Důvodová zpráva
VŠEOBECNÁ ČÁST
Zákon České národní rady o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu upravuje oblast činností, jejichž významným hospodářským a vědeckým úkolem je zkoumat geologickou stavbu státního území, vyhledávat a prozkoumávat ložiska nerostů, zdroje podzemních vod včetně přírodních vod léčivých, stolních minerálních a termálních, ověřovat inženýrskogeologické poměry základových půd, zkoumat sesuvná území a navrhovat jejich stabilizaci, připravovat výstavbu podzemních zásobníků a působit i v jiných oblastech národního hospodářství. Na výsledcích geologických prací závisí současná i budoucí těžba nerostů, v podstatné míře řešení vodohospodářských problémů, ověřování a ochrana léčivých a minerálních vod, racionální zakládání staveb, bonitní klasifikace půdy, perspektivní využití termálních vod a dalších zdrojů zemského tepla k energetickým účelům a objasňování geochemických, geodynamických a jiných geologických faktorů ovlivňujících životní prostředí a lidské zdraví. Socialistický stát věnuje proto geologickému výzkumu a průzkumu soustavnou péči.
Geologické práce provádějí specializované organizace geologického výzkumu v působnosti Českého geologického úřadu a dále instituce a organizace ostatních resortů při plnění výzkumných, průzkumných, výrobních, vědeckých, pedagogických a jiných úkolů.
Současná právní úprava geologické činnosti je založena vládním nařízením č. 11/1958 Sb., o organizaci státní geologické služby, jímž byl zřízen Ústřední geologický úřad jako ústřední orgán státní správy pro oblast geologického výzkumu a průzkumu.
Změnu přineslo federativní uspořádání státu. Místo Ústředního geologického úřadu byly zřízeny jako ústřední orgány republik Český geologický úřad (zákon ČNR č. 2/1969 Sb.) a Slovenský geologický úřad (zákon SNR č. 207/1968 Sb.), které se při své činnosti opírají především o vládní nařízení č. 11/1958 Sb., tedy o právní normu, která je dobou a vývojem překonaná.
Podmínky provádění geologických prací se od roku 1958 postupně měnily. Jestliže geologické práce zabezpečovaly nejprve především organizace státní geologické služby a tyto práce byly financovány převážně z prostředků státního rozpočtu, podílejí se na nich nyní ve značné míře i socialistické organizace jiných resortů, přičemž se financují v podstatné míře z prostředků organizaci. Současně se změnila i struktura geologických prací tím, že se výrazně zvýšil objem geologických prací výzkumných, inženýrskogeologických a hydrogeologických, které nepodléhají režimu horního zákona a nejsou dosud upraveny zákonem.
Geologické práce se řídí především obecně závaznými právními předpisy bývalého Ústředního geologického úřadu, vydanými na základě uvedeného vládního nařízení, a resortními předpisy Českého geologického úřadu. Je nutno stanovit zákonem základní podmínky a povinnosti organizací při uskutečňování geologických prací a podrobnější náležitosti upravit prováděcími předpisy.
Účelem zákona ČNR o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu je především
- upravit podmínky a způsob projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, aby se tím zajistilo důsledné uplatňování celospolečenských zájmů, a zvýšit požadavky na odborné řízení geologických prací, jejich koordinaci, kontrolu a využití dosažených výsledků,
- přizpůsobit právní úpravu geologických prací změnám, které vyplývají z federativního uspořádání státu.
Zákonná úprava geologických prací patří ve smyslu čl. 8 odst. 2 a čl. 9 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb., do působnosti České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Zákon ČNR upravuje ve vztahu ke geologickým pracím jen věci, které patří podle ústavního zákona do působnosti republik.
Zákon stanoví podmínky a náležitosti geologických prací, které je třeba dodržovat při jejich projektování, provádění a vyhodnocování. Nedotýká se přitom úpravy založené zvláštními předpisy, zejména nového zákona o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ani zákonů kompetenčních, které mají vztah ke geologickým pracím, zejména zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 54/1963 Sb., o Československé akademii věd, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 50/1967 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Zákon respektuje i úpravy chránící zvláštní zájmy. Není jím dotčen zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 124/1976 Sb.), zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
Při přípravě návrhu zákona se věnovala v součinnosti s Českým báňským úřadem zvláštní pozornost tomu, aby se zákon nepřekrýval nebo nebyl v rozporu s připravovaným novým horním zákonem. Zákon upravuje v ložiskovém průzkumu náležitosti a postupy geologických prací, které nepřísluší upravit hornímu zákonu. Jde např. o projektování a podmínky provádění geologických prací, jejich registraci, vyhodnocování a povinné odevzdávání výsledků geologických prací k trvalému uchování a dalšímu využití, které upravuje zákon jednotně pro celou oblast geologických prací.
Při zpracovávání návrhu zákona se přihlíželo i k právním úpravám v některých jiných socialistických zemích, zejména v SSSR, NDR a PLR.
Realizace zákona si nevyžádá nové nároky na státní rozpočet ani zvýšenou potřebu pracovních sil.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K § 1
Uvádějí se základní cíle sledované vydáním zákona. Zákonná úprava zahrnuje celý komplex geologických prací, a to jejich projektování, provádění a vyhodnocování, a vymezuje postavení a působnost Českého geologického úřadu.
K § 2
Vymezují se činnosti, na něž se zákon vztahuje. Jsou to veškeré práce, jimiž se uskutečňuje geologický výzkum a průzkum, vymezené v zákoně svým hospodářským nebo vědeckým účelem.
Práce uvedené v odstavci 1 písm. a) zahrnují poznávací činnost k získání informací o geologické stavbě území. Tyto poznatky jsou obvykle dokumentovány a zobrazeny ve formě geologických, geofyzikálních, geochemických, hydrogeologických a jiných map, popř. profilů. Práce zahrnují i tematický výzkum zvláštních otázek geologických poměrů území a jejich zákonitostí, zejména ke stanovení prognózních zdrojů nerostů a podzemních vod a ke zdokonalení metodiky provádění geologických prací. Práce uvedené v písmenech b) až d) zahrnují soubor geologických prací, který je nutný ke komplexnímu řešení ložiskových, hydrogeologických a inženýrskogeologických úkolů. Práce uvedené v písmeně e) navazují na § 34 a 35 nového horního zákona. Práce v písmeně f) mají vytvářet podmínky k tomu, aby byly uchovány pozitivní vlastnosti geologických faktorů životního prostředí a aby byly získávány podklady pro jejich ochranu a využití.
K plnění cílů podle odstavce 1 se používá různých metod a technických postupů, jako je geologické mapování, geofyzikální a geochemické práce, vrtné a báňské práce, odběry vzorků, jejich laboratorní analýzy a jiné.
Geologickými pracemi se plní úkoly geologického výzkumu a průzkumu. Protože se zákon vztahuje na veškeré geologické práce, není třeba uvádět v něm rozdíl mezi výzkumem a průzkumem. Bližší vysvětlení pojmů podávala dosud vyhláška č. 9/1967 Sb., o projektování a financování geologických prací. Nové vymezení obsahuje prováděcí vyhláška k § 5 zákona. Geologické práce mohou byt podle svého účelového zaměření činností výzkumnou, investiční, vodohospodářskou, geodetickou, hornickou aj. V tom případě musí být dodrženy nejen předpisy pro geologické práce, ale i další předpisy, upravující tyto činnosti.
Odstavec 2 upravuje postup, vznikne-li v praxi pochybnost, zda některá činnost je geologickou prací ve smyslu zákona.
K § 3
Geologické práce mohou provádět jen organizace, popřípadě zařízení oprávněné ze zákona (odstavec 1 písm. a) až c)), nebo organizace, které k provádění geologických prací získaly povolení (odstavec 1 písm. d) ). Do skupiny organizací uvedených v odstavci 2 písm. b ) patří především organizace družstevní. K oprávněným organizacím patří i organizace uvedené v § 24.
Jak uvádí odstavec 3, může být povolení k provádění geologických prací omezeno ve svém rozsahu např. na určitý druh prací, na určitou dobu nebo stanovením zvláštních podmínek.
Ustanovení o evidenci oprávněných organizací (odstavec 5) slouží ke kontrole dodržování ustanovení zákona a ke sledování kapacit a vybavení organizací k provádění geologických prací.
Oprávnění k provádění geologických prací platí v obou republikách. Evidence oprávněných organizací se vede v té republice, v níž má organizace sídlo.
K § 4
Ustanovení navazuje na dosavadní právní úpravu a praxi, založenou § 9 zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), a je v souladu se zákonem ČNR o hornické činnosti; výbušninách a o státní báňské správě.
K § 5
Geologické práce se projektují, provádějí a vyhodnocují racionálně v účelném členění poznávacího procesu na ucelené části - etapy. Účelnost tohoto členění znamená, že lze, pokud je to racionální, provést práce i bez členění na etapy nebo etapy spojovat. Komplexnost směřuje k tomu, aby byly využity všechny geologické poznatky získané během provádění geologických prací. Prováděcí předpis naváže na dosavadní právní úpravu a osvědčenou praxi.
K § 6
Projektování geologických prací má zabezpečit cílevědomost, odbornost a racionálnost řešení geologického úkolu při plném využití již získaných výsledků z předcházejících etap, ale i z řešení jiných geologických problematik. V tomto smyslu má odstavec 2 vztah k § 7 (registrace geologických prací).
Jako základní povinnost při zpracování projektu geologických prací se stanoví i povinnost zjistit, zda se geologické práce nedotýkají zájmů chráněných zvláštními předpisy. Přitom se sleduje nejen možnost geologické práce uskutečnit, ale i možnost výsledky geologických prací využít.
Prováděcí předpis podrobněji upraví náležitosti projektu geologických prací a postup při jejich projektování, při zjištění střetů zájmů chráněných zvláštními předpisy a při schvalování projektu a jeho změn v návaznosti na dosavadní praxi. Stanoví dále, kdy je možno zahájit provádění geologických prací výjimečně před schválením projektu. Bude to zejména v případech, kdy je nutno zahájit geologické práce bezodkladně k odstranění následků havárií a živelných pohrom nebo k odvrácení nebo zmírnění hrozící škody. I v těchto případech však musí být projekt dodatečně schválen ve lhůtě stanovené v prováděcím předpisu.
K § 7
Registrace zabezpečuje evidenci geologických prací, zamezuje duplicitě v jejich provádění a vede k plnému využití již získaných výsledků. Podle odstavce 3 není třeba registrovat geologické práce v případech, kde je duplicita málo pravděpodobná a kde provádějící organizace stav geologické prozkoumanosti dostatečně zná (geologické práce prováděné těžebními organizacemi v jejich dobývacích prostorech). Dále není třeba registrovat geologické práce, běží-li o práce menšího rozsahu, kde získané informace mají zpravidla jednoúčelový charakter.
Ustanovení odstavce 4 o povinnosti znovu registrovat geologické práce, jejichž provádění nebylo zahájeno do dvou let ode dne jejich registrace, je zdůvodněno tím, že se časovým odsunem prací mohly změnit některé podmínky jejich realizace a zpravidla nastala podstatná změna v termínu skončení prací.
Ustanovení odstavce 5 má zejména zabránit, aby se nevázaly další geologické práce registrovanými pracemi, které se neuskutečnily.
Organizací pověřenou k provádění registrace je Geofond v Praze, patřící do působnosti Českého geologického úřadu. Touto funkcí bude i nadále pověřen prováděcím předpisem.
K § 8
Ustanovení sleduje možnost spojit v zájmu komplexního geologického výzkumu a průzkumu různé cíle geologických prací a využít k tomu projektovaných prací. Příkladem takového účelného spojení prací je využití ložiskového vrtu k hydrogeologickým měřením a zkouškám, nebo prohloubení ložiskového vrtu ke zjištění, zda se v podloží zkoumaného ložiska nevyskytuje ložisko jiného nerostu. Požadavek umožnit v uvedeném směru součinnost organizací se setkával v praxi s potížemi. Zákon umožňuje, aby takové rozšíření geologických prací Český geologický úřad v dohodě s příslušným orgánem uložil. Tohoto opatření bude využíváno jen výjimečně. Bude dbáno, aby nedošlo ke zdržení projektovaných prací a nebyly narušovány plánované geologické a jiné práce, např. v hydrogeologickém průzkumu směrný vodohospodářsky plán.
Rozšíření geologických prací nebude ukládáno středním odborným školám a středním odborným učilištím vzhledem k výukovému a cvičnému charakteru jejich geologických prací.
K § 9
Provádění geologických prací je vázáno na schválený projekt geologických prací. Zjištěné geologické poměry a technické, popřípadě ekonomické podmínky provádění geologických prací vyžadují však často volit k racionálnímu řešení geologického úkolu jiný metodický nebo technický postup nebo provést větší rozsah prací, než uvažoval projekt. V tom případě má organizace provádějící geologické práce povinnost navrhnout změnu projektu a požádat o její schválení. Podrobnosti postupu stanoví obecně závazný právní předpis vydaný podle § 6 odst. 4.
Další základní povinností, kterou je třeba plnit při provádění geologických prací, je podle odstavce 5 řádné a včasné vedení, doplňování a uchovávání geologické dokumentace. Ostatní postupy, které je třeba dodržovat při provádění geologických prací, a podrobnější náležitosti a obsah geologické dokumentace upraví prováděcí předpisy (odstavec 6).
K § 10
Organizace provádějící geologické práce je povinna provedené práce vyhodnocovat. Povinnost se vztahuje i na práce, jimiž se nedosáhl výsledek sledovaný projektem geologických prací.
Vyhodnocení geologických prací musí být úzce vázáno na cíl sledovaný projektem. Požadavek komplexnosti však vyžaduje uvádět v souhrnném vyhodnocení všech geologických prací provedených podle projektu geologických prací i výsledky, které se sledovaným cílem projektu přímo nesouvisejí, ale mohou sloužit jiným potřebám geologických věd, hospodářství a techniky. Patří k ním zvláště zjištěná ložiska nerostů a zdroje podzemních vod, i když jejich vyhledávání a průzkum nebyly cílem projektu geologických prací.
Podle prováděcího předpisu se souhrnné vyhodnocení děje ve formě závěrečné zprávy, za jejíž zpracování odpovídá řešitelská organizace.
K § 11
Využití výsledků geologických prací je zpravidla podmíněno jejich prověřením a schválením, přičemž výsledky musí být způsobilé k využití pro sledovaný účel. Způsobilostí výsledků geologických prací se rozumí zejména v jakém rozsahu a podrobnosti (etapě) je třeba geologické práce provést pro investiční záměr, přípravnou a projektovou dokumentaci staveb, pro uskutečnění další etapy průzkumu, pro zpracování plánu otvírky, přípravy a dobývání apod.
Způsob prověření a schválení výsledků geologických prací s jejich způsobilostí k dalšímu využití určuje příslušný ústřední orgán svým předpisem nebo jiným aktem řízení; u výhradních ložisek přitom postupuje v souladu s předpisem vydaným podle § 14 nového horního zákona.
K § 12
Organizace, která uskutečnila geologické práce pro vlastní potřebu nebo pro potřebu jiné organizace, je povinna odevzdat jejich výsledky s vyhodnocením ve stanoveném rozsahu a úpravě též Českému geologickému úřadu. Funkcí shromažďování, uchovávání a zpřístupňování výsledků geologických prací bude pověřen jako dosud, Geofond v Praze, patřící do působnosti Českého geologického úřadu. Odevzdávání, zpracování a zpřístupňování výsledků geologických prací umožňuje orgánům a organizacím využít výsledky geologických prací, uskutečněných i k jiným účelům. Služby Geofondu se poskytují oprávněným zájemcům bezplatně s výjimkou zvláštních prací rešeršních, reprografických a obdobných, prováděných na objednávku.
Ustanovením o odevzdávání výsledků geologických prací se neomezují práva Hydrofondu na evidenci zdrojů podzemních vod a vedení bilance vodních zdrojů. Nedotčena zůstává i povinnost hlásit výskyt zdrojů termální nebo minerální vody, plynu nebo emanace podle § 31 vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.
K § 13
Zdůrazňuje se vztah výsledků geologických prací k územnímu plánování a sleduje se cíl zabezpečit plné využití geologických poznatků při územním řízení podle stavebního zákona. Požadavky národních výborů na geologické práce pro potřeby územního plánování soustřeďují krajské národní výbory a uplatňují je souhrnně u Českého geologického úřadu. V útvarech územního plánování krajských národních výborů působí krajský geolog, který zabezpečuje spolupráci s Českým geologickým úřadem a dává odborná stanoviska v geologické problematice k připravovaným opatřením a rozhodnutím národních výborů.
Odstavec 4 navazuje na praxi, která se vyvinula v agendě bývalého Ústředního geologického úřadu po roce 1960, a je od roku 1964 běžně uplatňována. Český geologický úřad vyznačuje orgánům územního plánování oblasti s ověřeným, popřípadě s předpokládaným výskytem výhradních ložisek, ve kterých se stanoví pro územní plánování s ohledem na tato ložiska zvláštní podmínky. Územní rozhodnutí může být např. vázáno na provedení doplňkových průzkumných prací, na zabezpečení staveb proti účinkům poddolování apod. Tím se racionalizuje projektová příprava a výstavba se usměrňuje včas na místa, kde riziko střetu zájmů nehrozí. Osvědčený systém rozšiřuje zákon i na další geologické faktory (sesuvná území apod.), k nimž je třeba přihlížet při výstavbě a územním plánování. Ustanovení stavebního zákona nejsou dotčena.
K § 14
Ustanovení upravuje vstupy na cizí nemovitosti, jejich užívání k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací a jejich kontrole. Tato úprava je obdobná jako ustanovení § 15 zákona ČNR o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, je však přizpůsobena povaze geologických prací. Ochrana zájmů chráněných zvláštními předpisy (§ 22) není tímto ustanovením dotčena.
K § 15
Ustanovení tohoto paragrafu odstraňuje jednu z mezer dosavadní právní úpravy, pokud jde o ochranu významných výzkumných a průzkumných děl, jako jsou důležité pozorovací vrty, vstupy do podzemních průzkumných děl apod. Přitom se omezuje na taková díla, která ji vzhledem ke svému významu a možnosti budoucího využití potřebují. Při vydávání rozhodnutí o ochraně těchto děl bude dbáno, aby se pokud možno neztěžovalo obhospodařování pozemků a nebyly dotčeny jiné chráněné zájmy. Proto budou rozhodnutí o ochraně výzkumných a průzkumných děl vydávána po projednání s ústředními orgány státní správy, jejichž zájmy mohou být rozhodnutím dotčeny, např. s federálním ministerstvem národní obrany, ministerstvem kultury ČSR, ministerstvem zemědělství a výživy ČSR, ministerstvem lesního a vodního hospodářství ČSR, ministerstvem zdravotnictví ČSR.
K § 16
Organizace provádějící geologické práce odpovídá za škodu způsobenou na cizích nemovitostech objektivně, tj. i bez zavinění. Náhrada škody se řeší obdobně jako v § 16 zákona ČNR o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. Organizace, která provedla geologické práce, je povinna uvést pozemek po jejich ukončení do předešlého stavu. Rekultivace pozemku k obnovení jeho produkčních schopností, narušených geologickými pracemi, se děje v dohodě s vlastníkem (správcem, uživatelem) nemovitosti. Úprava se nedotýká ustanovení zákona č. 61/1977 Sb., o lesích, a zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 124/1976 Sb.), zejména ustanovení jeho VI. části o odvodech za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a ekonomické újmě.
Ustanovením odstavce 4 nejsou dotčeny lhůty k uplatnění práva u orgánu, který je povolán podle odstavce 5 rozhodovat spory o jednorázovou náhradu za způsobenou újmu, stanovené hospodářským zákoníkem a občanským zákoníkem.
K § 17
Úprava odpovídá § 2 odst. 1 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, jímž byl zřízen i Český geologický úřad.
K § 18
Působnost Českého geologického úřadu zahrnuje v podstatě úkoly svěřené mu podle dosavadních předpisů jako ústřednímu orgánu státní správy pro oblast geologického výzkumu a průzkumu.
Při zpracování koncepce geologického výzkumu a průzkumu území České socialistické republiky a návrhů dlouhodobých výhledů a plánů (písmeno a)) postupuje Český geologický úřad podle perspektivnosti a geologické prozkoumanosti území v souladu s věcnými a časovými potřebami jednotlivých odvětví národního hospodářství, mj. i na základě evidovaných požadavků uplatněných příslušnými ústředními orgány státní správy a krajskými národními výbory; koncepce geologického výzkumu a průzkumu má na zřeteli též měrný vodohospodářský plán a jeho zabezpečení. Při koordinaci plánů geologických prací bude Český geologický úřad sledovat v oblasti geologického výzkumu a průzkumu účelnou a racionální dělbu práce k zabezpečení národohospodářských úkolů.
Úkol Českého geologického úřadu zajišťovat geologický výzkum a průzkum území ČSR (písmeno b)) nevylučuje rozvíjet v uvedené oblasti i činnost jiných resortů, pokud geologické práce potřebují k plnění svých úkolů a k rozvoji svěřených odvětví národního hospodářství.
Ustanovení písmene c) vyjadřuje způsob, jímž plní Český geologický úřad úkol zabezpečovat geologický průzkum území ČSR, zejména pokud jde o vyhledávání a průzkum výhradních ložisek. Výsledky průzkumu, jimiž jsou především ověřené zásoby nerostů, se odevzdávají s příslušnou geologickou dokumentací těžební organizaci.
Pokud jde o působnost Českého geologického úřadu na úseku ochrany nerostného bohatství úřadu na úseku ochrany nerostného bohatství (písmeno f)), odvozuje se převážně z nového horního zákona; nedotýká se působnosti ostatních orgánů na úseku ochrany a využití nerostného bohatství, zejména orgánů státní báňské správy a ústředních orgánů státní správy, do jejichž působnosti patří těžba nerostů.
Správa výhradních ložisek (písmeno g)) představuje nový právní institut zřízený novým horním zákonem. Souhrnná evidence zásob výhradních ložisek a agenda odpisů zásob navazuje na dosavadní praxi.
Ustanovení podle písmene j) zahrnuje rámcově široký okruh úkolů, které plní Český geologický úřad podle tohoto zákona, nového horního zákona a jiných právních předpisů a dále jako ústřední orgán hospodářského řízení na úseku národohospodářského plánování, financování, investiční výstavby, mzdové a cenové politiky atd.
K § 19
Dodržování zákona vyžaduje soustavnou kontrolu a možnost sankcionovat nedodržování jeho ustanovení. Český geologický úřad bude k odstranění zjištěných nedostatků ukládat potřebná opatření vztahující se zejména k zabezpečení kvalifikovaného projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, k plnění povinnosti jejich registrace, k dodržování řádných metodických a technologických postupů, k zabezpečování řádné a včasné geologické dokumentace a jejího bezpečného uchování a k odevzdání výsledků geologických prací Českému geologickému úřadu nebo jím pověřené organizaci (Geofond v Praze) se stanovením lhůty ke splnění těchto opatření.
Odstavec 2 vytváří podmínky k řádnému výkonu kontroly Českým geologickým úřadem.
Dohoda s Českým báňským úřadem podle odstavce 3 při kontrole prováděné v dobývacích prostorech je potřebná vzhledem k působnosti a úkolům tohoto orgánu podle horního zákona. Při této kontrole bude postupovat Český geologický úřad v součinnosti s ústředním orgánem, do jehož působnosti patří kontrolovaná organizace.
K § 20 a 21
Důležitým prostředkem k důslednému plnění ustanovení zákona je možnost použít sankcí. Pokutu ukládá Česky geologický úřad organizaci v taxativně uvedených případech, kdy povinnosti vyplývající ze zákona byly organizací vážně narušeny nebo kdy nebyly odstraněny v přiměřené lhůtě závažné nedostatky, jejichž odstranění jí bylo uloženo. Postup je obdobný jako v § 44 zákona ČNR o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, avšak s výjimkou možnosti uložit pokutu pracovníkovi. Tato odchylka je zdůvodněna tím, že pokuty pracovníkům se podle citovaného zákona ukládají především za porušení bezpečnostních předpisů, které i při geologických pracích postihují orgány státní báňské správy. Pokuty vymáhají finanční správy podle zákona ČNR č. 33/1970 Sb., o finančních správách.
K § 22
Při geologických pracích se musí respektovat zájmy chráněné zvláštními předpisy, z nichž nejvýznamnější se uvádějí v poznámce pod čarou. Patří k ním i další zákony, zejména zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, zákon č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky, zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), zákon č. 51/1964 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.
K § 23
V odstavci 1 se stanoví, že se zákon nedotýká obecně závazných právních předpisů, které upravují v dané oblasti působnost jiných orgánů. Jsou to zejména orgány státní báňské správy, orgány řídicí těžbu nerostů, orgány vodohospodářské, orgány, jimž přísluší ochrana zvláštních zájmů (§ 22) a jiné. Dále stanoví, že zákonem není dotčen způsob financování geologických prací, upravený částí třetí vyhlášky č. 9/1937 Sb.
V souladu se zvláštními předpisy a s dosavadní praxí zajišťuje vyhledávání a průzkum ložisek radioaktivních nerostů, jejich ochranu a správu federální ministerstvo paliv a energetiky. Tato skutečnost se promítá do zákona v odstavci 2 tohoto paragrafu ustanovením, že § 18 až 20 se nevztahují na radioaktivní nerosty, popřípadě na organizace, které ložiska radioaktivních nerostů vyhledávají a zkoumají.
Omezení působnosti podle odstavce 3 má za cíl umožnit operativní zjišťování potřebných údajů o geologických poměrech pro dokumentaci staveb. Jde o případy, kdy není třeba pro jednoduchost známých geologických poměrů nebo pro jednoduchost stavby řešit inženýrskogeologické poměry zvláštním geologickým úkolem, popřípadě kdy je třeba doplnit zjištěné výsledky provedených geologických prací doplňujícími údaji. Obecně závazný právní předpis, vymezující okruh uvedených geologických prací, se vydává v dohodě s Českou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.
Zvláštní úprava registrace geologických prací, odevzdávání a zpřístupňování jejich výsledků a kontroly geologických prací prováděných v resortech uvedených v odstavci 4 naváže na dosavadní praxi.
K § 24
Ustanovení má úzký vztah k § 3 a ponechává v platnosti již získaná oprávnění k provádění geologických prací. Organizace, jež jsou oprávněny provádět geologické práce na základě tohoto paragrafu, se evidují podle § 3 odst. 5.
K § 26
Paragraf shrnuje obecně závazné právní předpisy k provedení zákona a stanoví, které z nich vydá Český geologický úřad samostatně a které v dohodě s dotčenými ústředními orgány státní správy.
V Praze dne 14. července 1987
Ladislav Adamec v. r.
předseda vlády
České socialistické republiky