. Také proto se v poslední fázy předběžných politických jednání o ústavách účastnili představitelé všech stran zastoupených ve všech třech parlamentech. A musím říct, že při těch jednáních, kdybych je neznal a nevěděl, kdo je za koho, bych těžko poznal, kdo je z vládní koalice a kdo je z opozice. Ta jednání opravdu byla vedena společnou vůlí dopracovat se k nějakému výsledku. Kdyby to tak bylo ve všem, bylo by to dobré. Možná vám má odpověď přichází příliš všeobecná, ale já sem chtěl záměrné odpovědět jenom velmi všeobecné. Nechtěl sem zasahovat do konkrétních sporů jednotlivých stran mezi sebou, jak je třeba mají tady, ve Slovenské národní radě nebo podobné.
Predseda SNR F. Mikloško:
Prosím poslanca Žingora z Hnutia za demokratické Slovensko. Pripraví sa poslankyňa Zelinová - Demokratická strana.
Poslanec R. Žingor:
Vážený pán prezident,
začnem trochu na inú tému. Dali ste prísľub, že na Slovensko budete chodiť častejšie a úradovať určitú dobu v Bratislave. Zatiaľ chodíte dosť málo, a to na krátku dobu. Pýtam sa prečo? A druhá otázka: Kedy sa chystáte otvoriť oficiálne svoj úrad v Bratislave? Priestory na hrade na to máme.
Ďakujem.
Prezident ČSFR V. Havel:
Ta původní idea byla, že opravdu budu tady často úřadovat, v zdejší kanceláři a že tady budu opravdu pracovat, že to nebude mít povahu jakýchsi návštěv, ale tytéž úkoly, tutéž práci, kterou dělám v Praze na Hradě, budu občas vykonávat zde. Zatím to opravdu, pokud vím, vázne jen a jen na těch technických věcech, že příslušné kanceláře nejsou ještě dodělány nebo připraveny.
Predseda SNR F. Mikloško;
Poslankyňa Zelinová. Uvidíme, či ešte vyjde čas na pána Bartakovicsa, ktorý mi tu poslal list, že o poľnohospodárste sa ešte nehovorilo.
Poslankyňa H. Zelinová:
Hana Zelinová, Demokratická strana Slovenska. Vážený pán prezident,
dovoľte, aby som vás oslovila ako spisovateľa. V tomto našom parlamente zasadajú štyria spisovatelia. Jednou z nich som aj ja. A hoci vás náš drahý pán predseda Slovenskej národnej rady vtipne poinformoval v Budmericiach, že v Domove slovenských spisovateľov sa nenapísal ani jeden dobrý román, neverte mu na sto percent. /Potlesk. / On je zásadne za to, aby slovenská literatúra prerazila aj na svetový trh. Lenže tá sedemdesiatročná závislosť na československej politike urobila svoje. Slovenskí spisovatelia písali teda výlučne len pre svoj národ a písali dobre. Dnes však, keď sme navždy skoncovali so starými maniermi, pýtam sa vás, vážený pán prezident, či sa urobí prednostne niečo, aby slovenskí spisovatelia mohli svoje diela vydávať vtedy, keď ich práve napíšu, alebo budú musieť čakať, kým našej ekonomike znova svitne. Lebo beda národu, ak jeho pevci zmĺknu, v tomto prípade len kvôli peniazom. Ďakujem vám za odpoveď, vážený pán prezident, ktorá nech vychádza z vášho spisovateľského srdca. /Potlesk. /
Prezident ČSFR V. Havel:
Ja si myslím, že by bylo velmi nedobré, kdybychom si mysleli, že tržní ekonomika že samé své podstaty likviduje kultúru, likviduje literatúru a že stojíme pred alternatívou - buďto kultúra nebo trh. To by bylo velice smutné, to by bylo katastrofické. Jenomže ono tomu tak není. Nelze pozorovat, že by zeme s vyspelou a rozvinutou tržní ekonomikou byly kvůli tomu méně kultúrni. My přece víme, kolik vychází knih, novin v Americe nebo ve Francii nebo v Anglii. Prosté to samo osobe by nebylo dobré stavět proti sobě. Je treba
Prezident ČSFR V. Havel:
Já si myslím, že by bylo velmi nedobré, kdybychom si mysleli, že tržní ekonomika ze samé své podstaty likviduje kulturu, likviduje literaturu a že stojíme před alternativou - buďto kultura nebo trh. To by bylo velice smutné, to by bylo katastrofické. Jenomže ono tomu tak není. Nelze pozorovat, že by země s vyspělou a rozvinutou tržní ekonomikou byly kvůli tomu méně kulturní. My přece víme, kolik vychází knih, novin v Americe nebo ve Francii nebo v Anglii. Prosté to samo osobě by nebylo dobré stavět proti sobě. Je třeba
pouze se naučit novým spůsobem - abych tak řekl - kulturné podnikat. My jsme byly jaksi zvykli na to, že stát tak nějak automaticky všechno s tou kulturou zařídil. Měl na to peníze, věděl, že kultura je důležitá, takže z rozpočtu na ní něco dal a ty knížky vyšly a tak. Tímto existovala ohromná přebyrokratizovaná nakladatelství, bylo divadel víc než bylo zapotřebí. Opět byla přebyrokratizovaná. Bylo jedno, jestli do nich lidi chodějí nebo nechodějí a tak dále a tak dále. Tomu všemu se musíme odnaučit.
V Praze například pozoruju, že jsou šikovní nakladatelé, většinou noví, nezávislí, kteří vydávají knihy, je jich pár, pět-šest lidí, a vydávají knihy, které bych nevěřil, že si někdo vůbec troufne vydat v dnešní situaci - knihy speciální, filozofické, odborné, které mají několik čtenářů, které je nesmírně důležité vydat, je to prosté důležité na padesát let, ale které v tuto chvíli těžko mohou někoho uživit. A oni to dovedou. Takové knihy vydají, vydají něco jinýho, co jim to jaksi do jisté míry pokryje, zaplatí, učí se tomu. Jsou velké nakladatelské domy, které jsou před krachem, protože prosté mají nepřiměřené velký počet zaměstnanců na počet vydávaných knih a nepřiměřeně velké výdaje. Musíme se naučit si i trošku jinak a ekonomičtěji počínat. Ale jak jsem říkal už v úvodu, myslím si, že máme šanci být státem kulturním, a tím nemyslím pouze stát, v němž vychází hodně knih, nebo se točí hodné filmů, tím myslím stát, kde je vše protknuto kulturností, stát, který se i jako stát kulturné chová, jehož politici se kulturné chovají, jehož občané se kulturně chovají jeden k druhému.
Predseda SNR F. Mikloško;
Prosil by som ešte dvoch poslancov o veľmi stručnú otázku - Pána Bartakovicsa z Maďarského Kresťansko-demokratického hnutia a pána Budaya zo Strany zelených.
Poslanec Š. Bartakovics;
Tisztelt elnökúr, vážený pán prezident,
v poslednom období vidíme a pociťujeme, že stále viac sa zaoberáte poľnohospodárstvom. Je pravda, že len v spojitosti so zákonom o pôde. A tak aj ja kladiem otázku. Ako hodnotíte prijatý zákon o pôde? Ako sa budete usilovať o čo najrýchlejšie prijatie chýbajúcej časti zákona, teda transformačného zákona? Ďalej - či má Úrad prezidenta osobitný podporujúci fond pre alternatívne poľnohospodárstvo, na farmárske hospodárenie a na súkromné hospodárenie? Na záver: veľmi by som sa tešil, keby ste ma, pán prezident, presvedčili o tom, že poľnohospodárstvom sa budete zaoberať pravidelne, a nie len príležitostne, kedy-tedy. Toto posledné som sa opovážil vysloviť preto, lebo nedávno v rozhovore s blízkym pracovníkom prezidentského úradu som dostal takúto odpovedí: Teraz sa už pán prezident nemôže zaoberať poľnohospodárstvom, lebo sa už ním veľa zaoberal. Z toho sa dalo vyrozumieť, že k záležitostiam poľnohospodárstva sa budete vracat nie na základe akútnosti stavu, ale len na základe poradia programu. Pán prezident, aké je vaše osobné stanovisko k tomu?
Ďakujem pekne. Prezident ČSFR V. Havel;
Porozuměl-li sem vám dobře, řekl bych k tomu takové tři poznámky. Za prvé: Skutečně důkladně se budu věnovat zemědělství, až nebudú prezidentem. /Smiech v sále a potlesk. / Mám chalupu, kde jsou tři hektary, a kde bych rád pěstoval různé bylinky. Na Hrade neexistuje žádný podpůrný fond. Hrad je státní úřad, to znamená rozpočtová organizace, která nepodniká ve sféře zemědělství, i když to zas tak úplně pravda
Prezident ČSFR V. Havel;
Porozuměl-li sem vám dobře, řekl bych k tomu takové tři poznámky. Za prvé: Skutečné důkladně se budu věnovat zemědělství, až nebudu prezidentem. /Smiech v sále a potlesk. / Mám chalupu, kde jsou tři hektary, a kde bych rád pěstoval různé bylinky. Na Hradě neexistuje žádný podpůrný fond. Hrad je státní úřad, to znamená rozpočtová organizace, která nepodniká ve sféře zemědělství, i když to zas tak úplně pravda
není, protože dnes už nám zákony umožňují aspoň prodávat květiny, co rostou v těch zahradách, v parcích. Kancelář prezidenta republiky je propojena s polesím Lány, kde je zvěř.
A to hlavní asi, na co sté se ptal je, jak vlastně vidím budoucnost našeho zemědělství, jak moc se o to chci zajímat. Já se o to zajímám, velice chci se o to zajímat, ovšem nejsem zemědělský odborník, nemůžu být odborníkem na všechno, pochopitelně. Považuju za nesmírné důležité, aby ten transformační zákon byl brzy přijat, a snaď je naděje, že by mohl být do podzimu hotov, předložen, projednán. Nemá se týkat jenom zemědělských družstev, ale všech družstev. Domnívám se, že to je velice důležité, protože zemědělci vlastně stále mají takový určitý pocit nejistoty, nejistoty o tom, jak to vlastně všechno bude. A ta restituční část - je sice dobře, že je už přijata, jenomže to je dvojče s tou částí transformační. To je vlastně vykonáno půl práce, a když je řečeno "a", musí se říct i "b". Musí se říct, jak ti vlastníci, kteří to získají restitucí, se budou vlastně združovat eventuálně v těch farmách, družstvech. Podobně musí se říct, jaký bude osud dnešních družstev, jak se mají proměnit v družstva vlastníků. To všechno je velmi důležité, a i když to bude opět dlouhý proces, víme, že pozemkové reformy jsou věci, které trvají i desítiletí, ale musí být jasno, jakým směrem se ten proces ubírá. Proto s váma scela souhlasím v tom, že ten transformační zákon by měl být brzy. Pracuje na něm federální ministerstvo hospodářství, nebochybně ho konzultuje s experty z dalších ministerstev a podobně, a v pravou chvíli přídě předloha toho zákona do zastupitelských zborů.
Prededa SNR F. Mikloško:
Ako posledný vystúpi pán Buday zo Strany zelených.
Poslanec M. Buday:
Vážený pán prezident,
mám niekoľko otázok, na ktoré sa dá, myslím si, stručne odpovedať. Keď ste boli vo Vysokých Tatrách na dovolenke, v Hovoroch z Lán, vlastne z Tatier, ste sa istým spôsobom vyjadrili k afére Tatragate. Pretože sme boli udivení obsahom vášho vyjadrenia, poslanci Strany zelených vám poslali začiatkom marca list, na ktorý ste neodpovedali. Prosím vás preto odpovedať na otázku, dostali ste list poslancov Strany zelených týkajúci sa vášho vyjadrenia k afére Tatragate? V súvislosti s tým sa chceme ešte opýtať: Podľa vášho názoru je možné zosúladiť neúmerné podnikanie s ochranou prírodných hodnôt v národnom parku? Myslime si, že naša spoločnosť si ešte stále neuvedomuje dôležitosť riešenia ekologických problémov. Tvrdí sa, že najskôr musí byť silná ekonomika a až potom bude nasledovať riešenie ekologických problémov. Myslíte si, že je to správny názor? Strana zelených si to nemyslí.
Posledná otázočka: V súčasnom období sa tvoria ústavy. V jednotlivých návrhoch sa malo hovoriť o práve človeka na zdravé životné prostredie, ale i povinnosti voči prírode a zachovaniu prírodných hodnôt. Strana zelených navrhla do slovenskej ústavy osobitnú časť "práva a povinnosti k životnému prostrediu". Myslíme si, že pre našich občanov je prvoradé zabezpečiť im takéto právo. Aký je na to váš názor? Boli by sme radi, keby ste váhou vašej osobnosti toto naše snaženie podporili.
Ďakujem.
Prezident ČSFR V. Havel:
Neplatí myšlenka, že nejprve si musíme vydělat peníze, tím zašpiníme přírodu a pak z těch vydělaných peněz tu přírodu se budem pokoušet čistit. Že taková myšlenka je scestná, v tom s vámi plně souhlasím, a tu myšlenku jsem už mnohokrát řekl a budu ju opakovat zítra odpoledne na zahájení konference ministrů europských zemí o životním prostředí na Dobříší, což jsou tedy české Budmerice. V tomto obecném s vámi souhlasím, že třeba ekologickou dimenzi, ekologický aspekt zakomponovat do samé struktury energetiky, struktury hospodářství, jeho budování, do legislativy dát bariéry, které by předem jaksi znemožňovaly i ničení životního prostředí, že nelze postupovat tak, že něco kazíme a pak to dodatočně napravujem a furt jenom si myslet, že ekologie znamená pouze čističky na komíny, které vyrábějí špínu a pak tu špínu čistíme. V tom souhlasím, to má být spůsob myšlení, politického myšlení, nikoli jenom nějaký nepříjemný přílepek k ekonomice.
Pokud jde o to, zda a jak má být ochrana přírody, úcta k přírodě, respekt k životnímu prostředí, k dědictví minulosti, zda a jak má být přítomen v ústavě, to je věc sporná. Já jsem četl několik návrhů do federální ústavy, i do české ústavy v příslušných pasážích. Všechny se mi velmi líbily, a říkal jsem si, to by bylo bezvadné, kdyby to tam bylo, ale potom mi legislativci vysvětlovali různé technické důvody, proč to do ústavy nepatří. A nebylo to proto, že ti legislativci by třeba chtěli trápit zvířata, že by nebyli pro ochranu živých organizmů, nebo že by nebyli pro ochranu životního prostředí. Měli opravdu formálně právnické důvody, proč říkali, že to v ústavě být nemá. Ale to je všechno otevřeno, ústavy sa budou projednávat v parlamentech a je na parlamentech, jaké ústavy nakonec budou a je tudíž na nich, zda takové klauzuly v ústavách budou, či nebudou.
Predseda SNR F. Mikloško;
Vážený pán prezident, je prihlásených ešte 18 poslancov. Z toho pre vás vyplýva, že budete musieť ešte prísť do Slovenskej národnej rady. V tejto chvíli by som vás poprosil, aby ste povedali ešte svoje záverečné slovo.
Prezident ČSFR V. Havel;
Já jsem ještě předchozímu tazateli neodpověděl na Tatragate. Aférou Tatragate jsem se nezabýval, já jsem se do ní nevměšoval, jenom jsem se zájmem poslouchal, co různí lidé v Tatrách o tom říkali, a jakožto zvědavý člověk, ale rozhodně jsem to nechtěl posuzovat nebo podobně, od toho jsou jiní. A v těch Hovorech z Lán jsem nemluvil o Tatragate jako takové, nehodnotil jsem to, nebo podobně, tam jsem hovořil o něčem, čeho jsem si všiml při tom, když my lidé o této věci vyprávěli - totiž takového zvláštního neúměrného jakéhosi klaustrofóbního strachu z ciziny, který byl často zcela nepřiměřený věci, což byl určitý fenomén, který jsem konstatoval jako fenomén, u toho jsem se pozastavil, ale o Tatragate jsem nevynášel žádné soudy, nebo dokonce rozsudky.
Celkové bych se za prvé chtěl omluvit všem, na něchž se nedostalo. Za druhé bych se chtěl omluvit za to, pokud jsem někoho neuspokojil, pokud jsem mluvil nedostatečně, neurčité, koktavé. Nejsem žádný skušený řečník, jsem zvyklý psát. A za třetí a na závěr bych rád řekl jednu věc. I když jsem doporučoval, aby hlavním našim tématem byla zahraničná politika, byla spíš tématem vedlejším, a hodně vašich otázek směrovalo k budoucností našeho státu, k našemu státoprávnímu uspořádání, a samozřejmé, k otázkám ústav. Není to vůbec náhoda, že toto je taková priorita vašeho zájmu, já jsem to též tak předvídal, očekával.
Já bych k této věcí snad na závěr měl ještě jednu poznámku. Částečné to už vyplývalo z toho, co jsem říkal. Já bych vás rád poprosil, aby jste bez nějakých apriorních předsudků, nebo nějakého předem odmítavého nebo trošku nedůvěřivého postoje, opravdu nepředpojatě si nechali vysvětlit od vedoucích svých politických stran, nebo ústavních činitelů smysl, průběh a výsledek všech ústavních jednání, co jsme zatím vedli v takové uzavřené společnosti vůdců politických stran, a to, v co to posléze vyústilo v Kroměříži. Prosím vás pěkně, věnujte tomu pozornost. Mně se totiž jeví, že tam kdesi je možná klíč k budoucímu, lepšímu státoprávnímu uspořádání, k budoucímu modelu soužití našich dvou republik a všech jejich občanů ve federativním státě, který bude zcela se jaksi odlišovat od toho, co smě dosud byly zvykly si pod pojmem federace představovat.
Kdo je pro samostatné Slovensko, toho, samozřejmě, žádným spůsobem kroměřížské výsledky nemohou uspokojit, ale kto hledá cestu k dalšímu společnému životu Čechů, Slováků, i příslušníků národnostních menšin v jednom státním útvaru, ten, podle mého mínění, by měl těm kroměřížským dohovorům neho návrhům věnovat velmi vážnou pozornost při svých dalších úvahách, při své práci.
Dekují vám za vlídné přijetí a loučím se s vámi, těším se, že někdy zase se tu objevím.
Predseda F. Mikloško;
Vážená Slovenská národná rada, vážená vláda Slovenskej republiky, vážení hostia,
dovoľte, aby som sa poďakoval prezidentovi republiky za
jeho vystúpenie v Slovenskej národnej rade a za diskusiu, ktorej sa zúčastnil.
/Potlesk. / Podpredseda SNR M. Zemko;
Vážené poslankyne, vážení poslanci,
vyhlasujem prestávku do 13. 00 hodiny. Po prestávke pokračujeme deviatym bodom programu - Návrhom uznesenia Slovenskej národnej rady k lustráciám v Slovenskej republike. Prosím, aby ste boli dochvílni. Ďakujem.
/Po prestávke. / Podpredseda SNR M. Zemko;
Vážené poslankyne, vážení poslanci, pokračujeme v rokovaní.
Deviatym bodom programu je
Návrh uznesenia Slovenskej národnej rady k lustráciám v Slovenskej republike.
Návrh ste dostali ako tlač 130, ktorý bol prerokovaný vo výboroch Slovenskej národnej rady. Na základe výsledkov prerokovania návrhu uznesenia vo výboroch poverená skupina poslancov v zmysle záveru zo 14. schôdze Slovenskej národnej rady spracovala nový návrh uznesenia, ktorý vám bol rozdaný ako tlač 130b. Návrh uznesenia uvedie poslanec Ladislav Pirovits.
Poslanec L. Pirovits:
Vážený pán predsedajúci, vážené poslankyne, vážení poslanci,
v zmysle uznesenia prijatého na 14. schôdzi Slovenskej národnej rady všetky odznelé pripomienky mali byt odovzdané komisii, ktorá sa podieľala na príprave návrhu uznesenia k lustráciám v Slovenskej republike s tým, že všetky pripomienky mali ísť do výborov, ktoré sa k tomu mali vyjadriť a na najbližšom pléne mal byt tento návrh prerokovaný už so zapracovanými pripomienkami a s návrhom novely rokovacieho poriadku.
Komisia, ktorá sa zaoberala prípravou uznesenia, na svojom zasadnutí 3. júna 1991 spracovala všetky pripomienky v počte 30 a odovzdala ich na prerokovanie do jednotlivých výborov Slovenskej národnej rady. Návrh uznesenia s predloženými pripomienkami prerokovali v dňoch 5. až 10. júna 1991 všetky výbory Slovenskej národnej rady okrem mandátového a imunitného výboru a vo forme uznesenia sa k nim vyjadrili. Výbor Slovenskej národnej rady pre sociálnu politiku, zdravotníctvo a sociálne vzťahy, Národohospodársky a rozpočtový výbor Slovenskej národnej rady, Výbor Slovenskej národnej rady pre štátnu správu a územnú samosprávu, Branno-bezpečnostný výbor Slovenskej národnej rady a Výbor Slovenskej národnej rady pre národnosti, etnické skupiny a pre ľudské práva vyjadrili súhlas s návrhom na uznesenie Slovenskej národnej rady k lustráciám v Slovenskej republike s odporúčaniami a pripomienkami. Ústavnoprávny výbor Slovenskej národnej rady sa k pripomienkam nevyjadril, ale žiada komisiu o ich zapracovanie do uznesenia. Výbor Slovenskej národnej rady pre obchod a služby zobral návrh uznesenia Slovenskej národnej rady k lustráciám na vedomie bez pripomienok. Dva výbory - Výbor Slovenskej národnej rady pre životné prostre-
die a ochranu prírody a Zahraničný výbor Slovenskej národnej rady návrh na uznesenie neodsúhlasili, keďže v zmysle § 48 odsek l zákona Slovenskej národnej rady č. 44/1989 Zb. o rokovacom poriadku Slovenskej národnej rady návrh nezískal nadpolovičnú väčšinu hlasov všetkých členov výboru, a iba Výbor Slovenskej národnej rady pre vzdelanie, vedu, kultúru a šport vyslovil nesúhlas s uznesením Slovenskej národnej rady k lustráciám v Slovenskej republike, a navrhuje pripraviť a vykonať lustrácie na základe zákona Slovenskej národnej rady. V prípade neprijatia tohto návrhu odložiť návrh uznesenia Slovenskej národnej rady k lustráciám v Slovenskej republike a počkať na federálny návrh zákona o lustráciách. V prípade neprijatia ani jedného návrhu navrhuje upraviť tlač 130 podľa pripomienok.
Z prerokovania návrhu uznesenia vo výboroch vzišli ďalšie pripomienky a odporúčania konkrétneho, ako aj všeobecného charakteru. Najviac pripomienok malo rovnaký charakter ako tie, ktoré boli spracované z rozpravy v pléne a niektoré z nich sú iba inak formulované, ako to vidíte aj v spoločnej správe, niektoré z nich iba podporili už vznesené pripomienky z pléna. Komisia poverená prípravou návrhu uznsenia Slovenskej národnej rady k lustráciám v Slovenskej republike na svojom zasadnutí dňa 18. júna 1991 zhodnotila a porovnala všetky pripomienky a odporúčania a pripravila nové znenie návrhu uznesenia, ktoré vám bolo rozdané pod číslom 130b. Ak porovnáte spoločnú správu - tlač 130a s návrhom uznesenia, je vidieť, že skoro všetky podstatné, konkrétne sformulované pripomienky boli zapracované do návrhu uznesenia, a to vo väčšine prípadov vo forme alternatív, keďže ide o dôležité oblasti úpravy vzťahov a jednotlivé alternatívy sa vzájomne nevylučujú, až na dva prípady, teda je potrebné o nich osobitne hlasovať. Niektoré menej dôležité pripomienky boli priamo zapracované do textu. Niektoré výbory odporúčali vyhovieť iba niektorým podmienkam a nesformulovali konkrétne
návrhy, ale myslím si, že aj uvedeným vzneseným podmienkam v rámci jednotlivých alternatív sa podarilo vyhovieť.
Dovoľujem si vás upozorniť na jeden omyl na strane 3. V tretej alternatíve v bode 3 treba bodku nahradiť čiarkou, a doplniť slová "aby odstúpili z vyššie menovaných miest a funkcií".
Zároveň by som chcel poďakovať členom komisie za odvedenú prácu pri vypracovaní návrhu tohto uznesenia, a to napriek skutočnosti, že sa hovorí o zákone, keďže Slovenská národná rada sa uzniesla na vypracovaní uznesenia.
Ďakujem vám za pozornosť. Podpredseda SNR M. Zemko:
Ďakujem pánovi poslancovi Pirovitsovi a prosím ho, aby zaujal miesto určené pre spravodajcu výborov Slovenskej národnej rady.
Otváram rozpravu o deviatom bode programu a ako prvému udeľujem slovo pánovi predsedovi Mikloškovi.
Predseda SNR F. Mikloško;
Vážená Slovenská národná rada,
dovoľte, aby som vás informoval o zákone, ktorý pripravuje federálna vláda a má ho predložiť Federálnemu zhromaždeniu. Zúčastnil som sa prípravného rokovania o tomto zákone, takže by som sa pokúsil popísať v zásade asi ako bude vyzerať štruktúra, resp. ktorým smerom ide hlavná idea tohto zákona. Myslím si, že bude dobré, ak to budete vedieť pri prerokovaní uznesenia, ktoré máme potom prijať.
Základnou niťou, teda vodiacou niťou tohto zákona bude práca na vnútornom nepriateľovi, práca alebo spolupráca na potláčaní alebo likvidovaní vnútorného nepriateľa. Budem teraz menovať tie zložky, ktoré budú spadať pod tento tzv. lustračný zákon, takto bude práve v zmysle tejto línie. Lustračný zákon sa bude v prvom rade týkať pracovníkov bezpečnosti, teda Štátnej bezpečnosti a vojenskej kontrarozviedky. Opakujem, ktorí pracovali na vnútornom nepriateľovi. Ďalej sa bude týkať spolupracovníkov Štátnej bezpečnosti, ktorí pracovali v tom istom zmysle. A nakoniec sa bude týkať pracovníkov aparátu komunistickej strany. Nemá na mysli všetky nomenklatúrne kádre strany, ale pracovníkov jednotlivých tzv. politbyr - už ani neviem, ako sa to volalo -, ústredných výborov na úrovni federálnej, slovenskej, krajskej, okresnej a mestskej, teda tých, ktorí tvorili ideologické centrum a všetkých tajomníkov. Teda tí, ktorí nejakým spôsobom nutne museli riadiť prácu na potláčaní duchovnej slobody a na potláčaní vnútorného nepriateľa, čiže toto sú tri okruhy ľudí, ktorých sa to bude týkať. Celý zákon by mal vylúčiť tieto tri okruhy ľudí zo štátnej správy na obdobie - federálna vláda predpokladá dvoch rokov, nie je vylúčené, že Federálne zhromaždenie to zvýši, čím by sa malo preklenúť obdobie vstupu do nového volebného obdobia, čiže by to bol taký zásadný filter. To je myšlienka federálnej vlády. Neviem, či to bude schválené vo Federálnom zhromaždení v tak krátkom období.
Teraz koho by sa to malo týkať? Celej štátnej správy. To znamená, že to budú úrady všetkých ministerstiev, úrady vlády, úrad Slovenskej národnej rady, bude osobitný zákon, ktorý postihne celú prokuratúru, celé súdnictvo, budú to podniky, teda vedúci podnikov a riadiace orgány podnikov, bude sa to týkať celej tlače - tam to bude pravdepodobne osobitný zákon. Jedna z alternatív je taká - pravdepodobne tá bude presadená -, že všetkým denníkom, ale je možné, že to prejde aj na ďalšie časopisy, bude zrušená registrácia,
budú sa musieť povinne znovu zaregistrovať, a ak v týchto denníkoch bude čo len jeden spolupracovník tejto garnitúry, teda týchto troch oblastí, denník nebude zaregistrovaný. Ďalej sa to bude týkať rozhlasu a televízie na úrovni redaktorov, šéfredaktorov a vedúcich, teda riadiacich orgánov. Čiže tento zákon by mal znamenať - ak to mám nejako nazvať - detotalizáciu celého nášho spoločenského života.
Bude sa to týkať, samozrejme, poslancov a členov vlády, ale tu treba povedať, že sa to bude týkať až tých poslancov, ktorí budú kandidovať do nových volieb, aj tých členov vlády, pretože v tejto chvíli nie je možné prijať zákon, ktorým by poslanec mohol byť odvolaný, vláda ani tak nie, ale najmä poslanec. Nie je na to zákon, a ťažko si predstaviť, že by poslanci taký zákon prijali, ale v novom volebnom zákone bude, že ľudia z tejto garnitúry nebudú môcť kandidovať v novom volebnom období. U vlády je to jednoduchšie, pretože Predsedníctvo Slovenskej národnej rady alebo parlament môže prakticky bez zdôvodnenia odvolať člena vlády, prípadne vláda zasa námestníka atď.
Mala by to vykonávať komisia, ktorá by bola zriadená pri Federálnom ministerstve vnútra, ktorá má k dispozícii všetky materiály, na ktoré sa môžu všetky tieto inštitúcie odvolávať. Prerokovával sa takisto postup, najmä čo sa týka spolupracovníkov bezpečnosti, pretože u pracovníkov bezpečnosti a u kádrov strany je to jasné, tam niet čo dokazovať, tam bude už len samotné zaradenie. Ešte som zabudol povedať, že sa to bude týkať od roku 1948.
Čo sa týka kategórie spolupracovníkov bezpečnosti, hladá sa taký postup, aby v prvom kole alebo v prvej úrovni to bola záležitosť len občana a tohto úradu. To znamená, že občan, ktorý sa chce kdesi zamestnať alebo bude kandidovať, najprv by si mal nejakým spôsobom sám vyžiadať, či je vedený v registri spolupracovníkov. Ak v takom registri je vedený,