Důvodová zpráva
Část obecná
Návrh zákona České národní rady o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na léta 1986-1990 (dále jen "pětiletý plán") byl zpracován v intencích ústavního zákona o československé federaci (zákon č. 143/1968 Sb. ve znění zákona č. 125/1970 Sb.) v návaznosti na přípravu zákona Federálního shromáždění o osmém pětiletém plánu Československé socialistické republiky (dále jen "federální zákon").
V návaznosti na vývoj a výsledky dosažené v národním hospodářství České socialistické republiky se na základě dokumentu "Hlavní směry hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky na léta 1986-1990 a výhled do roku 2000" (dále jen "Hlavní směry"), schváleného XVII. sjezdem KSČ a v souladu s federálním zákonem navrhuje stanovit základní cíle a poslání pětiletého plánu a hlavní úkoly k jeho zabezpečení, které budou závaznou direktivou pro řídící činnost vlády, ústředních orgánů, národních výborů a dalších orgánů České socialistické republiky a pro hospodářskou činnost socialistických organizací.
Hlavní směry hospodářského a sociálního rozvoje charakterizují úsilí o zabezpečení rozhodujících cílů a úkolů, jejichž splněním bude dosaženo dalšího všestranného rozvoje naší socialistické společnosti a růstu životní úrovně, takto:
"Jedinou cestou k tomu je důsledná intenzifikace národního hospodářství, urychlení rozvoje vědy a techniky a zavádění jeho výsledků do praxe, prosazování maximální hospodárnosti, racionální využití zdrojů ve všech oblastech národního hospodářství, zvýšení kvality veškeré práce. Dosahovat tak vysokých celospolečenských přínosů s co nejnižšími náklady při trvalém růstu společenské produktivity práce.
Realizace vytyčených cílů a úkolů ovlivní život každého našeho občana, a proto se musí stát záležitostí všeho lidu. Strana vychází z toho, že rozhodujícím činitelem při uskutečňování našich plánů je člověk, jeho vysoká pracovní a tvůrčí aktivita a iniciativa, podpora všeho nového a pokrokového".
Nová pětiletka představuje rozsahem a novostí vytyčených úkolů vstup do kvalitativně nové etapy hospodářského a sociálního rozvoje České socialistické republiky. V tomto směru půjde zejména o podstatné zrychlení růstu osobní spotřeby na základě urychlení rozvoje ekonomiky prosazením všestranné intenzifikace a hospodárnosti, důsledným nástupem realizace výsledků vědeckotechnického pokroku v praxi, zásadnějšími strukturálními změnami, širším a hlubším zapojením do mezinárodní dělby práce, zejména socialistické ekonomické integrace v souladu s výsledky koordinace národohospodářských plánů se zeměmi RVHP na léta 1986-1990. Urychluje se proces výrazné modernizace výrobně technické základny, zejména zpracovatelského průmyslu.
Návrh zákona o pětiletém plánu vymezuje povinnosti a odpovědnost za důslednou realizaci závěrů XVII. sjezdu KSČ a hledání příslušných cest, postupů a opatření všemi orgány a organizacemi.
Koncepce a obsah návrhu zákona odpovídá současné ekonomické situaci, poznaným souvislostem jejího vývoje a podmínkám jejího řešení. Návrh zákona vychází z příslušných ustanovení ústavního zákona o československé federaci, zejména z jeho čl. 107 odst. 1 a čl. 10 odst. 5.
Provedení zákona o pětiletém plánu si nevyžádá relativní zvýšení finančních nákladů. Jeho realizace přinese zdroje potřebné pro další rozvoj národního hospodářství.
Část zvláštní
K § 1
Tento paragraf stanoví funkci zákona o pětiletém plánu jako základu řízení národního hospodářství (závaznou směrnici) v období let 1986 až 1990, a to v souladu s čl. 10 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci; ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb. Dále rámcově vymezuje obsah zákona jako stanovení hlavních národohospodářských úkolů na léta 1986 až 1990 a rozhodující podmínky pro jejich realizaci.
K § 2
Tento paragraf vytyčuje základní zaměření pětiletého plánu v souladu s dlouhodobou sociálně ekonomickou strategií Komunistické strany Československa s přihlédnutím k současné i předpokládané hospodářské situaci a k podmínkám let 1986 -1990.
K § 3
V tomto paragrafu se stanoví soubor základních úkolů a opatření, které mají umožnit realizaci základního zaměření pětiletého plánu, formulovaného v § 2. Jde jednak o úkoly, které mají přispět k růstu tvorby národního důchodu, jednak o úkoly k jeho efektivnímu užití, a to při zabezpečení dynamické ekonomické rovnováhy. Rozhodující úlohu zde mají intenzifikační faktory, především rozvoj vědy a techniky, zabezpečující plynulý a proporcionální růst společenské výroby a snižování energetické a materiálové náročnosti národního hospodářství.
Ke zvýšení efektivnosti národního hospodářství bude však nutno využívat i dalších, v zákoně neuvedených způsobů, a to s ohledem na konkrétní odvětvové a místní podmínky.
K § 4 až 11
Zákon stanoví základní úkoly v rozhodujících odvětvích a úsecích národního hospodářství na území České socialistické republiky, a to ve vědeckotechnickém rozvoji (§ 4), v průmyslu (§ 5), v zemědělsko-průmyslovém komplexu (§ 6), v lesním a vodním hospodářství (§ 7), ve stavební výrobě (§ 8), v dopravě a spojích (§ 9) a v zahraničním obchodu (§ 10). Zvláštní pozornost se pak věnuje rozvoji investiční výstavby (§ 11) a jejím žádoucím směrům.
K § 12
Vzhledem k základnímu zaměření (§ 2) se zde podrobněji rozvádí problematika životní úrovně v podmínkách pětiletky.
Především se stanoví závislost životní úrovně obyvatelstva na výsledcích v růstu efektivnosti společenské výroby; růst osobní spotřeby se podmiňuje výsledky práce v souladu s principem socialistického odměňování podle množství, kvality a společenského významu práce.
Další ustanovení obsahují direktivy k rozvoji jednotlivých složek životní úrovně, zejména placených služeb, důchodového a sociálního zabezpečení, bytové výstavby, zdravotnictví a školství a k zaměření mzdové a pracovní politiky.
K § 13
Zvláštní pozornost se věnuje ochraně a tvorbě životního prostředí jako důležité součásti zvyšování životní úrovně občanů. Sleduje se zejména zastavení růstu znečišťování ovzduší emisemi (exhalacemi) a zvýšení péče o čistotu vod, ochranu půdního fondu a likvidaci komunálního odpadu.
K § 14
Vzhledem k významu a postavení Prahy jako hlavního města federace i České socialistické republiky se v tomto paragrafu stanoví základní direktivy pro její další rozvoj.
K § 15
Konkrétní rozpracování pětiletého plánu v členění podle let a na jednotlivá odvětvi národního hospodářství spadá do hospodářsko-organizátorské funkce vlády. Proto návrh zákona věnuje postavení vlády v plánovacím a řídícím procesu zvýšenou pozornost.
K zabezpečení konkretizace a realizace pětiletého plánu bude vláda využívat i prováděcí (roční) státní a hospodářské plány, jejichž plnění bude soustavně kontrolovat.
K § 16
Tento paragraf stanoví povinnosti orgánům státní správy, národním výborům a orgánům hospodářského řízení a jejich odpovědnost za realizaci pětiletého plánu.
Hospodářské orgány a organizace musí projevit potřebnou aktivitu a iniciativu při hledání a využívání nejvhodnějších způsobů, postupů a opatření ke splnění jim uložených úkolů a povinností v souladu s čl. 13 Ústavy ČSSR.
K § 17
Jedním z podstatných předpokladů pro realizaci pětiletého plánu je realizace Hlavních směrů dalšího rozvíjení Souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství, která má výrazně přispět k naplnění cílů sociálně ekonomického rozvoje, prosazení intenzifikace a zvýšení efektivnosti a kvality. V tomto paragrafu se uvádějí pouze základní směry a články systému řízení charakteristického pro tuto pětiletku; patří k nim i rozšiřováni účasti pracujících na řízení a zvyšování účinnosti řízení a plánování národního hospodářství a jeho přizpůsobování náročným a měnícím se podmínkám.
K § 18
Tento paragraf zdůrazňuje prvořadou úlohu státních rozpočtů při podpoře a zajišťování tvorby a realizace státních plánů. Přitom se zvýrazňuje priorita základních cílů a úkolů pětiletého plánu i pro státní rozpočty.
K zabezpečení celospolečenských záměrů finanční, rozpočtové a měnové politiky a ke konkretizaci jejich cílů se poskytuje vládě oprávnění stanovit odpovídající úkoly příslušným orgánům.
K § 19
Obdobně jako v předchozích pětiletkách se vláda zmocňuje povolit výjimky z příslušných ustanovení souvisejících zákonů pro účely experimentálního ověřování nových prvků plánovitého řízení národního hospodářství. Toto zmocnění se v praxi osvědčuje a umožňuje v omezené míře zkoumat některé prvky dalšího rozvíjení soustavy řízení. Nově se doplňují ještě opatření k realizaci integračních akcí, kde se metodika teprve postupně vytváří.
K zabezpečení hospodárného využívání vybraných materiálových a surovinových zdrojů mohou ústřední orgány státní správy na základě tohoto zákona a zásad stanovených vládou vydávat obecně závazné právní předpisy. Půjde též a předpisy upravující využívání druhotných surovin.
K § 20 a 21
Tato ustanovení odpovídají obvyklému postupu, kdy se zákon o pětiletém plánu vydává až v průběhu plánovacího období.
V Praze dne 8. července 1986
Předseda vlády
České socialistické republiky
Josef Korčák v. r.
Místopředseda vlády České socialistické republiky
a předseda České plánovací komise
Zdeněk Krč v. r.