ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1990
V. volební období
231
Společný návrh
Sdružení společenských organizaci české republiky a Nejvyššího soudu České republiky na volbu místopředsedy Nejvyššího soudu české republiky
Sdružení společenských organizaci české republiky a Nejvyšší soud ČR navrhuji, aby Česká národní rada vykonala podle čl. I, § 44 odst. 3 zákona č. 36/1964 Sb. o organizaci soudů a o volbách soudců, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 29/1968 Sb., zákonem č. 175/1968 Sb., zákonem č. 156/1969 Sb., zákonem č. 29/1978 Sb. a zákonem č. 196/1988 Sb., volbu místopředsedy Nejvyššího soudu České republiky.
Kandidát byl vybrán po zhodnoceni jeho odborné připravenosti, zkušenosti z justiční i jiné právní praxe.
Navržený kandidát splňuje všechny předpoklady stanovené v § 39 odst. 1 a 2 zákona o organizaci soudů a o volbách soudců, vyhlášeného pod č. 19/1970 Sb. a s kandidaturou souhlasí.
Sdružení společenských organizaci České republiky a Nejvyšší soud ČR proto navrhuji, aby se Česká národní rada usnesla takto:
Česká národní rada
volí
podle čl. I, § 44 odst. 3 zákona č. 36/1964 Sb. o organizaci soudů a o volbách soudců, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 29/1968 Sb., zákonem č. 175/1968 Sb., zákonem č. 156/1969 Sb., zákonem č. 29/1978 Sb. a zákonem č. 196/1988 Sb.,
do funkce
místopředsedy Nejvyššího soudu české republiky tohoto kandidáta:
|
JUDr. Ludvík Ševčík |
narozen 7. 12. 1950 |
V Praze 8. května 1990
Rudolf Dušek v. r.
místopředseda Sdružení společenských organizaci České republiky
|
JUDr.Ludvík Ševčík |
- předseda občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu České republiky |
|
39 let (7.12.1950) ženatý původním povoláním soudce národnost česká člen KSČ od roku 1980 do roku 1989 od r.1990 bez politické příslušnosti |
Po ukončení studia na právnické fakultě UJEP v Brně nastoupil jako justiční čekatel u krajského soudu v Brně. Po výkonu základní vojenské služby a absolvování čekatelského období složil odbornou justiční zkoušku a byl zvolen Českou národní radou v roce 1976 soudcem z povolání. Pracoval pak v občanskoprávní agendě Městského soudu v Brně. |
|
Vzdělání právnická fakulta UJEP v Brně (1969-1974) |
Dne 21.12.1982 byl Českou národní radou zvolen soudcem krajského soudu v Brně, kde rozhodoval od ledna 1983 na úseku občanskoprávním nejdříve jako člen odvolacího senátu a od října 1985 jako mladší předseda senátu se zaměřením na vyřizování občanskoprávních věcí ve vztahu k zahraničí. Kromě této odborné specializace se podílel i na činnosti evidenčního a zobecňovacího senátu. Byl také pověřen vedením odborné občanskoprávní přípravy justičních čekatelů krajského soudu v Brně. |
|
V době od 1.4. do 30.6.1987 absolvoval stáž u býv. Nejvyššího soudu ČSR a 12.4.1988 byl zvolen Českou národní radou soudcem býv. Nejvyššího soudu ČSR. Zde vracoval v občanskoprávním kolegiu jako člen senátu specializovaného na rozhodování věcí bytových a zajišťujícího pro občanskoprávní kolegium evidenci judikatury, odborné právnické literatury a činnosti zobecňovací povahy. |
Dnem 13.2.1990 byl ustanoven do funkce předsedy občanskoprávního kolegia. V této funkci se osvědčuje odborně i organizačně. Ve vlastní rozhodovací činnosti nikdy nepodléhal vnějším vlivům a respektoval soudcovskou nezávislost.
Pochází z početné rodiny - ze 6 sourozenci, přičemž otec pracoval jako ekonom stavební organizace a matka byla v domácnosti. Jeho první manželství bylo rozvedeno v roce 1986 a s dětmi z tohoto manželství udržuje stále velmi úzký kontakt. Nynější manželství uzavřel v roce 1989.
Od roku 1980 byl členem KSČ, kde nevykonával žádnou funkci. V době svého působení u Městského soudu v Brně byl předsedou ZV ROH a členem závodního výboru byl i u krajského soudu v Brně. Na základě členství v KSČ a předcházející průpravy jako voják v záloze vojsk civilní obrany byl zařazen v červenci 1989 do jednotky Lidových milicí. Od samého počátku vak kritiky vystupoval ve vztahu k existenci takovéto jednotky v resortu justice. Již dne 20.11.1989 otevřeně odmítl jakoukoli účast na činnosti LM a dne 23.11.1989 při jednání odborové schůze veřejně vystoupil na podporu stávkujících studentů a s nimi sympatizujících vrstev společnosti. Byl jedním z iniciátorů svolání členské schůze KSČ, která rozhodla již na počátku prosince 1989 o ukončení činnosti KSČ na pracovišti Nejvyššího soudu České republiky a v návaznosti na to sám také ukončil své členství v KSČ. Nyní je bez politické příslušnosti. Angažuje se v hnutí, které usiluje o konstituování profesní stavovské nepolitické organizace soudců z povolání, která si klade za cíl důsledné prosazování nezávislosti soudů a soudců, ochranu soudců před negativními vnitřními a vnějšími vlivy a soustavné zvyšování odborné úrovně soudců.
JUDr. Ludvík Ševčík splňuje všechny předpoklady pro volbu do funkce místopředsedy Nejvyššího soudu České republiky.