Česká národní rada 1986 – 1990

Výbor pro obchod, služby a dopravu doporučil, aby ČNR vyjádřila svůj souhlas formou ústavního zákona. Několik slov k tomuto stanovisku.

Podle platné ústavní úpravy by Federální shromáždění ke zrušení článku 142 odst. 2, první věta ústavního zákona č. 143 o čs. federaci souhlas národních rad nepotřebovalo. Federální shromáždění by tuto změnu ústavního zákona mohlo provést samostatně ústavním zákonem. Zájmy republik by v tomto případě byly zajištěny zákazem majorizace, který platí ve Sněmovně národů při změnách ústavních zákonů. Federální shromáždění se však obrátilo na národní rady s tímto návrhem ústavního zákona, aby dříve než přistoupí ke schválení tohoto návrhu ústavního zákona, daly k němu souhlas. A tomu také odpovídá navrhovaná forma usnesení ČNR.

Výbor pro kulturu a výchovu navrhl v článku 1 vypustit odstavec 3 s odůvodněním, že nemá normativní, ale pouze informativní význam. Domnívám se, soudružky a soudruzi, že bude účelné tento odstavec přesto v návrhu ponechat, protože odstraňuje jakékoliv pochybnosti o tom, že nová společná Ústava má být přijata v národních radách, ČNR formou ústavního zákona. To se týká článku 109, který je v tomto odstavci uveden.

Naším úkolem je vyjádřit se k návrhu ústavního zákona Federálního shromáždění, který předpokládá předložení a přijetí návrhu společné Ústavy federace a republik. Jak vyplývá z preambule návrhu tohoto ústavního zákona, je třeba, aby se Federální shromáždění na tomto ústavním zákonu usneslo až po předchozím souhlasném vyjádření obou národních rad.

Navrhuji tedy v souladu s usneseními výborů, které návrh projednaly, aby Česká národní rada přijala usnesení, že souhlasí s návrhem ústavního zákona o způsobu přijetí nové Ústavy ČSSR, ČSR a SSR.

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Josefu Mečlovi za zpravodajskou zprávu. Má někdo k předložené zprávě nějaké připomínky nebo doplňky? Nikdo.

Nechávám hlasovat.

Kdo souhlasí s tím, aby Česká národní rada přijala usnesení tak, jak je doporučeno ve společné zprávě výborů České národní rady podle tisku 134, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (1)

Děkuji. Tím jsme projednali a schválili závěry ke čtvrtému bodu našeho pořadu.

Vláda České socialistické republiky pověřila odůvodněním vládního návrhu zákona ministra kultury Milana Kymličku, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr kultury ČSR Milan Kymlička: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, úkoly přestavby a demokratizace vyplývající ze závěrů XVII. sjezdu strany a dalších zasedání ústředního výboru vyžadují provést i některé změny v řízení v oblasti divadel a tomu odpovídající úpravy právních norem.

Dosavadní legislativní předpis, už citovaný zákon ČNR č. 33 z roku 1978 Sb. o divadelní činnosti, tzv. divadelní zákon, sehrál významnou úlohu v procesu konsolidace a v posilování funkce socialistického státu při uplatňování celospolečenských zájmů v této oblasti. Některá jeho ustanovení však již v plném rozsahu nereagují na potřeby rozvoje našeho divadelnictví v podmínkách zavádění nového hospodářského mechanismu.

V praxi profesionálních divadel ČSR byla v poslední době realizována některá opatření vycházející z kulturně politických úkolů, jež ověřují v praktické činnosti divadel základní ustanovení zakotvené v návrhu novely divadelního zákona. Byla tak např. zrušena instrukce ministerstva kultury ze dne 1. 6. 1979 pro sestavování, projednávání, schvalování a kontrolu dramaturgických plánů divadel a krajských agentur, byl zrušen metodický pokyn ministerstva kultury k praxi předávacích představení divadel, uskutečnil se experiment v oblasti ekonomiky a řízení divadel v sedmi divadlech ČSR a další.

Schvalování dramaturgických plánů se ukázalo jako neúčinné, nepostihující kvalifikované tvůrčí závěry divadel, pokud bylo prováděno v centru.

Stejně tak metodický pokyn k předávacím představením snižoval odpovědnost vedení divadel za výsledky inscenační tvorby.

Vzhledem k tomu, že příprava nové zákonné normy si vyžádá delší dobu na zpracování a projednání s tvůrčí divadelní frontou, přistoupilo ministerstvo kultury ČSR po dohodě se Svazem českých dramatických umělců a českým výborem odborového svazu ke zpracování návrhu novely stávajícího divadelního zákona, která reaguje na hlavní problémy vyplývající z aktuálních potřeb divadelní činnosti v současných podmínkách. Tento záměr se vzhledem k závažnosti argumentů promítl i do plánů práce ČSR, kam byla novelizace divadelního zákona zařazena ve formě malé novely přímo v paragrafovaném znění. Současně s tím požádal předseda vlády ČSR předsednictvo ČNR o souhlas s upuštěním od předložení zásad zákona podle § 70 odst. 2 zákona ČNR č. 1 z r. 1969/Sb. Jde o zákon o jednacím řádu ČNR ve znění pozdějších předpisů.

Předsednictvo ČNR z důvodu naléhavosti okamžitého řešení této žádosti vyhovělo a odsouhlasilo předložení novelizace přímo v paragrafovaném znění.

K právní úpravě formou novely bylo ministerstvo kultury ČSR vedeno řadou důvodů. S některými z nich vás seznámím.

Především hlavním záměrem je umožnit zřízení divadla podstatně širšímu okruhu subjektů s cílem zajistit větší možnost uplatnění mladých talentovaných divadelních umělců, vytvořit vztahy socialistického soutěžení mezi jednotlivými divadly, umožnit vznik experimentálních divadel a rozšířit podmínky k ověřování novátorských tvůrčích postupů.

Za druhé úvodem k novelizaci divadelního zákona je rovněž snaha posílit pravomoc a odpovědnost ředitelů divadel za ideově umělecké výsledky práce jimi řízených uměleckých kolektivů. Současně s tím jde ovšem i odstranění administrativního způsobu řízení a vytvoření podmínek pro osobitější profilování ideově uměleckých programů divadel i pro širší uspokojování kulturních potřeb jednotlivých regionů, v nichž daná divadla působí.

Za třetí významnou součástí navrhovaných změn je snaha zajistit skutečně objektivnější hodnocení ředitelů divadel a výběr kandidátů na tuto funkci.

Konečně ministerstvo kultury ČSR chce novelou rovněž řešit narůstající nepoměr produkce profesionálních divadel k divadelní produkci některých uměleckých agentur. Pro vaši informaci v současné době počet agenturních představení převyšuje o více než jednu čtvrtinu počet představení profesionálních divadel. V tomto vývoji je patrná tendence ke komercionalismu.

Tyto důvody se promítají v konkrétních úpravách zákona tak, jak jsou uvedeny v návrhu vám předložené novely. Především je zvýrazněna úloha uměleckých svazů včetně Svazu českých dramatických umělců, a to v souladu s kulturně politickými závěry 10. zasedání ÚV KSČ, kde je stanovena zásada, že umělecké svazy se mají podílet na řešení otázek kultury a umění.

Dále je formulována možnost vzniku divadel u národních výborů všech stupňů, u společenských organizací a kulturních fondů. Tím se rovněž rozšiřují možnosti dalšího rozvoje socialistické divadelní kultury uplatněním palety forem, žánrů a uměleckého profilu divadel, využití talentů na bázi socialistické organizace.

Je zdůrazněna pravomoc, samostatnost a odpovědnost ředitelů za dramaturgické plánování. Jde o stěžejní zásadu odpovídající duchu přestavby a související s odstraňováním administrativně direktivních metod řízení v oblasti kultury a umění.

Větší odpovědnost a objektivitu při výběru ředitelů divadel formuluje § 5 odst. 5 vám předložené novely, kde je stanoven výběr ředitelů na základě konkursu. Současně je zde rovněž formulována úloha zřizovatele nebo provozovatele divadla. Návrh novely zakládá možnost, aby divadla sama bez prostřednictví uměleckých agentur i zprostředkovávala mimodivadelní představení svého souboru a vystoupení svých umělců.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, to jsou nejdůležitější navrhované změny zákona č. 33 z roku 1978 Sb. o divadelní činnosti. Ostatní návrhy, které doplní rozsah předkládané novely, jsou uvedeny ve vlastním návrhu a důvodové zprávě. Rád bych v této souvislosti zdůraznil, že zvýšení samostatnosti a odpovědnosti ředitelů a divadel a další demokratické prvky neznamenají oslabení role socialistického státu, ministerstva kultury a národních výborů v oblasti divadla ani ústup od uplatňování celospolečenských zájmů. Jde o nahrazení již neúčinných metod řízení metodami účinnějšími, důsledně kulturně politickými, odborně fundovanějšími a objektivnějšími.

Ministerstvo kultury ČSR, krajské národní výbory a NVP se více budou moci zaměřit na koncepční otázky, na hodnocení výsledku divadelní tvorby, na sledování vývojových trendů a jejich ovlivňování, na vytváření materiálně technických a sociálně ekonomických podmínek, ale také na vedení ředitelů k odpovědnosti za společenské důsledky práce divadel i na hodnocení těchto ředitelů a vytváření hmotné zainteresovanosti pro celé kolektivy. Rovněž samozřejmě už i na citované naplňování role zřizovatelů a provozovatelů divadel.

Povinnost ředitelů divadel informovat o přípravě divadelních scén prostřednictvím dramaturgických plánů bude zakotveno ve statutech divadel, které vydávají provozovatelé a zřizovatelé divadel.

Návrh novelizace divadelního zákona byl zpracován v součinnosti se Svazem českých dramatických umělců, byl koordinován s ministerstvem kultury SSR. V souladu s legislativními pravidly vlády ČSR byl řádně projednán v připomínkovém řízení, doporučen legislativní radou vlády a schválen vládou dne 12. 7. tohoto roku.

Na základě projednání v jednotlivých výborech ČNR a ve smyslu stanoviska legislativního odboru ČNR ministerstvo kultury doplnilo § 36 odst. 4 divadelního zákona tak, že udílení souhlasu ministerstva kultury ke zřízení a zrušení divadla je vyjmuto z působnosti právního řádu. Docílí se tím další potřebné racionalizace, aniž by došlo k jakékoliv změně podstaty tohoto rozhodování.

Závěrem mi, soudružky a soudruzi poslanci, dovolte zdůraznit, že navrhovanou novelou divadelního zákona, vycházející z podrobné analýzy současného divadelnictví, chápeme jako opatření, které aktuálně řeší nejpalčivější problémy divadelní tvorby, umožňuje ověřit v praxi nová, navrhovaná řešení tak, aby mohla být zapracována do připravované komplexní úpravy divadelní činnosti formou zákona. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji ministrovi za přednesenou zprávu a prosím společnou zpravodajku poslankyni Marcelu Černou, aby přednesla zpravodajskou zprávu.

Společná zpravodajka poslankyně Marcela Černá: Vážená Česká národní rado, vážení hosté, vláda ČSR předložila České národní radě návrh zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 33/78 Sb. o divadelní činnosti, tzv. divadelní zákon, jehož text máme k dispozici ve sněmovním tisku č. 123.

Důvody, které vedly k předložení této novely, způsob jejího projednání v přípravné etapě i charakteristiku hlavních změn přednesl ve svém úvodním vystoupení ministr kultury ČSR. Vzhledem k tomu, že výbor pro kulturu a výchovu po celou dobu sledoval práce na přípravě této zákonné úpravy a při expertních jednáních měl možnost vyslechnout názory nejen představitelů Svazu českých dramatických umělců, Svazu českých hudebních skladatelů a koncertních umělců, českého výboru odborového svazu pracovníků umění, kultury a společenských organizací, ale i krajských a okresních národních výborů ČSR a také - a pro nás velice významné - uměleckých a provozních pracovníků divadel i voličů v našich volebních obvodech.

Ztotožňujeme se s tezemi obsaženými v projevu soudruha ministra Kymličky a plně je spolu s ostatními výbory ČNR, které návrh projednaly, podporujeme. Se souhlasem se setkala zejména ta opatření, která v souladu s principy komplexní přestavby čs. společnosti a s dalším prohlubováním socialistické demokracie umožní rozšířit oprávnění ke zřizování divadel na národní výbory všech stupňů, společenské organizace a kulturní fondy.

Odstranit administrativně direktivní metody při řízení divadel a při registraci ochotnických souborů. Zjednodušit postup při povolování divadelních představení, zrušit dosavadní monopol agentur na mimodivadelní činnost tím, že některé agentážní činnosti budou moci vykonávat i další socialistické organizace. Spolu se zaváděním demokratizačních prvků při obsazování funkcí ředitelů divadel na základě veřejných konkursů tak předložený návrh novely divadelního zákona po schválení vytvoří podmínky pro větší diferenciaci divadel a jejich uměleckého profilu s přihlédnutím k územní specifice jejich působnosti s širším uplatněním divadelních umělců i k podnícení zdravé soutěživosti mezi nimi.

Výbory ČNR jsou přesvědčeny, že všechny uvedené tendence povedou k rozvoji iniciativy uměleckých kolektivů divadel, k obohacení forem divadelní činnosti a tím i všestrannějšímu uspokojování kulturních potřeb našich občanů i naší mladé generace.

Soudružky a soudruzi, předložený vládní návrh zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 33/78 Sb. o divadelní činnosti, projednalo se souhlasem 5 výborů ČNR. Z jednání výborů vzešlo jedno společné doporučení na úpravu vládního návrhu zákona, a to § 36 odst. 4 zákona, který vylučuje některé úkony ministerstva kultury ČSR z působnosti obecných předpisů o správním řízení tak, jak uvedl soudruh ministr.

Dále se navrhuje doplnit i souhlas ministerstva ke zřízení nebo zrušení divadla, § 5, odst. 3 návrhu novely. Tím bude snížena administrativní náročnost při zřizování nebo zrušení divadel.

Slovenská národní rada projednala obdobnou úpravu novely divadelního zákona ve své 15. schůzi dne 17. října letošního roku.

Závěrem bych chtěla zdůraznit, že navrhovaná dílčí novela zákona řeší jen nejnaléhavější problémy divadelní činnosti. Je třeba říci, že ministerstvo kultury ČSR i SSR v těsné spolupráci s tvůrčími svazy a příslušnými odborovými orgány musí pracovat na komplexní zákonné normě a věřím, že budou využity i poznatky a připomínky z projednávání předložené novely tak, jak byly uvedeny poslanci včetně vyhodnocení experimentů divadel a realizace přestavby hospodářského mechanismu v nevýrobní sféře.

I přesto jsem přesvědčena, že návrh je v současné době přínosem a znamená přizpůsobení právní úpravy současným potřebám našeho divadelnictví.

Chtěla bych také ocenit skutečnost, že zároveň s návrhem novely zákona byl ČNR předložen i návrh novely prováděcí vyhlášky k divadelnímu zákonu.

Jménem výborů ČNR proto doporučuji České národní radě schválit návrh zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 33/78 Sb. o divadelní činnosti se změnou, která je uvedena ve společné zprávě výborů tisk 124. Děkuji za pozornost.

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji společné zpravodajce poslankyni Marcele Černé.

Nyní můžeme přistoupit k rozpravě. Do rozpravy k tomuto vládnímu návrhu se zatím přihlásili poslanec Jan Škoda a poslankyně Amálie Kadlčíková.

prosím poslance Jana Škodu, aby se ujal slova.

Poslanec Jan Škoda: Soudružky a soudruzi, dovolte mi několik slov. Především bych chtěl říci, že až na určité detaily. nemám připomínek k navrženým změnám ve znění novelizovaných článků a paragrafů. Přesto se však při hlasování zdržím a chci říci proč.

Nový zákon o jednacím řádu ČNR jsme přijímali teprve nedávno a máme jej všichni v dobré paměti. Tímto zákonem jsme podstatnou měrou zpřísnili podmínky kladené na vládu pokud jde o předkládání vládních návrhů zákona.

Jedním ze základních principů zákona je též zpřísnění podmínek pro upuštění od projednávání zásad zákona. Jednoznačně je v § 59 stanoveno v odst. 2, že tak může být učiněno pouze výjimečně. Už při jednání v předsednictvu ČNR jsem po pečlivém zvážení všech pro a proti nedospěl k názoru, že by z tohoto zákona byla dána nějaká výjimečnost, pro kterou by bylo naprosto nezbytné přijímat novelu přímo v paragrafovaném znění.