Česká národní rada 1986 – 1990

235

Společná zpráva

výborů České národní rady k návrhu poslanců ČNR Josefa Lesáka a JUDr. Stanislava Křečka na vydáni zákona České národní rady o podnikových právnících a právních službách jimi poskytovaných

(tisk 219)

Všechny výbory České národní rady (kromě mandátového a imunitního výboru) projednaly ve schůzích v květnu 1990 návrh poslanců ČNR Josefa Lesáka a JUDr. Stanislava Křečka na vydání zákona České národní rady o podnikových právnících a právních službách jimi poskytovaných (tisk 219)

Po projednání výbory doporučují, aby Česká národní rada předložený návrh zákona České národní rady schválila v tomto znění:

"Zákon

České národní rady ze dne................

o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Část první

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Tento zákon upravuje

a) postavení komerčních právníků,

b) způsob a formy poskytováni právní pomoci komerčními právníky,

c) samosprávu komerčních právníků.

(2) Tento zákon se nevztahuje na poskytováni právní pomoci podle jiných právních předpisů.

§ 2

(1) Komerční právník poskytuje právní pomoc fyzickým a právnickým osobám ve věcech souvisejících s jejich podnikatelskou činnosti jako nezávislé povoleni, a to tím, že poskytuje právní porady, zpracovává právní rozbory, sepisuje smlouvy a jiné listiny, zastupuje v řízení před soudy, orgány hospodářské arbitráže a státní správy, popřípadě v řízení před jinými orgány.

(2) Komerční právník, může poskytovat právní pomoc jen podle tohoto zákona.

Část druhá

Postavení komerčního právníka

Oddíl první

Oprávnění k výkonu povolání

§ 3

Komerčním právníkem je ten, kdo je zapsán v seznamu komerčních právníků (dále jen "seznam") vedeném Komorou komerčních právníků České republiky (dále jen "Komora").

§ 4

(1) Komora zapíše do dvou měsíců od doručeni písemné žádosti do seznamu každého, kdo

a) má plnou způsobilost k právním úkonům,

b) získal vysokoškolské vzděláni na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice,

c) vykonával po dobu alespoň pěti let právní praxi nebo po dobu tří let právní praxi jako právní čekatel u komerčního právníka (dále jen "právní čekatel"),

d) je bezúhonný,

e) složil profesní zkoušku,

f) po splnění podmínek uvedených v písmech a) a e) složil do rukou předsedy Komory tento slib: "Slibuji na své svědomí a občanskou čest že budu zachovávat ústavu, ostatní zákony a další obecně závazné právní předpisy, svědomitě plnit povinnosti komerčního právníka, vystupovat důstojně a čestně a dodržovat povinnost mlčenlivosti o všech skutečnostech, o nichž se dovím v souvislosti s poskytováním právní pomoci.".

(2) Komora do seznamu nezapíše toho,

a) kdo je v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru, popřípadě vykonává jinou placenou činnost s výjimkou pracovního poměru vysokoškolského učitele nebo vědecké, umělecké a publicistické činnosti,

b) komu bylo uloženo jako disciplinární opatření vyškrtnuti ze seznamu, a to po dobu stanovenou v rozhodnutí o uložení tohoto disciplinárního opatření.

(3) O zápisu do seznamu vydá Komora komerčnímu právníkovi osvědčení.

§ 5

Složení profesní zkoušky se nevyžaduje u toho, kdo vykonává alespoň po dobu pěti let

a) funkci státního arbitra, soudce z povoláni nebo státního notáře,

b) povoláni advokáta,

c) vědeckou nebo vysokoškolskou pedagogickou činnost v oboru právo.

§ 6

(1) Komora může započítat do doby pěti let právní praxe požadované v § 4 odst. 1 písm. c) zcela nebo zčásti dobu jiné praxe obdobné praxi právní.

(2) Komora může zkrátit doby uvedené v § 4 odst. 1 písm. c) a v § 5.

§ 7

(1) k profesní zkoušce musí Komora připustit každého uchazeče o zápis do seznamu, který splňuje podmínky stanovené v § 4 odst. 1 písm. a) až d), popřípadě v § 6; profesní zkoušky se konají alespoň dvakrát ročně.

(2) Komora umožní složení slibu uvedeného v § 4 odst. 1 písm. f) každému uchazeči o zápis do seznamu, který splňuje podmínky stanovené v § 4 odst. 1 písm. a) a e), a to nejpozději do jednoho měsíce ad doručeni písemná žádosti uchazeče o zápis do seznamu.

§ 8

(1) Ze seznamu Komora vyškrtne toho,

a) kdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,

b) kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jeho způsobilost k právním úkonům byla omezena,

c) kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin v souvislosti s poskytováním právní pomoci,

d) komu bylo Komorou uloženo disciplinární opatření vyškrtnuti ze seznamu,

e) kdo nesplní povinnost stanovenou v § 16,

f) kdo písemně požádal Komoru o vyškrtnutí ze seznamu.

(2) Ze seznamu může Komora vyškrtnout toho, kdo byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čin, než který je uveden v odstavci 1 písm. c).

§ 9

(1) Komora pozastaví komerčnímu právníkovi výkon činnosti podle tohoto zákona

a) jestliže začal vykonávat funkci nebo činnost uvedenou v§ 4 odst. písm. a).

b) po dobu výkonu trestu odnětí svobody nebo trváni trestu zákazu činnosti poskytovat právní pomoc.

(2) Komora může pozastavit komerčnímu právníkovi výkon činnosti podle tohoto zákona

a) byla-li proti němu podána obžaloba pro úmyslný trestný čin, a to až do vyneseni pravomocného rozhodnutí,

b) bylo-li zahájeno řízení o jeho způsobilosti k právním úkonům, a to až do pravomocného rozhodnutí, kterým se toto řízení konči.

(3) Pozastavení výkonu činnosti zapíše Komora do seznamu; pominou-li důvody pro pozastaveni výkonu činnosti, komora pozastavení výkonu činnosti ruší.

Oddíl druhý

Práva a povinnosti komerčního právníka

§ 10

(1) Komerční právník je vázán ústavou, zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta.

(2) Komerční právník je oprávněn a povinen chránit práva a oprávněné zájmy svého klienta. Jedná při tom čestně a svědomitě, důsledně využívá všechny zákonné prostředky a uplatňuje vše, co podle svého přesvědčení a příkazů klienta pokládá a prospěšné.

(3) Komerční právník není vázán příkazy klienta pokud jde o obsah právního názoru.

§ 11

(1) Každý má právo na poskytnuti právní pomoci.

(2) Komerční právník je povinen odmítnout poskytnutí právní pomoci, jestliže

a) ve věci již poskytl právní pomoc jinému, jeho zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní pomoc žádá,

b) protistranu zastupuje komerční právník, s nímž poskytuje právní pomoc společně,

c) projednáni věci se zúčastnila osoba blízká [§ 116 občanského zákoníku.] komerčnímu právníkovi.

§ 12

(1) Komerční právník může odstoupit od smlouvy o poskytnuti právní pomoci tehdy, dojde-li k narušení důvěry mezi ním a klientem, neposkytuje-li klient potřebnou součinnost nebo nesložil-li klient bez vážného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu za poskytnutí právní pomoci komerční právník tak učiní vždy, zjisti-li dodatečná skutečnosti uvedené v § 11 odst. 2.

(2) Komerční právník je povinen po dobu patnácti dnů ode dne, kdy oznámil klientovi odstoupeni od smlouvy o poskytnuti první pomoci, učinit všechny neodkladné úkony, pokud klient neučinil jiné opatření.

§ 13

(1) Komerční právník je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právní pomoci. Této povinnosti jej může zprostit pouze klient písemným prohlášením; i v tomto případě je však komerční právník povinen zachovat mlčenlivost, pokud je to v zájmu klienta.

(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na případy, jde-li o zákonem uloženou povinnost překazit a oznámit spáchání trestného činu.

(3) Povinnost mlčenlivosti je povinen zachovávat i ten, kdo byl vyškrtnut ze seznamu nebo ten, jemuž byl výkon činnosti podle tohoto zákona pozastaven.

(4) Povinnost mlčenlivosti podle odstavců 1 až 3 se vztahuje i na pracovníky komerčního právníka a pracovníky Komory.

§ 14

(1) Komerční právník poskytuje první pomoc za odměnu; má právo žádat od klienta přiměřenou zálohu.

(2) Při stanovení odměny a způsobu jejího určeni se postupuje podle zvláštních předpisů.

§ 15

(1) Komerční právník odpovídá klientovi a škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s poskytováním právní pomoci. Komerční právník odpovídá za škodu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li škoda způsobena v souvislosti s poskytnutím právní pomoci jeho zástupcem nebo jeho pracovníkem případně odpovědnost těchto osob podle občanskoprávních nebo pracovněprávních předpis není dotčena.

(2) Komerční právník se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo býti zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.

§ 16

(1) Komerční právník je před zahájením poskytováni právní pomocí povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s poskytováním první pomoci, pokud komerční právník zaměstnává pracovníky, je povinen uzavřít rovněž smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu vzniklou pracovním při plnění pracovních povinnosti nebo v přímé souvislosti s ním, za kterou komerční právník odpovídá podle zákoníku práce [§ 187 a 205b zákoníku práce.].

(2) Pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s poskytováním právní pomoci, musí trvat po celou dobu, po kterou komerční právník poskytuje právní pomoc, pojištění za škodu vzniklou pracovníkům musí trvat po celou dobu, po kterou komerční právník pracovníky zaměstnává.

§ 17

(1) Komerční právník je povinen Komoře ohlásit své sídlo poskytují-li komerční právníci právní pomoc společně má tuto povinnost komerční právník; určeny smlouvou.

(2) Komerční právník je dále povinen oznámit Komoře skutečnosti uvedené v § 8 odst. 1 písm. c), § 8 odst. 2 a § 9 odst. 1 a 2.

Oddíl třetí

Způsob poskytování právní pomoci

§ 18

Komerční právníci mohou poskytovat právní pomoc též společně.

§ 19

(1) Právní vztahy vyplývající ze společného poskytování právní pomoci si komerční právníci upraví písemnou dohodou o společném poskytování právní pomoci.

(2) Klientům odpovídá každý komerční právník samostatně; jde-li však o společného klienta a není-li dohodnuto něco jiného, odpovídají komerční právníci tomuto klientovi společně a nerozdílně.

§ 20

Komerční právník a komerční právníci, kteří poskytují právní pomoc společně mohou mít jen jedno sídlo.

§ 21

(1) Komerční právník se v rámci svého pověření může dát zastoupit jiným komerčním právníkem, umožňuje-li to zvláštní předpis.

(2) Při jednotlivých úkonech může komerčního právníka zastoupit právní čekatel nebo jiný pracovník komerčního právníka.

(3) Nemůže-li komerční právník poskytovat právní pomoc, ustanoví bez odkladu v dohodě s jiným komerčním právníkem za sebe tohoto komerčního právníka zástupcem; neučiní-li tak, určí zástupce Komora.

(4) Zastoupení podle odstavce 1 a 2 není možné proti vůli klienta.

Oddíl čtvrtý

Disciplinární odpovědnost

§ 22

(1) Za závažné nebo opětovné porušení povinnosti podle tohoto zákona (dále jen "disciplinární provinění") se komerčnímu právníku uloží některý z těchto disciplinárních opatření:

a) písemné napomenutí,

b) pokuta ať do výše 10 000 Kčs,

c) vyškrtnutí ze seznamu až na dobu pěti let.

(2) Výnos pokut připadá Komoře.

§ 23

(1) O uložení disciplinárního opatření rozhoduje disciplinární senát Komory v disciplinárním řízení zahojeném na návrh předsedy dozorčí rady.

(2) Návrh na zahájení disciplinárního řízeni může být podán do dvou měsíců ode dne, kdy se předseda dozorčí rady o disciplinárním provinění dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění došlo.

(3) Rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření musí být písemný a musí obsahovat výrok a odůvodnění a poučení o opravném prostředku; pro jeho doručováni se použijí přiměřeně ustanovení pracovněprávních předpisů o doručování rozhodnutí o uložení kárného opatření [§ 266a zákoníku práce.].

§ 24

(1) Proti rozhodnutí disciplinárního senátu Komory, jíme bylo jako disciplinární opatření uložena písemné napomenuta nebo pokuta, může komerční právník nebo předseda dozorčí rady podat do patnácti dnů od jeho doručena odvolání. Odvolání má odkladný účinek.

(2) O odvolání rozhoduje představenstvo Komory, které přezkoumávané rozhodnutí bači potvrdí nebo zruší. Zruší-li představenstvo Komory napadené rozhodnuti, je disciplinární senát Komory vázán právním názorem představenstva Komory.

§ 25

Rozhodnutí disciplinárního senátu Komory, jímž bylo jako disciplinární opatření uloženo vyškrtnutí ze seznamu, přezkoumává podle zvláštních předpisů [§ 244 až 250 občanského soudního řádu.] na návrh komerčního právníka, jehož se rozhodnutí týká, Nejvyšší soud České republiky; návrh lze podat ve lhůtě stanovené zvláštními předpisy [§ 247 odst. 2 občanského soudního řádu.].

Část třetí

Právní čekatel a další pracovníci

§ 26

Právním čekatelem je ten, kdo je napsán v seznamu právních čekatelů vedeném Komorou.

§ 27

Komora napíše do dvou měsíců od doručení písemné žádosti do seznamu právních čekatelů každého, kdo

a) má plnou způsobilost k právním úkonům,

b) získal vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice,

c) je bezúhonný,

d) je v pracovním poměru u komerčního právníka.

§ 28

Právní praxi vykonává právní čekatel u komerčního právníka. Cílem právní praxe je, aby si právní čekatel osvojil pod přímým vedením a dohledem komerčního právníka znalosti a zkušenosti potřebné k poskytování právní pomoci.

§ 29

Komora může komerčnímu právníkovi na náklady spojené s výchovou právního čekatele přispívat.

§ 30

(1) Komora vyškrtne ze seznamu právních čekatelů toho právního čekatele, který skončil pracovní poměr u komerčního právníka; skončení pracovního poměru je právní čekatel povinen oznámit Komoře.

(2) Ustanovení § 8, 9 a 17 odst. 2 platí pro právního čekatele přiměřeně.

§ 31

Komerční právník může zaměstnávat v pracovním poměru další pracovníky.

§ 32

Pracovněprávní vztahy prvních čekatelů a dalších pracovníků komerčního právníka se řídí zvláštními předpisy [Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a předpisy jej provádějící.].

Část čtvrtá

Samospráva komerčních právníků

§ 33

(1) Zřizuje se Komora se sídlem v Praze.

(2) Komora je samosprávnou organisací sdružující všechny komerční právníky zapsané v seznamu vedeném Komorou.

(3) Komora je právnickou osobou.

§ 34

Komora má tyto orgány

a) celostátní sněm komerčních právníků,

b) představenstvo,

c) dozorčí radu,

d) disciplinární komisi.

§ 35

(1) Nejvyšším orgánem Komory je celostátní sněm komerčních právníků (dále jen "sněm").

(2) Právo účastnit se jednání sněmu mají všichni komerční právníci.

(3) Sněm svolává představenstvo Komory nejméně jednou za tři roky. Představenstvo Komory je povinno sněm svolat vždy na požádá-li o to písemně alespoň třetina všech komerčních právníků nebo požádá-li o to dozorčí rada, a to nejpozději do dvou měsíců.

(4) Komerční právník může písemně pověřit jiného komerčního právníka, aby ho zastupoval na sněmu; zastoupeny komerční právník se považuje a přítomného na sněmu.

(5) Sněm se může platně usnášet jen tehdy, je-li přítomna nadpoloviční většina všech komerčních právníků. K platnosti usnesení je potřebný souhlas nadpoloviční většiny přítomných komerčních právníků.

§ 36

Sněm

a) volí přímou a tajnou volbou na dobu tří let z komerčních právníků členy představenstva Komory a dozorčí rady a disciplinární komise; členy těchto orgánů také tajným hlasováním odvolává,

b) schvaluje organizační řád volební řad a disciplinární řád,

c) schvaluje výši příspěvků na činnost Komory,

d) schvaluje výši náhrady za ztrátu času výkonem funkci v orgánech Komory,

e) projednává a schvaluje zprvu o činnosti ostatních orgánů Komory,

f) může zrušit nebo změnit rozhodnutí představenstva Komory,

g) usnáší se o všech dalších věcech, které si vyhradí.

§ 37

(1) Představenstvo rozhoduje o

a) určení nástupce komerčního právníka podle § 21 odst., b) opravných prostředcích podle § 4 odst. 2,

c) všech věcech podle tohoto zákona, pokud o nich nerozhoduji jiné orgány Komory.

(2) Představenstvo Komory dále

a) vede seznam a seznam právních čekatelů a provádí v těchto seznamech zápisy,

b) svolává sněm,

c) schvaluje zkušební řád pro profesní zkoušky a jmenuje členy zkušební komise zejména z řad komerčních právníků a státních arbitrů, popřípadě z řad soudců, prokurátorů a státních notářů, advokátů a dalších odborníků právní teorie a praxe,

d) spravuje majetek Komory,

e) chrání a prosazuje zájmy komerčních právníků ve všech oblastech,

f) pravidelně informuje komerční právníky o činnosti Komory; za tím účelem zajišťuje studijní, publikační, dokumentační a informační činnost,

g) činí veškerá opatření nezbytná k činnosti Komory,

h) vykonává další činnost podle tohoto zákona, pokud nepřísluší jiným orgánům Komory.

(3) Představenstvo komory volí a odvolává ze svých člení předsedu a místopředsedy Komory. Předseda zastupuje Komoru navenek a jedná jejím jménem ve všech věcech; činí rovněž neodkladná rozhodnutí v době mezi zasedáními představenstva Komory a řídí pracovníky komory. Místopředsedové zastupují předsedu Komory v rozsahu určeném organizačním řádem.

(4) Představenstvo Komory se schází zpravidla jednou měsíčně; schůze představenstva Komory svolá předseda Komory.

§ 38

Dozorčí rada

a) kontroluje plnění usnesení sněmu a kontroluje rovněž činnost představenstva Komory; za tím účelem musí být dozorčí radě umožněn přístup ke všem dokladům Komory,

b) dohlíží nad řádným poskytováním právní pomoci podle tohoto zákona,

c) volí ze svých členů předsedu, který řídí činnost dozorčí rady; předseda dozorčí rady podává návrh na zahájeni disciplinárního řízení.

§ 39

Disciplinární Komise volí ze svých členů předsedu, který řídí činnost Komise. Předseda disciplinární komise jmenuje z členů Komise předsedu a ostatní členy tříčlenného disciplinárního senátu Komory.

§ 40

Funkce v orgánech Komory jsou čestné za jejich výkon je vyplácena náhrada za ztrátu času a náhrada hotových výdajů.

§ 41

(1) Podrobnosti o organizaci Komory, o jejich orgánech, o působnosti těchto orgánů a o počtu členil představenstva Komory a dozorčí rady a disciplinární komise stanout organizační řád.

(2) Podrobnosti o volbách stanoví volební řád.

(3) Podrobnosti o disciplinárním řízení upraví disciplinární řád.

Část pátá

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 42

Uchazeč o zápis do seznamu, který nebyl Komorou zapsán nebo komerční právník, který byl Komorou ze seznamu vyškrtnut s výjimkou vyškrtnuti podle § 8 odst. 1 písm. d), anebo komerční právník, jemuž bylo poskytování činnosti podle tohoto zákona pozastaveno, má právo domáhat se ochrany u soudu.

§ 43

Komerční právník je oprávněn poskytovat právní pomoc na celém území České: republiky.

§ 44

(1) Uchazeč o zápis do seznamu, jehož písemná žádost dojde Komoře do jednoho roku od nabyti účinnosti tohoto zákona zapíše Komora po složení slibu do seznamu, pokud splňuje podmínky stanovené v § 4 odst. i písm. a) a d).

(2) Uchazeč zapsaný do seznamu podle odstavce 1, nejde-li o uchazeče uvedeného v § 5, je povinen složit profesní zkoušku nejpozději do 1 roku od zápisu do seznamu, nejpozději však do 1. prosince 1991.

§ 45

(1) Do ustavení představenstva Komory a disciplinární komise podle tohoto zákona vykonává jejich působnost ustředí Unie podnikových právníků České republiky; do ustanovení dozorčí rady podle tohoto zákona vykonává její působnost dozorčí rada Unie podnikových právníků České republiky.

(2) Ústředí podnikových právníků České republiky svolá sněm nejpozději do 1. prosince 1990.

§ 46

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1990."

V Praze dne 16. května 1990