Česká národní rada 1986 – 1990

Cílevědomé programové řešení rozvoje hlavního města je obsaženo v dokumentu Centrální varianta dlouhodobého výhledu ČSR do roku 2005, který schválila vláda ČSR v březnu tohoto roku. Z ní vychází Generel sociálně ekonomického rozvoje Prahy do roku 2005, zpracovaný Národním výborem hlavního města Prahy a opatření k formování postupně nové ekonomické struktury našeho hlavního města, který vláda projednala v červenci tohoto roku. Tento dokument reaguje na měnící se podmínky sociálně ekonomického rozvoje celé naší společnosti a vyjadřuje reálný a vyvážený rozvoj všech rozhodujících složek města po roce 1990. V současné době vzhledem k zajištění společensko-ekonomické priority Prahy je předkládán k posouzení federální vládě.

Vycházíme z toho, že budoucnost pražské ekonomiky musí být založena především na zvládnutí a uplatnění progresivních oborů a technologií spjatých s dynamikou dnešního vědeckotechnického pokroku, s velkým podílem vysoce kvalifikované dělnické a inženýrské práce, vědy a výzkumu a naopak s postupným útlumem oborů materiálově a energeticky náročných a s nižším podílem kvalifikované práce.

Rozvoj výroby bude koncentrován do vymezených průmyslových areálů Letňany - Čakovice - Kbely, Malešice - Hostivař - Hloubětín, Lhotka - Kunratice - Libuš, Jinonice - Stodůlky - Zličín, Modřany - Komořany.

Efekt strukturálních změn se musí projevit v technickém přezbrojení pražské výrobní základny při současném překonání nesouladu mezi stávajícím nadměrným rozsahem průmyslu a nedostatečně vybavenou sférou služeb. Tuto změnu nelze odkládat, neboť má široký význam pro uspokojování potřeb občanů i návštěvníků našeho hlavního města apod.

Daleko větší intenzitu vyžaduje v pražské výrobní základně rozvoj vybraných progresivních oborů strojírenské a elektrotechnické výroby. Obdobně ale musí být věnována zvýšená pozornost výrobám a činnostem, které slouží bezprostředně obyvatelům Prahy a zajišťuje chod města. Máme na mysli především energetiku a potravinářský průmysl. Pokud jde o polygrafický průmysl, vlády projednaly a přijaly soubor opatření k urychlenému zlepšení situace - mezi zvlášť naléhavé akce byla zařazena např. modernizace hlubotisku na Smíchově.

Na tyto rozhodující obory bude nutně vázána v širším měřítku i činnost vědeckovýzkumné základny, která musí přispívat i k řešení konkrétních úkolů Prahy. Vždyť na jejím území je soustředěna třetina pracovníků základního a aplikovaného výzkumu ČSSR a více než polovina objektů ČSR. Za nezbytné považujeme vytvořit v Praze pracoviště pro vývoj progresivních systémů ve výrobě a tak zhodnotit vědeckovýzkumný potenciál soustředěný na území hlavního města Prahy.

První reakce a přístup některých resortů a jejich podniků v Praze na tuto strukturální politiku nejsou odpovídající závažnosti potřeby strukturálních změn. Očekáváme, že ke změně v přístupech přispěje účinné uplatnění nepřímých ekonomických nástrojů nového hospodářského mechanismu vedoucího k selektivnímu útlumu ekonomicky a demograficky přesycených oblastech. Jednoduše řečeno: existence takových podniků v Praze nebude pro ně ekonomicky výhodná ani perspektivně.

Dalším závažným problémem je stabilizace rozsahu území města a počtu obyvatel bez dalšího neúčelného zvyšování jejich přírůstků. Jak jsem uvedl, dosavadní ekonomický rozvoj města kladl a klade stále větší požadavky na novou bytovou výstavbu. Celkový počet obyvatel se zvýšil od počátku 80. let o 43 tisíc osob a Praha tak dosáhla koncem loňského roku 1 miliónu 211 tisíc obyvatel. Tento vývoj předstihl možnosti vytváření podmínek pro spokojení život všech obyvatel města, především uspokojování jejich potřeb ve službách, dopravě a obchodu.

Od roku 1970 bylo v Praze postaveno více než 160 tisíc bytů. Vysoké počty nových bytů, panelová technologie a průmyslový způsob výstavby orientovaly realizaci do rozsáhlých okrajových ploch města. To sebou přinášelo velké nároky nejen finanční, ale i kapacitní na budování občanské a technické vybavenosti. Orientace na rozsáhlou novou výstavbu se odrazila v nedostatečné úrovni údržby a oprav vnitřních částí města.

Proto vláda plně podporuje pro nadcházející období záměr omezování výstavby dalších velkých sídlištních komplexů na okrajích města a přechod do jeho vnitřních částí formou komplexní přestavby území. Další výstavba města bude proto soustředěna do menších urbanisticky přitažlivějších a na infrastrukturu méně náročných územních celků zahrnujících celou škálu stavební činnosti do novostaveb bytových domů, přes jejich modernizaci až po soustavnou komplexní opravu. Vedle obnovy a modernizace intravilánu města je cílem tohoto zaměření zabránit dalšímu snižování počtu obyvatel v centru Prahy.

V komplexní bytové výstavbě se uvažuje v příštích patnácti letech s vybudováním zhruba 96,5 tisíce bytů ve všech formách, z toho v 9. pětiletce minimálně 36,5 tisíce. Programově musí být řešena situace specifických věkových a sociálních skupin, jak mladých manželství, tak vícečlenných rodin, ale i starých občanů a invalidů. Musí se vytvořit podmínky pro výstavbu minimálně půlprocentního podílu bezbariérových bytů z celkového počtu nově získaných bytů. V rámci nové bytové výstavby bude prosazována současná výstavba občanské a technické vybavenosti.

Zásadním způsobem je nutné řešit velmi nepříznivou a vleklou situaci v opravách a údržbě bytového fondu, rychlejším způsobem odstraňovat jeho zanedbanost a zdlouhavost oprav havarijních objektů. V tomto směru vláda rozhodla o progresivním zvyšování objemu stavebních prací na opravách a údržbě. V letošním roce bude finančně zabezpečena plná výše objemu realizovaných oprav bytového fondu v Praze.

Přijatými opatřeními se tak zvýší rozsah oprav a údržby bytového fondu z 838 mil. Kčs v roce 1985 na více než 1 365 mil Kčs v roce 1990.

V hospodaření s byty musí Národní výbor hl. města Prahy důsledněji uplatňovat již schválené principy a zavést účinný systém nejen registrace bytů, ale i nebytových prostor.

Dosavadní dislokační politika ve prospěch potřeb celé veřejnosti je však v Praze stále málo účinná. V důsledku toho jsou i výsledky spojené s uvolňováním ploch při organizační přestavbě centrálních orgánů ne zcela uspokojivé. Zlepšení této situace vyžaduje větší rozhodnost příslušných orgánů Národního výboru hlavního města Prahy, avšak současně větší odpovědnost příslušných organizací, které jsou povinny dislokační závěry realizovat a které při neplnění svých povinností musí počítat s tím, že budou důrazněji postihovány sankčními odvody a dalšími opatřeními.

Za mimořádně závažnou považuje vláda problematiku investiční výstavby a stavebních kapacit v Praze. Záměry ve výstavbě a přestavbě města vyvolaly vysoké nároky na růst a tomu odpovídající strukturální vývoj stavebních kapacit s cílem odstranit zaostávání technické infrastruktury města, realizaci programu metra a základního komunikačního systému, zvýšení objemu komplexní bytové výstavby včetně zahájení přestaveb a modernizace bytového fondu, realizaci zařízení pro terciární sféru, ale i dalších potřeb. Kvantitativní cíle se daří plnit. Objem stavebních prací na území města se v polovině sedmdesátých let zdvojnásobil a dosáhl výše 60 mld. Kčs a na této úrovni se v podstatě udržuje i nyní.

Citlivá je ovšem skutečnost, že se nedaří plně zajišťovat investiční program Národního výboru a jeho plnění je provázeno značnými disproporcemi ve vnitřní skladbě. Zatím jsou překračovány úkoly ve výstavbě liniových staveb, především metra a základního komunikačního systému. Nepodařilo se však dořešit potřebné kapacity pro zdravotnické stavby, opravy a údržbu stavebních fondů a modernizaci bytů, obtíže jsou i v realizaci bytové výstavby, občanské a technické vybavenosti. Řešení této situace je úkolem příštích dvou až tří let. Přetrvávají nedostatky v investorské a projektové přípravě staveb, které způsobují odsuny termínů realizace řady pro Prahu důležitých akcí. V současné době nelze např. pro nepřipravenost zařadit do státního plánu na rok 1990 další stavbu fakultní nemocnice Praha 5, ale i provozovnu Sběrných surovin v Horních Počernicích. V této oblasti musí přijmout NVP rozhodnější opatření vůči podřízeným organizacím.

Problémem stavebních kapacit v Praze, především z hlediska zabezpečení rekonstrukcí a modernizací se vláda ČSR nedávno zabývala a vyslovila souhlas s vytvořením podniku v rámci Inženýrských a průmyslových staveb Praha s roční kapacitou 175 mil. Kčs. To však nemůže být jediným a končeným východiskem. Snižovat rozsah nové výstavby a zvyšovat podíl rekonstrukcí a modernizací stávajících základních fondů - to je základní orientace a nevyhnutelná cesta dalšího rozvoje pražského stavebnictví. Rozšiřovat a zakládat nové stavební kapacity je proto nutné i v hospodářství řízeném pražskými národními výbory a v krátkém období dobudovat síť obvodních stavebních podniků.

Chtěl bych v této souvislosti zdůraznit, že řadu důležitých staveb se podařilo uskutečnit díky preferencím a prioritám a rozsáhlým přesunům stavebních kapacit z celé ČSSR, především z českých krajů, přestože to přineslo některé ekonomické a sociální problémy. Další potřeby bude proto nutné ve stále větší míře realizovat zvyšováním kapacit pražského stavebnictví a jeho výkonnosti. Do budoucna nelze ani počítat s většími objemy dovozu kapacit, protože neúměrně zatěžují náš státní rozpočet, ale i vzhledem k požadavku na devizovou protihodnotu dodávek zboží a vyšší úhradu rozpočtových nákladů o 30 až 80 % proti tuzemským cenám.

Pomoci nám mohou již uvolněné stavební kapacity Čs. lidové armády také pro potřeby hlavního města, které se budou podílet především na realizaci staveb zdravotnických zařízení a na modernizaci bytového fondu v Praze.

Stručné shrnuto - kvalitativní i kvantitativní rozvoj všech městských funkcí je do značné míry závislý na konkretizaci programu výstavby v orgánech Národního výboru hlavního města Prahy, na jeho investorském zvládnutí, na včasné projektové přípravě a plynulém dodavatelském zabezpečení. Vláda bude podporovat zadávání společenské objednávky formou konkursního řízení a počítáme s tím, že se neobejdeme i bez stanovení některých jmenovitých úkolů státního plánu, zejména na úseku komplexní bytové výstavby. Nevyhneme se ani novým přesunům stavebních a hospodářských kapacit v rámci ČSR, ale i ČSSR, zejména v nejbližším období.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, jedno z předních míst v trvalé pozornosti vlády zaujímá pražské zdravotnictví. Praha má svá specifika, z hlediska zhoršených zdravotních podmínek a zdravotního stavu pražské populace, tak i úlohy, kterou plní v poskytování vysoce odborných a specializovaných služeb v rámci ČSR i celé federace. V Praze byla vybudována špičková centra dětské kardiologie a kardiochirurgie, centra klinické onkologie, pracoviště ortopedická a urologická a oddělení popálenin a plastické chirurgie. Přes tyto významné vklady a zlepšení se průměrná kvalita obsluhy obyvatel města na tomto citlivém sociálně politickém úseku výrazně nezlepšila.

Po roce 1975 sice došlo k dalšímu prohloubení zdravotní péče na území Prahy, neboť např. počet lékařských míst se zvýšil téměř o třetinu, při dvojnásobném zvýšení v nemocnicích. Avšak ani toto zvýšení nepostačuje, neboť zůstává skutečností, že hlavní město má nejvyšší počet náročných operací připadajících na jedno lůžko a v důsledku toho i nejdelší ošetřovací dobu. Působí zde i skutečnost, že vzhledem k některým vysoce specializovaným pracovištím je nutné v Praze provést značný počet zdravotnických úkonů pro mimopražské pacienty.

Hlavním problémem, který současnou situaci v pražském zdravotnictví zostřuje, je stále nedostatečná materiálně technická základna. Proto za prvořadý úkol nadcházejícího období považujeme důsledné plnění úkolů investiční výstavby této základny. S vědomím důležitosti tohoto úkolu investiční výstavbu vláda. Jsme však nuceni konstatovat, že realizace dosud plně neodpovídá vytýčeným záměrům. Proto jsme se rozhodli přehodnotit a aktualizovat Generel rozvoje pražského zdravotnictví a spolu s návrhem nové organizační struktury zdravotnictví jej projednáme ještě v tomto roce. Současně vás chci informovat, že rozhodnutím předsedy vlády byla učiněna výjimka ze zákazu zahajování staveb od 15. 5. u fakultní nemocnice Praha 2, protetické oddělení Jižní město, fakultní nemocnice Praha 2, rekonstrukce gynekologicko-porodnické kliniky, fakultní nemocnice Praha 4, stravovací provoz, obvodní ústav národního zdraví - rekonstrukce objektu zdravotnického zásobování, fakultní nemocnice Praha 8, patologie, ale i dalších staveb.

Vybudování 13 300 lůžek a potřebného technicko-provozního zázemí, záchranné služby, včetně celkového personálního zabezpečení považujeme i ve změněných podmínkách za základní úkol rozvoje pražského zdravotnictví řízeného Národním výborem hl. m. Prahy. K odstranění známých skluzů ve výstavbě a obnově základních fondů v stávajících pěti areálech fakultních nemocnic přispěje významnou měrou i plánovaná výstavba nemocnic II. typu v sídlištních celcích na Proseku a na Košíku.

Vedle poskytovaných základních zdravotních služeb pro obyvatele hlavního města považujeme za prospěšné více využívat i špičkové odborné kapacity Ústřední vojenské nemocnice, např. v oboru neurochirurgie. V tomto směru bylo uloženo ministru zdravotnictví a sociálních věcí Jaroslavu Prokopcovi, aby projednal příslušná opatření s kompetentními orgány.

Nejsme spokojeni se situací v organizaci práce pražského zdravotnictví. Je nutné zlepšovat individuální práci s pacientem a ve větší míře využívat moderní zdravotnickou techniku.

Ke zlepšení situace v zásobování léky a zdravotnickými potřebami přijala vláda ČSR a vláda ČSSR prvá nejnutnější opatření. Celkem bylo uvolněno pro ČSR 470 mil. Kčs na dovoz léků a zdravotnické techniky v letošním a příštím roce. Kromě toho jsme pro potřeby zdravotnictví v letošním roce uvolnili nad plán 190 mil. Kčs na dovoz hotových léků, zdravotnického materiálu, farmaceutických surovin. Uvolněné prostředky navíc představují zvýšení v letošním roce proti plánu o 14 %, z toho pro pražské zdravotnictví bylo uvolněno zhruba 47 mil., což představuje 25procentní celkové zvýšení.

K řešení problémů a odstraňování nedostatků v našem zdravotnictví musí aktivněji působit představitelé ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí, ale i národních výborů.

Mimořádnou péči věnujeme i otázkám sociálního zabezpečení. Péče o dlouhodobě nemocné občany je zajišťována v léčebnách o celkové kapacitě 900 lůžek, což je s ohledem na stárnoucí populaci na území hlavního města Prahy stále nepostačující.

Nedostatečnost v kapacitách ústavních zařízení - domovů důchodců a domů pečovatelské služby - je do jisté míry kompenzována terénní sociální službou, která je v současné době poskytována téměř dvojnásobnému počtu starých občanů ve srovnání s rokem 1975. Vláda podporuje snahu NVP, aby v 9. pětiletce počet domovů důchodců budovaných v rámci komplexní bytové výstavby byl výrazně zvýšen a aby každý městský obvod měl postupně k dispozici úměrně vybavené domy pečovatelské služby pro staré občany. V této souvislosti se musí na území města také vytvářet rozhodnějším způsobem vhodné materiální a sociální klima pro zapojování invalidních občanů do pracovního procesu s důrazem na přednostní umísťování zdravotně postižené mládeže.

Soudružky a soudruzi poslanci, 13. zasedání ÚV KSČ zhodnotilo komplexně úroveň naší výchovně vzdělávací soustavy. Musíme bohužel konstatovat, že kritizované jevy, které provázejí realizaci školské politiky, se týkají i škol a školských zařízení našeho hlavního města.

Na úseku předškolní výchovy se intenzivní výstavbou kapacit mateřských škol podařilo v podstatě odstranit problém s umístěním dětí.

Naopak v základním školství přes intenzivní výstavbu škol, se vlivem silných populačních ročníků přechodně zvýšila naplněnost tříd. Kritický nedostatek fondů středního školství je částečně řešen vyčleňováním budov základního školství, což však nepostačuje k umístění silných populačních ročníků. Proto je správný směr Národního výboru hlavního města Prahy přesunout do této oblasti školství těžiště investiční výstavby v 9. pětiletce.

Dlouhodobě je zanedbána struktura středního učňovského školství, což bylo konstatováno i na jednání ČNR již v roce 1983. Zcela otevřeně říkáme, že organizace, které si nezajistí výstavbu učilišť pro svou potřebu, nebo spojením prostředků s jinými organizacemi pro tuto výstavbu, nemohou na území hlavního města Prahy počítat s dalším rozvojem.

Složitá situace přetrvává i v přípravě a nedostatečném počtu pedagogických kádrů.

Ve vysokém školství je dlouhodobě stabilizován počet vysokých škol, fakult i studujících. S charakterem, strukturou i rozsahem těchto zařízení představuje Praha i nadále nejvýznamnější vysokoškolské centrum ve státě. Dosavadní výstavbou výukových prostor bylo získáno již 70 tisíc čtverečních metrů čisté užitkové plochy a výstavbou kolejí a menz bylo získáno zhruba 9 700 lůžek včetně potřebného stravovacího zařízení. Potřeby modernizace pražských vysokých škol a jejich materiálně technické základny zůstávají však i nadále mimořádně naléhavé.

Současné společenské změny uskutečňované v celé naší socialistické společnosti vyžadují od všech pracovníků resortu školství, aby výrazněji prohloubili svůj osobní podíl na plnění současných úkolů školské politiky strany a uplatňovali nové přístupy k práci. To je úkolem ministerstva školství, ale i příslušných orgánů národního výboru.

V procesu přestavby usilujeme nejen o to, aby naše společnost dosáhla větší dynamiky hospodářského rozvoje, ale aby se umění a kultura staly reálným zdrojem růstu duchovního a hmotného bohatství společnosti. Přes velkou koncentraci kulturního potenciálu a rozsáhlost sítě kulturních zařízení, Praha dlouhodobě zaostává v plošných standardech na obyvatele za ostatními kraji republiky.

Přitom všechny vyšší kulturní služby se soustředily do historického jádra a v ostatních částech města se tyto služby rozvíjejí velmi zvolna, což neodpovídá nárokům a potřebám obyvatel, především v nových sídlištních celcích. Ke zlepšení tohoto stavu přispěje náročná rekonstrukce Domu umělců, přičemž v návaznosti by měla následovat rekonstrukce Obecního domu. Zaměřit se musíme na obnovu a rekonstrukce dalších významných památkových objektů, galerií a muzeí, protože mnoho vzácných děl uměleckých je uloženo pouze v depozitářích s čímž nemůžeme být spokojeni.