Česká národní rada 1986 – 1990

243

poslanců České národní rady prof. JUDr. Pavla Pešky, DrSc., prof. JUDr. Josefa Mečla, CSc. a JUDr. Jana Kalvody na vydání tohoto zákonného opatření předsednictva České národní rady

ze dne 30. května 1990

Předsednictvo České národní rady se usneslo podle čl. 121 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci na tomto zákonném opatření:

Čl. I

Zákon č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady se mění a doplňuje takto:

1. § 23 odst. 4 zní:

"(4) Konají se volby ve dvou dnech, stanoví se začátek voleb na čtrnáctou hodinu a konec voleb na dvacátou druhou hodinu prvého dne. Druhého dne začínají volby o sedmé hodině a končí o čtrnácté hodině. Pokud to místní poměry vyžadují, může rada místního národního výboru stanovit začátek voleb na dřívější hodinu, nejdříve však na dvanáctou hodinu prvého dne a pátou hodinu druhého dne, lhůty uvedené v ustanoveních § 21 a § 27 se i v těchto případech počítají od čtrnácté hodiny prvého dne voleb.".

2. § 29 odst. 3, první věta zní:

"Voliče, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem a má bydliště v České republice, zapíše okrsková volební komise do seznamu voliče a vyznačí v jeho občanském průkazu nebo vojenském průkazu, že se dostavil k hlasování."

Čl. II

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Smyslem předkládaného doplnění zákona o volbách do České národní rady je umožnit radám místních národních výborů stanovit začátek voleb na dřívější hodinu i v první den voleb. Tento požadavek z volebních krajů vyplynul ze skutečnosti, že v některých oblastech se běžně provozuje praxe směnnosti tak, že pracující z odpoledních pátečních směn nastupují ještě na dopolední směnu v sobotu, aby v následujícím týdnu měli volno na víkend vcelku. Jde o nezanedbatelné množství voličů např. v hornictví a v hutnictví, kteří by tak nemohli vykonat volební právo vůbec nebo jen z nepřiměřenými obtížemi. Doporučuje se proto stanovit dřívější začátek voleb i v první den, ne však dříve než ve dvanáct hodin.

Pokud pak jde o druhou úpravu, t.j. upřesnění § 29 odst. 3 je třeba vycházet z toho, že voličské průkazy nejsou evidovanými tiskopisy a proto upřesnění sleduje zabránit eventuelnímu zneužití voličských průkazů. Průkazem totožnosti jsou ve smyslu našich právních předpisů buď občanský průkaz, nebo vojenský průkaz, popřípadě cestovní doklad u občanů, kteří mají trvalý pobyt v cizině.