Zjistili jsme, že hlavnímu městu Praze nebyla
plně pokryta výše mzdových prostředků,
přidělených vládou České
socialistické republiky usnesením číslo
174/1985 k zajištění stabilizace pedagogických
pracovníků. Rozdíl zde činí
35 miliónů korun.
Záměrem pro příští období
je postupné snižování naplněnosti
tříd, zejména u základních
škol, kde je značná kritika rodičovské
veřejnosti. I zde je však úzká závislost
především na ekonomických a prostorových
podmínkách.
Situace se příliš nelepší ani ve
výstavbě středních škol. Za poslední
léta nebyla účelově postavena žádná
střední škola. Nadějné je řešení
zařadit na výstavbu středních škol
do komplexní bytové vybavenosti počínaje
9. pětiletkou. Jde totiž o to, že například
realizace Generelu rozvoje pražského zdravotnictví
a služeb včetně hotelového programu
je podmíněna podstatným nárůstem
počtu středních zdravotnických i ostatních
kádrů, které však není možno
vychovat ve stávajících kapacitách
středního školství. Prostorová
situace je zde kritická a provizorně se řeší
předáváním budov základních
škol.
Neřešena zůstává rovněž
řada rekonstrukcí, modernizací a naléhavých
oprav školských objektů. Větší
část údržby provádějí
náhradní dodavatelé, které se daří
zajišťovat jen s velkým úsilím
školských správ a samotných ředitelů
škol. Je nutno zvážit, zda řešení
nehledat v ustavení podniku pro údržbu školských
zařízení nebo vyčleněním
podniku z velkého stavebnictví, který by
prováděl jejich rekonstrukce i údržbu.
Nemělo by smysl pokračovat ve výčtu
všech nedostatků pražského školství.
Pominul jsem například celou oblast učňovského
školství, vysokých škol, dnes tak významnou
mimoškolní výchovu mládeže apod.
Problémy jsou známé, jde o to je urychleně
řešit.
I my, poslanci z obvodů hlavního města Prahy,
se chceme aktivně podílet.
Přijatá opatření, daná usnesením
vlády České socialistické republiky
číslo 174/1985, a jejich postupná realizace
v 8. pětiletce změnila tíživou situaci
v Praze. Ale vzhledem k tomu, že řada úkolů
je trvalého charakteru. jeví se potřeba prodloužit
platnost tohoto usnesení pro hlavní město
Prahu i na období 9. pětiletky.
Na závěr ještě jednu poznámku.
Jak známo, v příštím roce se
uskuteční československá spartakiáda.
Velká váha odpovědnosti v této významné
společenské i politické události připadá
na pražské školství. Usnesením
vlády České socialistické republiky
číslo 276/1987 byly sice vyčleněny
příslušné finanční prostředky
v podstatě na úrovni roku 1985, vzhledem k exponovanosti
pražských škol v zabezpečení československé
spartakiády však tyto prostředky jsou zcela
evidentně nedostačující. Jednoduše
řečeno, pražské školství
na celostátní spartakiádu doplácí.
Vícenáklady jsou hrazeny z provozních prostředků
školských správ ONV a NVP, ale i z prostředků
na činnost různých kroužků, včetně
jazykových, a mimoškolní činnost. Je
to předmětem odůvodněné kritiky
rodičovské veřejnosti a vzhledem k významnosti
akce, jakou československá spartakiáda je.
by mělo dojít k nápravě.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Bohumilu Ladislavovi.
Soudružky a soudruzi poslanci,
tím jsme vyčerpali diskusní vystoupení
všech přihlášených poslankyň
a poslanců. Chce ještě někdo z poslanců
slovo k tomuto problému? (Nikdo.) Můžeme tedy
diskusi ukončit.
Na některé připomínky, které
byly vzneseny v diskusi, odpoví soudruh ministr Vávra,
soudružka ministryně Synková, zítra
soudruh ministr Prokopec a komplexně bude na diskusi na
jednání reagovat soudruh místopředseda
vlády Toman.
Prosím soudruha ministra Jaroslava Vávru, aby se
ujal slova.
Ministr výstavby a stavebnictví České
socialistické republiky Jaroslav Vávra: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, soudruzi poslanci, dovolte mi reagovat na přenesenou
zprávu zpravodajkyně soudružky Jarošové
a na některé otázky i názory ve vystoupení
poslanců.
Ceny projektových prací se již v letošním
roce mohou sjednávat dohodou mezi investory a projektovými
organizacemi, nezávisle na výši rozpočtových
nákladů staveb.
Usilujeme dále o nápravu cenové politiky
ve prospěch uzavírání pevných
smluvních cen na úrovni investorské dokumentace.
Jejich přijetí bude klíčem k hospodárnému
chování všech účastníků
výstavby.
Několik slov k typizaci. Česká socialistická
republika v rozsahu typizace je na úrovni vyspělých
zemí, avšak donedávna převládala
typizace objemová, se všemi symptomy tolik kritizovanými
občany i architekty. která v souvztažnosti
s ukazateli hustoty osídlení vedla k uniformitě
i k jisté nehumánnosti urbanizace našich měst.
Typizace má pro moderní hospodářství
ekonomický význam, ale na druhé straně
musí umožňovat pružnost. Tomu odpovídá
prvková typizace, kterou začínáme
uplatňovat, pro nové konstrukční systémy
a systémy, které inovujeme. Struktura stavebních
kapacit zaznamenala v Praze od roku 1983 výrazné
změny, když například objem na občanské
výstavbě mezi 5. a 8. pětiletkou se zvýšil
třikrát, na technické dvakrát, na
zdravotnictví čtyřikrát. Přesto
však neodpovídá společenské potřebě,
tak jak to zde bylo řečeno.
Řešení spočívá v nastolení
rovnováhy v investiční výstavbě
i v očekávané aktivitě investorů
a dodavatelů, již musí vyvolat nové
ekonomické podmínky vyplývající
z ekonomické reformy. KBV v Praze je skutečným
problémem, jehož příčiny byly
objektivně zhodnoceny v české vládě
a přijetím programových opatření
ke všem, kdož odpovídají za komplexní
bytovou výstavbu. Přesto v 8. pětiletce bude
v objemu prací na Praze v KBV překročeno
provedení prací zhruba o 300 - 500 miliónů
korun v této pětiletce, a to i na občanské
vybavenosti.
Počet bytů byl vládami upraven, to je pravda,
v tzv. odepsaných bytech je však obsaženo 1300
malometrážních bytů, které budou
postaveny, ale nebudou ve statistice vykázány, i
když v plánu byly, a 700 bytů představují
ztráty území v důsledku střetu
s veřejnými zájmy jdoucími na vrub
organizací Prahy. Zbytek jsou byty přesunuté
do roku 1991, vyplývající z nerovnoměrného
založení 8. pětiletky a také z kapacitního
nekrytí stavebních organizací.
Pro územní nepřipravenost, způsobenou
nízkým zahajováním v letech 1987 a
1988, klesne počet rozestavěných bytů
k 1. lednu 1991 ze současných 14 tisíc na
7 tisíc bytů. proto musí Praha spolu s námi
hledat řešení pro léta 9. pětiletky.
Takový úkol je vládou uložen mně
jako ministrovi a samozřejmě týká
se i Národního výboru hlavního města
Prahy, který je odpovědný za přípravu
území.
Chci říci, vážené soudružky
a soudruzi, že všechny státní podniky
v letošním roce vložily do komplexní bytové
výstavby všechny síly, jimiž disponují
a nejsou vázány na závazných úkolech
státního plánu nebo zvláštní
částí plánu. Jsou naším
ministerstvem vedeny k plnění i přes velký
deficit materiálů a zpožďovaných
subdodávek, jak to zaznělo ve vystoupení
soudruha poslance.
I přes malý zájem o vyvolávání
obtíží ze strany ostatních účastníků
výstavby věci neprospěla změna pravidel
hry v Praze v poločase a podniky se zatím nenaučily
podle toho chovat, respektive se dostaly do obtížné
situace.
Na závěr bych chtěl říci několik
slov. Stavebnictví po přehodnocení programu,
tak jak jej schválila česká vláda,
nastupuje k technické revoluci v užití nových
technologií a konstrukčních řešení,
která spočívají například
v tom, že budou výrazně odvodněny stavby,
u bytové výstavby je propočet zhruba o 20
%, u občanské výstavby a účelové
výstavby o 40 - 50 % zavedením zcela nových
systémů konstrukčních nové
generace, s nově použitými betony o vysoké
nosnosti, s možností dodatečné demontáže
a novým použitím.
Dále užití materiálů nové
generace deskových z odpadních surovin, sádra
a minerální desky, s dvakrát účinnějšími
tepelně technickými vlastnostmi, možnostmi
estetického ztvárnění, tedy architektury
pro opláštění budov.
Užití nových materiálů na střešní
krytiny s životností 20 let a další, které
propočtovými účinky jako celý
program představují úspory národního
hospodářství za dobu životnosti, tj.
od 10 do 30 let, ve výši téměř
150 miliard korun. První dílčí výsledky
lze očekávat za 18 měsíců a
rozšíření a realizace celého
programu, celá lhůta je odvislá od možností
finančních, jak se budou vytvářet
ve stavebních podnicích zdroje, jaká bude
možnost státu úvěrovat i dotovat tento
obrat, který vedle ekonomických účinků
přinese nesmírné úspory energetické
i podstatné zvýšení společenské
produktivity práce.
Děkuji za udělení slova.
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
soudruhu ministru Vávrovi.
Dále prosím soudružku ministryni Synkovou,
aby se ujala slova.
Ministryně školství, mládeže
a tělovýchovy ČSR Jana Synková:
Vážený soudruhu předsedo, vážená
Česká národní rado, vážení
hosté!
Nejprve bych ráda poděkovala za všechny podněty
a náměty, které tady v diskusi zazněly.
Nyní k dotazu soudruha poslance Junga. Příprava
lékařů na práci s novou technikou
v průběhu studia je součástí
nově koncipovaných učebních plánů,
kromě toho je nyní zajišťována
i mezioborovým studiem v míře, která
je potřebná. Nutné však bude vždy
průběžně další vzdělávání
lékařů, tj. specializační studium
formou odborných atestací.
Ráda bych tady podotkla, že toto studium máme
jako jedno z nejlépe organizovaných na světě
v Ústavu dalšího doškolování
lékařů a farmaceutů v resortu ministerstva
zdravotnictví a sociálních věcí.
Musím však upozornit, že vždy bude nutná
v moderní medicíně týmová práce
a že lékař bude vždy pracovat v čele
odborně erudovaného týmu pracovníků
jiných profesí, například techniků,
chemiků, přírodovědců, fyziků,
matematiků a dalších, tak jak je to dnes na
celém světě.
Vybavení vysokých škol, zejména lékařských,
novou technikou uskutečňujeme podle současných
ekonomických možností spolu s ministerstvem
zdravotnictví a sociálních věcí
ve vzájemné koordinaci. Nutno říci,
že to není lehké, ale využíváme
i vedlejší hospodářské činnosti
vysokých škol.
V uplynulém měsíci předsednictvo vlády
České socialistické republiky projednalo
program modernizace a program elektronizace škol a školství
vůbec, o kterém se domnívám, že
bude přínosem pro budoucí období.
Snad ještě k otázce závodního
ústavu národního zdraví pro vysokoškolské
studenty. Podle dohody s ministerstvem zdravotnictví a
sociálních věcí přispívá
České vysoké učení technické
na výstavbu a modernizaci objektu, zatímco Univerzita
Karlova místo toho poskytla náhradní budovu,
a to svou kolej Vyšehrad.
Děkuji za udělení slova. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
soudružce ministryni Synkové.
Nyní prosím, aby se slova ujal soudruh první
místopředseda vlády Miroslav Toman.
První místopředseda vlády ČSR
Miroslav Toman: Vážený soudruhu předsedo
České národní rady, soudružky
a soudruzi poslanci !
Dovolte, abych ve svém závěrečném
vystoupení především ocenil věcnost,
konkrétnost i kritičnost diskuse spojenou se snahou
hledat společně s vládou východiska
a cesty pro řešení dalšího rozvoje
hlavního města. Spatřuji v ní významnou
podporu vlády i orgánů města.
Dnešní jednání je určitým
završením důležité etapy prací
na programových dokumentech, které zahrnují
dlouhodobé i krátkodobé záměry
rozvoje hlavního města. Vnášejí
do další práce cílevědomost,
což je jeden z důležitých předpokladů,
abychom neplýtvali prostředky a soustředili
se jen na ty úseky, jejichž řešení
podmiňuje další celkový rozvoj města,
povede k odstranění mnohých problémů,
s nimiž se potýkají občané, a
současně vytváří předpoklady
k tomu, aby se některé problémy neprohlubovaly
až na krizové situace, kdybychom je včas neřešili.
Mám zde na mysli především ekologii,
dopravu, tepelné hospodářství, bytovou
výstavbu, služby včetně obchodu.
Během prací se mnohé ujasnilo, byly navázány
dělné pracovní kontakty mezi centrem a městskými
orgány. Přímé osobní vztahy
do návrhu vnesla svůj přínos vědeckotechnická
základna, bylo využito četných připomínek
poslanců, volených orgánů i občanů.
Myslím, že jsou zpracovány dokumenty a programy,
s nimiž lze předstoupit před občanskou
veřejnost, s nimiž lze vstoupit i do předvolební
kampaně.
Současně musíme respektovat to, co zaznělo
v diskusi, že rozhodující, kde často
úsilí selhává, je umět prostředky
plně využít. Ani v této pětiletce
se to na všech úsecích nepodařilo. Proto
tímto směrem musí být zaměřeno
hlavní úsilí. V tom bude vláda pomáhat
kontrolou, tlakem na příslušné resorty,
aby úkoly směrem k Praze plnily, a bude to vyžadovat
i od Národního výboru hlavního města
Prahy. Důležité bude i to, jak jsem již
o tom hovořil, jak se podaří zvýšit
zájem o rozvoj Prahy u podniků, občanů
Prahy, ale také ekonomicky zainteresovat na pořádku,
úklidu a životním prostředí.
Přednesená zpráva soudružkou Jarošovou,
místopředsedkyní České národní
rady, diskusní příspěvky, náměty
a dotazy svědčí o velkém zájmu
poslanců o řešení problémů
Prahy, našeho hlavního města.
Chtěl bych vás ubezpečit, že s každým
zde vysloveným názorem a podnětem se budeme
ve vládě podrobně zabývat a vyjdeme
z něj při formování dalších
úkolů i opatření pro jednotlivé
členy vlády i Národní výbor
hlavního města Prahy k dalšímu rozvoji
Prahy.
O řešení některých problémů
jsem hovořil ve zprávě vlády a k některým
dotazům vystoupili přede mnou soudruzi ministři.
Dovolte nyní, abych jenom na některé z těch
mnoha dnes přednesených reagoval.
Především k dotazu soudruha poslance Plívy
k předsedovi vlády, jestli bude zařazena
komplexní bytová výstavba v Praze do státních
zakázek nebo preferencí.
Ve zprávě vlády jsem již hovořil
o tom, že počítáme se zařazením
KBV do závazných výstupů státního
plánu, což je v terminologii státní
zakázka. Proto jsme předložili Státní
plánovací komisi návrh na to, aby komplexní
bytová výstavba byla zařazena i v celé
federaci, především pro potřebné
subdodávky, o kterých tady byla řeč,
tzn. vany, sporáky a další instalační
materiály. S konečnou platností bude rozhodnuto
při schvalování státního plánu
na rok 1990 a směrnice pro 9. pětiletku.
Dále stanovisko k vystoupení soudruha poslance Koláčného,
v němž požádal o dořešení
českou vládu v problematice přivaděče
z Mělníka s národním výborem
a federálním ministerstvem hutí, těžkého
strojírenství a elektronického průmyslu.
Ano, pečlivě posoudíme a projednáme
a chci připomenout i jiné oblasti, a to především
v tom smyslu, že budeme hledat a prosazovat při přípravě
9. pětiletky, nyní mluvíme o generelu, o
dlouhodobém dokumentu, naše záměry,
rozhodující bude to, co dokážeme obhájit
a zařadit do konkrétního realizačního
plánu 9. pětiletky. Chci vás ubezpečit,
že bude vláda i jednotliví členové
se snažit a bojovat za to, abychom to, co jsme dnes dohodli,
také dostali do 9. pětiletky.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
dovolte, abych ještě jednou poděkoval za připomínky
a návrhy, které zazněly od poslanců
ve výborech i zasedání České
národní rady, i podporu, které se dostává
vládě od předsednictva České
národní rady.
Chci ubezpečit, že vláda se bude odpovědně
zabývat závěry, které budou přijaty,
i všemi náměty, které byly předneseny
na dnešním zasedání.
Děkuji, soudruhu předsedo, za možnost vystoupit
a odpovědět na některé dotazy a zaujmout
k nim stanovisko. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
soudruhu místopředsedovi vlády Tomanovi za
jeho odpověď nebo reagenci na některé
z připomínek.
Děkuji i ostatním ministrům, tedy soudružce
Synkové i soudruhu Vávrovi, a chtěl bych
říci, že se stalo už dobrým zvykem,
že společně naše vláda i naše
předsednictvo rozpracováváme velice podrobně
všechny závěry, náměty, doporučení,
které vyplývají z diskuse tak, abychom se
jimi mohli podrobněji zabývat, abychom využili
kolektivní moudrosti a abychom při všem tom,
co tu bylo pozitivního řečeno, nezapomněli
na to, že tu bylo řečeno i mnoho kritického,
a to i mnoho kritického do našich vlastních
řad.