K § 21:
U přestupků proti pořádku ve státní správě vyskytujících se na více úsecích státní správy se jedná většinou o porušení povinností pořádkové nebo evidenční povahy, které se v různých obdobách vyskytují ve všech nebo v několika správních odvětvích. Proto jsou voleny obecnější formulace.
Vzhledem k potřebě využívat při výkonu státní správy více institutu čestného prohlášení se nově konstituuje přestupek uvedení nesprávného údaje v čestném prohlášení (§ 21 odst. 1 písm. g/).
Jako přestupek budou postihována též protiprávní jednání spočívající v neoprávněném vystupování jako veřejný činitel. Veřejným činitelem se v souladu s připravovanou novelizací § 89 odst. 8 tr. zák. rozumí volený funkcionář nebo jiný odpovědný pracovník národního výboru, soudu nebo jiného státního orgánu nebo příslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru, pokud se podílí na plnění úkolů společnosti a státu a používá přitom pravomoci, která mu byla v rámci odpovědnosti za plnění těchto úkolů svěřena.
K § 22 a 23:
Vzhledem k velkému počtu přestupků, k nimž dochází zejména porušením pravidel silničního provozu v silniční dopravě, byly vyčleněny do samostatné skupiny přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Při jejich postihu se diferencuje, zda při jejich spáchání došlo k bezprostřednímu ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu nebo ke způsobení dopravní nehody. Zvláštním přestupkem je, pokud se řidič motorového vozidla odmítl podrobit dechové zkoušce, popřípadě lékařskému vyšetření ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky. V takovém případě se připouští i uložení zákazu činnosti do jednoho roku.
Do ustanovení § 23 pak jsou zařazeny ostatní přestupky na úsecích dopravy a přestupky na úseku silničního hospodářství. I v této kategorii je pamatováno na eventuální postih osob zúčastněných na řízení železničního, leteckého a plavebního provozu, pokud by se neoprávněně bránily provedení zkoušky na alkohol.
K § 24:
Je na místě, aby přestupky na úseku podnikání, a to jak v oblasti obchodu, v oblasti služeb i na jiných úsecích výdělečné činnosti bez zřetele na to, zda se jich dopustí podnikatelé nebo pracovníci organizací, byly soustředěny v zájmu přehlednosti na jednom místě.
V důsledku toho je také nadbytečné, aby v zákoně o vnitřním obchodě zůstalo ustanovení o přestupcích na úseku obchodu, včetně ustanovení o propadnutí a zabrání věci. Proto se navrhuje z uvedeného zákona vypustit ust. § 49 až 51.
Ze zrušovaného zákona o přečinech se přebírá i postih neoprávněného provozování výdělečné činnosti. Závažnější protiprávní jednání tohoto druhu budou postihována jako trestné činy podle § 117 a 118 tr. zák.
K § 25:
Přestupky na úseku hospodářských styků se zahraničím spočívají v porušení ustanovení zákona č. 42/1980 Sb. (úplné znění č. 184/1988 Sb.), který tyto hospodářské styky upravuje a jichž se mohou dopustit i občané jako jednotlivci. K postihu těchto přestupků dojde zásadně na základě zjištění federálního ministerstva zahraničního obchodu, které ve svém oznámení příslušnému okresnímu národnímu výboru uvede, v čem se tyto přestupky zakládají.
K § 26:
Nově se zavádí postih občanů, kteří úmyslně neoprávněně disponují s byty nebo nebytovými prostory. Postihovat se bude nejenom úmyslné protiprávní získání nebo obsazení takových prostorů, ale též jejich úmyslné protiprávní užívání. V druhém uvedeném případě půjde o protiprávní delikt trvací, za nějž bude možno sankci uložit opětovně.
K § 27:
Skutková podstata přestupku podle písm. b/ pamatuje i na postih porušení povinnosti spolupůsobit v řízení o jiných dávkách, než jsou daně, odvody a poplatky. Formulace se tím zároveň přizpůsobuje dikci skutkové podstaty zkrácení daně podle § 148 tr. zák.
K § 29:
Přestupek podle odst. 1 písm. ch/ byl vytvořen k postihu jednání, která byla dosud projednávána jako přečin podle § 9 odst. 3 písm. a/ a b/ zákona o přečinech. Vzhledem k povaze a závažnosti těchto jednání lze za ně uložit i zákaz činnosti.
K § 30:
Přestupek uvedený v odst. 1 pod písm. e/ byl vytvořen z dosavadního přečinu podle § 9 odst. 2 zákona o přečinech.
K naplnění této skutkové podstaty je třeba zpravidla opakující se činnost a zároveň i výsledek spočívající v tom, že touto činností je ohrožen tělesný nebo mravní vývoj osoby mladší osmnácti let. Bez splnění této podmínky bude podání nebo umožnění požívání alkoholu či jiné návykové látky postihováno podle odst. 1 písm. a/.
Skutková podstata přestupku podle odst. 1 písm. f/ je vytvořena v podstatě z dosavadního přečinu podle § 9 odst. 1 písm. b/ zákona o přečinech a navazuje i na problematiku boje proti alkoholismu a jiným návykovým látkám upravenou v zákoníku práce a v zákoně ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
Skutkové podstaty přestupků podle odst. 1 písm. g/ a h/ souvisejí s připravovanou změnou ustanovení § 201 tr. zákona o trestném činu opilství a formulačně na ni navazují.
Napříště bude postihováno ohrožení způsobené nejenom požitím alkoholu, ale užitím jakékoliv návykové látky.
Za trestný čin bude takové jednání považováno jen tehdy, dopustí-li se ho pachatel opětovně v průběhu dvou roků nebo sice poprvé, ale při provozu hromadné dopravy nebo při jiné činnosti, při níž je účinek návykové látky zvláště nebezpečný, anebo způsobí-li škodlivý následek. Ostatní jednání spáchaná pod vlivem návykové látky budou přestupkem. Vychází se z toho, že nejúčinnější sankcí za tato jednání je zákaz činnosti, při níž k ohrožení zdraví či majetku došlo.
V praxi půjde převážně o řízení motorových vozidel pod vlivem alkoholu. V těchto případech bude vyslovení zákazu řízení motorových vozidel velmi účinnou sankcí.
Současně se stanoví možnost uložit za tento přestupek pokutu až do 10.000 Kčs.
K § 35:
Skutková podstata přestupku uvedeného v odst. 1 pod písm. e/ je vytvořena z dosavadního přečinu pytláctví podle § 4 zákona o přečinech. Za tento přestupek bude možno uložit jako účinnou sankci rovněž zákaz činnosti.
K § 36:
Poštovní výhrada je právo státu dopravovat svým podnikem (pošta, která podle potřeby zřizuje, udržuje a ruší vlastní poštovní zařízení) věci uvedené v § 2 zákona č. 222/1946 Sb., o poště. Jde o uzavřené, popřípadě otevřené písemnosti obsahující aktuální sdělení určitým adresátům.
K § 45:
Zavádí se zvláštní kategorie přestupků k ochraně životního prostředí. Podle uvedeného ustanovení bude stíháno porušení právních předpisů vydaných k tvorbě a ochraně životního prostředí, které nejsou samostatně formulovány jako přestupky na jednotlivých úsecích státní správy týkající se konkrétních složek životního prostředí (příkladmo jde o přestupky na úseku lesního hospodářství, vodního hospodářství, zemědělství, myslivosti a rybářství apod.).
K § 46:
Zavádí se obecná skutková podstata přestupků proti pořádku ve státní správě, k nimž dojde porušením povinností a zákazů v oblasti státní správy, pokud takové porušení již nezakládá některý z přestupků podle § 21 až 45.
K § 47:
Chráněným objektem je tu především veřejný pořádek. Přestupky spočívající v drobném poškozování nebo znečišťování veřejného prostranství a veřejně přístupných objektů nebo veřejně prospěšných zařízení a označení mají společný znak v tom, že i když se dotýkají majetku, nemíří k jeho zkrácení nebo poškození, nýbrž směřují proti zájmu veřejnosti na nerušeném užívání veřejného prostranství, zařízení a podobných hodnot.
Jde o ochranu před projevy vandalismu, zlomyslnosti, nekázně, neúcty k veřejně prospěšné práci spoluobčanů, které spočívají v ničení a poškozování veřejného osvětlení, veřejné zeleně, orientačních tabulí, přístřešků zastávek veřejné hromadné dopravy, turistických cest, veřejných telefonních automatů, laviček v parcích, zařízení plováren, hřišť, tábořišť atd. Při postihu těchto jednání je škoda vedlejším jednáním pachatele.
K § 48:
Obdobně jako u kategorie přestupků proti pořádku ve státní správě se zavádí obecná skutková podstata přestupků proti veřejnému pořádku, k nimž dojde porušením povinností v oblasti veřejného pořádku, pokud takové porušení již nezakládá skutkovou podstatu některého z přestupků uvedených v § 47.
K § 49:
Podle odst. 1 písm. b/ bude jako přestupek postihováno nedbalostní ublížení na zdraví, které je dosud postihováno jako trestný čin podle § 223 odst. 1 tr. zák. Jako trestný čin má být napříště postihováno ublížení na zdraví z nedbalosti, jen dojde-li k němu porušením důležité povinnosti. Pokud jde o úmyslné drobné ublížení na zdraví, bude postihováno jako jedna z forem hrubého jednání uvedených v odst. 1 písm. d/.
Skutková podstata přestupku uvedeného v odst. 1 písm. d/ byla vytvořena též k postihu jednání, které zakládalo dosud přečin podle § 9 odst. 1 písm. a/ zákona o přečinech.
Urážku na cti lze spáchat slovními útoky nebo urážlivými skutky. Přestupky urážky na cti se projednávají pouze na návrh postiženého (viz § 68 odst. 1).
K § 50:
Proti úmyslnému poškozování je chráněn každý majetek. Pokud škoda převýší polovinu nejnižší mzdy, jde o trestný čin. Formy útoků proti majetku jsou uvedeny taxativně.
Nejnižší měsíční mzda bude vyhlašována obecně závazným právním předpisem. Na rozdíl od dosavadního stavu nebude už praxe odkázána na stanovisko nejvyššího soudu.
K části III - Řízení o přestupcích
K § 51:
Řízení o přestupcích směřuje k tomu, aby se objektivně zjistilo, zda jednání je přestupkem a kdo je spáchal, a aby se na základě zjištěného skutkového stavu vydalo rozhodnutí o přestupku.
Pro řízení o přestupcích platí obecné předpisy o správním řízení (zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení), pokud do zákona v části o řízení o přestupcích nejsou zařazena některá specifická ustanovení nebo nejsou některé procesní instituty upraveny jinak. Respektují se také jiné odchylky od správního řádu, pokud je obsahují zvláštní zákony.
K § 52:
Působnost ve věcech přestupků vykonávají především národní výbory vzhledem k tomu, že ve svých územních obvodech vykonávají dosud státní správu v převážné většině odvětví (úseků).
Podle § 4 písm. k/ zák. č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, při uskutečňování svého poslání Sbor národní bezpečnosti odhaluje přestupky, které podle zvláštních předpisů též objasňuje, a pokud zákon stanoví, rozhoduje o nich. Zákonem se dosud rozumí zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně § 29 a 31 tohoto zákona. Poněvadž tento zákon bude zrušen, je třeba působnost útvarů Sboru národní bezpečnosti k projednání přestupků nově založit. Projednávání přestupků spáchaných porušením obecně závazných právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu náleží do působnosti orgánů SNB v působnosti ministerstva vnitra ČR, a to na základě zákona č. 128/1970 Sb., o vymezení působnosti ČSSR ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti.
Nadále budou některé druhy přestupků projednávat celnice a finanční správy. Příslušnost celnic k projednávání přestupků je zakotvena v celním zákoně č. 44/1974 Sb. a v devizovém zákoně č. 162/1989 Sb. Příslušnost finančních správ k projednávání přestupků je založena zákonem ČNR č. 33/1970 Sb., o finančních správách. Předpokládá se dále, že federálním zákonem bude svěřeno orgánům pasové služby a cizinecké agendy v působnosti federálního ministerstva vnitra projednávání přestupků nezákonného překročení hranice ČSFR a přestupků spáchaných porušením předpisů o cestovních dokladech nebo porušením podmínek pobytu v cizině a pobytu cizinců na území ČSFR.
K § 53:
Navrhované řešení vychází z působnosti místních národních výborů v oblasti výkonu státní správy a přejímá proto v podstatě dosavadní zákonnou úpravu věcné příslušnosti místních národních výborů a ostatních národních výborů základního stupně k projednávání přestupků.
Tak jako dosud budou přestupky projednávat v souladu s § 6 správního řádu ty orgány národního výboru, v jejichž oboru působnosti k přestupkům došlo. Pokud půjde o přestupky v oboru státní správy, které nepatří do působnosti národního výboru, určí národní výbor i nadále svůj orgán, který tyto přestupky bude projednávat.
Tam, kde jsou zřízeny újezdní úřady (zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech), vykonávají tyto úřady působnost místních národních výborů i ve věcech přestupků.
Ustanovení odst. 2 pamatuje na řešení situace, že nebudou u všech místních národních výborů, zejména u malých MNV bez odpovídajícího aparátu, podmínky pro projednávání všech druhů přestupků patřících jinak podle zákona do jejich působnosti.
Napříště mohou národní výbory k projednávání přestupků zřizovat podle potřeby kolektivní orgán jako svůj zvláštní orgán podle § 63b zákona o národních výborech. Na rozdíl od dosud zřizovaných správních komisí pro projednávání přestupků nemusí být členem tohoto orgánu poslanec národního výboru.
Cílem navrhovaného opatření je zabezpečit v rozhodování kolektivního orgánu požadavek odbornosti. Proto se stanoví zásada, že jednání by měl řídit občan s právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou způsobilostí k projednávání přestupků.
K § 54:
Zásadně se počítá s tím, že přestupky spáchané porušením obecně závazných právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu budou projednávat prvoinstančně útvary SNB v okresech. Útvary SNB v obvodech budou projednávat jen dopravní přestupky, které objasňují a za které nelze uložit vyšší pokutu než 1.000 Kčs.
K § 55:
Místní příslušnost k řízení o přestupcích se stanoví podle dosavadní právní úpravy, která se v praxi osvědčila. Vzhledem ke své zásadní důležitosti je to v zákoně výslovně stanoveno, i když lze tuto skutečnost dovodit ze správního řádu.
I nadále se umožňuje postoupit projednání přestupku jinému věcně příslušnému správnímu orgánu, v jehož územním obvodu se obviněný z přestupku zdržuje nebo má pracoviště; přitom není rozhodující, zda v místě má trvalý nebo přechodný pobyt. Na rozdíl od správního řádu se k tomu nevyžaduje souhlas obviněného z přestupku ani správního orgánu, kterému se věc postupuje.
K § 56:
Stanoví se povinnost jak státních orgánů, tak organizací napomáhat správním orgánům v přestupkové agendě.
Pokud jde o státní orgány, zakotvuje se zvlášť jejich povinnost oznamovat jednání mající zákonné znaky přestupků, o nichž se dozví ze své úřední činnosti, správním orgánům příslušným k jejich projednání.
Zakotvuje se též součinnost občanů při prověřování oznámení o přestupku došlých správním orgánům, podle jehož výsledků se rozhodne o zahájení řízení o přestupku.
K § 57:
,Za účelem zjednodušení a urychlení projednání přestupků se zavádí projednání všech přestupků téhož pachatele, které projednává týž orgán, ve společném řízení.
Společné řízení za splnění téže podmínky se koná též o přestupcích všech obviněných z přestupku, pokud tyto přestupky spolu souvisejí. Z hlediska praxe je takové řešení potřebné a účelné.
K § 58 až 65:
Podle § 4 písm. k/ zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, při uskutečňování svého poslání Sbor národní bezpečnosti odhaluje přestupky, které podle zvláštních předpisů též objasňuje. Takovým zvláštním předpisem je i připravovaný zákon o přestupcích, neboť stanoví, které druhy přestupků orgány Sboru národní bezpečnosti objasňují, a postup, který jsou povinny při objasňování dodržovat.
Při objasňování přestupků budou útvary Sboru národní bezpečnosti využívat nadále i oprávnění stanovených zákonem o Sboru národní bezpečnosti. Půjde zejména o požadování vysvětlení, předvolání, předvedení, zajištění osob narušujících veřejný pořádek a odnětí věci.
Tato oprávnění však nebudou vždy dostatečná k účinnému objasňování přestupků vytvořených ze stávajících trestných činů a přečinů. Je proto třeba vybavit příslušníky Sboru národní bezpečnosti dalšími nezbytnými oprávněními. Tato oprávnění zakotví souběžně připravovaný federální zákon
o některých opatřeních k zabezpečeni objasňování přestupků a k vyřizování přestupků v působnosti federace. Půjde zejména o oprávnění vyžadovat u osoby podezřelé z přestupku opis rejstříku trestů, jakož i odebrání krve k provedení krevní zkoušky nebo provedení jiného potřebného úkonu včetně prohlídky těla lékařem.
K § 66:
Zavedením institutu odložení věci se sleduje racionalizace postupu správních orgánů. Hlavní podstatou tohoto institutu je odstranění zbytečně formálního postupu. Tento požadavek je respektován i v tom, že o odložení přestupkové věci se nevydává rozhodnutí.
Důvody odložení věci jsou uvedeny taxativně; zároveň názorně ukazují, z jakých pohledů je třeba každý případ podezření z přestupku přezkoumat, dříve než by bylo proti pachateli zahájeno řízení o přestupku (viz § 67 odst. 3).
K § 67:
Přestupky se projednávají v obecném zájmu z úřední povinnosti. Obecný zájem tu představuje sám správní orgán příslušný k projednání přestupku a k rozhodnutí o něm.
Tento orgán buď přestupek zjistí při plnění svých úkolů nebo obdrží oznámení o jednání zakládajícím přestupek. Stanoví se lhůta, do kdy správní orgán posoudí došlé oznámení; shledá-li ho odůvodněným, v této lhůtě zahájí řízení o přestupku.
Zvláštní režim se zavádí pro některé závažné přestupky, vytvořené k postihu jednání, zakládajících dosud skutkové podstaty trestných činů nebo přečinů. Řízení o těchto přestupcích se zahajuje pouze na základě zprávy orgánů SNB o výsledku jejich objasnění.
K § 68:
Zásada zahajování řízení o přestupcích z úřední povinnosti se nevztahuje na přestupky urážky na cti, jakož i na přestupky spáchané ublížením na zdraví z nedbalosti a úmyslným narušením občanského soužití a přestupky proti majetku, pokud k nim došlo mezi blízkými osobami. V těchto případech se přestupky projednávají jen na návrh postiženého (tzv. návrhové delikty). Účelnost stanovení subjektivní lhůty k podání návrhu na zahájení řízení o těchto deliktech vyplývá z povahy věci.
Okruh blízkých osob se stanoví stejným způsobem, jako je vymezen pro účely trestního práva v § 89 odst. 7 tr. zák.
K § 69:
Oprávnění správních orgánů vyžadovat součinnost orgánů SNB při došetřování přestupků se zakotvuje obecně.
Pokud jde zvlášť o součinnost orgánů SNB s národními výbory při došetřování přestupků, navazuje se na ustanovení § 6 odst. 4 zákona o národních výborech. Podrobnější úpravu obsahuje nařízení vlády ČSR č. 18/1975 Sb., kterým se podrobněji vymezuje součinnost útvarů Veřejné bezpečnosti a národních výborů při ochraně veřejného pořádku. Vychází se tedy z dosud platného právního stavu.
K § 70:
V souvislosti s řízením o náhradě škody se definuje obsah pojmu "poškozený" pro účely řízení o přestupcích. Pokud škoda nebude dobrovolně nahrazena, rozhodne se o její náhradě v řízení o přestupcích za předpokladu, že se škodu a celou její výši podaří spolehlivě zjistit. Jinak musí být poškozený v rozhodnutí odkázán na soud nebo jiný příslušný orgán, např. na regresní orgán. Projednává se pouze majetková škoda, jíž se rozumí újma na majetku poškozeného způsobená přestupkem, kterou lze vyjádřit v penězích.
K § 71:
Stanoví se případy, kdy správní orgán po zjištění, že nemůže věc projednat jako přestupek, je povinen postoupit věc k projednání příslušnému orgánu. Pokud by však správní orgán měl za to, že jde sice o přestupkovou věc, ale že není k jejímu projednání a rozhodnutí příslušný, postoupí ji příslušnému správnímu orgánu podle § 20 správního řádu.
Postoupení projednání přestupku z důvodu vhodnosti správního orgánu, v jehož územním obvodu se pachatel zdržuje nebo má pracoviště, řeší § 55 odst. 3.
K § 72:
Z povahy vyplývá, že poškozený (osoba nebo organizace, které byla přestupkem způsobena majetková škoda) se v ústním jednání bude vyjadřovat ke skutkovému stavu, jen pokud jde o vznik, zavinění a popis způsobené škody. K jeho návrhům správní orgán přihlíží jen tehdy, když se týkají majetkové škody.
Rovněž vlastníkovi věci, která má být nebo byla zabrána, se umožní v ústním jednání, aby se vyjádřil ke skutkovému stavu týkajícímu se souvislostí s touto věcí.
K § 73:
Vysvětluje se pojem obviněného z přestupku a stanoví se jeho základní práva v řízení o přestupku.
Ve vztahu k obviněnému z přestupku se uplatňuje zásada presumpce neviny obviněného z přestupku. Dosavadní právní úprava projednávání přestupků používá termínu "občan, který se dopustil přestupku", což není úplné ani přesné, neboť tento termín je v rozporu se zásadou presumpce neviny.
Prvním úkonem v řízení o přestupku zahájeném z úřední povinnosti je zpravidla předvolání k ústnímu jednání.
K § 74:
Obligatorní ústní jednání se zavádí jen v řízení u správního orgánu prvního stupně. V odvolacím řízení zůstává ústní jednání fakultativní (§ 21 odst. 1 správního řádu).
Vyrozumíváním zákonného zástupce mladistvého a orgánu péče o dítě se sleduje zájem důsledné právní ochrany mladistvých.
Z tohoto důvodu se stanoví, že rozhodnutí o přestupku se kromě účastníků řízení oznamuje též zákonnému zástupci mladistvého a orgánu péče o dítě. Jinak o předvolání a předvedení platí ustanovení správního řádu.
K § 75:
Přebírá se dosavadní právní úprava (§ 21 odst. 3 zák. č. 60/1961 Sb.), která se doplňuje ohledně vrácení zajištěné věci. Nevydá-li se věc dobrovolně, odejme se podle ustanovení správního řádu o výkonu rozhodnutí.
K § 76:
Ustanovení § 30 správního řádu o zastavení řízení je příliš obecné. Pro účely řízení o přestupcích je proto třeba případy zastavení řízení podle jejich povahy specifikovat.
Na rozdíl od odložení věci se vydává o zastavení řízení rozhodnutí, ve kterém správní orgán uvede důvody, pro něž se řízení zastavuje. V zájmu zjednodušení řízení se taxativně stanoví, ve kterých případech se správní rozhodnutí účastníkům neoznamuje; je to tehdy, jestliže důvod zastavení řízení je tak zřejmý, že nevyžaduje zvláštní dokazování.
K § 77:
Se zřetelem na zvláštní povahu řízení o přestupcích se uvádějí další náležitosti výroku rozhodnutí o přestupku,
než které vyplývají z ustanovení § 47 odst. 2 správního řádu.
K § 78:
Povaze přestupku urážky na cti odpovídá zavedení obligatorního stadia pokusu o smír. Dojde-li ke smíru, řízení o přestupku se zastaví.
K § 79:
Odchylně od § 31 odst. 1 správního řádu se stanoví, že obviněný z přestupku je povinen nahradit státu náklady, které vznikly projednáním přestupku. Obdobně jako v trestním řízení bude určena paušální částka nákladů obecně závazným právním předpisem, jehož nástin je připojen k návrhu zákona.
Obdobně jako výnos pokut bude i částka zaplacená na náhradu nákladů řízení příjmem národního výboru, který rozhodl o přestupku v prvním stupni.
Pamatuje se i na možnost odstranit tvrdost zákona při ukládání povinnosti nahradit náklady řízení.
K § 80:
Je nutno vyloučit možnost doručení rozhodnutí o přestupku veřejnou vyhláškou, jak je zakotveno v § 26 správního řádu. Jinak by došlo k nepřípustnému zveřejnění rozhodnutí o přestupku s následky veřejné důtky.
K § 81:
Postavení obviněného z přestupku a ostatních osob zúčastněných v řízení o přestupku se promítá také do úpravy rozsahu jejich oprávnění odvolat se proti rozhodnutí o přestupku.
Místo a lhůta k podání odvolání jsou upraveny správním řádem.
K § 82:
Vyjadřuje se zákaz změnit v odvolacím řízení rozhodnutí v části týkající se sankce v neprospěch obviněného z přestupku. Výjimkou z tohoto je případ, jestliže byly při projednávání odvolání zjištěny nové závažné skutkové okolnosti.
K § 83:
Navrhuje se přezkoumávání správního rozhodnutí o přestupku soudem. Nebudou však přezkoumávána všechna rozhodnutí, nýbrž jen ta z nich, která mají závažnější ekonomický dopad na přestupce. K podání návrhu bude legitimována osoba oprávněná podat proti rozhodnutí o přestupku odvolání ve správním řízení. Nezbytným předpokladem je, že tato osoba využila předtím řádného opravného prostředku podle správního řádu. Zavedení tohoto institutu je žádoucí v zájmu zabezpečení zákonnosti v rozhodování a při sjednocování postupu správních orgánů nezávislým státním orgánem.
K § 84 a 85:
Přejímá se tu institut blokového řízení z dosavadní právní úpravy, která se v praxi osvědčila. Zvýšením blokové pokuty z částky 100 Kčs na 500 Kčs se sleduje pružnější postihování většího počtu méně závažných přestupků.
Při stanovení okruhu orgánů oprávněných k blokovému řízení byl vzat za základ současný stav. Napříště bude možné zmocnit další orgány k blokovému řízení jen zvláštními zákony (u orgánů v působnosti federace zákony federálními).
Orgány oprávněné projednávat přestupky mohou ve své působnosti také pověřovat vybrané vhodné fyzické osoby projednáváním těchto přestupků v blokovém řízení.
Upraven je i postup při vydávání a odebírání bloků k ukládání pokut, mimo jiné i bloků na pokutu na místě nezaplacenou, a další otázky souvisící s prováděním blokového řízení. Napříště není nutné upravovat podrobnosti blokového řízení prováděcím předpisem.
K § 86:
Oprávnění příslušníků Sboru národní bezpečnosti při ukládání a vybírání pokut v blokovém řízení za uvedené přestupky je nezbytné v zákoně výslovně založit. Vybavit orgány SNB touto kompetencí je nutné v zájmu zabezpečení plnění základních úkolů SNB vyplývajících z ustanovení § 4 zákona č. 40/1974 Sb.
Je pamatováno dále na to, aby na úseku zajišťování bezpečnosti práce byly orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce nadále oprávněny v taxativně určených případech ukládat blokové pokuty za porušení povinností pracovníků, k nimž dojde v prostorách a na pracovištích jejich zaměstnavatelů.
Zakotvuje se rovněž obdobné oprávnění pro orgány hygienické služby.
K § 87:
V zájmu zjednodušení a urychlení řízení zákon umožní postihnout přestupky bez předchozího ústního jednání, což se před počátkem účinnosti zákona č. 60/1961 Sb. osvědčovalo.
Jde o jeden z prostředků ke snižování administrativní pracnosti zejména u národních výborů.
Podmínkou pro použití příkazu je, aby nebylo pochybnosti o tom, že obviněný z přestupku je pachatelem přestupku. Ochranu práv obviněného z přestupku zaručuje zejména možnost podání odporu proti příkazu.
K § 88:
Odchylně od správního řádu se prodlužuje doba ke skončení výkonu rozhodnutí z 3 let na 5 let.
Exekuční prostředek spočívající v zabavení a prodeji movité věci zatím správní řád nezná. Lze očekávat, že obnovení tohoto institutu při výkonu rozhodnutí správní exekucí umožní účinnější vymáhání peněžitého plnění uloženého v řízení o přestupcích. Navrhované řešení bude praktické nejen u osob, které se vyhýbají zaplacení pokuty, ale též u osob, které nejsou zaměstnány.
K § 89 až 98:
V závěrečných ustanoveních jsou řešeny některé otázky závažné povahy. Tak pro případ, že by se nedalo pro některý správní úsek, v němž došlo k porušení povinnosti zakládající přestupek, určit působnost ústředního orgánu státní správy republiky, bude platit předpoklad, že jde o působnost ministerstva vnitra.
Institut amnestie se obnovuje pro oblast přestupků za účelem odstranění disproporcí, které vznikaly, byla-li prezidentem republiky udělena amnestie za trestné činy a přečiny. Aktuálnost zavedení amnestie je zvýrazněna tím, že za některé přestupky budou ukládány zřetelně vyšší sankce než dosud.
V návaznosti na ustanovení § 14 odst. 3 zákona, které zavádí možnost upustit od výkonu zbytku sankce zákazu činnosti, se stanoví, který orgán a na čí návrh o tom bude rozhodovat.
Stanoví se dále, který orgán je příslušný ke kontrole dodržování ochranného opatření spočívajícího v uložení určitých omezení pro pachatele přestupku.
Výslovně se také stanoví správnímu orgánu povinnost zrušit své rozhodnutí o přestupku, vyjde-li dodatečně najevo, že za týž skutek byl pachatel potrestán soudem. V takovém případě se pachateli zabezpečuje nárok na vrácení event. již zaplacené částky na úhradu pokuty a na náhradu nákladů řízení.
Výslovně je pamatováno i na vztahy mezi správními orgány ČR a SR v případech, kdy dojde k postoupení věci k projednání podle § 55 odst. 3 s ohledem na místo, kde se pachatel přestupku zdržuje nebo má pracoviště. Obdobné reciproční ustanovení bude v zákoně SNR o přestupcích.
Smyslem ustanovení § 96 je zabezpečit pružně budoucí změny v oblasti přestupkového práva v působnosti federace. Bez tohoto ustanovení by bylo jinak nutné při přijetí nové odlišné právní úpravy ve federálních zákonech provést v každém případě odpovídající novelizaci přestupkového zákona České národní rady.
Počátek účinnosti zákona o přestupcích musí být shodný s počátkem účinnosti novely trestního zákona projednávané Federálním shromážděním, vzhledem k přesunu postihu některých protiprávních jednání z trestního zákona do oblasti přestupkového práva.
V Praze dne 24. dubna 1990
předseda vlády České republiky
I. místopředseda vlády České republiky
pověřený řízením ministerstva vnitra
(Návrh)
Vyhláška
ministerstva vnitra České republiky
ze dne 1990,
kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přestupcích
Ministerstvo vnitra České republiky stanoví v dohodě s ministerstvem financí, cen a mezd České republiky podle § 79 odst. 1 zákona České národní rady č. / Sb., o přestupcích (dále jen "zákon"):
§ 1
/1/ Paušální částka nákladů řízení o přestupcích, kterou je povinen nahradit občan podle § 79 odst. 1 zákona, činí 150 Kčs.
/2/ Byl-li v řízení o přestupcích přibrán znalec z jiného oboru než psychiatrie, zvyšuje se paušální částka podle odstavce 1 o 200 Kčs; byl-li přibrán znalec z oboru psychiatrie, zvyšuje se paušální částka podle odstavce 1 o 350 Kčs.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem.................