Odůvodnění:
Přejímá se současná právní úprava. Do okruhu občanů společensky nepřizpůsobených se zahrnují zejména občané propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, výjimečně i občané odsouzení k podmíněnému trestu odnětí svobody, osoby propuštěné z protialkoholního a jiného obdobného léčení a osoby žijící způsobem nedůstojným pro občana socialistické společnosti.
Okresní národní výbory poskytují těmto občanům zejména pomoc při pracovním umístění a při ubytování a podle jejich sociálních poměrů jim poskytují též půjčky, peněžité a věcné dávky sociální péče. Místní národní výbory při této péči spolupracují s okresními národními výbory.
Ke koordinaci péče o občany společensky nepřizpůsobené mohou okresní národní výbory a krajské národní výbory podle § 65 zákona o národních výborech zřídit jako poradní orgány pracovní komise.
Zásada č. 13 - Zařízení sociální péče
Pro poskytování služeb sociální péče se zřizují tato účelová zařízení:
a) ústavy sociální péče, které zřizují a spravují okresní národní výbory a krajské národní výbory. Národní výbor hlavního města Prahy zřizuje a spravuje ústavy sociální péče pro potřebu hlavního města Prahy. Místní národní výbory mohou zřizovat a spravovat ústavy sociální péče místního významu;
b) manželské a předmanželské poradny, které zřizují a spravují okresní národní výbory a krajské národní výbory;
c) domovy pro matky s dětmi, které zřizují a spravují zpravidla krajské národní výbory. Pokud je to potřebné vzhledem k situaci v jejich územním obvodu, mohou je zřizovat a spravovat i okresní národní výbory, městské národní výbory první kategorie a městské národní výbory druhé kategorie;
d) zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče, která zřizují a spravují okresní národní výbory; mohou je zřizovat a spravovat i městské národní výbory první kategorie a městské národní výbory druhé kategorie;
e) stanice pečovatelské služby pro děti; stanice zřizují a spravují okresní národní výbory; mohou je zřizovat a spravovat i městské národní výbory první kategorie;
f) výcviková střediska a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností, která zřizují a spravují zpravidla okresní národní výbory. Specializovaná výcviková zařízení určená převážně pro potřebu celého kraje nebo několika krajů zřizují a spravují krajské národní výbory. Je-li to účelné vzhledem k počtu občanů se změněnou pracovní schopností, které je třeba umístit ve výcvikových střediscích a zařízeních, mohou tato zařízení zřizovat a spravovat též městské národní výbory první kategorie a městské národní výbory druhé kategorie;
g) zařízení pro občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, která zřizují a spravují okresní národní výbory; mohou je zřizovat a spravovat i městské národní výbory první kategorie a městské národní výbory druhé kategorie;
h) zařízení pro občany společensky nepřizpůsobené, která zřizují a spravují okresní národní výbory; mohou je zřizovat a spravovat i městské národní výbory první kategorie a městské národní výbory druhé kategorie;
ch) kluby důchodců, které zřizují a spravují místní národní výbory;
i) samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro důchodce, které zřizují a spravují místní národní výbory;
j) zařízení pečovatelské služby, zejména střediska osobní hygieny, zařízení pro denní pobyt starých občanů a prádelny pečovatelské služby, která zřizují a spravují místní národní výbory.
Krajský národní výbor může svěřit okresnímu národnímu výboru, má-li pro to vytvořeny podmínky, ekonomické, technické a organizační provádění služeb sociální péče v zařízeních uvedených pod písm. a), c) a f), která zřídil a spravuje.
Na základě dohody s místním (městským) národním výborem může ekonomické, technické a organizační provádění služeb sociální péče v zařízeních uvedených pod písm. a ), c ) až j ) převzít okresní národní výbor.
O přijetí do účelového zařízení sociální péče, propuštění z něho, o přemístění do jiného zařízení a o úhradě za poskytované služby rozhoduje vždy národní výbor, který zařízení spravuje. Postup při přijímání dětí do zvláštního zařízení pro výkon pěstounské péče upraví prováděcí předpis.
Místní národní výbor může zřizovat střediska sociální péče z účelových zařízení uvedených pod písm. a), ch) až j) pro staré a těžce zdravotně postižené občany.
Okresní národní výbor může zřizovat pro komplexní zabezpečení ekonomického, technického a organizačního provádění služeb sociální péče okresní ústav sociálních služeb.
Krajský národní výbor zřizuje pro metodickoodborné řízení některých služeb sociální péče krajské metodické středisko sociální péče.
Ministerstvo v případě potřeby zřizuje a spravuje zařízení sociální péče se zvláštním zaměřením.
Pro poskytování ústavní sociální péče národní výbory zřizují ústavy sociální péče:
a) ústavy pro tělesně postiženou mládež,
b ) ústavy pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním postižením,
c) ústavy pro tělesně postiženou mládež s více vadami,
d) ústavy pro mentálně postiženou mládež,
e) ústavy pro tělesně postižené dospělé občany,
f) ústavy pro tělesně postižené dospělé občany s přidruženým mentálním postižením,
g) ústavy pro tělesně postižené dospělé občany s více vadami,
h) ústavy pro smyslově postižené dospělé občany,
ch) ústavy pro mentálně postižené dospělé občany,
i) domovy důchodců,
j) domovy-penzióny pro důchodce.
V ústavech pro mentálně postiženou mládež může krajský národní výbor zřídit samostatné diagnostické oddělení, případně vyčlenit ústav pro mentálně postiženou mládež jen pro diagnostické účely.
V ústavech sociální péče uvedených pod písm. a) až i) mohou být zřízena samostatná oddělení pro denní a týdenní pobyt. Ústavy sociální péče uvedené pod písm. a) až ch) mohou národní výbory zřídit i jako samostatné ústavy pro denní a týdenní pobyt.
Odůvodnění:
Navrhované znění zásady obsahuje výčet účelových zařízení sociální péče, která jednotlivé stupně a druhy národních výborů zřizují v rámci dalšího rozvoje sociální péče a její racionalizace. Jde o zařízení, která se v praxi osvědčila, a proto se počítá s jejich další existencí a rozšiřováním péče v nich poskytované. Novým druhem zařízení sociální péče jsou stanice pečovatelské služby pro děti.
Nově se zakládá působnost místních národních výborů soustřeďovat některé druhy zařízení sociální péče za účelem kvalitnějšího poskytování služeb starým a těžce zdravotně postiženým občanům.
Do výčtu druhů ústavů sociální péče se nově zařazuje ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež s více vadami, jehož zřízení uložilo usnesení vlády ČSR č. 201/1986 ke zprávám o stavu koordinované péče o děti a mládež s tělesnými, duševními a smyslovými vadami. K zajištění návaznosti je v návrhu zásady obsažen stejný druh ústavu sociální péče i pro dospělé občany.
V zásadě se upravuje v souladu s dosud platnou právní úpravou působnost národních výborů k rozhodování o přijetí občanů do zařízení sociální péče, přemístění do jiného zařízení a o úhradě za poskytované služby.
Zásada č. 14 - Ukládání pokut
Pokuty podle zákona o sociálním zabezpečení ukládá okresní národní výbor. Výnos z pokut je příjmem rozpočtu okresního národního výboru, který pokutu uložil.
Odůvodnění:
Zásada nově umožňuje v návaznosti na návrh zásad zákona o sociálním zabezpečení okresním národním výborům ukládat pokuty organizacím, které porušily povinnosti vyplývající ze zákona o sociálním zabezpečení a prováděcích předpisů k němu. Organizace plní v sociálním zabezpečení důležité úkoly, zejména pokud jde o povinnosti v péči o občany se změněnou pracovní schopností a o povinnosti vést stanovenou evidenci, záznamy a podávat hlášení. Na plnění těchto úkolů závisí ve značné míře důchodové nároky pracujících. Orgány sociálního zabezpečení dosud měly pouze právo kontroly plnění uvedených povinností organizacemi, nebyly však za porušení těchto povinností oprávněny ukládat sankce, a tak neměly možnost přinutit organizace ke sjednání nápravy. S ohledem na to, že prověrky prováděné orgány sociálního zabezpečení ukázaly četnost takových nedostatků, jeví se zavedení institutu ukládání pokut jako účelné.
Zásada č. 15 - Ustanovení o řízení
Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na řízení
a) o dávkách ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte umělců a novinářů, občanů poskytujících služby na základě povolení národního výboru, jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, spolupracujících členů jejich rodin a nepracujících důchodců s výjimkou rozhodování o snížení nebo odnětí těchto dávek,
b) poskytování lázeňské péče podle předpisů o sociálním zabezpečení,
c) o některých jednorázových peněžitých a věcných dávkách sociální péče, příspěvku na společné stravování, jakož i vymezených úkonech pečovatelské služby, které stanoví prováděcí předpis, pokud řízení o těchto dávkách a službách bylo zahájeno z podnětu orgánů sociálního zabezpečení nebo jestliže řízení zahájené na návrh skončí přiznáním dávky nebo služby v požadovaném nebo v právním předpise vymezeném rozsahu.
V řízení se však použijí ustanovení správního řádu o základních pravidlech řízení, o lhůtách a o opatřeních proti nečinnosti s výjimkou rozhodování o poskytování lázeňské péče, pro něž lhůty pro rozhodování stanoví ministerstvo obecně závazným právním předpisem.
Zjistí-li orgán sociálního zabezpečení v řízení, které bylo zahájeno na návrh, že dávku nemůže přiznat vůbec nebo v požadovaném rozsahu, nebo že by přiznáním dávky mohly vzniknout právní povinnosti občanu, kterému má být dávka přiznána, nebo jinému občanu, postupuje se podle obecných předpisů o správním řízení.
Odvolání proti opatření, které národní výbor předběžně učiní ve prospěch nezletilého dítěte v případě naléhavé potřeby, nemá odkladný účinek.
Odchylně od obecných předpisů o správním řízení se upravuje místní příslušnost ve věcech sociálního zabezpečení, které stanoví zákon.
Pro udělení předchozího souhlasu organizace s rozvázáním pracovního poměru výpovědí s občanem se změněnou pracovní schopností se místní příslušnost řídí místem výkonu práce účastníka řízení.
Jestliže řešení otázek výchovy a výživy nezletilého dítěte nesnese odkladu, je místně příslušný národní výbor, v jehož obvodu se dítě zdržuje.
Žádost o pohřebné po umělcích a novinářích, jednotlivě hospodařících rolnících a občanech poskytujících služby na základě povolení národního výboru se podává okresnímu národnímu výboru, u něhož byl zemřelý přihlášen k sociálnímu zabezpečení. Žádost o pohřebné po nepracujícím důchodci se podává místnímu národnímu výboru ve střediskové obci, městskému nebo okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu měl zemřelý trvalý pobyt.
Odůvodnění:
Pro řízení upravené v tomto zákoně platí v zásadě obecné předpisy o správním řízení. Vzhledem ke specifičnosti problematiky je však nezbytné stanovit pro správní řízení některé odchylky. V podstatě se zachovává platný právní stav s některými upřesněními.
Oproti dosavadnímu stavu se jeví potřebným uplatnit správní řízení v celém rozsahu při rozhodování o příspěvku na dietní stravování s cílem sjednotit působnost okresních národních výborů, pokud jde o rozhodování o opakujících se peněžitých dávkách sociální péče. Příspěvek na dietní stravování je opakující se peněžitou dávkou sociální péče vyplácenou často řadu let, u níž dochází z nejrůznějších důvodů ke změnám. Je proto namístě aplikovat při rozhodování o této dávce obecné předpisy o správním řízení v celém rozsahu.
Navrhuje se zjednodušit rozhodování o poskytnutí pečovatelské služby se záměrem snížit administrativní náročnost v činnosti národních výborů s ohledem na četnost těchto rozhodnutí i složitost jejich evidence.
V zájmu okamžitého zabezpečení řádné výchovy nezletilého dítěte vylučuje se odkladný účinek odvolání proti předběžnému opatření okresního národního výboru učiněného ve prospěch tohoto dítěte.
Místní příslušnost národních výborů se v souladu se správním řádem řídí obecně trvalým pobytem účastníka řízení a jde-li o organizaci, jejím sídlem. Výjimky z místní příslušnosti je třeba stanovit proto, že je účelnější, aby ve věci jednal ten národní výbor, který má lepší podmínky pro to, aby řízení bylo relativně jednoduché a rychlé.
Zásada č. 16 - Přechodná a závěrečná ustanovení
Působnost národních výborů při rozhodování o přerušení zaměstnání (pojištění) z vážných důvodů a o skončení zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie z jiných vážných důvodů než zdravotních pro účely zápočtu doby zaměstnání pro zachování důchodových nároků bodle předpisů platných před 1. 10. 1988 se řídí právními předpisy platnými před účinnosti navrhovaného zákona.
Působnost místních národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení, jestliže podle předpisů dříve platných okresní návodní výbor přenesl působnost na místní národní výbor, se nemění.
Ministerstvo stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Českou odborovou radou
a) podrobnosti o složení a jednání správních komisí národních výborů,
b) podrobnosti o úkolech národních výborů v péči o rodinu a děti,
c) podrobnosti o vedení evidence dětí a mladistvých postižených na zdraví a dětí obtížně vychovatelných,
d) podrobnosti o poskytování dávek a služeb sociální péče a výši dávek sociální péče s výjimkou zaopatřovacího příspěvku a příspěvku na úhradu za užívání bytu vojáka,
e) podmínky pro zřizování a činnost zařízení sociální péče, pro přijímání občanů do účelových zařízení sociální péče a upraví výši úhrady za poskytované služby, s výjimkou úhrady za péči poskytovanou v ústavech sociální péče,
f) podmínky pro poskytování odměny dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby a její výši.
Zrušuje se zákon České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 10/1982 Sb., zákona České národní rady č. 49/1982 Sb., zákona České národní rady č. 138/ 1982 Sb. a zákona České národní rady č. 119/1983 Sb.
Odůvodnění:
Předpisy o sociálním zabezpečení umožňují vypočítávat důchod i podle předpisů platných před 1. 10. 1988, a proto je nutné upravit působnost okresních národních výborů a posudkových komisí sociálního zabezpečení okresních národních výborů rozhodovat o přerušení zaměstnání z vážných důvodů nebo o skončení zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie z jiných vážných důvodů než zdravotních.
V zásadě se dále stanoví, že působnost místních národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení, jestliže podle předpisů dříve platných na ně přenesl okresní národní výbor působnost, se nemění. Do účinnosti správního řádu mohl podle § 9 a 10 vyhlášky č. 108/1964 Sb., přenést okresní národní výbor rozhodování o některých věcech, svěřených jemu, na místní národní výbor. Po účinnosti správního řádu již takové přenesení nebylo možné, ale správní řád ponechal v § 84 provedená opatření v platnosti.
Zásada obsahuje zmocnění pro ministerstvo, aby v dohodě s příslušnými ústředními orgány a Českou odborovou radou určilo v prováděcích předpisech další podmínky a podrobnosti ve věcech upravených v návrhů zásad.
Zásada č. 17 - Účinnost
Předpokládá se, že zákon nabude účinnosti 1. 10. 1988.
Odůvodnění:
Zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení úzce navazuje na zákon o sociálním zabezpečení, u něhož je předpoklad nabytí účinnosti 1. 10. 1988.
Proto je navržen shodný termín nabytí účinnosti u zákona České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení.
Politický a ekonomický rozbor
k návrhu zásad zákona České národní rady o působnosti orgánů
České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
XVII. sjezd Komunistické strany Československa zdůraznil trvale důležité místo systému sociálního zabezpečení v sociální politice. Svým rozsahem a zaměřením představuje jednu z významných složek životních jistot našich občanů.
V dubnu 1987 schválilo předsednictvo ÚV KSČ, vláda ČSSR, předsednictvo ÚRO a předsednictvo ÚV SSM komplex opatření, který v souladu s reálnými možnostmi tvorby zdrojů představuje další zdokonalení soustavy sociálního zabezpečení.
K realizaci závěrů XVII. sjezdu Komunistické strany Československa a z něj vyplývajících opatření schválených nejvyššími stranickými a státními orgány byl připraven návrh západ nového zákona o sociálním zabezpečení. V návaznosti na návrh zásad zákona o sociálním zabezpečení byl zpracován návrh zásad zákona České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení.
Úprava působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení se opírá o čl. 107 odst. 1 písm. g) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, podle kterého zřizovat ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy republik patří do zákonodárné působnosti národních rad a vychází z čl. 91 Ústavy ČSSR ve znění ústavního zákona č. 57/1969 Sb., podle něhož upravovat stupně, druhy, postavení a organizaci národních výborů patří rovněž do zákonodárné působnosti národních rad.
V rámci těchto ústavních principů se upravuje působnost orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení.
Působnost orgánů České socialistické republiky se v předloženém návrhu vymezuje nejen ve vztahu k navrhovaným zásadám zákop a o sociálním zabezpečení, ale i ve vztahu k zákonu č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, a také vůči některým dalším zvláštním právním předpisům (zákon o rodině, zákon o pěstounské péči, zákon o mateřském příspěvku).
Systematika předloženého návrhu vychází ze struktury návrhu zásad zákona o sociálním zabezpečení.
A. Důchodové zabezpečení, zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a zabezpečení důchodců jinými dávkami
Působnost jednotlivých stupňů národních výborů na úseku důchodového zabezpečení nadále spočívá především v rozhodování o fakultativních dávkách důchodového zabezpečení, o zvýšení těchto dávek pro bezmocnost a o dalších otázkách rozhodných pro přiznání, odnětí, případně zastavení výplaty důchodů. Nezastupitelné místo mají národní výbory při pohotovém vyřizování důchodových nároků občanů v přípravném důchodovém řízení. Svou kontrolní činností zabezpečují správnost hodnověrnost evidenčních listů důchodového zabezpečení.
Vzhledem ke zrušení podmínky trvání zaměstnání do dosažení věkové hranice pro odchod do důchodu v návrhu zásad zákona o sociálním zabezpečení nebudou národní výbory nadále rozhodovat o přerušení zaměstnání z vážných důvodů a o skončení zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie z jiných vážných důvodů než zdravotních, což přispěje ke snížení administrativní pracnosti v činnosti národních výborů.
Národní výbory provádějí sociální zabezpečení umělců a novinářů, občanů poskytujících služby na základě povolení národního výboru a osob samostatně hospodařících a rozhodují o nárocích na dávky ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte. Národní výbory rozhodují i o dalších dávkách pro důchodce, jako je podpora při narození dítěte důchodkyni, nebo rodinné příslušnici důchodce, příspěvek na rekreaci dětí nepracujícího důchodce a pohřebné po nepracujícím důchodci.
B. Sociální péče
Účelem sociální péče je poskytnout pomoc občanům, kteří ji s ohledem na své životní podmínky a sociální poměry, zdravotní stav a věk potřebují k překonání nepříznivé životní situace zejména tehdy, jestliže nelze tuto situaci řešit za pomoci jejich rodin.
Sociální péče ve svém souhrnu obsahuje péči o občany konající službu v ozbrojených silách a členy jejich rodin, o nezletilé či nezaopatřené děti, jejich rodiče, těhotné ženy, občany se změněnou pracovní schopností, občany těžce postižené na zdraví, staré občany, občany společensky nepřizpůsobené a občany, kteří zvláštní pomoc společnosti potřebují s ohledem na svou nízkou sociální a kulturní úroveň.
Všem těmto občanům poskytují národní výbory služby a dávky sociální péče v rozsahu a za podmínek stanovených návrhem zásad zákona o sociálním zabezpečení.
a) Péče o občany konající službu v ozbrojených silách a členy jejich rodin
Péče o občany konající službu v ozbrojených silách a členy jejich rodin se stává podle návrhu zásad zákona o sociálním zabezpečení součástí sociální péče. Z tohoto důvodu se nově upravuje začlenění rozhodování o zaopatřovacím příspěvku a příspěvku za užívání bytu vojáka do části o sociální péči. Z důvodu změny začlenění těchto dávek do sociální péče se navrhuje, aby o odstraňování tvrdostí zákona o sociálním zabezpečení rozhodovaly komise péče o rodinu a děti.
b) Péče o rodinu a děti
Sociální péče o rodinu a děti má v celkovém komplexu sociální péče své zvláštní postavení a poslání. Socialistický stát pomáhá rodinám, aby mohly své úkoly při výchově dětí plnit odpovědně a vytváří pro to příznivé společenské podmínky celým systémem společenské pomoci rodinám s dětmi.
Přes všestrannou pomoc poskytovanou rodinám s nezaopatřenými dětmi jsou dosud u nás rodiny, které při péči o děti neplní své společenské funkce nebo je plnit nemohou. Společnost proto v rámci sociální péče především pomáhá takovým rodinám, které nemohou zabezpečit řádnou výchovu dětí z objektivních důvodů. Jde zejména o rodiny, které nemohou v plné míře uspokojit své hmotné potřeby pro nízký příjem v rodině (například rodiny s větším počtem dětí, mladá manželství, kde matka z důvodu péče o malé děti nemůže být zaměstnána, rodiny důchodců apod.). Zvláštní péči věnují orgány sociální péče neúplným rodinám.
V posledních letech narůstá počet dětí i rodičů nezaopatřených dětí, jimž národní výbory z důvodu nepříznivých sociálních situací poskytují dávky sociální péče. V roce 1986 takto poskytly národní výbory v ČSR na příspěvku na výživu pomoc 24 083 dětem v celkové výši 47,7 mil. Kčs. Na dávkách sociální péče rodinám nezaopatřených dětí a těhotným ženám poskytly v roce 1986 národní výbory v ČSR tuto pomoc 13 396 příjemcům a vyplatily 45,3 mil. Kčs.
Zvyšující se počty rozvrácených rodin i rodin, které způsobem svého života ohrožují příznivý vývoj dětí, poruchy v chování určité části mládeže i kriminalita mládeže kladou zvýšené nároky na ochranu dětí a mládeže soustavným rozvíjením výchovného působení na rodiče a děti i poskytováním sociálně právní ochrany v řízení týkajícím se výchovy a výživy dětí a jejich vztahu k rodičům. Jen v roce 1986 se tato činnost týkala v ČSR 242 317 dětí.
V případech, kdy rodina nemůže zabezpečit výchovu dětí nebo v případech, kdy rodiče vývoj svých dětí přímo narušují, zabezpečují národní výbory náhradní rodinnou výchovu v zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo v jiných rodinách, poskytujících záruku, že svěřené děti budou řádně vychovávat. Národní výbory tím plní významnou úlohu v prevenci nepříznivého vývoje těchto dětí.
Řešení vážných sociálních situací dětí i rodičů, v poslední době i mladých manželství a rodin, které převezmou cizí dítě do své péče, vyžaduje další rozšíření dávek sociální péče, jejichž účel a podmínky poskytování upraví prováděcí předpisy.
V souladu s dalším přibližováním služeb občanům je důvodné v rámci sociální péče o rodinu a děti posílit působnost národních výborů základního stupně. Návrh zásad zákona České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení plně respektuje uvedenou zásadu. Vedle opatření již realizovaných v souladu se závěr 6. zasedání ÚV KSČ v roce 1982 umožní předložený návrh další posílení působnosti městských národních výborů první kategorie tím, že okresní národní výbor bude oprávněn jim svěřit svou působnost v sociální péči o rodinu a děti.
Dosavadní úprava působnosti orgánů sociálního zabezpečení v péči o rodinu a děti se zásadně osvědčila. Předložený návrh upřesňuje působnost jednotlivých stupňů národních výborů v péči o rodinu a děti s cílem dalšího posílení sociálních jistot občanů.
c) Péče o občany se změněnou pracovní schopností
Na úseku péče o občany se změněnou pracovní schopností je pozornost orgánů sociálního zabezpečení soustředěna na zajištění jejich vhodného pracovního uplatnění, pracovní rehabilitace a zabezpečení ochrany jejich pracovněprávních vztahů. Zvláštní péči orgány sociálního zabezpečení věnují mladistvým občanům se změněnou pracovní schopností. Počet evidovaných občanů se změněnou pracovní schopností se pohybuje v ČSR okolo 200 tis.
Principy přestavby hospodářského mechanismu vycházejí ze změny postavení socialistického podniku. V návaznosti na připravované právní úpravy zákona o podniku a zákona o národohospodářském plánování bude vydán zákon o úkolech národních výborů v péči o pracující, v němž budou řešeny i otázky rozmístění a pracovního uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností. Do té doby bude platit úprava obsažená v zákoně o sociálním zabezpečení a v návaznosti na ni i úprava působnosti orgánů sociálního zabezpečení na úseku péče o tyto občany obsažená v předloženém návrhu. Tato úprava odpovídá platnému právnímu stavu se změnami vyplývajícími i návrhu zásad zákona o sociálním zabezpečení.
d) Péče o občany těžce postižené na zdraví a staré občany
V hlavních směrech hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1986 až 1990 a výhledu do roku 2000, které byly schváleny XVII. sjezdem Komunistické strany Československa, byla přijata opatření v péči o staré a invalidní občany. Zejména jde o rozšíření kapacit ústavní sociální péče pro uvedené skupiny občanů o 10 až 15 % a o odstranění rozdílů ve vybavenosti jednotlivých územních celků.
Současně je cílem společnosti zlepšovat životní podmínky občanů, respektovat jejich zájem o poskytování pomoci v domácím prostředí, a tím oddalovat poskytování sociální péče v ústavních zařízeních sociální péče. Zejména půjde o rozšiřování pečovatelské služby, která od roku 1975 zaznamenala dynamický rozvoj. V roce 1975 bylo v ČSR 23 674 příjemců, zatímco v roce 1986 již 58794 příjemců. Do konce roku 1990 se předpokládá zvýšit počet příjemců pečovatelské služby na 70 až 75 tis. osob. Uvedené záměry úzce souvisejí se zvyšováním počtu starých občanů v celkové populaci, zejména občanů osmdesátiletých a starších, z nichž převážná většina potřebuje některou z forem sociální péče.
Působnost národních výborů při poskytování pečovatelské služby se nemění. Nově se zakládá pro okresní národní výbory možnost převzít ekonomické, technické a organizační provádění této služby, pokud městský národní výbor první kategorie nemá pro její poskytování vytvořeny potřebné ekonomické a technické podmínky.
Důležitou racionalizační formou v oblasti pečovatelské služby jsou domy s pečovatelskou službou. Soustředění starých občanů v těchto domech umožňuje efektivnější poskytování pečovatelské služby. Zatímco v roce 1975 bylo v domech s pečovatelskou službou 1912 bytových jednotek, v roce roku 1990 přibližně 15 000 těchto bytových jedpráce a sociálních věcí ČSR je dosáhnout do konce roku 1990 přibližně 15 000 těchto bytových jednotek v České socialistické republice.
Postupně se rozšiřuje síť a struktura zařízení sociální péče pro občany těžce postižené na zdraví a staré občany.
Počítá se s novou úpravou středisek sociální péče, která vznikají jako organizační forma soustředění některých zařízení sociální péče, například kombinací ústavů sociální péče, klubů důchodců a zařízení pečovatelské služby.
Návrh zásad zákona České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení vytváří podmínky pro zachování současné právní úpravy při poskytování dávek sociální péče starým občanům a občanům těžce postiženým na zdraví. Tyto dávky pomáhají uvedeným skupinám občanů zlepšovat životní a sociální podmínky. Zatímco v roce 1975 bylo na dávkách sociální péče v ČSR vynaloženo 176 mil. 211 tis. Kčs, v roce 1986 bylo již vynaloženo 336 mil. 841 tis. Kčs. Uvedený nárůst ovlivnila intenzivnější vyhledávací činnost národních výborů a společenských organizací sdružených v Národní frontě.
e) Péče o občany společensky nepřizpůsobené a občany, kteří potřebují zvláštní pomoc
Přejímá se současná právní úprava, podle níž národní výbory poskytují občanům společensky nepřizpůsobeným a občanům, kteří potřebují zvláštní pomoc zejména peněžité a věcné dávky sociální péče a výchovnou a poradenskou péči.
Významnou součásti státní sociální politiky je posudková služba sociálního zabezpečení.
Platná právní úprava ve vymezení působnosti posudkových komisí sociálního zabezpečení jako správních komisí národních výboru se v praxi osvědčila a je v podstatě vyhovující. Navrhovaná úprava předpokládá jen částečné rozšíření působnosti posudkových komisí sociálního zabezpečení pro účely výplaty přídavků na děti, které se už v praxi od roku 1984 uplatňuje.
Obdobný návrh zásad zákona byl vypracován i v SSR s některými odchylkami převzatými z dosud platné právní úpravy. Specifika se promítají i do návrhu nové právní úpravy působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení.
V návrhu zásad zákona České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení se promítají závěry XVII. sjezdu KSČ, opatření schválená nejvyššími stranickými a státními orgány v dubnu 1987, závěry 6. plenárního zasedání ÚV KSČ z června 1982 a návrh zásad zákona o sociálním zabezpečení.
Změny obsažené v návrhu zásad zákona oproti platnému právnímu stavu nebudou mít dopad na státní rozpočet, nebudou znamenat zvýšení administrativní náročnosti a nezvýší nároky kladené na plán práce. Realizace návrhu zásad. resp. změn v nich obsažených, přispěje k plynulému výkonu státní správy a jejímu dalšímu přiblížení občanům. Organizační zabezpečení těchto změn v praxi orgánů sociálního zabezpečení je připraveno a nevyžádá si přijetí dalších opatření.
V Praze 5. ledna 1988
Ladislav Adamec v. r.
předseda vlády
České socialistické republiky
Nasťa Baumruková v. r.
ministryně práce a sociálních věcí
České socialistické republiky