Česká národní rada 1986 – 1990

Chmel je důležitý devizový artikl pro naši republiku, na kterém se vlastní pěstitelé v podstatě nepodílejí a veškeré devizy zůstávají státu.

Voliči v mém volebním obvodu se domnívají, že tato opatření je nutno řešit v průběhu několika let. Přerušení brigádnické výpomoci z roku na rok bude mít za následek snižování ploch chmele a tím vlastně nedostatek výhodného vývozního artiklu s negativním dopadem na devizové hospodaření celého státu.

Proto žádám o řešení vzniklé situace a o seznámení chmelařské veřejnosti s výsledkem jednání. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslankyni Dondové, slovo má poslanec Chudoba, připraví se poslanec Kasal.

Poslanec Pavel Chudoba: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, funkci poslance České národní rady zastávám první volební období, to znamená, že patřím k těm poslancům - samoukům, kteří byli pro tuto funkci vybráni podle předem stanoveného klíče a zapadli do předem určené škatulky. Samozřejmě, aniž by je byl někdo seznámil s tím, co je čeká a nemine.

Vím, že naše volební období zanedlouho skončí, ale dovolte mi přesto krátké zamyšlení či podnět ke zlepšení skutečných podmínek pro práci poslanců České národní rady v duchu probíhajících demokratizačních změn.

Lze říci, že strukturální přestavba České národní rady v duchu vyrovnání politických sil je již za námi. Myslím si však, že pouze výměna figur na šachovnici ještě nezaručuje zvýšení kvality a autority tohoto svrchovaného zákonodárného sboru České socialistické republiky jako celku.

Mnozí si jistě živě vzpomenete, kolik diskusí proběhlo v souvislosti s přípravou zákonů o poslancích Federálního shromáždění a České národní rady, které jsme si loni v březnu odhlasovali. Věřím, že k této problematice se na základě výměny zkušeností vracím i ústy mnohých z vás. Cítím totiž, že právě tento pro naši práci nejbližší zákon se zvláště v nynější době v mnohem obrací proti nám a je částečně i brzdou poslance České národní rady - mám na mysli ve vztahu k zaměstnavateli.

Jde mi o skutečnost, potvrzenou i vlastním poznáním, že dosavadní naše poslanecká práce probíhá v procesu minimálně dvou až tří mlýnských kamenů.

Za ten první bych považoval zejména zaměstnavatele, naše pracoviště, kde sice podle § 24 a 25 zákona o poslancích se hovoří o uvolňování a náležitostech poslanců - jde o zákon, který nás v těchto paragrafech má chránit -, ale na druhé straně také chápu vztah nadřízeného k časté naší absenci na pracovišti, která myslím si v průběhu minimálně jeden týden v měsíci je. To znamená, že ve skutečnosti sice tyto paragrafy nás hájí v tom, že máme zaručený pracovní poměr, ale již nemáme zaručenou konkrétně zastávanou funkci.

Druhým kamenem úrazu je - podle mého názoru - volební obvod, kde v § 13 až 16 se hovoří o tom, jaké povinnosti máme vůči národním výborům, organizacím Národní fronty, společenským organizacím atd. Všichni víme, že mnohdy naše účast na sezeních těchto orgánů je sledovanější více než vlastních poslanců těchto orgánů.

Třetím kamenem úrazu je činnost v České národní radě, což si myslím, že je ale ta hlavní práce, kterou bychom měli odvádět, kde § 1 a 12 nám říká, jak máme aktivně a iniciativně vystupovat v legislativním procesu. Bohužel i tato práce v důsledku pozdního předkládání zákonů - opět s sebou nese zvětšené časové nároky a nutí záležitosti vyřizovat v pracovní době a na poslední chvíli.

Také v našem Jihomoravském kraji jsme hodnoceni tím, že máme tiskopis, kde musíme vyplnit čárky kolikrát jsme na kterém sezení u které organizace byli.

Pokud navíc pominu všemi z nás proklamovanou zásadu, že spořádaná rodina je základem zdravého mravního vývoje státu, pak považuji za zcela neúnosný a nenormální stav toto vše zvládnout ke spokojenosti všech. Prostě řečeno - v této funkci více pánům bez úhony naráz sloužit nelze.

Na nedostatek informací a literatury pro naši práci si snad stěžovat nelze. Ale mnohdy nám podráží nohy absence těchto informací v reálném čase či pozdní předkládání materiálů k projednávání. Mám-li např. ve výboru fundovaně oponovat navrhovateli zákona, nevystačím v budoucnu s konzultací jednoho odborníka, byť se mi může zdát sebeerudovanější.

Proto tedy, abychom nadále nebyli vystavováni kritice formalismu práce v České národní radě, navrhuji v co nejbližší době přehodnotit zmíněný zákon v jedné z následujících variant.

V té první navrhuji ponechat stávající vazby práv a povinností poslance vůči volebnímu obvodu, České národní radě, Národní frontě a národním výborům a organizacím a celou práci profesionalizovat.

Popř. vzít v úvahu druhou variantu, tj. přehodnotit vazby poslance k těmto všem organizacím - volebnímu obvodu, České národní radě a hlavně zaměstnavateli - a tuto práci určitým způsobem poloprofesionalizovat.

Jinak bez zákonného a faktického vytvoření časového prostoru pro zkvalitnění naší práce v nastávajícím demokratizačním procesu nejen že těžko budeme moci čestně naplňovat představy našich voličů, ale i autorita celé České národní rady bude adekvátní kvalitě poslaneckého sboru.

Poučme se konečně z nedávné historie šedesátých a sedmdesátých let, kdy jsme od vedoucích technickohospodářských pracovníků požadovali, aby seděli na dvou židlích, kdy pro požadavek političnosti na odborný růst a profesionalitu v oboru mnohdy již nezbýval čas. Tento systém byl sice pro mnohé pohodlný, ale bezpochyby měla tato polovičatost za následek i dnešní zaostalost naší výroby za světem.

Pro dokreslení tohoto nenormálního stavu mi dovolte alespoň za ty, kteří máme ve svém volebním obvodě kolem 35 národních výborů, vyslovit závěrečné konstatování. V rámci současného všeobecného zvýšení zájmu o práci poslanců zákonodárných sborů zde mohu čestně prohlásit, že pokud nedojde k přehodnocení problematiky, o níž jsem zde hovořil, nebudeme moci nikdy předstoupit s čistým svědomím před své voliče s tím, že jsme udělali vše, co se od nás jako poslanců právem očekává.

Závěrem mi ještě dovolte jeden dotaz ke členům vlády, který vyplývá v podstatě z interpelace na mne na plenárním zasedání ONV v Břeclavi, na který jsem sám nedokázal odpovědět.

Jedná se o to, že jsem byl požádán, abych se zasadil o to, aby zákon o zemědělském družstevnictví byl dán do veřejné diskuse či alespoň do diskuse zemědělské veřejnosti, abych zjistil, v jakém je stavu, popř. termín jeho nadcházející účinnosti.

V této souvislosti mi dovolte ještě malou faktickou poznámku - částečně o tom již hovořil poslanec Adam.

Věřím, že na současných zákonech pracují ze strany navrhovatele nejlepší odborníci. Avšak u právních norem se zvlášť významným společenským dosahem, jakým je bezpochyby zákon o zemědělském a nezemědělském družstevnictví, zákon o podniku či právě předkládaný zákon o státních znacích, musí být naší povinností prostřednictvím výborů ČNR požadovat po navrhovateli takový časový prostor, který by umožnil co nejširší diskusi, třeba i všelidovou. To je také v souladu s § 39 jednacího řádu. Vždyť k dalšímu hospodářskému a majetkoprávnímu osudu našich výrobních podniků a družstev by se přeci měly vyjádřit nejen zákonodárné sbory, ale široká odborná veřejnost, každý občan naší republiky.

Vím, že tlaky na současnou legislativu jsou z hlediska časového obrovské. Ale mám obavy, že tímto raketovým tempem, kdy i pomíjení povinnosti navrhovatele předkládat zásady zákona, se stalo téměř pravidlem, docílíme u veřejnosti namísto podpory a spolupráce hlubokou nedůvěru a podezíravost ze záměrných manipulací.

Na závěr ještě jednu faktickou připomínku k této budově.

Víme, že to stálo veliké peníze, sedíme v krásném sále, ale nemohu souhlasit s akustikou, která se v tomto sále přinejmenším nevydařila. Již několikrát jsme na to jako poslanci upozorňovali - zvláště na bočních místech -, doposud se však bohužel nic nezměnilo. Proto bych doporučoval přizvat odborníky, popř. dát do těchto boků přídavné reproduktory, protože srozumitelnost je tam skutečně neúnosná. Děkuji za pozornost. (Potlesk)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Chudobovi.

Já na to budu reagovat pouze dvěma poznámkami - obecně.

Protože mám signály - týká se to, prosím, především nových poslanců -, že máte potíže s uvolňováním ze zaměstnání, je třeba, abyste buď mně nebo předsedům výborů tyto případy ohlásili, abychom je mohli řešit vahou funkce předsedy a předsednictva České národní rady, protože uvolňování ze zaměstnání pro výkon funkce poslance České národní rady je dána zákonem a nikdo nemá právo bránit v tom, abychom kvalitně mohli vykonávat své funkce, nehledě na to, že výkon funkce v orgánech České národní rady je refundován, čili podnik vlastně nepřijde o mzdové prostředky. Proto prosím, abyste tyto poznatky zcela konkrétně - jména atd. - sdělili, abychom plnou vahou České národní rady mohli zasáhnout.

Pokud jde o poznámku, že je na nás vyžadována zvýšenou měrou účast ve volebních obvodech, prosil bych vás, abychom se této práce zúčastňovali, abychom sbírali zkušenosti při různých jednáních, ale vzhledem také k přemíře práce v zákonodárné činnosti do konce volebního období, abychom se převážně soustředili na práci v orgánech ČNR. To ostatně vyplývá i z nového volebního zákona, který budeme projednávat na příští plenární schůzi a kde je již tato zásada zakotvena. Je třeba, aby si na to voliči zvykli.

Do rozpravy po přestávce se připraví poslanec Kasal. Vyhlašuji nyní na 1 hodinu přestávku na oběd.

Prosím, abyste odevzdali vyplněné dotazníky u prezence.

Předsednictvo České národní rady se sejde ihned ve své jednací místnosti.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená Česká národní rado, kromě toho, že máme ještě za úkol projednat 7 bodů našeho jednání, je do rozpravy přihlášeno 10 poslanců a poslankyň. Protože se jedná o bod dotazy a podněty na vládu České republiky, prosím, abyste svá diskusní vystoupení skutečně formulovali jako dotazy a podněty, nikoli jako expozé. Nemohu vás k tomu ze zákona nabádat a omezovat vám časově vaše vystoupení, ale tak jak jsem slyšel z rozpravy poslanců v předsálí, je třeba, abych tlumočil přímluvu České národní radě veřejně. Nehledě na to, že schůze byla předpokládána k ukončení kolem 13. - 14. hodiny a většina členů vlády má tedy další povinnosti. Budou odcházet jednotliví ministři a ministryně v podstatě od 15.00 hodin na svá pracoviště k dalšímu jednání. Takže z tohoto důvodu vás skutečně prosím, abyste omezili svá vystoupení na konkrétní dotazy a podněty.

Před přerušením jednání hovořil poslanec Chudoba.

K dotazu, případně podnětu, se přihlásil poslanec Kasal. Připraví se poslanec Pavela.

Poslanec Jan Kasal: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové poslanci, ve svém vystoupení bych se chtěl zabývat dvěma okruhy problémů. Jeden se týká mého volebního obvodu přímo, to je Žďáru nad Sázavou, druhý má obecnější platnost.

Při diskusích na jednotlivých pracovištích Okresního ústavu národního zdraví v posledních týdnech je všude uplatňován požadavek na odstranění nezdůvodněných rozdílů v průměrné mzdě jednotlivých ÚNZ jak v kraji, tak i v republice.

Rozdíly vznikly a rok od roku se konzervují indexovou plánovací metodou. To znamená, že ústavy s relativně vysokou průměrnou mzdou jsou při plánování zvýhodňovány a tím rozdíly narůstají. I plán mzdových prostředků pro letošní rok je tvořen indexovou metodou bez ohledu na nové kapacity. Rutinní statistiky činnosti zdravotnických zařízení svědčí o tom, že pracovní zatížení jednotlivých pracovišť na našem okrese je vyšší než republikový průměr. Odměňování není tedy v souladu s vykonávanou prací.

Neatraktivnost okresu pro zdravotnické pracovníky, způsobená rozlehlostí okresu, četností všech pracovišť a existencí odloučených zařízení se stíženými životními podmínkami, převládající chladná klimatická období a dlouhé zimy s obtížnou sjízdností silnic a další faktory, vyplývající převážně z horského charakteru terénu by měly být naopak důvodem k tomu, aby zajistily průměrnou mzdu pracovníků ve zdravotnictví v našem okrese nad průměr republiky.

Chtěl bych tedy znát odpověď na otázku, zda očekávaná platová úprava zdravotních pracovníků k 1. květnu letošního roku bude již diferencovaná. Tím by mohlo být odstraněno neodůvodnitelné znevýhodňování pracovníků v okrese Žďár nad Sázavou.

Druhý okruh problémů souvisí s tím, že s postupujícími změnami v naší společnosti dochází na národní výbory všech stupňů a na ONV zvlášť žádosti občanů o navrácení majetku, který byl v uplynulých 45 letech dotčen opatřeními Československého státu, např. v rámci pozemkových reforem, znárodněním, propadnutím či zabráním na základě soudních rozsudků nebo rozhodnutí tzv. trestních komisí správních z 50. let, příp. pod psychickým nátlakem darován. Lze předpokládat, že počet takových žádostí bude nadále stoupat. Podle platných právních předpisů lze v současné době řešit pouze malou část těchto podání. Je tomu tak např. u nemovitostí, které mají charakter přebytečného nebo neupotřebitelného národního majetku a o nějž není zájem ze strany jiných socialistických organizací za předpokladu udělení výjimky příslušným orgánem, o hospodaření, výjimky z vyhlášky č. 119/1988. V ostatních případech nezbývá nic jiného, než sdělit žadateli, že jeho žádosti nelze vyhovět, pokud nebudou vydány právní předpisy umožňující takovéto případy posuzovat a řešit.

Mám za to, že by bylo velice vhodné, kdyby ústřední orgány informovaly občany prostřednictvím masmédií o záměrech v oblasti tzv. majetkové rehabilitace a o předpokládaných termínech, v nichž bude možno tyto otázky posoudit a vydat odpovídající právní předpisy.

Na závěr mi dovolte dvě věty, ve kterých bych chtěl reagovat na vystoupení pana poslance Adámka. Mám za to, že rekonstruovaná Česká národní rada ani nyní nevyjadřuje skutečnou skladbu politického myšlení obyvatelstva. Vždyť průzkum veřejného mínění hovoří o tom, že komunistickou stranu bude zřejmě volit něco kolem 10 %, zatímco v našem zastupitelském sboru je více než 40 % členů v komunistické straně a v řídící podnikové sféře je tento podíl ještě daleko výraznější. Pohyb kádrů nemůžeme chápat jako útok na příslušníky Komunistické strany Československa, ale jako snahu o promítnutí reality i do dalších struktur. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Kasalovi. Diskutovat bude poslanec Pavela. Připraví se poslanec Němčík.

Poslanec Josef Pavela: Pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, mnoho věcí bylo v poslední době změněno při odstraňování balastu minulosti, ale ještě více zbývá vykonat. Tak např. důvěra našich občanů v bezpečnostní složky vzrostla v důsledku reorganizace ministerstva vnitra, zvláště po rozpuštění StB. V resortu ministerstva vnitra však přetrvává ještě jedna složka, která nemá důvěru našich občanů, jak o tom svědčí řada jejich dopisů i připomínky z terénu. Je to tzv. Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti, která se často rekrutovala z nepříliš důvěryhodných a důvěry požívajících individuí. Tím se nechci dotknout případných poctivých mezi nimi.

Je také všeobecně známo, že tito civilní pracovníci bezpečnosti působí převážně jako konfidenti, často, aby se vykoupili ze svých vlastních prohřešků.

Obracím se proto na pana ministra vnitra s doporučením, aby v zájmu dalšího posílení důvěry v bezpečnostní složky byla tato tzv. Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti úplně rozpuštěna. Pokud by byla její existence v budoucnu shledána jako nutná, pak ať je vytvořena z lidí čestných, požívajících důvěry a oddaných věci demokracie a svobody. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Pavelovi. Slovo má poslanec Němčík, připraví se poslanec Vysloužil.

Poslanec Jindřich Němčík: Vážený pane předsedo, dámy a pánové poslanci, dovolte mi, abych promluvil k problematice ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí.

Naši občané oprávněně a na nejrůznějších úrovních kritizují deformace způsobené v minulých dnech diletantismem a byrokratickými přístupy. Jedním z takových neuvážených činů, na který bych rád upozornil, bylo spojení ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí. Tento akt tehdejšího politického vedení byl dán zákonem č. 60/1988 Sb., přijatým zde na půdě ČNR bez ohledu na názory odborníků z teorie i praxe obou odvětví. Důsledky tohoto rozhodnutí na různých stupních řízení se jeví z dnešního pohledu jako velice nepříznivé. Rozhodnutí se dotklo nejen úseku práce, pracovních sil, sociální péče, ale především terénu - tedy péče o občany vůbec.

Na úseku pracovních sil byly ryze administrativními přístupy redukovány počty pracovníků odboru pracovních sil na národních výborech. V některých případech "příliš uvědomělý" funkcionář národních výborů prosadil jejich zrušení vůbec. V oblasti zaměstnanosti přistupujeme dnes k nové politice, budeme řešit složité otázky rekvalifikace pracovníků, jejich umisťování, restrukturalizaci pracovních sil. Tyto otázky nelze řešit při absenci příslušného republikového orgánu. Několik pracovníků, kteří se touto oblastí zabývají na současném ministerstvu zdravotnictví a sociálních věcí ji přece nemůže ani při vypětí vše sil zvládnout. Pokud někdo namítne existenci federálního orgánu, totiž federálního ministerstva práce a sociálních věcí, pak lze poukázat na jeho kompetence, které do oblasti národních výborů nezasahují, protože národní výbory spadají do výlučné kompetence orgánů národních.