Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji panu poslanci Vysloužilovi, hovoří
poslanec Adámek, připraví se poslanec Sedláček.
Poslanec František Adámek: Vážený
pane předsedo, vážení kolegové,
dovolte mi několik poznámek k předloženému
návrhu zákona o volbách do České
národní rady.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, věřím, že vás tento
výklad dostatečně přesvědčil
o tom, že je nezbytně třeba změnu, kterou
navrhuji, do zákona zapracovat a že pro ni budete
hlasovat.
proti případné námitce, že zákon
o volbách do České národní
rady musí být totožný se zákonem
o volbách do Federálního shromáždění,
který už byl přijat, chci předem namítnout,
že se v tomto případě nemůžeme
podvolovat nepřímému tlaku Federálního
shromáždění a přijmout zákon,
který by měl uvedenou slabinu.
Příště bychom měli v takových
případech, kdy je třeba docílit u
federálního a národního zákona
shody, volit jiný postup buď společné
jednání nebo nejdřív projednání
v národních orgánech.
Jsem také toho názoru, že na dodatečné
projednání potřebných změn
v již odhlasovaném federálním zákoně
je ještě dostatek času.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji panu poslanci Vysloužilovi, hovoří
poslanec Adámek, připraví se poslanec Sedláček.
Poslanec František Adámek: Vážený
pane předsedo, vážení kolegové,
dovolte mi několik poznámek k předloženému
návrhu zákona o volbách do České
národní rady.
Klub komunistických poslanců pokládá
tento návrh volebního zákona za rozumný.
Odpovídá potřebě vytvořit pluralitní
politický systém, zabezpečit na principu
poměrného zastoupení reprezentaci všech
politických stran a hnutí. Využití tzv.
preferenčních hlasů pomůže oživit
tento systém i některými prvky většinového
systému založeného na výběru
osobností, které požívají přirozenou
autoritu. Jsme přesvědčeni, že tento
zákon celkem spravedlivě vyjádří
skutečný poměr politických sil ve
společnosti. Bude záležet na nově zvolených
parlamentech, aby posoudily, jak se tento zákon osvědčil.
Včerejší diskuse ke zprávě předsedy
vlády mě vede k další poznámce,
která se týká politické atmosféry
před nadcházejícími volbami. Aby nevzniklo
nedorozumění. Chtěl bych Českou národní
radu ujistit. že jsme vyslechli s porozuměním
vážnou zprávu české vlády
o stavu republiky i prohlášení jejího
předsedy o potřebě času i dalších
zkušeností k přijetí jednotlivých
reformních kroků, které by s potřebnou
jistotou i perspektivou nedostatky řešily. Jde mi
totiž o několik ojedinělých vystoupení
v diskusi, která požadovala zabavení majetku
komunistů, zákaz činnosti komunistické
strany atp. Zákaz strany jako takové a podobné
další požadavky ve vystoupeních nepřispívají
k vytvoření žádoucího politického
prostředí, o kterém hovořil včera
pan předseda vlády dr. Pithart.
Na tomto místě vás chci znovu ujistit, že
KSČ, její členové, dělníci,
družstevní rolníci, technici, inteligence,
kteří jsou občany této země
a kterou mají rádi, pro kterou vesměs poctivě
pracovali a pracují, nechtějí a nemají
nic společného s bývalým totalitním
režimem, s postátněnou stranou, s žádnými
praktikami minulosti. Věřte mi, myslím to
zcela upřímně, že nám poslancům,
kteří jsme členy této strany, se v
takových případech nepracuje dobře.
A to, samozřejmě, neprospívá společné
věci.
Tuto poznámku tady reprezentuji jen z tohoto důvodu.
Nepodezírejte nás, že se cítíme
ukřivděni, ale jde nám o to, aby předvolební
kampaň probíhala ve slušných podmínkách,
bez zbytečných emocí. Nechceme žádná
privilegia nebo výhody. Ani zvláštní
ohledy. předpokládáme, že navrhovaný
volební zákon vytvoří seriózní
právní základ pro to, abychom se v demokratických
volbách mohli ucházet o úlohu jedné
ze stran politické levice.
Děkuji za pozornost.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Adámkovi, hovoří poslanec
Sedláček, připraví se poslanec Sapák.
Pan poslanec Josef Sedláček: Milé
poslankyně, vážení poslanci, vážení
hosté, zákon o volbách do České
národní rady považuji za záležitost
velice politickou. Rád bych jménem Klubu poslanců
Československé strany socialistické zde tlumočil
naše stanovisko k tomuto návrhu.
Jestliže něco naše společnost potřebuje,
pak je to konsens. A plně jsme pochopili, že tak důležitý
zákon, jakým zákon o volbách do České
národní rady nesporně je, musí být
také předmětem jednání u kulatého
stolu politických sil. Oproti našim původním
koncepcím doznal zákon změny ve dvou bodech.
Především bylo zakotveno, že ve volbách
může kandidovat pouze ta politická strana,
která má 10 000 členů nebo kterou
podpoří svými podpisy 10 000 voličů.
Tento požadavek je pochopitelný, neboť na jedné
straně po čtyřiceti letech totality je třeba
zajistit možnosti svobodného vstupu politických
stran na politickou arénu, ale na druhé straně
by nebylo nic horšího, než kdyby došlo až
k absurdní atomizaci celého politického života.
Druhá změna předkládaná Občanským
fórem spočívala v tom, aby se do parlamentu
dostala pouze strana, která získá pětiprocentní
kvórum voličů. Nebudeme zastírat,
že tato změna nebyla námi přijímána
jednoznačně, a to ne kvůli naší
straně, ale obávali jsme se o osud těch menších
politických stran. Stanovení tohoto kvóra
má samozřejmě své výhody, ale
na druhé straně i nevýhody. Výhodou
nepochybně bude, že v parlamentu budou strany prakticky
nejsilnější a celý parlament se bude
skládat z části provládní a
z části opoziční, ale jak vládní
strany, tak i strany opoziční budou nepochybně
velmi silné. To na jedné straně zajistí
vládní většině prosadit své
záměry, které - a to je třeba již
dnes vidět - budou se nepochybně hluboce dotýkat
každého z nás. Na druhé straně
i opozice nebude slabou opozicí, ale bude představovat
tolik potřebnou, výraznou oponenturu vládní
politice. Nevýhodou stanovení tohoto kvóra
je určité omezení názorové
plurality v parlamentu.
I v průběhu jednání expertů
politických sil prosazovali naši zástupci určité
korekce, které nakonec našly svůj výraz
v konečném znění zákona. Šlo
především o požadavek, aby volební
komise byla tvořena delegací jednotlivých
politických stran a sil a nikoliv jednostranně jmenována
vládou. Prosadili jsme rovněž požadavek,
aby předseda volební komise byl určován
losem, neboť jsme se obávali, a jistě právem,
že by opět nastávala situace, že by předseda
volební komise byl jaksi představitelem nejsilnější
politické síly.
V rámci expertních porad prosazovala socialistická
strana rovněž, aby každá politická
strana získala ze státního rozpočtu
za jeden hlas 10 korun. Vycházeli jsme ze skutečnosti,
že volby budou nepochybně záležitostí
nákladnou. A je třeba brát ohled zejména
na ty strany, které nově vznikají.
Za největší klad navrhovaných zákonů
pokládáme princip poměrného zastoupení.
Jde o otázku nanejvýš diskutovanou, otázku,
která byla na jedné straně příznivě
přijímána a na druhé straně
negativně odmítána. Většinový
systém, který by byl jednou alternativou, by skutečně
přivedl do parlament větší osobnosti,
ale na druhé straně jeho průvodním
znakem je skutečnost, že kupříkladu
politická strana, pro kterou by bylo souhrnu odevzdáno
více hlasů, ve skutečnosti bude mít
menší zastoupení. Ale to by samo o sobě
nebylo ještě to nejhorší, daleko závažnější
je skutečnost, že většinový systém
výrazně omezuje tolik potřebnou názorovou
a v tomto smyslu i zajímavou pluralitu. Proto naše
strana jednoznačně za tímto principem stojí,
neboť jej pokládá za princip, který
v současné době vidí jako nejúnosnější.
Volební období - jak se očekává
všeobecně - bude pouze dvouleté. Mimo vší
pochybnost se v tomto období podstatně prohloubí
diferenciace politického života. Domníváme
se, že příští volební zákony
by podstatně větší měrou mohly
akcentovat potřeby volby výrazných osobností.
Vůbec lze říci, že příští
dva roky budou obdobím, kdy se budeme reálně
určitě demokracii učit, kdy začneme
na věci nahlížet bez apriorních soudů,
kdy postupně poroste individuální odvaha
říci jasné ano či ne, kdy v závěru
zřejmě dojde i k určitému ustálení
kontur politického života. Pro nové volby nepochybně
budou vytvořeny podmínky, aby byly určeny
nové způsoby výběru nejlepších
členů zastupitelského sboru.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Sedláčkovi. Slovo má
poslanec Sapák.
Pan poslanec Jan Sapák: Pane předsedo, milé
poslankyně, milí poslanci, budu z těch nemnohých,
kteří svým hlasem nemohou návrh tohoto
zákona podpořit. A to nikoli z avanturismu. Nemyslím
si také, ze by tento zákon byl nedemokratický.
Jistě je zákon velkým pokrokem a zajistí
spravedlivé rozložení reprezentace politických
stran a hnutí v parlamentu. Myslím si ale, že
ještě nezajistí plnou pluralitu politického
života.
Pluralita - to je prostě nástroj, mechanismus. který
zajišťuje plnokrevnost politického života
ve všech, i těch nejodlehlejších periferiích.
Politický život nekončí za zdmi parlamentu
a není vymezen jenom pro klubovny politických stran.
Vím, že zákon byl v dané době
a v dané situaci asi nutností. Nicméně
musíme počítat s tím, že velká
část společnosti zůstane mimo vybarvená
politická hnutí, velká část
společnosti nebude nadále chovat důvěru
k větším politickým stranám,
které účinkovaly již v nedávné
minulosti a také stranou práce v politických
stranách zůstane řada politických
osobností.
Většinou tento zákon neumožní přístup
těmto lidem k podílu na parlamentní práci
a odradí možná značnou část
voličů, nebo alespoň pravděpodobně
značnou část voličů, od veřejného
života.
Věřím, že v budoucnu se podaří
najít cestu k některému z kombinovaných
volebních zákonů tak, abychom politický
život rozvíjeli opravdu plnokrevně, do všech
jeho periferií a nejenom podle stranických příslušností.
Děkuji za pozornost.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Sapákovi. Přeje si ještě
někdo promluvit? Poslanec Benda. připraví
se poslankyně Stiborová.
Pan poslanec Marek Benda: Vážený pane
předsedo, vážená Česká
národní rado, jmenuji se Marek Benda a jsem člen
křesťansko-demokratické strany a poslanec studentů.
Mám jen jednu drobnost.
V § 53 bylo výborem pro školství doporučeno,
aby v odst. 4 bylo doplněno za větu ... za větou
čárka a stejně tak, jako je to v odst. 2
by tam bylo: požádá-li o to kandidát.
Aby nemusel zbytečně ... Prostě, pokud to
ten kandidát nebude chtít, je zbytečné,
aby mu to strana vyplácela. To je jedna poznámka.
Druhou poznámku bych měl k panu poslanci, který
tu referoval o paragrafu 21. Není mi přesně
jasné, co se mu na současném znění
tohoto paragrafu nelíbí: Kandidát se může
do 48 hodin před zahájením voleb vzdát
písemně své kandidatury. Do téhož
okamžiku může zmocněnec politické
strany jeho kandidatúru stejným způsobem
odvolat. Vám se tato formulace nelíbí, já
se domnívám, že je nutná. Je nutné
do nějakého časového okamžiku
před volbami tuto kandidaturu odvolat, protože řada
stran není ještě vyjasněna, členská
základna strany je třeba splácnutá
během tří měsíců a ty
strany nemohou vědět, jestli se jim tam nedostane
někdo, s kým zásadně nebudou souhlasit,
jestli se jim tam nedostane agent jiné strany, agent bývalé
StB atd. Prostě - musí tu být ještě
možnost ty lidi odvolat.
Pak bych jen kratičce něco řekl k panu místopředsedovi
Šloufovi a panu Adámkovi. Vůbec se mi nelíbí,
že se tady v České národní radě
dělá propagační kampaň toho,.
jak se ti komunisté za ty tři měsíce
polepšili, jak jsou vlastně strašně hodní.
Já nemám nic proti předvolebním kampaním,
ale neměly by se dělat v České národní
radě.
A ještě jednu poznámku - samozřejmě,
že chcete demokracii, pluralitní systém, ale
přitom jdete do toho pluralitního systému
s nesmírnou výhodou proti všem malým
stranám a této výhody nejste ochotni se vzdát.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji. Hovoří poslankyně Stiborová.
Připraví se poslankyně Janů.
Poslankyně Marie Stiborová: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, chtěla
bych ve svém návrhu podpořit poslankyně
Marvanovou s návrhem, aby platnost zákona byla omezena.
Vyplývá to i z naší diskuse.
Jak slyšíme, jsou určité pochybnosti
o tom, zda skutečně, v této době,
je předložený zákon úplně
nejlepší. Domnívám se, že politika
je skutečně otázkou kompromisů a v
této době je situace taková, že zákon
ji řešit může.
Čili - podporuji návrh poslankyně Marvanové
s tím, aby ten poslední paragraf byl ještě
pregnantněji definován z toho důvodu, že
omezíme-li ji tedy pouze na dobu 2 roky, může
dojít i k tomu, že příští
volby budou poslanci zákonodárných sborů
voleni vlastně podle stejného zákona.
To je všechno. Děkuji za pozornost.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji. Já, jestli si mohu dovolit poznámku,
tak - to stejně ovlivní příští
parlament, nikoli my, ale prosím, samozřejmě.
Poslankyně Janů.
Poslankyně Ivana Janů: Vystupují za
Klub poslanců Čs. strany lidové, za tento
klub s vědomím nedostatků předloženého
návrhu, o kterém zde bylo hovořeno. Doporučuji,
aby návrh volebního zákona do České
národní rady byl přijat s úpravami,
které vyplynuly a jsou obsaženy v tisku 172 a 172
a) včetně požadavků, které vznesl
Klub bezpartijních prostřednictvím dr. Marvanové.
Děkuji. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji paní poslankyni. Hlásí se ještě
někdo do rozpravy? Prosím, pane poslanče.
Poslanec Rostislav Vysloužil: Nebudu to dlouho zdržovat.
Chtěl bych jenom říci, že pokud bude
odhlasován návrh podle tisku 172, tak netrvám
na svém návrhu, samozřejmě.
Děkuji.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Ano, děkuji. Ještě někdo? Nikdo. Uzavírám
rozpravu. Přeje si vystoupit společný zpravodaj?
Prosím, pane doktore.
Poslanec Pavel Peška: Nemohu vystupovat jménem
navrhovatelů, protože jsem neměl možnost
se s nimi dohodnout. Přednesl bych jen několik osobních
reakcí na to, co bylo řečeno.
Pan poslanec Vysloužil se vzdal svého návrhu.
Podle mého osobního názoru je možné
stanovit dobu zákona na volební období. Samozřejmě,
když nová Česká národní
rada, resp. ústavodárná Česká
národní rada bude souhlasit, tak může
říci jedním odstavcem, že tento zákon
platí i v dalším volebním období.
Ten návrh, který zde byl, aby se využilo kandidátní
listiny s preferencemi, neruší možnost společného
zákona.
Závažné bylo vystoupení pana poslance
Wantuly. Pokud jde o zastoupení národnostních
menšin, pak nevidím řešení.
Já jsem se tím zabýval a naskýtají
se dvě možnosti. Jedna možnost byla, že
ve volebním skrutiniu druhém - tam by se zúčastnily
ty kandidátky národnostních menšin.
Ovšem to by bylo porušení rovnosti volebního
práva. Ještě bych se tedy zmínil o jednom
návrhu, a to, že by byli přivoleni zástupci
národnostních menšin s poradním hlasem.
Ale představte si tu jejich situaci. Mohli by do všeho
mluvit, ale ne hlasovat. Byli by poloprávnými poslanci.
Jsou další návrhy, ale žádné
jiné řešení nevidím, než
to řešení politické.
Myslím si. že v Severomoravském kraji hlavní
politické síly budou mít zájem, aby
je, řekněme těch 40 000 voličů
polské národnosti volilo, a že dokonce se tam
na přední místa může dostat více
kandidátů než bychom čekali.
Znovu říkám, že zákon je rozumný.
My musíme získat zkušenosti z prvních
voleb a zkušenosti s demokracií, tzn. i s tou krystalizací,
plnokrevností politického života, jak tu bylo
řečeno.
Děkuji. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji panu poslanci Peškovi. Uzavírám
tak rozpravu k tomuto - pane poslanče nebývá
zvykem, že po společném zpravodaji hovoříme
dále, ale prosím.
Hlas z pléna: Jde o faktickou připomínku.
Neurčili jsme počet poslanců, jak bude Česká
národní rada velká a jak budou vypadat kandidátní
listiny.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Ano, já vysvětlím proč. Počet
určíme příští týden,
13., kdy se sejdeme ke státním znakům a počtu
poslanců. Je to z politických důvodů,
ale jsem ochoten to každému vysvětlit tady
venku po skončení schůze až to bude
bez zápisu. Souvisí to, samozřejmě,
s jednáním u kulatého stolu a počtem
poslanců SNR a ČNR.