Česká národní rada 1986 – 1990

§ 1

Orgány sociálního zabezpečení

(1) Orgány sociálního zabezpečení České socialistické republiky jsou:

a) ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky,

b) Úřad důchodového zabezpečení v Praze,

c) národní výbory,

d) ministerstvo vnitra a životního prostředí České socialistické republiky a ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky ve věcech stanovených zákonem o sociálním zabezpečení. [§ 142 až 145 zákona č. …/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.]

(2) Jako orgány zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevních rolníků působí též sociální komise jednotných zemědělských družstev. [§ 116 zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č. 116/1967 Sb. a zákona č. …/1988 Sb.]

(3) Orgány sociálního zabezpečení České socialistické republiky zabezpečují účast pracujících na provádění sociálního zabezpečení a jeho kontrole; vytvářejí předpoklady pro účast pracujících na rozhodování ve věcech sociálního zabezpečení. Spolupracují se společenskými organizacemi sdruženými v Národní frontě, zejména s orgány Revolučního odborového hnutí, s orgány Českého svazu výrobních družstev a s orgány Svazu družstevních rolníků.

§ 2

Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí

České socialistické republiky

(1) Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky (dále jen "ministerstvo")

a) řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení,

b) zajišťuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v sociálním zabezpečení,

c) zajišťuje, aby v souladu s možnostmi a potřebami společnosti byly plněny úkoly související s dalším rozvojem sociálního zabezpečení.

(2) Ministerstvo může zřídit jako svůj orgán posudkovou komisi sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu ve výjimečných případech, které určí, pokud jejich posouzení vyžaduje zvláštní odborné znalosti. [§ 118 zákona o sociálním zabezpečení.]

§ 3

Úřad důchodového zabezpečení v Praze

(1) Úřad důchodového zabezpečení v Praze rozhoduje o dávkách důchodového zabezpečení, pokud není v tomto zákoně nebo v zákoně o sociálním zabezpečení stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek.

(2) Úřad důchodového zabezpečení v Praze plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv při výplatě dávek sociálního zabezpečení (pojištění).

(3) Úřad důchodového zabezpečení v Praze spolupracuje při provádění důchodového zabezpečení s národními výbory a organizacemi, které plní povinnosti vyplývající z předpisů o sociálním zabezpečení.

(4) Úřad důchodového zabezpečení v Praze odpovídá za účelné a hospodárné vynakládání prostředků na důchodové zabezpečení, s nimiž hospodaří.

Národní výbory

§ 4

(1) Národní výbory rozhodují v případech stanovených tímto zákonem o dávkách důchodového zabezpečení, o dalších dávkách poskytovaných důchodcům, [§ 7 písm. d) zákona o sociálním zabezpečení.] o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, [Zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č. 141/1965 Sb., zákona č. 118/1967 Sb., zákona č. 89/1968 Sb., zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 121/1975 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb. a zákona č. …/1988 Sb., nařízení vlády ČSSR č. 98/1971 Sb., o zvýšení podpory při narození dítěte, nařízení vlády ČSSR č. 9/1982 Sb., o zvýšení některých sociálních dávek na děti, nařízení vlády ČSSR č. 112/1984 Sb., o zvýšení některých sociálních dávek na děti, vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. …/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.] i o dalších dávkách podle zvláštních předpisů. [Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb. a zákona č. …/1988 Sb., zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 110/1984 Sb. a zákona č. 50/1987 Sb., zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění zákona č. 58/1984 Sb., nařízení vlády ČSSR č. 98/1971 Sb., nařízení vlády ČSSR č. 9/1982 Sb., nařízení vlády ČSSR č. 74/1982 Sb., o některých úpravách v nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení pracujících v hornictví, nařízení vlády ČSSR č. 112/1984 Sb.]

(2) Národní výbory poskytují dávky a služby sociální péče, pokud není v zákoně o sociálním zabezpečení stanoveno, že je poskytuje jiný orgán sociálního zabezpečení. [§ 142 odst. 6 a 7 zákona o sociálním zabezpečení.]

(3) Národní výbory při provádění sociálního zabezpečení poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc.

(4) Národní výbory kontrolují, jak organizace plní povinnosti vyplývající pro ně z předpisů o sociálním zabezpečení a ukládají pokuty za jejich porušení. [§ 111 a § 112 zákona o sociálním zabezpečení.]

Správní komise

§ 5

(1) Okresní národní výbory a krajské národní výbory [Působnost Národního výboru hl. m. Prahy je upravena zákonem č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 116/1971 Sb.] zřizují jako správní komise posudkové komise sociálního zabezpečení, dávkové komise a komise péče o rodinu a děti. Místní národní výbory ve střediskových obcích a městské národní výbory mohou jako správní komise zřídit komise péče o rodinu a děti.

(2) Národní výbor volí předsedy, jejich zástupce, tajemníky a ostatní členy správních komisí z řad svých poslanců a dalších občanů. Předsedy komisí a jejich zástupci jsou poslanci národního výboru. Tajemníky těchto komisí volí z řad odborných pracovníků národního výboru.

(3) Za členy posudkových komisí sociálního zabezpečení a dávkových komisí volí národní výbor zejména občany, které mu navrhnou příslušné orgány Revolučního odborového hnutí, Českého svazu výrobních družstev, Svazu družstevních rolníků, Českého svazu protifašistických bojovníků, Svazu invalidů v České socialistické republice, popřípadě další socialistické organizace.

(4) Za členy posudkových komisí sociálního zabezpečení volí národní výbor na návrh příslušných orgánů též vojáky z povolání Československé lidové armády, příslušníky Sboru národní bezpečnosti, vojáky z povolání vojsk ministerstva vnitra, příslušníky Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky, posudkové lékaře sociálního zabezpečení, lékaře státní zdravotní správy, ozbrojených sil a železničního zdravotnictví.

(5) Za členy komisí péče o rodinu a děti volí národní výbor zejména občany, které mu navrhnou příslušné orgány společenských organizací; za členy volí též občany, kteří spolupůsobí při péči o rodinu a děti, zejména dětské, dorostové a ženské lékaře, pedagogy, psychology, soudce z povolání, prokurátory a příslušníky Sboru národní bezpečnosti.

(6) Složení správní komise k projednání jednotlivých případů určuje předseda komise, popřípadě jeho zástupce, podle povahy projednávaného případu.

(7) Posudková komise sociálního zabezpečení je schopna jednat a usnášet se, jsou-li přítomni předseda nebo jeho zástupce, tajemník, posudkový lékař sociálního zabezpečení a podle povahy projednávaného případu další členové komise, které stanoví prováděcí předpis. Dávková komise je schopna jednat a usnášet se, jsou-li přítomni předseda nebo jeho zástupce a nejméně další dva členové. Komise péče o rodinu a děti je schopna jednat a usnášet se, jsou-li přítomni předseda nebo jeho zástupce a nejméně další čtyři členové.

(8) Správní komise se usnáší většinou hlasů přítomných členů.

(9) Členové správních komisí národních výborů a občané přizvaní k jednání správních komisí jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti s jednáním dozvěděli.

§ 6

(1) Posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru a krajského národního výboru posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů ve věcech sociálního zabezpečení.

(2) Krajský národní výbor pověří v případě potřeby okresní národní výbor ve svém územním obvodu, aby jeho posudková komise sociálního zabezpečení posuzovala invaliditu nebo jiné zdravotní otázky související s prováděním sociálního zabezpečení účastníků boje proti fašismu a obětí fašismu a s prováděním sociálního zabezpečení na základě mezinárodních smluv, popřípadě v dalších odůvodněných případech, pro území celého kraje.

(3) Krajský národní výbor v dohodě s dalšími krajskými národními výbory pověří v případě potřeby okresní národní výbor ve svém územním obvodu, aby jeho posudková komise sociálního zabezpečení posuzovala invaliditu nebo jiné zdravotní otázky související s prováděním sociálního zabezpečení na základě mezinárodních smluv, i pro území těchto krajů.

(4) Krajský národní výbor pověří okresní národní výbor ve svém územním obvodu, aby jeho posudková komise sociálního zabezpečení posoudila zdravotní stav a pracovní schopnost účastníka řízení v případě, že se posudkové komise sociálního zabezpečení příslušného okresního národního výboru staly vyloučením svých členů pro podjatost nezpůsobilé jednat a usnášet se.

(5) Okresní národní výbor se souhlasem krajského národního výboru v odůvodněných případech zřídí posudkové komise sociálního zabezpečení s působností pro pracující velkých organizací, které mají závodní zdravotnické zařízení.

Část druhá

Působnost národních výborů

v sociálním zabezpečení

Hlava první

Působnost národních výborů na úseku důchodového zabezpečení, zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte

Působnost místních národních výborů

§ 7

Místní národní výbor

a) rozhoduje, komu se mají vyplácet přídavky na děti ze zabezpečení matky a dítěte družstevních rolníků, umělců, [§ 2 odst. 1 písm. c) zákona o sociálním zabezpečení.] občanů poskytujících věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru, jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, nebo výchovné ze sociálního zabezpečení, jestliže výplata do rukou dosavadního příjemce zřejmě nedosahuje účelu, pro který jsou přídavky na děti (výchovné) určeny, [§ 7 zákona č. 117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o děti.]

b) sleduje, zda trvají podmínky pro výplatu sociálního důchodu, o němž rozhoduje okresní národní výbor podle § 11 písm. a) č. 1.

§ 8

Místní národní výbor ve střediskové obci a městský národní výbor

a) rozhoduje

1. o podpoře při narození dítěte důchodkyni nebo manželce, popřípadě jiné rodinné příslušnici nepracujícího důchodce,

2. o pohřebném při úmrtí nepracujícího důchodce, popřípadě jeho rodinného příslušníka,

3. o pohřebném při úmrtí jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny nebo jeho rodinného příslušníka,

b) sepisuje, pokud se na něj občan obrátí, žádosti

1. o úpravu důchodu, který je jediným zdrojem příjmu,

2. o zvýšení důchodu pro bezmocnost,

3. o důchod manželky,

4. o sociální důchod,

5. o vdovský důchod nebo sirotčí důchod po nepracujících důchodcích,

6. o dávky důchodového zabezpečení občanů poskytujících věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru a o vdovský důchod nebo sirotčí důchod po nich

a postupuje je okresnímu národnímu výboru.

Působnost okresních národních výborů

§ 9

(1) Okresní národní výbor

a) rozhoduje

1. o vzniku a zániku sociálního zabezpečení umělců, [§ 2 odst. 1 písm. c) zákona o sociálním zabezpečení.].

2. o vzniku a zániku důchodového zabezpečení jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a spolupracujících členů jejich rodin,

3. o vzniku a zániku sociálního zabezpečení občanů poskytujících věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru,

4. o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva neodpracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,

5. o zvýšení sociálního důchodu pro bezmocnost,

6. o výchovném k sociálnímu důchodu,

7. o podpoře při narození dítěte důchodkyni nebo manželce, popřípadě jiné rodinné příslušnici nepracujícího důchodce,

8. o pohřebném při úmrtí nepracujícího důchodce, popřípadě jeho rodinného příslušníka,

9. o pohřebném při úmrtí jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny nebo rodinného příslušníka,

10. o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte umělců, [§ 2 odst. 1 písm. c) zákona o sociálním zabezpečení.]

11. o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte občanů poskytujících věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru [§ … vyhlášky č. …/1988 Sb.] a zabezpečení matky a dítěte jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a spolupracujících členů jejich rodin,

12. o povinnosti občanů uvedených v bodech 10 a 11 vrátit dávku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte poskytnutou neprávem nebo ve vyšší výměře než náležela a o povinnosti jednotného zemědělského družstva nahradit škodu způsobenou nesprávnou výplatou dávek zabezpečení družstevních rolníků,

13. o odvolání proti rozhodnutí sociální komise jednotného zemědělského družstva o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte,

14. o poskytování přídavků na děti členům jednotného zemědělského družstva v případech stanovených zvláštními předpisy [§ 34 vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášky č. 92/1968 Sb. a vyhlášky č. 74/1984 Sb.]

b) opatřuje a předkládá Úřadu důchodového zabezpečení v Praze podklady potřebné k rozhodování o dávkách důchodového zabezpečení,

c) zpracovává rozbory invalidizace a navrhuje příslušným orgánům opatření směřující k prevenci invalidity a k odstranění jejích následků,

d) sepisuje, pokud se na něj občan obrátí, žádosti

1. o úpravu důchodu, který je jediným zdrojem příjmu,

2. o zvýšení důchodu pro bezmocnost,

3. o dávky důchodového zabezpečení umělců [§ 2 odst. 1 písm. c) zákona o sociálním zabezpečení.]

4. o dávky důchodového zabezpečení občanů poskytujících věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru,

5. o dávky důchodového zabezpečení jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících,

6. o vdovský důchod nebo sirotčí důchod po občanech uvedených v bodech 3 až 5,

7. o důchod manželky,

8. o sociální důchod,

9. o vdovský důchod nebo sirotčí důchod po nepracujících důchodcích,

10. o starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod občanů, kteří nejsou v pracovním poměru ani jinak zabezpečeni, popřípadě o vdovský důchod nebo sirotčí důchod po uvedených občanech,

11. o dávku důchodového zabezpečení, je-li občan v době podání žádosti práce neschopen a má trvalý pobyt v jiném okrese, než ve kterém je sídlo organizace, nebo má-li pozůstalý po pracujícím trvalý pobyt v jiném okrese, než ve kterém je sídlo organizace, u níž byl pracující zaměstnán. [§ 120 odst. 4 zákona o sociálním zabezpečení.]

(2) Působnost podle odstavce 1 písm. a) č. 7 až 9 vykonává okresní národní výbor jen pokud nepřísluší podle § 8 místnímu národnímu výboru ve střediskové obci nebo městskému národnímu výboru.

§ 10

Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení

a) rozhoduje

1. z podnětu lékařské poradní komise [Vyhláška č. 76/1957 Ú. l., o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity), vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášky č. 142/1965 Sb., vyhlášky č. 117/1967 Sb., vyhlášky č. 92/1968 Sb., vyhlášky č. 180/1968 Sb., vyhlášky č. 76/1970 Sb., vyhlášky č. 128/1975 Sb., vyhlášky č. 54/1976 Sb., vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č. 80/1982 Sb., vyhlášky č. 153/1983 Sb., vyhlášky č. 74/1984 Sb., vyhlášky č. 133/1984 Sb. a vyhlášky č. 58/1987 Sb.] o tom, zda je invalidní nebo částečně invalidní občan, který je neschopný práce pro nemoc nebo úraz po dobu aspoň šesti měsíců a jemuž náleží nemocenské a který nepožádal o invalidní nebo částečný invalidní důchod, nebo nebylo-li vyhověno jeho žádosti,

2. o nutnosti trvalého převedení pracovníka na jinou práci nebo o nutnosti změny zaměstnání, zjistila-li posudková komise sociálního zabezpečení v souvislosti s rozhodováním o dávkách důchodového zabezpečení, že pracovník pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvale způsobilost konat dále dosavadní práci nebo že ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, [§ 37 odst. 1 písm. a), § 46 odst. 1 písm. d), § 51 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, § 52 odst. 3 a 4 zákona č. …/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví.]

3. o poskytnutí lázeňské péče nepracujícím důchodcům, družstevním rolníkům, umělcům, [§ 2 odst. 1 písm. c) zákona o sociálním zabezpečení.] občanům poskytujícím věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru a rodinným příslušníkům všech těchto osob, s výjimkou nemocí, u nichž lázeňskou péči povolují podle zvláštních předpisů orgány státní zdravotní správy,

4. o tom, zda dítě je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou pro přiznání příplatku k přídavkům na děti z nemocenského pojištění [§ 24 odst. 2 zákona č. 88/1968 Sb., ve znění zákona č. 99/1972 Sb. a zákona č. 57/1984 Sb., nařízení vlády ČSSR č. 9/1982 Sb.] a pro přiznání mateřského příspěvku, rozhodují o něm orgány nemocenského pojištění nebo orgány nemocenské péče v ozbrojených silách, [§ 11 zákona č. 107/1971 Sb.]

5. o dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu dítěte pro účely výplaty přídavků na děti z nemocenského pojištění,

b) vydává posudek

1. o invaliditě nebo částečné invaliditě, nejde-li o případy uvedené pod písm. a) č. 1.,

2. o částečné invaliditě pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který občanovi značně ztěžuje obecné životní podmínky,

3. o bezmocnosti,

4. o tom, zda dítě je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou pro přiznání příplatku k přídavkům na děti družstevních rolníků, umělců, [§ 2 odst. 1 písm. c) zákona o sociálním zabezpečení.] občanů poskytujících věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru, jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, příplatku k výchovnému, [§ 71 odst. 5 zákona o sociálním zabezpečení.] případně v řízení o náhradních dobách [§ 9 odst. 1 písm. e) zákona o sociálním zabezpečení.] a v řízení o mateřském příspěvku, rozhodují-li o něm příslušné orgány sociálního zabezpečení,

5. o dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu dítěte pro účely výplaty přídavků na děti občanů uvedených v bodě 4, výplaty výchovného a sirotčího důchodu,

6. na žádost orgánů sociálního zabezpečení o tom, zda si občan může zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu životní úroveň vlastní prací, [§ 54 odst. 4 zákona o sociálním zabezpečení.]

7. na žádost orgánů ozbrojených sil o schopnosti příslušníka ozbrojených sil k přiměřenému občanskému zaměstnání,

c) posuzuje pro účely sociálního zabezpečení při kontrolních lékařských prohlídkách zdravotní stav a pracovní schopnost občanů

1. ve lhůtě stanovené při předchozím jednání, nebo

2. zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky, nebo

3. z podnětu jiného orgánu sociálního zabezpečení,

d) v souvislosti s rozhodováním nebo vydáváním posudků doporučuje

1. další poskytování nemocenského v případech, kdy lze očekávat, že pracující v krátké době po uplynutí podpůrčí doby nabude opět pracovní schopnosti,

2. v rámci posuzování invalidity nebo částečné invalidity opatření pro obnovení pracovní schopnosti posuzovaného, vhodnost dalšího léčení, vhodnou úpravu pracovních podmínek, popřípadě pořízení vhodných pomůcek.

Okresní národní výbor svou dávkovou komisí

a) rozhoduje

1. o sociálním důchodu,

2. o částečném invalidním důchodu jednotlivě hospodařících rolníků a spolupracujících členů jejich rodin, kteří se stali následkem pracovního úrazu částečně invalidními, a to o jeho zvýšení,

3. o zvýšení invalidního důchodu jednotlivě hospodářících rolníků a spolupracujících členů jejich rodin, kteří se stali následkem pracovního úrazu invalidními,

4. o povinnosti důchodce vrátit dávku důchodového zabezpečení (pojištění) poskytnutou neprávem nebo ve vyšší výměře než mu náležela a o povinnosti organizace nahradit škodu způsobenou nesprávnou výplatou důchodu, pokud rozhodování o takové dávce patří do působnosti národního výboru,

5. o započtení doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádách včetně doby zajetí, kterou konali povinně českoslovenští občané v době nesvobody,

6. o odstraňování tvrdostí, které by se vyskytly při provádění zákona o sociálním zabezpečení, [§ 174 písm. b) č. 2 a 3 zákona o sociálním zabezpečení.] pokud jde o dávky nemocenského zabezpečení umělců, [§ 2 odst. 1 písm. c) zákona o sociálním zabezpečení.] občanů poskytujících věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru, jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, a o podporu při narození dítěte a pohřebné poskytované důchodcům, jakož i o odstraňování tvrdostí při provádění zákona o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, [§ 143 odst. 1 zákona č. 103/1964 Sb.]

b) navrhuje Úřadu důchodového zabezpečení v Praze zápočet doby zaměstnání a náhradních dob ve sporných případech.

Působnost krajských národních výborů

§ 12

Krajský nerodní výbor

a) zpracovává rozbory invalidizace v kraji a navrhuje příslušným orgánům opatření směřující k prevenci invalidity a k odstranění jejích následků,

b) jedná za Úřad důchodového zabezpečení v Praze před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech důchodového zabezpečení

§ 13

Krajský národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení

a) vydává posudky pro účely soudního řízení ve věcech důchodového zabezpečení a v odvolacím řízení správním, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě posudku posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru,

b) doporučuje v souvislosti s odvoláním proti rozhodnutí posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru o invaliditě nebo částečné invaliditě další poskytování nemocenského v případech, kdy lze očekávat, že pracující v krátké době po uplynutí podpůrčí doby nabude opět pracovní schopnosti.

Hlava druhá

Působnost národních výborů na úseku sociální péče

Díl první

§ 14

Národní výbory organizují a zabezpečují sociální péči občanům dávkami a službami sociální péče. Za tím účelem vyhledávají ve spolupráci se státními, družstevními a společenskými organizacemi občany, kteří potřebují sociální péči.

Díl druhý

Péče o rodinu a děti

Působnost místních národních výborů

§ 15

Místní národní výbor

a) rozhoduje o výchovných opatřeních podle zvláštních předpisů, [§ 43 odst. 2 zákona o rodině.]

b) provádí dohled nad nezletilým, pokud ho sám stanovil,

c) spolupůsobí při provádění ochranných nebo výchovných opatření uložených soudem nebo okresním národním výborem a sleduje jejich účinnost,

d) chrání děti před škodlivými vlivy, které ohrožují jejich řádnou výchovu,

e) poskytuje dětem v naléhavých případech okamžitou pomoc,

f) navrhuje orgánu příslušnému k rozhodování o přídavcích na děti, aby v odůvodněných případech zastavil výplatu této dávky oprávněnému příjemci, [§ 2 zákona č. 117/1966 Sb., ve znění zákona č. 99/1972 Sb.]

g) oznamuje soudům a jiným státním orgánům na jejich žádost skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodování ve věcech výchovy a výživy dětí,

h) oznamuje okresnímu národnímu výboru, kterým rodinám, dětem a těhotným ženám je třeba poskytnout sociální péči, a spolupůsobí při jejím poskytování,

ch) oznamuje orgánům, které rozhodují o mateřském příspěvku skutečnosti, které mají význam pro rozhodnutí o nároku ženy na mateřský příspěvek,

i) vyhledává a doporučuje okresnímu národnímu výboru občany vhodné za osvojitele, opatrovníky a pěstouny a navrhuje občany vhodné za důvěrníky péče o děti,

j) organizuje výchovu občanů k manželství a odpovědnému rodičovství.

§ 16

Místní národní výbor ve střediskové obci a městský národní výbor

a) rozhoduje

1. o poskytování peněžitých a věcných dávek nezaopatřeným dětem, rodičům nezaopatřených dětí a těhotným ženám,

2. o poskytování peněžitých dávek rodičům, kterým se současně narodily tři nebo více dětí,

3. o poskytování vdoveckého příspěvku,

4. o poskytování příspěvku na rekreaci dětí důchodce,

b) provádí stanovený dohled nad nezletilým,

c) koordinuje činnost orgánů působících v péči o rodinu a děti ve svém územním obvodu, pokud nezřídil komisi péče o rodinu a děti.

§ 17

Místní národní výbor ve střediskové obci a městský národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti, pokud ji zřídil

a) rozhoduje

1. o výchovných opatřeních podle zvláštních předpisů, [§ 43 odst. 2 zákona o rodině.]

2. o odstraňování tvrdostí, které by se vyskytly při poskytování vdoveckého příspěvku podle zákona o sociálním zabezpečení, [§ 174 písm. b) č. 1 zákona o sociálním zabezpečení.]

b) koordinuje činnost orgánů působících v péči o rodinu a děti ve svém územním obvodu.

§ 18

(1) Městský národní výbor první kategorie [§ 10 odst. 3 zákona o národních výborech, ve znění zákona č. 137/1982 Sb.] a městský národní výbor druhé kategorie [§ 10 odst. 4 zákona o národních výborech, ve znění zákona č. 137/1982 Sb.] rozhoduje o umístění matky s dítětem, popřípadě těhotné žehy, do domova pro matky s dětmi, který spravuje, a o úhradě za služby v něm poskytované.

(2) Městský národní výbor první kategorie [§ 10 odst. 3 zákona o národních výborech, ve znění zákona č. 137/1982 Sb.] dále rozhoduje

a) o přijetí dítěte do stanice pečovatelské služby pro děti, kterou spravuje, a o úhradě za služby v ní poskytované,

b) o poskytování pečovatelské služby a o úhradě za ni.

Působnost okresních národních výborů

§ 19

(1) Okresní národní výbor

a) rozhoduje

1. v naléhavých případech o okamžitém umístění dítěte do náhradní výchovy nahrazující výchovu rodičů na dobu, než rozhodne soud, [§ 46 zákona o rodině.]

2. o odvolání proti rozhodnutí sociální komise jednotného zemědělského družstva o mateřském příspěvku;

3. o poskytování příspěvku na výživu dítěte [§ 100 zákona o rodině, § 74 zákona o sociálním zabezpečení.] a dalších účelových peněžitých dávek a věcných dávek, které stanoví prováděcí předpis,

4. o poskytování peněžitých a věcných dávek nezaopatřeným dětem, rodičům nezaopatřených dětí a těhotným ženám,

5. o poskytování peněžitých dávek rodičům, kterým se současně narodily tři nebo více dětí,

6. o poskytování vdoveckého příspěvku,

7. o poskytování příspěvku na rekreaci dětí důchodce,

8. o poskytování pečovatelské služby a o úhradě za ni,

9. o poskytování bezúročných půjček,

10. o umístění matky s dítětem, popřípadě těhotné ženy, do domova pro matky s dětmi, který spravuje, a o úhradě za služby v něm poskytované,

11. o přijetí dítěte do stanice pečovatelské služby pro děti, kterou spravuje, a o úhradě za služby v ní poskytované,

12. o dalších opatřeních podle zvláštních předpisů, [Zákon č. 107/1971 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády ČSSR č. 112/1984 Sb.]

b) vykonává funkci opatrovníka nezletilých, [§ 79 odst. 2 a § 83 odst. 2 zákona o rodině.]

c) vykonává stanovený dohled nad nezletilým, [§ 43 odst. 2 písm. b) zákona o rodině.]

d) sleduje vývoj dětí, které byly umístěny do výchovy jiných občanů než rodičů a spolupůsobí při organizování náhradní rodinné péče o děti,

e) navrhuje soudu nařízení ústavní výchovy, [§ 45 odst. 3 zákona o rodině.] omezení, popřípadě zbavení rodičovských práv [§ 44 zákona o rodině.] a zrušení ústavní výchovy a výchovných opatření uložených soudem,

f) pečuje o to, aby děti, které byly propuštěny z ústavní nebo ochranné výchovy nebo mladiství, kteří byli propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, byli přijati do škol nebo zařazeni do vhodné přípravy na povolání nebo do pracovního poměru, popřípadě, aby byli i vhodně ubytováni,

g) účastní se trestního řízení proti mladistvým, [§ 291 až 301 trestního řádu.]

h) působí na převýchovu obtížně vychovatelných dětí a vede jejich evidenci,

ch) podává zprávy soudu o skutečnostech potřebných pro rozhodování o výchově a výživě dětí,

i) organizuje a koordinuje výchovu občanů k manželství a odpovědnému rodičovství,

j) poskytuje výchovnou a poradenskou péči manželům, rodičům, dětem a těhotným ženám při řešení jejich rodinných a sociálních problémů.

(2) Působnost podle odstavce 1 písm. a) č. 4 až 8 a písm. c) vykonává okresní národní výbor jen pokud podle § 15 písm. b) nepřísluší místnímu národnímu výboru anebo pokud podle § 16 písm. a) a b) a podle § 18 odst. 2 písm. b) nepřísluší místnímu národnímu výboru ve střediskové obci nebo městskému národnímu výboru.

§ 20

Okresní národní výbor při plnění úkolů v péči o rodinu a děti spolupracuje s místními národními výbory, s jinými státními orgány, školami, školskými a zdravotnickými zařízeními a se společenskými organizacemi.

§ 21

Okresní národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti

a) rozhoduje

1. o výchovných opatřeních podle zvláštních předpisů, [§ 43 odst. 2 zákona o rodině.] neučinil-li tak místní národní výbor,

2. o poskytnutí odměny pěstounu, je-li jím prarodič dítěte svěřeného do pěstounské péče, [§ 8 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb.]

3. o odvolání proti rozhodnutí místního národního výboru o uložení výchovných opatření podle zvláštních předpisů,

4. o odstraňování tvrdostí, které by se vyskytly při poskytování mateřského příspěvku, je-li k rozhodování o nároku příslušný okresní národní výbor nebo sociální komise jednotného zemědělského družstva, [§ 14 zákona č. 107/1971 Sb., ve znění zákona č. 110/1984 Sb.]

5. o odstraňování tvrdostí, které by se vyskytly při poskytování vdoveckého příspěvku podle zákona o sociálním zabezpečení, [§ 174 písm. b) č. 1 zákona o sociálním zabezpečení.] pokud tato působnost nepřísluší podle § 17 písm. a) č. 2 místnímu národnímu výboru ve střediskové obci nebo městskému národnímu výboru,

b) koordinuje činnost orgánů působících v péči o rodinu a děti ve svém územním obvodu.

§ 22

Okresní národní výbor svou posudkovou komisi sociálního zabezpečení vydává posudek o tom, zda je dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou pro účely poskytování dávek a služeb sociální péče, které stanoví prováděcí předpis.

§ 23

Okresní národní výbor může přenést svou působnost na úseku péče o rodinu a děti na městský národní výbor první kategorie [§ 10 odst. 3 zákona o národních výborech, ve znění zákona č. 137/1982 Sb.] s výjimkou rozhodování o mateřském příspěvku podle § 19 odst. 1 písm. a) č. 2 a 12 a podle § 21 písm. a) č. 4.