37. § 64 zní:
"§ 64a
Občanské výbory
(1) Městské národní výbory a obvodní národní výbory, jakož i místní národní výbory ve střediskových obcích zřizují občanské výbory. Místní národní výbory v ostatních obcích mohou zřizovat občanské výbory, vyžaduje-li to rozlehlost území a zvláštní podmínky hospodářského a kulturního rozvoje. Občané volí členy občanských výborů na veřejných shromážděních na dobu pěti let.
(2) Občanské výbory umožňují občanům uplatňovat jejich potřeby a zájmy v činnosti národního výboru a národních výborů vyšších stupňů. Občanské výbory se mohou obracet se svými návrhy, podněty a dotazy na orgány národního výboru; tyto orgány jsou povinny se jimi zabývat a informovat občanské výbory nejpozději do 30 dnů o způsobu vyřízení. Organizacím založeným, řízeným nebo spravovaným národním výborem a národními výbory vyšších stupňů mohou předkládat požadavky na řešení důležitých potřeb a zájmů občanů, zejména pokud jde o služby, opravy domovního majetku, odvoz odpadu, údržbu veřejných prostranství a veřejné zeleně; organizace jsou povinny sdělit občanskému výboru nejpozději do 30 dnů, jak budou tyto požadavky řešeny. Občanské výbory kontrolují, jak organizace plní přijatá opatření.
(3) Občanské výbory organizují účast občanů na řešení veřejných záležitostí, zejména při zvelebování obce (města), ochraně životního prostředí, ochraně bytového majetku, upevňování veřejného pořádku a socialistického soužití. Usměrňují činnost domovních komisí a domovních důvěrníků.
(4) Občanské výbory se podílejí na tvorbě, plnění a kontrole volebních programů Národní fronty. Vyjadřují se k návrhům usnesení národního výboru, která se týkají řešení potřeb a zájmů občanů.
(5) Občanské výbory mohou hospodařit s finančními prostředky, které pro národní výbor získaly svou činností nebo které jim národní výbor svěřil; tyto prostředky mohou použít jen na úhradu nákladů spojených s plněním svých úkolů.
(6) Národní výbor může v zájmu styku s občany pověřit občanské výbory plněním některých svých úkolů, nejde-li o rozhodnutí ve věcech státní správy. Pověřovat občanské výbory plněním úkolů může jen plenární zasedání národního výboru nebo jeho rada.
(7) Občanské výbory úzce spolupracují s poslanci národního výboru, pomáhají jim v jejich činnosti ve volebních obvodech a organizují ve spolupráci s nimi veřejná shromáždění (schůze) občanů.
(8) Zástupci organizací založených, řízených nebo spravovaných národním výborem a národními výbory vyšších stupňů, jsou povinni na vyzvání poslance zúčastnit se veřejného shromáždění (schůze) občanů a schůze občanského výboru.".
38. V § 67
v odstavci 2 písm. c) se vypouštějí slova "stanoví systemizaci aparátu národních výborů a počty pracovníků v souhrnu za všechna odvětví řízená národními výbory".
39. V § 67a
v písmenu b) se slova "ministerstvo vnitra" nahrazují slovy "ministerstvo vnitra a životního prostředí".
Čl. II
Vláda České socialistické republiky může pro účely experimentálního ověřování nových prvků v pravomoci a působnosti národních výborů a ve struktuře jejich orgánů povolit výjimky z ustanovení zákona o národních výborech.
Čl. III
Zákon č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze, se mění a doplňuje takto:
1. V § 16 se v odstavci 1 vypouští věta druhá.
2. V § 20 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
"(4) Národní výbor hlavního města Prahy nebo obvodní národní výbor může v dohodě s místním národním výborem některé úkoly ze své působnosti přenést do působnosti místního národního výboru.".
Čl. IV
Zrušují se:
a) nařízení vlády České socialistické republiky č. 151/1982 Sb., o zřizování odborů a jiných útvarů národních výborů, ve znění zákona České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně,
b) vyhláška ministerstva vnitra č. 161/1951 Ú. l., o odznaku pro předsedy národních výborů:
Čl. V
Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených pozdějšími zákony, pokud se tento zákon vztahuje na území České socialistické republiky.
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.
Důvodová zpráva
A. Obecná část
I.
Národní výbory jsou v průběhu socialistické výstavby nejvýznamnější instituce rozšiřování a prohlubování socialistické demokracie a zároveň významným článkem v uskutečňování všech funkcí socialistického státu při realizaci cílů a úkolů hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje socialistické společnosti.
Komunistická strana Československa věnovala a věnuje národním výborům systematickou pozornost. Soubor stranických dokumentů, přijatých v letech 1979-1982 k dalšímu rozvoji národních výborů, který vyústil v dokumentech 6. zasedání ÚV KSČ z dubna 1982, obsahoval jednak ucelený soubor bezprostředních opatření k posilování úlohy národních výborů a zvyšování účinnosti jejich práce, jednak dlouhodobé úkoly při rozvíjení jejich postavení, organizace a funkcí.
Realizace závěrů XVII. sjezdu KSČ a následných zasedání ÚV KSČ přináší pro národní výbory úkoly nové kvality. Komplexní přestavba naší socialistické společnosti, jejímiž hlavními články jsou komplexní přestavba hospodářského mechanismu a prohloubení socialistické demokracie, se dotýká všech sfér jejich činnosti.
Významná úloha národních výborů v těchto procesech byla zdůrazněna na jednání 7. zasedání ÚV KSČ v prosinci 1987. Usnesení ÚV KSČ o komplexní přestavbě hospodářského mechanismu ČSSR a jejím zabezpečení ukládá provést takové změny jejich postavení, úlohy a metod práce, které vytvoří předpoklady pro široké rozvinutí socialistické demokracie, zvýšení účasti obyvatelstva na správě a řízení. Bylo konstatováno, že již přijatá opatření vnesla do činnosti národních výborů výrazné rysy socialistické samosprávy. Tyto prvky bude třeba dále rozvíjet, prosazovat formy přímé demokracie, zejména předkládat závažné otázky k posuzování široké veřejnosti, shromážděním občanů a pracovním kolektivům na závodech, dosáhnout výrazného obratu v informovanosti občanů o práci národních výborů.
V průběhu let 1988 až 1989 se uskuteční organizační přestavba podnikohospodářské sféry jak v oblasti státních nebo družstevních podniků, tak podniků místního hospodářství, stejně jako všech dalších organizací podle nových pravidel s potvrzením jejich právní subjektivity, vymezením jejich základního jmění, předmětu činnosti a stanovením typu organizace podle zásad a postupu stanovených vládou ČSSR. Citované usnesení 7. zasedání ÚV KSČ současně ukládá uplatnit od r. 1988 nový hospodářský mechanismus podle zásad schválených vládou ČSSR mimo jiné na úsecích veřejného stravování, služeb, místního průmyslu a nejpozději do r. 1989 uplatnit některé prvky nového hospodářského mechanismu ve vybraných odvětvích národního hospodářství.
Přestavba hospodářského mechanismu v místním hospodářství vytvoří předpoklady pro samostatné hospodaření národních výborů s rozšířenými zdroji a tudíž i možnost větší koncepčnosti při zajišťování rozvoje územních celků, výraznějšího uplatnění územního aspektu a komplexnosti v plánování hospodářského a sociálního rozvoje v krajích, oblastech i velkých městech. Posílení samostatnosti národních výborů přinese i zvýšení jejich odpovědnosti za uspokojování místních zájmů a potřeb, ale i za plnění celospolečenských úkolů.
II.
Změny ve vymezení funkcí, působnosti, vnitřních i vnějších vztahů národních výborů, nezbytné pro splnění úkolů přestavby, vyžadují provést legislativní opatření. Jde především o doplnění a změny platného zákona o národních výborech.
Zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, byl za dobu své účinnosti několikrát novelizován. V prvním období se jednalo zejména o změny souvisící s federativním uspořádáním státu a s plným prosazením cílů právní úpravy po překonání krizového období ve společnosti. Na počátku 80. let byly promítnuty do zákona závěry 6. zasedání ÚV KSČ z roku 1982. Postupně šlo o tyto právní úpravy (platné na území České socialistické republiky
- zákon ČNR č. 33/1970 Sb., o finančních správách,
- zákon ČNR č. 57/1971 Sb., kterým se mění zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech,
- zákon ČNR č. 116/1971 Sb., o výborech a komisích lidové kontroly,
- zákon ČNR č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy,
- zákon ČNR č. 49/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích,
- zákon ČNR č. 137/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských národních výborů na některých úsecích státní správy.
Kromě toho některé změny vyplynuly z ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci a z ústavního zákona č 57/1969 Sb., jímž se mění některá ustanovení ústavy a ústavního zákona č. 81/1968 Sb. Další změny přineslo zákonné opatření předsednictva ČNR č. 1/1986 Sb., o národních výborech v okrese Ústí nad Labem.
Navrhovaná novelizace zákona o národních výborech se týká především těchto základních otázek:
a) Prohloubení socialistické demokracie v činnosti národních výborů
Prováděné úpravy zejména vytvářejí předpoklady pro prohloubení veřejnosti práce národních výborů a zvýšení přímé účasti občanů na jeho činnosti. Především jde o projednávání závažných otázek s občany v územních obvodech místních a městských národních výborů. Dochází též k posílení volených orgánů, zpřesněna je úprava občanských výborů.
b) Zakotvení přestavby hospodářského mechanismu v hospodářství národních výborů
Ustanovení zákona o národních výborech se zejména uvádějí do souladu s ustanoveními zákona o státním podniku. To přináší kvalitativní změny obsahu vztahů v této oblasti.
c) Prohlubování vztahů demokratického centralismu
Rozvoj socialistické demokracie a přestavba hospodářského mechanismu vyžadují odpovídající úpravu vertikálních i horizontálních vztahů národních výborů.
Úprava vychází ze zásady posílenícentrálního rozhodování v koncepčních otázkách, spojeném se zvyšováním samostatnosti národních výborů při řešení rozvoje svých územních obvodů.
V souladu se zákonem o státním podniku, zákonem o zemědělském družstevnictví a zákonem o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví jsou upraveny vztahy národních výborů k jiným organizacím, než které založily, řídí nebo spravují.
Navrhovaná legislativní úprava dává široký prostor pro další rozvoj socialistické demokracie a uvádí ustanovení zákona o národních výborech do souladu s postupem organizační přestavby podnikohospodářské sféry, se zaváděním nového hospodářského mechanismu a s přijímanými legislativními opatřeními v těchto otázkách. Neřeší však ty otázky, jejichž právní úprava se v širších souvislostech předpokládá až v následujících letech (např. oblast národohospodářského plánování včetně problematiky oblastního plánování, rozpočtová pravidla, aj.). v těchto případech bude nutné provést další dílčí novelizaci zákona o národních výborech.
Navrhovaná zákonná úprava si nevyžádá ani zvýšení celkového počtu pracovníku národních výborů ani nebude mít dopad na státní rozpočet.
B. Zvláštní část
K čl. I
K bodu 1 - § 2
V důsledku uplatnění zásad přestavby hospodářského mechanismu dochází ke změnám ve struktuře hospodářství národních výborů. Jeho součástí budou státní podniky ve smyslu zákona o státním podniku, ale i státní hospodářské organizace v dosavadním pojetí a dále organizace rozpočtové, organizace příspěvkové a zařízení národních výborů. Hospodářství národních výborů je významnou součástí československé ekonomiky, a proto je třeba jeho strukturu vymezit již v základních ustanoveních zákona o národních výborech.
K bodu 2 - § 6a
Přestavba hospodářského mechanismu přinese zásadní posílení samostatnosti organizací ve všech oblastech hospodářské a sociální činnosti. Proto také bude v činnosti socialistických organizací důsledně uplatňována zásada dobrovolného sdružování prostředků a činností k výkonu jejich společných úkolů. Národní výbory nebudou moci uložit socialistickým organizacím povinnost uzavřít smlouvu o sdružení prostředků a činností. Při sdružování prostředků a činností budou národní výbory vykonávat svou působnost samostatně, podle místních podmínek a potřeb. Navrhuje se proto, aby otázky spojené s touto problematikou nebyly upravovány zásadami vlády České socialistické republiky.
K bodu 3 - § 7
Ustanovení § 7 v dosavadním znění vymezovalo jen vztahy vůči ústředně řízeným hospodářským, družstevním a ostatním organizacím a organizacím řízeným nebo spravovaným národními výbory vyšších stupňů. Nově se vymezují vztahy i k organizacím řízeným nebo spravovaným národními výbory nižších stupňů. Oprávnění národních výborů dosud platná vůči nepodřízeným organizacím se rozšiřují i na státní podniky založené jinými zakladateli a na družstevní podniky. Kontrolní a koordinační pravomoc národních výborů se rozšiřuje i o oblast vnitřního obchodu a oblast kultury.
Za účelem zabezpečení komplexního ekonomického a sociálního rozvoje územních obvodů se národním výborům nově svěřuje vymezování konkrétního podílu organizací, které národní výbor nezaložil, neřídí ani nespravuje, na tomto rozvoji a na tvorbě a ochraně životního prostředí. Ustanovení navazuje na povinnost organizací podílet se ve spolupráci s národními výbory na komplexním ekonomickém a sociálním rozvoji. Ustanovení předpokládá zvláštní zákony (např. úprava daní a poplatků), které by při úpravě ekonomických nástrojů měly v budoucnu poskytnout národním výborům určitý prostor při tomto rozhodování.
K bodu 4 - § 15
Ustanovení o oprávněních poslanců národních výborů vůči socialistickým organizacím se upravují s ohledem na změny v jejich struktuře.
K bodu 5 - § 16
Navrhovanou úpravou se nově stanoví povinnost poslance národního výboru informovat o výkonu své poslanecké funkce i kolektiv pracujících na svém pracovišti a společenskou organizaci, která ho navrhla za kandidáta pro volby do národního výboru. Tímto opatřením se sleduje prohloubení společenské kontroly práce poslance a vytváří se předpoklady pro zvyšování účasti kolektivů pracujících a společenských organizací na práci národního výboru. Ustanovení také sleduje zvýšení informovanosti o práci poslance a národních výborů. Vytváří předpoklady pro to, aby se kolektivy pracujících ve větší míře zapojily do plnění volebních programů Národní fronty. Zvýšení úlohy občanských výborů vyžaduje, aby se poslanec národního výboru osobně zúčastňoval jednání občanských výborů a mohl se tak bezprostředně podílet na plnění jejich úkolů i operativně přenášet získané poznatky do praxe národního výboru.
K bodu 6 - § 17
Cílem navrhované změny v textu § 17 je zejména odstranění časově náročné administrativy spojené s refundací náhrady ušlého výdělku poslancům a členům komisí národního výboru krátkodobě uvolňovaným pro výkon funkce organizacemi, u nichž jsou v pracovním nebo obdobném poměru. Vychází se rovněž z toho, že poslanec národního výboru svojí činností napomáhá vytvářet příznivé podmínky pro rozvoj organizací ve svém volebním obvodě a zlepšovat uspokojování potřeb a zájmů pracovníků těchto organizací. Realizace navržené právní úpravy též vyžaduje vypustit v nařízení vlády č. 12/1968 Sb., ve znění nařízení vlády ČSR č. 127/1971 Sb. v § 1 odst. 1 poslední větu, kterou se národním výborům stanoví povinnost uhradit organizacím vyplacenou náhradu ušlého výdělku.
Vykazování skutečně vzniklých nákladů poslance na dopravu při výkonu své funkce by u národních výborů vyvolávalo nadměrnou administrativu. V praxi národní výbory většinou řeší tuto problematiku vlastním usnesením, že poslanec má nárok na bezplatnou přepravu. Tento nárok je v podstatě naturálním plněním, které je nutné upravit v zákoně s tím, že bližší podmínky jeho realizace upraví vláda nařízením. Předpokládá se, že by šlo pouze o bezplatnou přepravu poskytovanou podniky městské hromadné dopravy a podniky ČSAD. Tato úprava si taktéž vyžádá novelizaci nařízení vlády č. 12/1968 Sb.
K bodu 7 - § 21
Navrhovaná úprava vychází z novelizace hospodářského zákoníku; do budoucna budou národní výbory po přechodnou dobu řídit dosavadní státní hospodářské organizace, nově je však nebudou zřizovat.
K bodu 8 - § 22
Navrhovaná úprava je vyvolána novelizací hospodářského zákoníku.
K bodu 9 a 10 - § 22a, § 22b
Státní podniky založené národním výborem mají stejné postavení jako státní podniky založené jinými zakladateli. Rovněž vztah národních výborů k jimi založeným státním podnikům je stejný jako vztah ústředních orgánů státní správy ke státním podnikům jimi založeným. I vůči státním podnikům se přiznává právo uložit státnímu podniku, aby v rámci základního předmětu činnosti provedl určitou naléhavou práci nutnou v důležitém obecném zájmu. Toto ustanovení umožní, aby národní výbor mohl operativně řešit závažnější poruchy při uspokojování některých základních potřeb obce, města, okresu či kraje.
V souladu se zákonem o státním podniku se diferencuje odpovědnost ředitele státního podniku za činnost podniku.
V důsledku nového znění § 22a se dosavadní § 22a označuje jako § 22b.
K bodu 11 - § 22c
Poskytování služeb jednotlivými občany na základě povolení národního výboru se v souladu s právními změnami v této oblasti rozšiřuje i na prodej zboží. V zájmu posílení právních jistot občanů provádějících tyto služby se výslovně uvádí předmět úpravy nařízení vlády.
K bodu 12 - § 23
Ustanovení § 23 je obecnou kontrolní působností národních výborů vykonávanou jak ve vlastním hospodářství, tak v hospodářství národních výborů nižších stupňů.
Z ustanovení § 23 se vypouští oprávnění ke kontrole organizací založených, řízených nebo spravovaných ústředními orgány a národními výbory vyšších stupňů a státních podniků založených národními výbory nižších stupňů na úsecích zabezpečování potřeb komplexního ekonomického a sociálního rozvoje územních obvodů národních výborů a státní správy, neboť tato kontrola je upravena v § 7.
Vypouští se dále ustanovení o kontrole činnosti vlastních orgánů národního výboru, poněvadž tato kontrolní činnost spolu s činností řídící je upravena v ustanoveních upravujících postavení plenárního zasedání a dalších orgánů národního výboru (§ 39 odst. 1, § 46). Kontrola činnosti národních výborů nižších stupňů a jejich orgánů je upravena v § 71 a v dalších ustanoveních zákona.
K bodu 13 - § 24
Udělování cen národními výbory je významnou součástí jejich politickoorganizátorské práce.
Vzhledem k posílení samostatnosti národních výborů není nadále třeba, aby vláda stanovovala rozsah a podmínky, za kterých je možno je udělovat.
Ustanovení o užívání znaku města se uvádí do souladu se změnami ve struktuře státních organizací.
K bodu 14 - § 24b, § 24c a § 24d
Národní výbory oprávněně kritizují, že jsou nadměrně administrativně zatěžovány vydáváním různých potvrzení a vyhotovováním zpráv pro potřeby občanů, orgánů i organizací, aniž by tyto požadavky měly oporu v obecně závazných právních předpisech. Průzkum administrativní pracnosti v činnosti vybraných národních výborů tuto skutečnost potvrdil. V zájmu snížení administrativy v činnosti národních výborů, jakož i urychlení a zjednodušení vyřizování záležitostí občanů u různých orgánů a organizací, se v zákoně výslovně stanoví, že národní výbory vydávají potvrzení a vyhotovují zprávy pro potřeby občanů, státních orgánů a organizací, jen stanoví-li tak obecně závazný právní předpis. Ustanovením zůstává nedotčena povinnost součinnosti národních výborů se státními orgány, jak vyplývá např. z ustanovení občanského soudního řádu (§ 4 a § 128), trestního řádu (§ 8) a zákona o státním notářství a řízení před státním notářstvím (§ 3).
V důsledku živelných pohrom či jiných mimořádných událostí v územním obvodu není mnohdy národní výbor schopen vlastními prostředky zajistit řádný chod hospodářského a veřejného života. V těchto případech se mu přiznává právo uložit úkoly organizacím v jeho územním obvodu k odstraňování následků těchto událostí. Toto oprávnění se použije pouze v případě, že zvláštní zákony neobsahují úpravu jinou (např. zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně). Vzhledem k tomu, že se bude jednat o zcela mimořádné a společensky závažné situace, je nutné, aby organizace tuto svoji povinnost bezodkladně ve stanovené lhůtě splnily, a proto se zavádí sankce za její nesplnění. Při ukládání pokuty musí však národní výbory respektovat reálné možnosti organizace a hodnotit, zda plnění uložené povinnosti nevyvolává závažnou poruchu v jejich provozu. Využívání tohoto oprávnění přispěje zároveň ke zvýšení společenské úlohy národních výborů a posílení jejich autority. Uložení povinnosti poskytnout tuto pomoc není rozhodnutím.ve správním řízení. Při ukládání pokut za nesplnění uložené povinnosti se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení. Při eventuální náhradě škody se postupuje podle hospodářského zákoníku.
Navrhovaná úprava řeší otázku ochrany vzhledu a čistoty obcí, jako jeden z problémů péče o životní prostředí. Praxe ukazuje, že národní výbory pociťují nedostatek právních nástrojů vůči organizacím, které neudržují čistotu a pořádek, a tím porušují vzhled obce nebo znečišťují veřejná prostranství či jinak omezují jejich užívání. Zvláštní zákony buď tyto otázky neřeší, nebo tak činí jen z určitých aspektů. Celou problematiku nevyčerpává ani současná úprava péče o všeobecnou a komunální hygienu ani různé úpravy institutu ochranného pásma. Tuto otázku není možné řešit ani v rámci nařízení vlády ČSR č. 1/1972 Sb., o inspekcích veřejného pořádku ve znění nařízení vlády ČSR č. 153/1982 Sb. z těch důvodů, že sankční povinnost může být založena jen zákonem a inspekce veřejného pořádku nejsou zřízené všemi národními výbory základního stupně. Bude-li v zákoně o národních výborech zakotveno ustanovení o sankčním postihu organizací za znečišťování veřejného prostranství a neudržování pořádku, který má za následek narušení vzhledu obce nebo města, národní výbory, které zřídily nebo zřídí inspekce veřejného pořádku, je budou využívat i k vyhledávací, kontrolní a dohlížecí činnosti na tomto úseku.
Oprávnění ukládat pokuty podle navrhované úpravy se bude realizovat pouze v těch případech, kdy nebude možné uložit organizaci sankci podle jiných zákonů. Při ukládání pokut se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení.
K bodu 15 - § 25
V podmínkách zvyšování samostatnosti národních výborů při zabezpečování komplexního ekonomického a sociálního rozvoje svých územních obvodů a uspokojování potřeb občanů se nově umožňuje i místním národním výborům zřizovat drobné provozovny, popřípadě zakládat státní podnik k zabezpečování základních služeb občanům. V navrhovaném ustanovení se v souladu se zákonem o státním podniku a zákonem o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví promítají nové působnosti místních národních výborů při zakládání státních podniků jinými zakladateli, zakládání družstevních podniků a při vzniku bytových, spotřebních, výrobních, popřípadě jiných družstev, jakož i při dalších organizačních opatřeních týkajících se těchto organizací. Příslušnost národního výboru se bude řídit sídlem těchto organizací. Místní národní výbor dále získává některá další oprávnění koordinační povahy, jež dosud příslušela jen místním národním výborům ve střediskových obcích.
Rozšířením oprávnění národních výborů základního stupně je sledováno zejména řádné a plynulé zabezpečování občanů základními druhy potravin a jiného zboží a služeb. Při výkonu těchto pravomocí národní výbory přihlížejí k podmínkám činnosti a oprávněným zájmům organizací.
Působnost místních národních výborů je rozšířena o výkon státní správy na úseku ochrany životního prostředí a na zabezpečení provozu místních veřejných skládek v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Posiluje se tím jejich postavení při ochraně životního prostředí a ochraně národního majetku.
K bodu 16 - § 25a
Místní národní výbor ve střediskové obci vykonává působnost, která podle tohoto zákona a podle zvláštních zákonů přísluší místnímu národnímu výboru a další působnost stanovenou zákonem.
V zájmu účinného zabezpečování komplexního ekonomického a sociálního rozvoje zabezpečují místní národní výbory ve střediskových obcích prostřednictvím svých organizací základní služby občanům, popřípadě správu a údržbu domovního majetku. K plnění svých úkolů mohou zakládat státní podniky.
Dosavadní oprávnění vyjadřovat se k návrhům na ustanovení a odvolání vedoucích provozoven a zařízení se vypouští, protože místní národní výbor ve střediskové obci má zároveň oprávnění navrhovat kádrová opatření při závažných nebo opakovaných nedostatcích v činnosti provozoven a zařízení, což se ukázalo jako dostačující. Uvedené oprávnění se zároveň nově formuluje obdobně jako v zákoně č. 103/1971 Sb., o lidové kontrole. Ustanovením se zároveň sjednocuje přístup národních výborů k organizacím založeným, řízeným nebo spravovaným jinými národními výry a organizacím založeným, řízeným nebo spravovaným ústředními orgány státní správy, k družstevním a ostatním organizacím.
K bodu 17 - § 26
Městský národní výbor vykonává působnost, která přísluší místním národním výborům ve střediskových obcích a další působnost stanovenou zvláštními zákony.
Zakotvení dalších působností městského národního výboru podle tohoto zákona vyjadřuje požadavek posilování dynamického rozvoje městských aglomerací. Vzhledem k hospodářské samostatnosti státních podniků nebude již přicházet v úvahu předkládání návrhů krajských národních výborů na zrušení zastaralých a neefektivních provozoven a neperspektivních výrob a tedy ani oprávnění městských národních výborů se k těmto návrhům vyjadřovat.
Rovněž zde dochází ke sjednocení přístupu městského národního výboru k organizacím založeným, řízeným nebo spravovaným jiným národním výborem a organizacím založeným, řízeným nebo spravovaným ústředními orgány státní správy, k družstevním a ostatním organizacím.
K bodu 18 - § 27
Znění ustanovení se dává do souladu s novou strukturou a výstavbou hospodářství národních výborů.
Novou právní úpravou se také posiluje postavení a pravomoc okresního národního výboru při koordinaci ekonomického a sociálního rozvoje okresu. U okresního národního výboru se soustřeďuje rozhodování při vzniku jednotných zemědělských družstev; zároveň má oprávnění udělovat souhlas k provozování jiné hospodářské činnosti jednotným zemědělským družstvem v případech stanovených zákonem, vyjadřuje se k rozvoji jednotného zemědělského družstva a společného podniku a k zásadním změnám předmětu jejich hospodářské a sociální činnosti. Ustanovení vychází z navrhovaného znění zákona o zemědělském družstevnictví, který předpokládá k uvedeným činnostem souhlas příslušného státního orgánu. Podle platné právní úpravy má tyto pravomoce dosud okresní národní výbor.
Je-li okresní národní výbor zakladatelem státního podniku, má vůči místním a městským národním výborům, v jejichž územním obvodu je sídlo podniku, povinnost s nimi projednat jeho založení, popřípadě další organizační či jiné změny.
K bodu 19 - § 28
Ustanovení o struktuře a výstavbě hospodářství krajského národního výboru se dává do souladu s organizační přestavbou podnikohospodářské sféry.
Pokud jde o povinnost krajského národního výboru jako zakladatele státního podniku, viz poznámka k bodu 18 - § 27. Vypouští se ustanovení o podávání návrhů na zrušení zastaralých a neefektivních provozoven a neperspektivních výrob - viz poznámka k bodu 17 - § 26.
K bodu 20 - nadpis oddílu 3
Nadpis oddílu se dává do souladu s dikcí novely hospodářského zákoníku.
K bodu 21 - § 30
Navrhovaná změna zajišťuje, aby v souladu s přijatými závěry ve Směrnici pro přestavbu hospodářského mechanismu nebyl na nižších stupních řízení rozšiřován okruh závazných úkolů a limitů státního plánu.
K bodům 22-23 - § 31 a § 32
Státní podniky, které národní výbory založily, jsou přímým subjektem vztahů k rozpočtům národních výborů a výsledky svého hospodaření se budou podílet na tvorbě příjmů národních výborů.
K bodům 24-25 - § 35 a § 36
Text ustanovení se dává do souladu s novou úpravou hospodaření s národním majetkem podle novely hospodářského zákoníku.
K bodu 26 - § 38
Navrhovanou právní úpravou se rozšiřuje samostatná působnost národních výborů i na oblast výkonu jejich zakladatelské funkce. Dále se ustanovení dává do souladu s novelou hospodářského zákoníku.
K bodu 27 - § 39
Ustanovení o vyhrazené působnosti plenárního zasedání je upraveno vzhledem ke změnám ve struktuře hospodářství národních výborů a souvisícím změnám ve vztazích demokratického centralismu. S ohledem na formulaci odst. 3 byly vypuštěny body pojednávající o otázkách, které plenární zasedání projednává a které výčet zatěžovaly a činily jej neúměrně rozsáhlým. Plenární zasedání může projednat jakékoliv otázky, patřící do působnosti národního výboru a je možno ponechat na orgánu samotném, aby podle podmínek zvážil, které z nich zařadí na pořad zasedání.
Okruh otázek, jejichž rozhodování je vypraženo plenárnímu zasedání, se rozšiřuje o rozhodování o vytvoření jednoho národního výboru pro několik obcí, vzhledem k závažnosti takového opatření.
K ustanovení vedoucích odborů národního výboru a hygienika a k jejich odvolání z funkce se již napříště nebude vyjadřovat národní výbor vyššího stupně (u KNV příslušný ústřední orgán státní správy). Toto ustanovení nepovažují národní výbory a resorty za praktické a je také poukazováno na to, že je tím omezována pravomoc plenárního zasedání národního výboru. Pro postup při ustanovování do funkce náčelníka správy Sboru požární ochrany národního výboru zůstávají nedotčena ustanovení zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.
K bodu 28 - § 40
Vytváření předpokladů pro další rozvíjení socialistické demokracie, zejména zvyšováním účasti občanů na správě a řízení územních obvodů, vyžaduje rozvíjet v úzké součinnosti se společenskými organizacemi zásadu veřejnosti v činnosti národních výborů. Zákon vymezuje okruh nejdůležitějších otázek, které jsou povinny národní výbory základního stupně ještě před svým rozhodnutím dát k veřejnému projednání občanům. Touto právní úpravou se posiluje charakter národních výborů jako orgánu socialistické samosprávy. Spolupráce s organizacemi sdruženými v Národní frontě se prohloubí tím, že národní výbor bude mít možnost předkládat jim k vyjádření některé základní otázky života obce či města.
K bodu 29 - § 42
Na základě připomínek z praxe se stanoví minimální počet řádných plenárních zasedání v roce stejně pro všechny stupně a druhy národních výborů. Diferenciace v platném zákoně se jeví jako nadbytečná; počet plenárních zasedání v roce je závislý též na stavu plnění úkolů v činnosti konkrétního národního výboru. Snížení hranice minimálního počtu plenárních zasedání u národních výborů základního stupně vytváří předpoklady i pro kvalitnější přípravu a posílení jejich pracovního charakteru.
K bodu 30 - § 45
Nové ustanovení o užívání závěsného odznaku se státním znakem odstraňuje nejasnosti, které v praxi vznikaly; současně není třeba nadále tyto otázky řešit interním předpisem.
K bodu 31 - § 46
Ustanovení se uvádí do souladu se změnami v hospodářskopodnikové sféře a se souvisícími změnami ve vztazích demokratického centralismu. V textu byla ponechána koordinační oprávnění rady ve vnějších vztazích s výjimkou navrhování rušení neefektivních a zastaralých provozoven a neperspektivních výrob.
Nově se radě národního výboru svěřuje oprávnění ukládat organizacím povinnost poskytnout osobní a věcnou pomoc (§ 24c), a to vzhledem k závažnosti tohoto opatření. Z praktických důvodů se dále radě svěřuje schvalování jejího jednacího řádu, pracovního řádu národního výboru a hodnocení výsledků socialistické soutěže. S ohledem na upravenou vyhrazenou působnost plenárního zasedání, se radě národního výboru přiznává oprávnění udělovat veřejná uznání.
K bodu 32 - § 52a
V praxi působí stanovení vedoucího organizace při plnění úkolů podle zvláštních předpisů potíže. Jde o oblast bezpečnosti práce, o vztahy hospodářskoprávní apod. Návrh vychází z toho, že vedoucím organizace ve smyslu zvláštních předpisů nemusí být ve všech případech tajemník národního výboru. Ustanovení předpokládá, že především zvláštní předpisy podle jednotlivých oblastí stanoví, kdo plní úkoly vedoucího organizace; v ostatních případech bude určen v organizačním řádu národního výboru.
K bodu 33 - §54
Posilování samosprávného charakteru národních výborů vyžaduje, aby se dále rozšiřoval podíl komisí na přípravě všech závažných opatření národního výboru. Proto se navrhovanou právní úpravou výslovně zakotvuje oprávnění komise vyjadřovat se k návrhům připravovaným pro plenární zasedání.
Kontrolní funkce komisí vůči odborům a organizacím se rozšiřuje i o kontrolu činnosti státních podniků založených národním výborem, neboť tyto se podstatnou měrou budou podílet na zabezpečení komplexního ekonomického a sociálního rozvoje územních obvodů národních výborů.
Posílení postavení komisí sleduje i nově přiznané oprávnění komisí ukládat vedoucím orgánů a řízených nebo spravovaných organizaci závazná opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Vzhledem k postavení státních podniků nemohou komise ukládat jejich ředitelům závazná opatření, ale mohou je upozorňovat na zjištěné nedostatky.
Další posílení postavení komisí je sledováno i rozšířením jejich kontrolní působnosti ve vztahu k organizacím, které národní výbor nezaložil, neřídí nebo nespravuje, pokud jde o oblast vnitřního obchodu, poskytování služeb pro obyvatelstvo, bytovou výstavbu a údržbu bytového majetku, tvorbu a ochranu životního prostředí, závodní stravování a rozvoj kultury, tělesné výchovy, sportu a rekreace. Odstranění zjištěných nedostatků budou komise uplatňovat podle § 6 odst. 3 věty druhé a třetí zákona.
K bodu 34 - § 59
Navrhovanou právní úpravou se okruh funkcí neslučitelných s členstvím ve výboru lidové kontroly rozšiřuje i na ředitele státních podniků založených národním výborem.
K bodu 35 - § 61
Nová právní úprava posiluje samostatnost národních výborů při řešení zásadních otázek racionalizace své činnosti. Národním výborům se umožňuje vytvořit si optimální strukturu odborů vzhledem ke konkrétním podmínkám a k rozsahu řešené problematiky na jednotlivých úsecích své působnosti. Napříště nebude tedy národním výborům stanovena jednotná struktura odborů či útvarů. V této souvislosti bude zrušeno nařízení vlády č. 151/1982 Sb., o zřizování odborů a jiných útvarů národních výborů, ve znění zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Předpokládá se, že vláda usnesením národním výborům doporučí vzorovou strukturu jejich odborů.
Zřizování jiných útvarů místo odborů přinášelo v praxi problémy, zejména v otázce určování, zda a kdy tyto orgány vykonávají státní správu.
Navrhovanou úpravou se proto upouští od termínu "jiný útvar zřízený místo odborů".
K bodu 36 - § 63a
Navrhovaná úprava je promítnutím zákona ČNR č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, který nově upravil působnost ministerstva vnitra i jeho název.
K bodu 37 - § 64
Navrhovanou právní úpravou se zvýrazňuje postavení občanských výborů. Jejím cílem je další rozvoj socialistické demokracie, zejména rozšíření přímé účasti občanů na práci národních výborů a operativní řešení jejich potřeb a zájmů. Podstatné rozšíření působnosti občanských výborů sleduje dále i zvýšení účinnosti práce občanských výborů.
Zvýšení úlohy občanských výborů v organizování účasti občanů při řešení veřejných záležitostí, zejména na úseku ochrany bytového majetku, upevňování pořádku a socialistického soužití sleduje i jejich nový úkol usměrňovat činnost domovních komisí a domovních důvěrníků. Občanské výbory se budou též vyjadřovat k návrhům usnesení národního výboru, které se týkají řešení potřeb a zájmů občanů. S tím souvisí i jejich oprávnění obracet se se svými podněty a dotazy na všechny orgány národního výboru.
Posílení zainteresovanosti občanských výborů na rozvoji svých územních obvodů a vytvoření ekonomických předpokladů k operativnímu zabezpečování jeho některých úseků sleduje i oprávnění občanských výborů hospodařit s finančními prostředky. Půjde o prostředky, které občanské výbory pro národní výbory samy získají svou činností, popřípadě o prostředky svěřené jim národním výborem. Hospodaření s nimi musí být v souladu s příslušnými finančními předpisy.
Posílení úlohy občanských výborů v oblasti iniciativní, organizátorské a kontrolní činnosti při uplatňování a zabezpečování potřeb občanů v území, ve kterém působí, sleduje i oprávnění občanských výborů předkládat všem organizacím založeným, řízeným nebo spravovaným národním výborem a národními výbory vyšších stupňů, požadavky na řešení jejich potřeb a zájmů v oblasti služeb, oprav domovního majetku, odvozu odpadu, údržby veřejných prostranství a veřejné zeleně. Zároveň se zakládá povinnost těchto organizací sdělit občanskému výboru ve stanovené lhůtě, jak budou požadavky řešeny. Úzkou spolupráci občanských výborů a organizací založených, řízených nebo spravovaných národním výborem a národními výbory vyšších stupňů zabezpečuje také povinnost zástupců těchto organizací zúčastnit se na vyzvání poslance veřejného shromáždění (schůze) občanů a schůze občanského výboru.
Při své činnosti občanské výbory úzce spolupracují s poslanci národních výborů. Tato spolupráce se navrhovanou právní úpravou rozšiřuje i na organizování veřejných shromáždění (schůzí) občanů.
V případech, kdy pro to budou vytvořeny podmínky, může národní výbor pověřovat občanské výbory i dalšími úkoly - srov. též čl. II tohoto zákona.
K bodu 38 - § 67
Navrhovaná právní úprava umožňuje národním výborům samostatně rozhodovat o systemizaci svého aparátu a regulovat počet pracovníků aparátu pouze na základě mzdového fondu a podle rozsahu a náročnosti svých úkolů. Úprava sleduje snížení celkového počtu pracovníků národních výborů a zvyšování jejich odborné úrovně.
K bodu 39 - § 67a
Navrhovaná úprava je vyvolána zákonem ČNR č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky.
K čl. II
Navrhovaná právní úprava umožní vládě ČSR v průběhu přestavby hospodářského mechanismu a realizace dalších závěrů XVII. sjezdu KSČ ověřovat v praxi nové prvky vedoucí k posílení postavení národních výborů a k rozvoji socialistické demokracie v jejich činnosti.
K čl. III
Ustanovení zákona o hlavním městě Praze se dává do souladu s tímto zákonem, který stanoví, že vytváření odborů bude nadále v pravomoci jednotlivých národních výborů. Zároveň se umožňuje, aby Národní výbor hlavního města Prahy nebo obvodní národní výbor v dohodě s příslušným místním národním výborem přenesl některé své úkoly do působnosti tohoto místního národního výboru. Navrhovaná právní úprava tak umožní rozšiřovat pravomoc místních národních výborů na území hlavního města Prahy, zejména s ohledem na jejich úkoly při správě velkých sídlištních celků.
K čl. IV
V návaznosti na změnu ustanovení § 61 a § 45, se ruší nařízení vlády ČSR o zřizování odborů a jiných útvarů národních výborů a vyhláška ministerstva vnitra č. 161/1951 Ú. l., o odznaku pro předsedy národních výborů.
K čl. V
Vzhledem k tomu, že od vyhlášení úplného znění zákona o národních výborech v roce 1983 dochází k podstatné změně tohoto zákona, je pro potřeby praxe účelné znovu vyhlásit úplné znění zákona o národních výborech.
K čl. VI
Vzhledem k tomu, že zákon o státním podniku, zákon o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví a zákon o zemědělském družstevnictví nabudou účinnosti dnem 1. července 1988, je potřebné, aby tento zákon nabyl účinnosti též od 1. července 1988.
V Praze dne 27. dubna 1988
Ladislav Adamec v. r.
předseda vlády
České socialistické republiky
Václav Jireček v. r.
ministr vnitra a životního prostředí
České socialistické republiky