ČÁST ŠESTÁ
HLASOVÁNÍ
§ 23
Zahájení hlasování
Po provedeni kontroly podle § 5 odst. 1 prohlásí-předseda okrskové volební komise se souhlasem komise volby za zahájené. Jako první hlasuji předseda a ostatní členové komise.
§ 24
Hlasování
1) Volič hlasuje osobně. Zastoupeni není přípustně. Členové okrskové volební komise nesměji voličům upravovat hlasovací lístky. Voliči předstupuji před okrskovou volební komisi a hlasuji v pořadí, v jakém se dostavili do volební místnosti.
2) Volič po příchodu do volební místnosti odevzdá legitimační lístek a po záznamu v obou stejnopisech seznamu voličů obdrž, ad komise prázdnou obáJ.ku opatřenou úředním razítkem. Tyto obálky musí být neprůhledné, stejné velikostí, jakosti a barvy. Nemá-li volič: legitimační lístek a žádný z členů okrskové volební komise ho nezná, komise požádá, aby volič prokázal svou totožnost: Nemůže-li tak učinit průkazem totožnosti nebo svědectvím dvou komisi známých osob ani do ukončení hlasování., nebude mu hlasování umožněno. Předtím, než komise voliče připustí k hlasování, zkontroluje, má-li volič všechny hlasovací lístky, jež máji být dodány, neseškrtané a jinak neoznačené, nesmí mu však měnit pořadí, v jakém je předkládá ke kontrole. Za chybějící, škrtané nebo jinak označené mu dodá jiné tak, aby volič měl všechny hlasovací lístky.
3) Voliče, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem a má bydliště v České republice, zapíše okrsková volební komise do seznamu voličů. Zápis podepíše předseda a dva členové komise, voličský průkaz se přípoji k prvému stejnopisu seznamu voličů. Poté komise vydá voliči hlasovací lístky.
4) Po obdržení hlasovacích lístků a úřední obálky vstoupl volič do prostoru k tomu určenému (§ 26). V tamto prostoru vloží do úřední obálky jeden hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u čtyř kandidátů uvedených na jednom hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné úpravy hlasovacího lístku provádět nemůže. Ostatní hlasovací lístky volič odloží v odděleném prostoru do určené schránky.
5) Volič, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu nebo proto, že nemůže číst nebo psát, má práva vzít s sebou do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků jiného voliče, aby za něj hlasovací lístek podle jeho pokynů upravil a vložil do obálky.
6) Volič hlasuje tak, že po opuštěni prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku před okrskovou volební komisi do volební schránky. Voliči, který se neodebral do tohoto prostoru, komise hlasování neumožni. To platí obdobné pro hlasování ve zvláštních volebních okrscích (§ 7 odst. 4) s přihlédnutím k podmínkám, za kterých se hlasování koná.
§ 30
Pořádek ve volební místnosti
Za pořádek ve volební místnosti odpovídá předseda okrskové volební komise.Jeho pokyny k zachování pořádku ve volební místnosti a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné.
§ 31
Přerušení hlasování
Nastanou-li okolnosti, které znemožňuji zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, mize okrsková volební komise po dohodě s krajskou volební komisi odročit zahájeni hlasování na pozdější hodinu nebo prodloužit dobu hlasování. Celková doba hlasování (§ 23) však tímto opatřením nesmí být zkrácena. Okrsková volební komise a takovém opatřeni vyrozumí voliče způsobem v místě obvyklým. V případě, že hlasování je přerušena, zapečetí okrsková volební komise volební dokumenty a volební schránku. Při opětovném zahájeni hlasování předseda za přítomnosti komise neporušenost pečeti ověří a poznamená to v zápise o průběhu hlasování.
§ 32
Ukončení hlasování
Jakmile uplyne hodina stanovená pro ukončení voleb, uzavře se volební místnost, avšak předtím odvolí ještě všichni, kteří jsou ve volební místnosti nebo před ni. Potom prohlásí předseda okrskové volební komise hlasování za ukončené.
ČÁST SEDMÁ
ZJIŠTĚNÍ A VYHLÁŠENI VÝSLEDKU VOLEB
§ 33
Kdo může být přítomen sčítání
V místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni členové volebních komisi vyššího stupně a pracovníci jejich odborných útvarů.
§ 34
Sčítání hlasů okrskovou volební komisi
1) Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise zapečetit zvláštní schránky pro odkládáni hlasovacích lístků (§ 29 odst. 4), zbylé nepoužité hlasovací lístky a obálky a poté dá otevřít volební schránku. V případě, že bylo okrskovou volební komisi na výslovnou žádost jednotlivých voličů nebo podle 7 odst. 5 použito i přenosné volební schránky, komise obsah schránek po jejich otevřeni smísí.
2) okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lištky z volební schránky, spočítá úřední obálky a porovná počet obálek se záznamy v seznamu voličů. Neúřední obálky komise vyloučí.
3) Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické strany a zjisti, kolík voličů politické strany využilo práva přednostního hlasu. Přitom vyloučí neplatné hlasovací lístky, Dále komise sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány Jednotlivým kandidátům na hlasovacích listcích. Tyto výsledky zapíše do zápisu a výsledku hlasování, který pořídí ve dvojím vyhotovení.
4) Každý člen okrskové volební komise maže nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.
§ 35
Posuzováni hlasovacích lístků
1) Ve prospěch kandidátní listiny politické strany se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jsou jména kandidátů škrtána, měněna nebo dopisována. K takovým úpravám se nepřihlíží. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než čtyřem kandidátům, počítá se takaný hlasovací lístek ve prospěch politické strany, k přednostním hlasům se však nepřihlíží.
2) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise. Je-li v obálce několik kandidátních listin různých politických stran, jsou všechny tyto hlasy neplatné. Je-li v obálce více hlasovacích lístků téže politické strany, počítají se jako jeden hlas; byla-li na některém z těchto hlasovacích lístků provedena přednostní volba, přihlíží se k tomuto lístku nebo k lístku, kde bylo odevzdáno více přednostních hlasů.
§ 36
Zápis a hlasování ve volebním okrsku
1) Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Důvody odmítnuti podpisu se poznamenají.
2) V zápise okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování musí být uvedeno:
a) doba počátku a ukončení hlasování, popř. jeho přerušení,
b) celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaných do seznamu voličů,
c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
d) počet odevzdaných úředních obálek,
e) počet platných hlasu odevzdaných pro každou kandidátní listinu,
f) počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu,
g) počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivá kandidáty podle kandidátních listin,
h) stručný obsah oznámení a stížnosti, které byly padány okrsková volební komisi, usnesení, která komise přijala a jejich stručná zdůvodnění.
3) K uvedení údajů podle odst. 2 písm. g) komise využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení voleb pro tento účel výslovně označil předseda za přítomnosti komise.
§ 37
Skončeni jednání v okrskové volební komisi
1) Po sečtení hlasů a podepsáni zápisů k průběhu a výsledku hlasování ohlásí předseda okrskové volební komise výsledek hlasování a jeden stejnopis zápisu zašle neprodleně okresní subkomisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti.
2) Okrsková volební komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky, úřední obálky, seznamy a předá je spolu s ostatními volebními doklady místnímu národnímu výboru do úschovy.
§ 38
Přítomnost při jednání okresní subkomise
V místnosti, kde okresní subkomise zpracovávají výsledky hlasování za okrskové volební komise, mohou být přítomni kromě členů těchto subkomisí jen členové volebních komisi vyššího stupně a pracovníci jejich odborných útvarů.
§ 39
Sčítání hlasů v krajské volební komisi
1) Krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování ve volebním kraji na podkladě zápisů, o průběhu a výsledku hlasování zaslaných okrskovými volebními komisemi.
2) V místnosti, kde krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování, mohou být přítomni jen členové České volební komise a pracovnici odborných útvarů.
§ 40
Zápis krajské volební komise
1) Krajská volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis a výsledku hlasování ve volebním kraji; zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Důvody odmítnuti podpisu se poznamenají.
2) V zápise krajské volební komise a výsledku hlasování musí být uvedeno:
a) počet volebních okrsků ve volebním kraji a počet okrskových volebních komisi, které zaslaly výsledek hlasování,
b) počet osob, zapsaných v seznamu voličů ve volebním kraji,
c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
d) počet odevzdaných úředních obálek,
e) počet platných hlasu, odevzdaných pro každou kandidátní listinu,
f) počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu,
g) počet přednostních platných hlasu odevzdaných pro jednotlivé kandidáty podle kandidátních listin,
h) stručný obsah oznámení a stížnosti, které byly podány krajské volební komisi, usnesení, která komise přijala a jejich stručné zdůvodnění.
3) po podepsáni obou stejnopisů zápisů a výsledků hlasování zašle předseda jeden stejnopis zápisu neprodlené ústřední volební komisi. Ostatní volební spisy zašle do úschovy příslušného národního výboru.
§ 41
Určeni počtu poslanců volených ve volebních krajích
1) Česká volební komise přezkoumá zápisy krajských volebních komisi a zjisti podle nich součet všech platných hlasů, které byly odevzdány pro všechny kandidátní listiny ve všech volebních krajích. Tento údaj vydělí počtem poslanců, (§ 6). Tím se stanoví republikové mandátové čísla.
2) Republikovým mandátovým číslem děli celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Číslo fakta vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům.
3) Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty, přidělí Česká volební komise tyto mandáty postupně volebním krajům, které vykazují největší zbytek. Při rovnosti zbytků rozhoduje los.
§ 42
Účast politických stran v prvním skrutiniu
Česká volební komise zjistí, kolik platných hlasů celkem bylo odevzdáno pro každou politickou stranu. Zjisti, které politické strany získaly méně než 5 procent z celkového počtu platných hlasu. Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělováni mandátů již k těmto politickým stranám a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží.
2) Ostatní politické strany postupuji do prvního skrutinia, ve kterém se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů.
§ 43
První skrutinium
1) Součet platných hlasů odevzdaných pro politické strany, které postoupily do prvního skrutinia se vydělí počtem mandátů, které byly tomuto volebnímu kraji přiděleny (§ 41) celé čísla, které vyšlo tímto dělením, je krajským volebním číslem.
2) Celkový počet platných hlasů, který obdržela politická strana v rámci volebního kraje, se děli krajským volebním číslem a straně se přikáže tolik mandátů, kolikrát je volební čísla obsaženo v součtu platných hlasů, které tato strana získala.
3) V rámci do jednotlivých politických stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedení na hlasovacím lístku. Využila-li však nejméně jedna desetina celkového počtu voličů, kteří odevzdal platný hlas pro tuto politickou stranu, práva přednostního hlasu, obdrží nejdříve mandát ten z kandidátů, který získal nadpoloviční většinu hlasů voliči politické strany, kteří využili právy přednostního hlasu. V případě, že je politické straně přikázáno více mandátu a více kandidáti splnila tuto podmínku podle předchozí věty, mandáty obdrží kandidáti postupné v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů. V případě rovnosti přednostních hlasů je rozhodující pořadí na hlasovacím lístku. Nejmenovala-li některá politická trna tolik kandidáti, kolik ji podle výsledků prvého skrutinia přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovala.
§ 44
Druhé skrutinium
1) Všechny mandáty, které nebyly přikázány v prvém skrutiniu, přikáže Česká volební komise ve druhém skrutiniu. Do druhého skrutinia se převádějí zbytky hlasů jednotlivých politických stran pro ně odevzdaných.
2) Nejpozději před zahájením druhého skrutinia odevzdají členové České volební komise jejímu předsedovi kandidátní listiny svých stran. Počet kandidátů na těchto kandidátních listinách není omezen; politická strana však na ně může zařadit pouze jména těch kandidátů, kteří byli kandidováni v některém volebním kraji a nebyli zvolení v prvním skrutiniu. Po odevzdání kandidátních listin již nelze měnit jména kandidátů ani pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině.
3) Česka volební komise ve druhém skrutiniu sečte zbytky hlasů jednotlivých politických stran. Tento součet vydělí počtem mandátů, které nebyly v prvém skrutiniu obsazeny, zvětšeným o jednu. Celé číslo vyšlé dělením a zaokrouhlené na jednotky, je republikovým volebním číslem. Na tomto základě přikáže každé politické straně tolik mandátů, kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů odevzdaných pro jednotlivou politickou stranu.
4) Nebyly-li tímto způsobem obsazeny všechny mandáty, přikáže Česká volební komise tyto mandáty postupně těm stranám, které podaly platné kandidátní listiny a které vykazují největší zbytek dělení, při rovnosti zbytků se přikáže mandát straně, jež má větší součet zbytků ve druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát straně, jež obdržela více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los. Stejně se postupuje, jestliže politická strana ohlásila méně kandidátů než kolik mandátů na ni připadá.
5) Bylo-li takto obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsadit, odečte se přebývající mandát té politické straně, která vykázala nejmenší zbytek děleni ve druhem skrutiniu. Při stejném zbytku se odečte přebývající mandát té politické straně, která získala menší počet hlasů; je-li tento počet hlasů stejný, rozhodne los.
6) Kandidáti jednotlivých politických stran obdrží mandáty v takovém pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině politické strany pro druhé skrutinium. Kandidáti, kteří neobdrželi mandát ani v prvém ani ve druhem skrutiniu, se stávají náhradníky.
§ 45
Zápis České volební komise a uveřejnění výsledků voleb
1 ) Po skončení prvého a druhého skrutinia vyhotoví Česká volební komise zápis o výsledku voleb. Zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise.
2) V zápise o výsledku voleb se uvádí :
a) celkový počet osob zapsaných v seznamech voličů ;
b) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky;
c) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu zvlášť a pro jednotlivé kraje zvlášť
d) jména kandidátů, kteří byli z jednotlivých kandidátních listin zvoleni v prvním skrutiniu spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování, a kandidátů zvolených ve druhém skrutiniu, jakož i kandidátů, kteří se stali náhradníky.
3) Česká volební komise uveřejní celkové výsledky voleb ihned po podepsání zápisu o výsledku voleb podle jednotlivých volebních krajů. Může též uveřejnit předběžné výsledky, ve kterých uvede údaje podle odst. 2 písm. a) až c).
§ 46
Osvědčeni o zvolení
Česká volební komise vydá kandidátům zvoleným za poslance osvědčení o zvolení.
§ 47
Volební stížnost
1) Stížnost proti vydáni osvědčení podle § 46 může vznést každý občan, zapsaný v seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec zvolen, jakož i každá politická strana, která v daném volebním kraji podala kandidátní listinu. Stížnost musí být odůvodněna. Stížnost se předkládá písemně do 10 dnů po uveřejnění volebního výsledku Nejvyššímu soudu České republiky.
2) Nejvyšší soud České republiky projedná stížnost do 10 dnů v senátu složeném z předsedy a 2 soudců. Ustanovení občanského soudního řadu o přezkoumávání rozhodnutí jiných orgánů se použiji přiměřeně.
3) Proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky o stížnosti se nelze odvolat.
4) Stanovisko obsazené v usnesení zašle Nejvyšší soud České republiky České národní radě.
§ 48
Opatření při porušení zákona
Došlo-li v některém volebním kraji k porušení tohoto zákona, předsednictvo České národní rady učiní nejpozději do jednoho týdne od vyhlášeni výsledků voleb opatření potřebná k provedení voleb podle tohoto zákona. V takovém případě je možno předepsané lhůty zkrátit.
§ 49
Nastupování náhradníků
1) Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník téže politické strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro volbu ve volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil. Není-li takového, nastupuje náhradník téže politické strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro druhé skrutinium.
2) Není-li náhradníka téže politické strany, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.
3) Nastoupení náhradníka prohlásí předsednictvo České národní rady do 15 dnů poté, kdy se uprázdnila funkce poslance. Předá náhradníkovi osvědčeni o tom, ze se stal poslancem a kterým dnem se jím stal.
ČÁST OSMA
OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ VOLEB
§ 50
Opatření pomocných prostředků
1) Všechny pomocné prostředky, zejména volební místnosti a potřeby pro ně, úřední obálky a pomocné pracovní síly zajistí pro okrskové volební komise místní národní výbory, v jejichž obvodu jsou zřízeny.
2) Pro okresní subkomise zajisti všechny pomocné prostředky okresní národní výbor, pro krajské volební komise krajský národní výbor, jehož sídlo je sídlem příslušné volební komise. Je-li sídlo krajské volební komise v sídle okresního národního výboru, zajistí tyto prostředky tento národní výbor.
§ 51
Spolupráce jiných orgánů a organizaci
1) Všechny orgány státní správy, státní, družstevní a jiné socialistické organizace jsou povinny spolupůsobit při provádění tohoto zákona.
2) Organizace, popř. osoby zabývající se polygrafickou činností, jsou povinny na žádost orgánů zajišťujících úkoly podle tohoto zákona zajistit, aby kandidátní listiny, legitimační lístky, voličské průkazy a všechny ostatní potřebné úřední dokumenty byly včas a řádně rozmnoženy.
§ 52
Nároky členů volebních komisí
Výkon funkce člena volební komise je čestnou povinnosti . Člen komise nesmi být pro výkon své funkce zkrácen na právech a nárocích, vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru, zejména má nárok na pracovní volno s náhradou ušlého výdělku. [Vyhl. Federálního ministerstva práce a sociálních věci č. 236/1988 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu; vládní nařízeni č. 12/1968 Sb., o úpravě odměn a náhrad a některých dalších poměrů poslanců národních výborů a členů komisi a aktivů národních výborů, ve znění pozdějších předpisů.]
§ 53
Nároky kandidátů
1) Kandidát má právo, aby v době ode dne následujícího po registraci kandidátní listiny, na níž je uveden, do konce dne předcházejícího volbám, mu ten, k němuž je v pracovním nebo obdobném poměru (dále jen zaměstnavatel" ), poskytl pracovní volno.
2) Náhradu ušlého výdělku mu vyplatí zaměstnavatel, požádá-li o to kandidát.
3) Zaměstnavatel má právo, aby mu politická strana, na je jíž kandidátní listině je kandidát zapsán, uhradila to, co kandidátovi vzhledem k ušlému výdělku vyplatil.
4) Kandidátovi, který není v pracovním nebo obdobném poměru, vyplatí náhradu ušlého výdělku politická strana, na jejíž kandidátní listině je uveden.
5) Ušlý výdělek kandidátů se vypočítává jako ušlý výdělek členů volebních komisí.
6) Okolnost, ze je někdo kandidátem, nesmi být na újmu v jeho pracovně právních nebo obdobných vztazích. Doba pracovního volna podle odstavce 1 se povazuje za dobu výkonu práce.
§ 54
Hrazení volebních nákladů
1) Výdaje spojené s volbami do České národní rady se hradí ze státního rozpočtu republiky. Konají-li se volby do České národní rady současně s volbami do Federálního shromáždění, stanoví se způsob úhrady po dohodě příslušných orgánů České republiky a Československé republiky.
2) Každá politická strana hradí náklady své volební kampaně sama, popř. s využitím úvěru banky nebo spořitelny.
3) Po ověření voleb poslanců Českou národní radou sdělí předsednictvo České národní rady ministerstvu financí, cen a mezd České republiky údaje o poctu platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé politické strany; politické straně, která ve volbách získala více než dvě procenta z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu federace uhrazeno 10 Kčs.
ČÁST DEVÁTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 55
Zmocňovací ustanovení
1) Ministerstvo vnitra České republiky po dohodě s federálním ministerstvem vnitra
a) stanoví podrobností o úkolech národních výborů při
1. vytváření volebních okrsků,
2. sestavováni seznamů voličů,
3. vystavování voličských průkazů,
4. zajišťování a vybavováni volebních místnosti,
5. úschově hlasovacích lístků a jiných volebních dokumentů;
b) stanoví vzory hlasovacího lístku, seznamu voličů, voličského průkazu, legitimačního lístku, osvědčení o zvolení a může stanovit vzory dalších volebních dokumentů;
c) může stanovit podrobnosti o spolupráci orgánů státní správy (§ 51 odst. 1) při kontrole pravdivosti údajů podle § 18 odst. 1.
2) Český statistický úřad po dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a ve spolupráci s Federálním statistickým úřadem vydá metodiku zpracování výsledků hlasování.
§ 56
Na opatření, učiněná příslušnými orgány státní správy k přípravě provedení tohoto zákona již v době před počátkem jeho účinnosti, pokud neodporují zákonu, se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti.
§ 57
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákon č. 53/1971 Sb., o volbách do České národní rady.
§ 58
Účinnost zákona
Tento zákon nabývá účinnosti dnem....................