§ 25
Obsah rozpočtu národního výboru
(1) Rozpočet národního výboru obsahuje
a) příjmy a výdaje spojené s činností národního výboru,
b) finanční vztahy k jím založeným, řízeným a spravovaným organizacím,
c) odvody, daně a poplatky od organizací, které národní výbor nezaložil, neřídí ani nespravuje, a od občanů v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy,
d) finanční vztahy ke státnímu rozpočtu republiky,
e) finanční vztahy k rozpočtu národního výboru vyššího stupně a k rozpočtům národních výborů nižšího stupně,
f) finanční vztahy ke státním fondům republiky,
g) návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu nebo od jiného národního výboru a úvěry,
h) prostředky převedené do rozpočtu národního výboru z jeho doplňkových zdrojů,
i) jiné příjmy a výdaje podle zvláštních předpisů.
(2) Odvody a daně vznikající podle zvláštních předpisů jako povinnost organizací, které národní výbor založil, řídí nebo spravuje, jsou příjmem tohoto národního výboru, není-li zákonem stanoveno jinak.
§ 26
Doplňkové zdroje
(1) Doplňkovými zdroji národního výboru jsou prostředky jeho vlastních mimorozpočtových peněžních fondů a doplňkové příjmy. Druhy doplňkových příjmů stanoví zvláštní předpisy.
(2) Výnosy pokut uložených národním výborem patří do jeho doplňkových příjmů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(3) Při stanovení finančních vztahů národního výboru ke státnímu rozpočtu republiky nebo k rozpočtu národního výboru vyššího stupně se nepřihlíží k doplňkovým zdrojům.
§ 27
Hospodaření podle rozpočtu národního výboru
(1) Národní výbor je při hospodaření podle svého rozpočtu povinen zabezpečit maximální tvorbu příjmů a účelné a hospodárné vynakládání prostředků v souladu s právními předpisy.
(2) Vyplyne-li z rozhodnutí vlády pro národní výbor nebo pro jím řízenou či spravovanou rozpočtovou nebo příspěvkovou organizaci úkol, s jehož finančním zajištěním se při vymezení finančních vztahů národního výboru ke státnímu rozpočtu republiky na dané období nepočítalo, budou mu poskytnuty prostředky potřebné na zajištění tohoto úkolu ze státního rozpočtu republiky. Obdobně se postupuje při nových úkolech ukládaných národním výborem vyššího stupně.
(3) Vyplyne-li z obecně závazného právního předpisu nebo z rozhodnutí vlády, že se národnímu výboru ruší úkol, s jehož finančním zajištěním se počítalo při vymezení jeho finančních vztahů ke státnímu rozpočtu republiky, je národní výbor povinen odvést do státního rozpočtu republiky, popřípadě ve svém rozpočtu vázat prostředky poskytnuté na zajištění tohoto úkolu ze státního rozpočtu republiky. Obdobně se postupuje při zrušení úkolů uložených národním výborem vyššího stupně národnímu výboru nižšího stupně.
§ 28
Změny rozpočtu
(1) Rozhodne-li národní výbor, že provede úkol, který není rozpočtově zajištěn, použije na základě změny rozpočtu na jeho zabezpečení prostředky určené ke krytí jiných úkolů nebo doplňkové zdroje. Změna rozpočtu se provádí též jako důsledek změny finančních vztahů, limitů a normativů anebo jmenovitých úkolů státního plánu, jestliže mají rozpočtový dopad.
(2) Změna rozpočtu nesmí ohrozit jeho vyrovnanost. Lze ji provést jen za předpokladu, že nebudou porušeny závazné finanční vztahy, limity a normativy anebo jmenovité úkoly uložené státním plánem nebo finanční vztahy a jmenovité úkoly uložené národním výborem vyššího stupně.
§ 29
Finanční vypořádání
(1) Po skončení rozpočtového roku provede národní výbor finanční vypořádání svého hospodaření a hospodaření jím založených, řízených nebo spravovaných organizací. Přitom vypořádá během roku nevyúčtované vztahy ke státnímu rozpočtu republiky a státním fondům republiky, k rozpočtům národního výboru vyššího stupně i národních výborů nižších stupňů, jakož i vztahy ke všem organizacím, které založil, řídí nebo spravuje.
(2) Finanční vypořádání národního výboru obsahuje vyúčtování všech účelových dotaci. Zahrnuje rovněž odvody uložené národnímu výboru, jestliže nebyly uskutečněny během roku.
§ 30
Peněžní fondy
(1) Národní výbor vytváří vlastní peněžní fondy především z prostředků získaných ze svého hospodaření a využívá jich k dalšímu rozvoji svého územního obvodu.
(2) Prostředky svých peněžních fondů používá národní výbor v zásadě vždy prostřednictvím příjmů a výdajů svého rozpočtu, s výjimkou převodů prostředků mezi jednotlivými fondy navzájem, a dále případů, kdy prostředky fondů slouží jen na vyrovnání časového nesouladu mezi příjmy a výdaji v průběhu rozpočtového roku a na poskytnutí návratných finančních výpomocí jiným národním výborům nebo organizacím, jež národní výbor založil, řídí nebo spravuje.
§ 31
Fond rezerv a rozvoje
(1) Fond rezerv a rozvoje vytváří národní výbor z přebytku svého rozpočtového hospodaření, který se mu ponechá k rozvoji územního obvodu v dalších letech.
(2) Zdrojem fondu rezerv a rozvoje mohou být též odměny přiznané národnímu výboru a další zdroje podle zvláštních předpisů.
(3) Fond rezerv a rozvoje používá národní výbor k financování úkolů nezajištěných rozpočtem, ke kvalitnějšímu a rychlejšímu plnění úkolů rozpočtu, k odstranění případných výkyvů v hospodaření a k posílení prostředků národních výborů nižšího stupně. Lze jej použít též na odměny poslancům, členům výborů lidové kontroly, členům komisí, občanských výborů a jiných aktivů národních výborů.
§ 32
Sdružené prostředky
Národní výbor soustřeďuje přijaté sdružené prostředky na zvláštních účtech a používá je pro účely vymezené smlouvami o sdružování prostředků s jinými socialistickými organizacemi.
§ 33
Časové použití prostředků
Národní výbor převádí do následujícího roku přebytky svého rozpočtu a zůstatky svých peněžních fondů, popřípadě prostředky uložené na dalších účtech zřízených v souladu s právními předpisy.
Část IX.
Zásady hospodaření rozpočtových a
příspěvkových organizací
§ 34
Zřizování, změny a zrušování
rozpočtových a příspěvkových organizací
(1) Ústřední orgány a národní výbory (dále jen "zřizovatelé") zřizují k plnění úkolů v oboru své působnosti rozpočtové organizace [§ 60 odst. 2 hospodářského zákoníku.] nebo příspěvkové organizace [§ 62 hospodářského zákoníku.]. Vznikají-li zřízením a činností těchto organizací nové požadavky na státní rozpočet republiky, je ke zřízení třeba souhlasu ministerstva financí, cen a mezd. Jestliže z tohoto důvodu vzniknou nové požadavky na rozpočet národního výboru vyššího stupně, může být organizace zřízena jen se souhlasem tohoto národního výboru.
(2) Zřizovatel vydá o zřízení organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat
a) označení zřizovatele,
b) název, sídlo organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizaci,
c) vymezení základního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,
d) označení statutárních orgánů,
e) vymezení majetku, k němuž má organizace právo hospodaření
f) vymezení doby, na kterou je organizace zřizována.
(3) Zřizovatel je povinen zabezpečit oznámení o zřízení rozpočtové nebo příspěvkové organizace v Ústředním věstníku České socialistické republiky, a to s uvedením údajů podle odstavce 2. Oznamovací povinnost neplatí v případě, že by byly ohroženy zájmy obrany a bezpečnosti státu.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí, pokud zvláštní předpis [4) Například zákon č. 39/1980 Sb., o vysokých školách, zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, zákon České národní rady č. 36/1973 Sb., o orgánech geodézie a kartografie.] nestanoví jinak.
(5) Zřizovatel může zřizovat nebo zrušovat rozpočtové a příspěvkové organizace a měnit jejich podřízenost i způsob jejich financování s účinností od 1. ledna následujícího roku. Ministr financí, cen a mezd může povolit v odůvodněných případech jiný termín. Delimitace organizací prováděné mezi ústředními orgány a orgány federace a národními výbory a mezi národními výbory navzájem mohou být uskutečněny jen po předchozí dohodě těchto orgánů.
Finanční hospodaření
§ 35
(1) Rozpočtové organizace hospodaří s rozpočtovými prostředky, které jim stanoví zřizovatel v rámci svého rozpočtu. Pro příspěvkové organizace platí finanční vztahy určené zřizovatelem v rámci jeho rozpočtu.
(2) Rozpočtové a příspěvkové organizace jsou povinny dbát, aby dosahovaly stanovených příjmů a plnily určené úkoly. Rozpočtové výdaje mohou organizace používat jen k určeným účelům do výše stanovené jejich rozpočtem, a to v mezích limitů a závazných ukazatelů.
(3) Při svém hospodaření nesmějí organizace činit opatření, která nejsou kryta jejich rozpočtem, pokud není předem zajištěna jejich úhrada rozpočtovým opatřením.
(4) Prováděcí předpis stanoví okruh výdajů na zdravotnická, předškolní a další zařízení, které hradí rozpočtové a příspěvkové organizace.
§ 36
(1) Rozpočtové a příspěvkové organizace usilují při svém finančním hospodaření o dosažení společensky žádoucích úspor, popřípadě překračováni svých příjmů.
(2) K posílení hmotné zainteresovanosti na splnění stanových úkolů v potřebné kvalitě a zvýšení zájmu o hospodárnost mohou rozpočtové a příspěvkové organizace za podmínek stanovených prováděcím předpisem vytvářet zvláštní fondy; zůstatky těchto fondů koncem roku nepropadají.
Část X.
Ustanovení všeobecná a závěrečná
§ 37
Zjišťování rozpočtových důsledků právních
předpisů a jiných opatření
(1) V návrzích zákonů, zákonných opatření předsednictva České národní rady, nařízení a usnesení vlády, vyhlášek a jiných opatření ústředních orgánů, v návrzích obecně závazných nařízení národních výborů a usnesení jejich plenárních zasedání a rad, jakož i v návrzích opatření státních fondů republiky, musí navrhovatelé uvést a zdůvodnit hospodářské důsledky a finanční dopady těchto návrhů. Pokud se jimi zakládají víceleté nebo trvalé rozpočtové nároky, uvádí se ve zdůvodnění očekávaný finanční dosah i pro příští léta nebo celková finanční náročnost navrhovaných opatření či programů.
(2) Při všech návrzích uvedených v odstavci 1, kterými se zvyšují výdaje nebo snižují příjmy státního rozpočtu republiky nebo rozpočtů národních výborů a státních fondů republiky, musí být zároveň navržena úhrada zvýšených výdajů nebo náhrada úbytku příjmů, a to jak pro běžný rok, tak pro léta příští.
(3) Navrhovatelé projednávají návrhy uvedené v odstavci 1 a 2 předem s ministerstvem financí, cen a mezd a dotýkají-li se rozpočtů národních výborů, též s těmito národními výbory. Stanoviska příslušných orgánů musí být k návrhům připojena.
§ 38
Zmocnění
(1) Ministerstvo financí, cen a mezd vydá obecně závazný právní předpis
a) k provedení § 9 odst. 2, § 13 odst. 3, § 15 odst. 2, § 20 odst. 4, § 35 odst. 4 a § 36 odst. 2,
b) o hospodaření s prostředky rozpočtů národních výborů.
(2) Ministr financí, cen a mezd se zmocňuje
a) schvalovat státní záruky až do výše stanovené vládou,
b) schvalovat návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu republiky,
e) upravovat v průběhu rozpočtového roku objemy příjmů a výdajů státního rozpočtu republiky, a to v návaznosti na rozhodnutí vlády,
d) provádět opatření potřebná k překonání přechodných schodků vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu republiky.
§ 39
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákon České národní rady č. 60/1971 Sb., o pravidlech státního rozpočtu České socialistické republiky a o hospodaření s rozpočtovými prostředky (rozpočtová pravidla republiky).
§ 40
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Důvodová zpráva
k návrhu zákona ČNR o pravidlech hospodaření
s rozpočtovými prostředky České socialistické republiky (rozpočtová pravidla republiky)
Obecná část
Rozpočtová pravidla republiky jsou dosud upravena zákonem č. 60/1971 Sb., o pravidlech státního rozpočtu České socialistické republiky a o hospodaření s rozpočtovými prostředky.
Změnu tohoto zákona si vyžaduje realizace zásad přestavby hospodářského mechanismu. Návrh zákona o rozpočtových pravidlech republiky obsahově vychází ze Směrnic k zabezpečení komplexní přestavby hospodářského mechanismu, schválené usnesením vlády ČSSR č. 29/1987 (usnesení vlády ČSR č. 43/1988) a z dokumentu projednaného předsednictvem ÚV KSČ dne 19. srpna 1988 nazvaného Úkoly národních výborů v rozvoji socialistické demokracie a v přestavbě hospodářského mechanismy.
Návrh posiluje úlohu rozpočtového výhledu republiky a formuluje jeho vztah ke státnímu rozpočtu republiky. Zvyšuje se vliv rozpočtového výhledu a státního rozpočtu na efektivnost a rovnováhu ekonomického a sociálního rozvoje. Stanovuje se nezbytnost dodržování rozpočtové kázně při tvorbě a používání státních prostředků. Rozpočtová pravidla podněcují k maximální tvorbě rozpočtových příjmů a požadují přísnou úspornost ve výdajích. Zdůrazňuje se význam státního rozpočtu jako nástroje běžného usměrňování ekonomiky.
Vytvářejí se předpoklady pro posílení soběstačnosti státního rozpočtu. Proto se počítá se zvýšením jeho vlastních příjmů na úkor příjmů, které dosud získával státní rozpočet federace.
Umožňuje se rovněž využívání úvěrových zdrojů státním rozpočtem.
Zaváděním úplného chozrasčotu a uplatňováním principu samofinancování se podstatně rozšiřuje pravomoc podniků a hospodářských organizací a současně i jejich odpovědnost za výsledky hospodaření. Zásadně se změní vztahy mezi státním rozpočtem a státními podniky a hospodářskými organizacemi. Tyto vztahy budou založeny na odvodových povinnostech podnikové sféry vůči státnímu rozpočtu, které budou stanoveny v zásadě podle jednotných pravidel. V důsledku toho dochází ke změně v pojetí rozpočtů jednotlivých ústředních orgánů. Resorty nebudou přímo odpovídat za vztahy podniků ke státnímu rozpočtu republiky.
Návrh pravidel předpokládá zvýšení samostatnosti a odpovědnosti národních výborů za ekonomický, ekologický a sociální rozvoj jejich územního obvodu. Vymezují se vztahy národních výborů ke státnímu rozpočtu a vztahy mezi rozpočty jednotlivých stupňů národních výborů. Vytvářejí se předpoklady pro poslední soběstačnosti rozpočtů národních výborů. K rozšíření vlastní příjmové základny rozpočtů národních výborů bude možno využít i podílu na výnosu některých příjmů státního rozpočtu republiky.
Předpokládá se uplatnění větší samostatnosti rozpočtových a příspěvkových organizací při jejich finančním hospodaření. Těmto organizacím bude umožněno vytvářet některé fondy, jejichž prostředky nebudou koncem roku propadat a bude je možno použít v dalším rozpočtovém období. Tvorba těchto fondů bude aktivně ovlivňovat zájem rozpočtových a příspěvkových organizací na účelném a hospodárném používání rozpočtových prostředků.
V souladu s požadavky demokratizace se prohlubují pravomoci a úloha ČNR při schvalování a kontrole plnění státního rozpočtu.
Předkládaný návrh zákona nemá přímý dopad na státní rozpočet republiky a nevyžádá si zvýšení počtu pracovních sil.
Zvláštní část
K § 1 a 2:
Rozpočtový výhled republiky navazuje na komplexní státní plán hospodářského a sociálního rozvoje České socialistické republiky a zajišťuje jeho úkoly zejména pokud jde o rovnováhu a efektivnost reprodukčního procesu. V návrhu zákona se zdůrazňuje jeho úzká návaznost na zásady finanční a rozpočtové politiky a na rozpočtový výhled federace.
K § 3:
Státní rozpočet republiky je roční finanční plán, který centralizuje finanční zdroje republiky, rozděluje a aktivně ovlivňuje jejich tvorbu a použiti.
Návrh zákona vychází z toho, že se prohloubí úloha státního rozpočtu při realizaci úkolů a cílů rozpočtového výhledu a při usměrňování ekonomiky.
K § 4:
Obsahová náplň státního rozpočtu republiky se proti dosavadní právní úpravě nemění.
Návrh zachovává dosavadní pojetí rozpočtů národních výborů jako samostatných článků rozpočtové soustavy ČSSR, napojených na státní rozpočet republiky finančními vztahy.
Rozpočty státních fondů republiky jsou finančními vztahy napojeny na státní rozpočet republiky.
K § 5:
V návrhu se realizuje zásada posílení soběstačnosti státního rozpočtu ČSR. Některé příjmy, které dosud plynuly do státního rozpočtu federace, se převádějí do vlastních příjmů republiky.
Tím se rozšiřuje pravomoc a odpovědnost orgánů ČSR za racionální hospodaření s rozpočtovými prostředky a za řešení finančních otázek spojených s rozvojem ekonomiky ČSR.
Zvláštním předpisem bude nutno řešit otázku rozpočtového určení příjmů uvedených v odstavci 1 písm. a) a c) z organizací, které mají organizační jednotky v obou republikách.
Nově se zavádí možnost použít úvěr ke krytí nezbytných výdajů v etapě plnění rozpočtu. Toto řešení navazuje na navrhovanou úpravu v zákoně Federálního shromáždění o rozpočtové soustavě ČSSR a o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky. Užití úvěrových zdrojů musí být v zájmu zajištění finanční rovnováhy celostátně koordinováno.
K § 6:
Nově se umožňuje ze státního rozpočtu republiky poskytovat návratné finanční výpomoci státním podnikům a státním hospodářským organizacím v působnosti ústředních orgánů a národním výborům napojeným finančními vztahy na státní rozpočet republiky.
K § 7:
Návrh zákona o národohospodářském plánování považuje základní ukazatele rozpočtového výhledu republiky za součást komplexního státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje České socialistické republiky. Nebude-li tento plán schvalován zákonem České národní rady, je podle navrhovaného znění možné schválit základní ukazatele rozpočtového výhledu republiky samostatně.
K § 8 a 9:
Ustanovení řeší postup při vypracování a schvalování státního rozpočtu republiky.
Předpokládá se, že potřebné podklady od ústředních orgánů, národních výboru a orgánů vykonávajících správu státních fondů republiky budou předkládány ve značně zjednodušené podobě. V souladu s principy přestavby hospodářského mechanismu se počítá s tím, že podklady od organizací budou pro centrální plánování, včetně finančního, zajišťovány na základě metodických pokynů.
V porovnání se současným stavem se v procesu schvalování státního rozpočtu republiky nepředpokládají žádné podstatnější změny.
Návrh státního rozpočtu republiky se vypracovává také v územním průřezu za celou republiku, tj. včetně příjmů a výdajů týkajících se organizací v působnosti federace. Důvodem pro zpracování územních průřezů je získání celkového pohledu na hospodaření a vzájemné porovnání obou územních celků. Územní průřez bude také základnou pro určení podílů na federálních příjmech.
K § 10:
Ustanovení navazuje na navrhovanou úpravu v zákoně Federálního shromáždění o rozpočtové soustavě ČSSR a o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky. Oproti dosavadnímu stavu v něm nedochází k podstatnějším obsahovým změnám.
K § 11:
V úpravě rozpočtů ústředních orgánů se odráží základní změna ve vztazích chozrasčotní sféry ke státnímu rozpočtu republiky. V důsledku přestavby hospodářského mechanismu se zvyšuje samostatnost státních podniků a resorty už nebudou odpovídat za vztahy těchto organizací ke státnímu rozpočtu republiky. Odvody a daně těchto organizací nebudou proto součásti rozpočtů ústředních orgánů. Předpokládá se však, že ústřední orgány budou mít přehled o finančním stavu svých odvětví a budou o nich příslušné orgány informovat.
Na rozdíl od dosavadní úpravy je stanovena povinnost ústředních orgánů určovat věcné ukazatele činnosti ve vazbě na rozpočet výdajů. Opatřením je sledováno zvýšení racionálnosti a efektivnosti výdajů a stanovení základny pro zainteresovanost na výsledcích rozpočtového hospodaření.
Pokud v rámci svých pravomocí zřizují ústřední orgány resortní účelové fondy, jsou tyto fondy svými finančními vztahy napojeny na rozpočet příslušného ústředního orgánu.
K § 12:
V ustanovení se zdůrazňuje princip odpovědnosti vlády za plnění státního rozpočtu republiky vůči České národní radě. Odpovědnost vlády za plnění státního rozpočtu republiky se zdůrazňuje také tím, že všechna její dodatečná opatření, mající rozpočtový dopad, se musí uhradit v rámci státního rozpočtu republiky.
Zvýšení některého rozpočtového výdaje v průběhu roku je podmíněno buď dosažením vyšších příjmů nebo vytvořením úspor, aby nebyla negativně narušena rozpočtová rovnováha.
K § 13:
Oproti dosavadní úpravě nedochází v časovém používání a v účelnosti rozpočtových prostředků k podstatnějším změnám. Zdůrazňuje se povinnost hospodárného vynakládání rozpočtových prostředků.
V navrhované úpravě se předpokládá, že prováděcí předpis podrobně upraví podmínky pro časové používání a pro případnou změnu účelovosti rozpočtových prostředků.
K § 14 a 15:
V ustanoveních se rámcově vymezuje způsob zabezpečení úhrady rozpočtem nezajištěných potřeb. Oproti dosavadní úpravě nedochází k podstatnějším změnám.
K § 16:
Ve srovnání s dosavadní úpravou dochází ke sjednocení sankcí za porušení rozpočtové kázně u ústředních orgánů i národních výborů. K zamezení nežádoucí tvrdostí se stanoví horní hranice penále. Diferencováním výše sankcí se posiluje úloha vnitřní kontroly.
K § 17:
V návaznosti na schválené zásady přestavby hospodářského mechanismu nebudou odvětvové ústřední orgány rezervy tvořit.
Na základě zmocnění vlády bude moci ve vládou určeném rozsahu disponovat s rozpočtovými rezervami i ministr financí, cen a mezd.
K § 18 a 19:
Právo kontroly hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky úzce souvisí s odpovědností vlády ČSR vůči České národní radě za plnění státního rozpočtu republiky. Rozhodující kontrolní působnost v oblasti státního rozpočtu republiky má ministerstvo financí, cen a mezd a finanční správy.
K § 20:
V úpravě státního závěrečného účtu republiky se nenavrhují proti stávající úpravě zásadní změny. Změní se však obsah závěrečných účtů, hlavně jednotlivých rozpočtových kapitol. Součástí závěrečných účtů ústředních orgánů nebudou odvody a daně placené státními podniky, které budou zahrnuty do příjmů kapitoly Všeobecná pokladní správa. O finančním hospodaření státních podniků budou ústřední orgány podávat informativní zprávy České národní radě při předkládání svých závěrečných účtů.
K § 21:
Nově se vymezuje pojem finanční aktiva a pasíva republiky.
Státní finanční aktiva mají charakter pohledávek státu. Dále mají charakter peněžních prostředků státu uložených u peněžních ústavů. Napříště se rozlišují dvě skupiny těchto peněžních prostředků. U těch, které vznikly z přebytků rozpočtového hospodaření z minulých let, je dispoziční právo s nimi vázáno na souhlas České národní rady. S ostatními prostředky bude moci disponovat vláda.
Státní finanční pasíva jsou různé formy peněžních závazků státu.
O stavu, pohybu a složení státních finančních aktiv a pasív bude vláda podávat zprávu České národní radě při předkládání návrhu státního závěrečného účtu republiky.
K § 22:
Ustanovení o státních fondech republiky se v návrhu proti stávající právní úpravě podstatně nemění. Orgán vykonávající správu státního fondu republiky bude stanoven zákonem.
K části VIII:
Podle dokumentu PÚV KSČ ze dne 19. srpna 1988 o úkolech národních výborů v rozvoji socialistické demokracie a v přestavbě hospodářského mechanismu je nutné programově omezovat dosavadní přerozdělování finančních zdrojů národních výborů, postit jejich samostatnost a finanční soběstačnost. Zvýšení odpovědnosti národních výborů za komplexní rozvoj území vyžaduje zvýšit objem jejich vlastních příjmů a stabilizovat jejich příjmovou základnu.
K § 23:
Návrh přejímá dosavadní úpravu, podle níž se národní výbor ve svém finančním hospodaření řídí svým rozpočtovým výhledem, rozpočtem a plány tvorby a užití svých peněžních fondů. Nově je rámcově vyjádřen obsah rozpočtového výhledu.
K § 24:
Základními vztahy rozpočtu národního výboru napojeného na státní rozpočet republiky jsou účelové a globální dotace. Nadále se neuvažuje s uplatňováním odvodů z vlastních příjmů národního výboru nebo z jeho peněžních fondů, nepočítá se s redistribucí fondů rezerv a rozvoje ani jiných fondů národního výboru.
K prohloubení odpovědnosti národních výborů za komplexní rozvoj území se rozšiřuje jejich příjmová základna a zvyšuje objem jejich vlastních příjmů. Od roku 1989 byla do vlastních příjmů rozpočtů národních výborů převedena daň ze mzdy. Připouští se možnost převádět do rozpočtů národních výborů případně i část jiných příjmů státního rozpočtu republiky.
K § 25:
Ustanovení definuje rozpočet národního výboru jako základní nástroj jeho finančního hospodaření, v němž se koncentrují všechny příjmy a výdaje, a vymezují vztahy ke státnímu rozpočtu republiky, k rozpočtům jiných národních výborů, k organizacím a k občanům.
Nadále se zachovává právo národního výboru přijímat úvěry a návratné finanční výpomoci, jestliže je zaručena jejich návratnost z vlastních zdrojů národního výboru.
K § 26:
Na rozdíl od dosavadního pojetí se návrhem definuje okruh doplňkových zdrojů národního výboru jako souhrn jeho vlastních peněžních fondů a doplňkových příjmů. Nezahrnují se mezi ně dotace z účelových státních fondů, sdružené prostředky, ani úvěr.
K doplňkovým zdrojům nebude přihlíženo při sestavování rozpočtového výhledu a rozpočtu. Tím se posiluje zainteresovanost národního výboru na jejich tvorbě.
Výnosy všech pokut, ukládaných národním výborem, se zahrnují mezi doplňkové příjmy, čímž se posiluje zájem národního výboru o jejich správu.
K § 27:
Návrh stanoví odpovědnost národního výboru za vyhledávání a tvorbu všech příjmů a zdůrazňuje povinnost vynakládat prostředky hospodárně a v souladu s právními předpisy.
Národnímu výboru se zaručuje právo na úhradu výdajů, vznikajících přenesením nových úkolů. Zároveň se stanoví též jeho povinnost odvést, popřípadě vázat prostředky uvolněné v jeho rozpočtu zrušením úkolů, na které byly prostředky původně určeny.
K § 28:
Navržené ustanovení přejímá dosavadní zákonnou úpravu rozpočtových změn a přesunů, avšak zpřesňuje ji a formuje ve shodě s nově přijatými ekonomickými nástroji řízení.
K § 29:
Návrh zákona nepředpokládá oproti dosavadnímu stavu žádné podstatnější změny.
K § 30:
Návrh přejímá princip zakotvený již do zákona o národních výborech, podle něhož je národní výbor oprávněn vytvářet mimorozpočtové peněžní fondy.
Zabezpečuje se však, aby při jejich použití procházely prostředky těchto fondů vždy příjmy a výdaji rozpočtu národního výboru, a tím byl zajištěn komplexní pohled na jeho finanční hospodaření.
K § 31 a 32:
Návrh zákona nepředpokládá oproti dosavadnímu stavu žádné podstatnější změny.
K § 33:
Národní výbor je zainteresován na výsledcích svého rozpočtového hospodaření a na racionálním hospodaření se svými peněžními fondy. Je oprávněn převádět po skončení ročního hospodaření do následujícího roku jednak přebytek svého rozpočtu, který je zdrojem tvorby fondu rezerv a rozvoje, jednak zůstatky peněžních fondů a další prostředky uložené na zvláštních účtech (např. sdružené prostředky).
K části IX:
Navrhovaná úprava vytváří v rozpočtových pravidlech republiky prostor pro změny v celkovém postavení rozpočtových a příspěvkových organizací, a to při respektování zvláštností v jejich společenském poslání. Těmto organizacím zabezpečuje rovněž stabilizované ekonomické podmínky a vytváří prostor pro zainteresovanost na výsledcích hospodaření. Navrhovaná úprava vytváří rámec pro ekonomickou a organizační přestavbu v organizacích nevýrobní sféry.
K § 34:
Změna oproti dosavadní úpravě spočívá v tom, že souhlasu ministerstva financí, cen a mezd ke zřízení rozpočtové nebo příspěvkové organizace je třeba pouze tehdy, vznikají-li tím nové požadavky na státní rozpočet republiky.
K § 35:
Ve finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací řízených nebo spravovaných ústředními orgány a národními výbory nedochází oproti dosavadní úpravě k zásadním změnám. Posiluje se však stabilita rozpočtu a odpovědnost organizací za jeho plnění. Nově se přímo v zákoně stanoví povinnost organizací předem zajišťovat v rozpočtu úhradu a provádět příslušná rozpočtová opatření v případech, kdy realizace úkolů není kryta v jejich rozpočtu.
K § 36:
Zvýšení samostatnosti rozpočtových a příspěvkových organizaci se projevuje tím, že se jim umožňuje za podmínek stanovených prováděcím předpisem zřizovat zvláštní fondy, které je možno převádět do dalších let. Tím se vytvářejí podmínky pro poslední hmotné zainteresovanosti na hospodárném plnění úkolů.
K § 37:
Oproti dosavadní úpravě nedochází v tomto ustanovení k obsahovým změnám.
K § 38:
Způsob hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací bude navazovat na ustanovení tohoto zákona. Podmínky finančního hospodaření těchto organizací budou stanoveny na základě vyhodnocení experimentu, který v současné době v rozpočtových a příspěvkových organizacích probíhá.
Při tvorbě prováděcího předpisu o hospodaření s prostředky rozpočtů národních výborů budou respektována všechna ustanovení zákona týkající se této problematiky, a to zejména ta, která vyjadřují zvýšenou samostatnost a soběstačnost národních výborů.
V ostatních částech tohoto paragrafu nedochází k podstatnějším obsahovým změnám.
K § 39 a 40:
Současně s nabytím účinnosti tohoto zákona je nutno zrušit dosavadní zákon České národní rady č. 60/1971 Sb., o pravidlech státního rozpočtu České socialistické republiky a o hospodaření s rozpočtovými prostředky (rozpočtová pravidla republiky).
V Praze dne 3. května 1989
František Pitra v. r.
předseda vlády
České socialistické republiky
Jiří Nikodým v. r.
ministr financí, cen a mezd
České socialistické republiky