Dovolte, soudružky a soudruzi, abych s velikým uznáním
ocenil zájem poslanců, který se projevil
při projednávání návrhu tohoto
zákona ve výborech České národní
rady. Svými dotazy, připomínkami a podněty
jste umožnili, abychom si navzájem uvědomili
zejména rozsah celé problematiky. Ze všeho
nejvíce však to umožnilo nám všem
dospět ke společnému poznání
toho, co je nutné, ale i možné řešit
v této etapě realizace přestavby naší
společnosti a na co je nutné se zaměřit,
na co se nesmí zapomenout při dalších
krocích realizace přestavby celé naší
společnosti.
Tyto cenné podněty a připomínky budou
součástí dalších okamžitých
opatření v působnosti vlády, ministerstev
a ostatních ústředních orgánů
státní správy, zejména při
delimitaci funkcí, převodu pracovníků,
prostředků apod., přípravě
úprav statutů ústředních orgánů
státní správy, jež bude vláda
provádět podle § 28 zákona číslo
2 z roku 1969, a zejména pak při přípravě
nových zákonů nebo jejich novel a při
úpravách dalších obecně závazných
právních norem.
Pro ministry a vedoucí ostatních ústředních
orgánů státní správy z toho
vyplývá úkol směřující
k tomu, aby i po podstatném snížení
počtu pracovníků, jež nová právní
úprava umožní, pečlivě zvažovali
význam a aktuálnost jednotlivých působností,
které jsou orgánům státní správy,
v jejichž čele stojí, svěřeny.
Na podkladě této pečlivé a odpovědné
analýzy rozvážně a s rozmyslem nově
rozdělit prostředky a rozmístit pracovníky.
Předložený návrh zákona České
národní rady nevyvolá žádné
požadavky na státní rozpočet České
socialistické republiky ani požadavky na pracovní
síly. Jak jsem již řekl, umožní
snížení počtu ústředních
orgánů a úpravu jejich struktur, náplně,
forem a metod práce, a naopak sníží
počty pracovníků včetně ministrů
a vedoucích ostatních ústředních
orgánů státní správy, jejich
náměstků, dalších řídících
pracovníků a dalších pracovníků
ústředních orgánů přibližně
o 30 %.
Budovy a místnosti, které se v důsledku výše
uvedených skutečností uvolní, budou
podle jejich původního zaměření
vráceny buď do bytového fondu, nebo převedeny
do oblasti zdravotnictví, školství a ostatních
obecně prospěšných činností.
Vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, dovolte, abych poděkoval za součinnost
a pozornost a požádal vás, abyste předložený
návrh zákona České národní
rady schválili. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
místopředsedovi vlády České
socialistické republiky soudruhu Zdeňku Horčíkovi
za odůvodnění vládního návrhu
a prosím společného zpravodaje poslance Josefa
Mečla, aby přednesl zprávu výborů
České národní rady.
Zpravodaj poslanec Josef Mečl: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky,
vážení soudruzi!
Místopředseda vlády České socialistické
republiky soudruh Zdeněk Horčík při
odůvodňování návrhu zákona
České národní rady o změnách
v organizaci a působnosti ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní
správy zdůraznil, že návrh vychází
z požadavků komplexní přestavby hospodářského
mechanismu a má spolu s dalšími opatřeními
vytvářet příznivé předpoklady
pro jeho uvádění do života, a to jak
ve státní správě, tak i v hospodářsko-podnikové
sféře.
K projednání vládního návrhu
zákona přistupovaly výbory České
národní rady především z hlediska
závěrů 7. a 9. zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa.
Poslanci České národní rady zkoumali
především otázky kompetentnosti nových
orgánů, to znamená jejich vybavení
dostatečnými pravomocemi pro nové úkoly.
Kladně hodnotili, že dochází k určitému
zjednodušení soustavy ústředních
orgánů, tím i ke zjednodušení
vzájemných vztahů, do určité
míry k vytvoření větších
komplexů činností zabezpečovaných
jedním ministerstvem.
Ocenili skutečnost, že vláda hodlá věnovat
větší pozornost otázkám mládeže,
tělovýchovy a sportu i ochraně životního
prostředí.
Společným jmenovatelem navrhovaných změn,
které místopředseda vlády soudruh
Horčík vyložil též ve výborech
České národní rady, je i snaha o větší
úspornost a hospodárnost při vynakládání
prostředků ze státního rozpočtu
na činnost ústřední státní
správy.
Výbory České národní rady zdůraznily,
že pokrokový charakter navrhovaných změn,
které projednáváme, se plně projeví
po přijetí zákona o státním
podniku, po dopracování zákonné působnosti
nových ústředních orgánů,
po vypracování a schválení příslušných
statutů ministerstev a jiných ústředních
orgánů státní správy, v jejichž
čele je člen vlády.
Ze všech změn v postavení a funkci orgánů
státní správy je, podle našeho názoru,
třeba vyvodit potřebné závěry
pro další práci ministerstev. Je třeba
si uvědomit, a poslanci o tom hovořili, že
v minulých letech prakticky vymizel rozdíl mezi
státním aparátem a podnikovými orgány.
Tomu odpovídalo i pojetí organizační
struktury resortu. Pod pojmem resort se v běžné
praxi rozumělo odvětvové ministerstvo, střední
článek řízení a podniky.
Pro celý tento systém byly typické vztahy
nadřízenosti a podřízenosti, oprávnění
vyšších článků řídit
články nižší, tedy vysoký
stupeň centralizace.
V podmínkách nového hospodářského
mechanismu bude nutné přísně rozlišovat
státní správu a podnikovou sféru.
Z příslušnosti podniku k určitému
národohospodářskému odvětví
nebude již vyplývat neohraničená podřízenost
ministerstvu. Záruky úspěšného
fungování nového hospodářského
mechanismu spočívají především
v takovém vymezení činnosti orgánů
státní správy, které zajistí
chozrasčotní samostatnost i odpovědnost státních
podniků.
V diskusích bylo zdůrazněno, jak jsem již
uvedl, že v základních rysech vyplynou tyto
záruky ze zákona o státním podniku.
Pozornost však bude třeba věnovat i vymezení
pravomoci ústředních orgánů
státní správy v oblasti plánování
a financování. Bude třeba zajistit, aby státní
orgán mohl rozhodovat ve vztazích k podnikům
jen v rozsahu své působnosti v případech
a za podmínek stanovených zákonem.
Reorganizací soustavy ústředních orgánů
přestavba naší ústřední
státní správy nekončí. Jde
spíše, podle našeho názoru, o první
krok. Právě v souvislosti s některými
novými úkoly a s potřebou jejich náročnějšího
zabezpečování výbory České
národní rady zdůraznily, že je třeba
energicky prosazovat výrazné změny v náplni
a metodách práce ministerstev.
Metody a styl práce aparátu ministerstev se musí
tedy výrazně odlišovat od dosavadních,
převážně operativních a administrativních
postupů. Odvětvová ministerstva již
nebudou jako dosud spojena s hospodařením jednotlivých
podniků. O to více však budou odpovídat
za přípravu a realizaci směrů ekonomického
a sociálního rozvoje naší společnosti
i jednotlivých odvětví národního
hospodářství.
V úvodu jsem, soudružky a soudruzi, podtrhl, že
výbory České národní rady věnovaly
velkou pozornost otázkám kompetentnosti ústředních
orgánů státní správy, a výbory
se k těmto otázkám také několikrát
vracely. Nejvíce diskutovanou otázkou byla kompetence
ministerstva vnitra a životního prostředí
právě ve věcech životního prostředí.
V diskusích prakticky ve všech výborech České
národní rady byly předneseny doporučení
a návrhy, aby působnost nového ministerstva
byla rozšířena i o otázky územního
plánování a stavebního řízení,
o inspekci ochrany ovzduší a vodohospodářskou
inspekci.
Poslanci upozorňovali na to, že stav životního
prostředí, zejména v některých
oblastech naší republiky, ale prakticky všeobecně
pokud jde například o zdroje pitné vody,
je v takovém stavu, že vyžaduje účinná
energická, komplexní a systematická opatření.
Po poradě se zástupci vlády i s přizvanými
experty výbory České národní
rady nenavrhují ve společné zprávě
změnit vládní návrh v tomto směru.
Vycházeli jsme přitom z těchto skutečností:
za prvé z toho, že v nových funkcích
ministerstev v podmínkách přestavby hospodářského
mechanismu, tak jak jsem o nich již hovořil, musí
vystoupit do popředí důsledné uplatňování
principů socialistické zákonnosti vůči
podnikové sféře, musí se posílit
odpovědnost státního centra za prosazování
celospolečenských zájmů.
Vycházeli jsme konečně též ze
skutečnosti, z respektování logiky vládního
návrhu, z jeho systémového charakteru, jež
by přesuny působnosti z jednoho ministerstva na
druhé značně narušily. Bylo by třeba
následně dořešit působnost ministerstva
stavebnictví a výstavby i ministerstva lesního
a vodního hospodářství a dřevozpracujícího
průmyslu i některé další otázky
v tomto návrhu.
To nic, podle názorů výborů České
národní rady, nemění na tom, že
tento problém, to znamená účinná
ochrana životního prostředí, trvá
i nadále, že je třeba dořešit působnost
ministerstva na tomto úseku, posoudit též práce
na přípravě zákona o životním
prostředí.
Výborům České národní
rady jde o komplexní řešení, to znamená
nejen o vztah ústředních orgánů
státní správy a hospodářsko-podnikové
sféry při ochraně životního prostředí,
ale i o úkoly národních výborů,
které ochraně životního prostředí
zůstávají stále dost dlužny.
Jde též o úkoly společenských
organizací, o výchovu občanů k ochraně
životního prostředí, o větší
informovanost veřejnosti a další otázky.
Výbory České národní rady pokládají
proto v této fázi za správné doplnit
působnost ministerstva vnitra a životního prostředí
o ustanovení § 12, odstavce 3, a to že k zabezpečení
řídící a kontrolní činnosti
vlády koordinuje postup ministerstev a ostatních
ústředních orgánů státní
správy ve věcech životního prostředí,
tak jak máte, soudružky a soudruzi, uvedeno ve společné
zprávě.
Směrnice k přestavbě hospodářského
mechanismu, schválená na zasedání
ústředního výboru Komunistické
strany Československa požaduje, aby všechny inspekční
orgány pracovaly s větší objektivitou
než dosud, aby byla zabezpečena jejich nezávislost
ve své inspekční činnosti i na ústředních
a místních orgánech státní
správy.
Na tuto skutečnost upozorňovali poslanci České
národní rady a je třeba, aby inspekční
orgány, o kterých již byla řeč
a které působí v jednotlivých složkách
životního prostředí, důsledně
dodržovaly socialistickou zákonnost a nepodléhaly
skupinovým zájmům.
Bude, soudružky a soudruzi, jedním z důležitých
úkolů výborů ČNR, aby využívaly
svou kontrolní pravomoc a prověřovaly, jak
se daří ministerstvům a ostatním ústředním
orgánům formovat svoji novou působnost, rozvíjet
činnost respektující zásady přestavby
hospodářského mechanismu, jak se v ministerstvech
prosazují nové metody a styl práce.
V této souvislosti mohou výbory ČNR přispět
svými zkušenostmi při přípravě
nových statutů ústředních orgánů
státní správy.
Závěrem mi dovolte, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, vyslovit přesvědčení,
že nové organizační uspořádání
ústředních orgánů, které
je prvním krokem při formování jednotného
státního centra, přispěje i k odstranění
některých duplicit v činnosti ústředních
orgánů, vytvoří i lepší
předpoklady pro náročnější
řízení hospodářského
a sociálního rozvoje. Přitom pokládáme
za přirozené, že tato soustava ústředních
orgánů státní správy bude i
nadále zdokonalována.
Vážený soudruhu předsedo, vážené
soudružky a soudruzi poslanci, navrhuji proto jménem
všech výborů České národní
rady, aby vládní návrh zákona o změnách
v organizaci a působnosti ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní
správy České socialistické republiky,
který nám byl předložen k projednání,
schválila se změnami uvedenými ve společné
zprávě výborů podle tisku 66. Děkuji
za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
společnému zpravodaji poslanci Josefu Mečlovi
za zpravodajskou zprávu výborů ČNR.
Nyní zahájíme rozpravu, do níž
se dosud přihlásili 4 poslanci: Vladislav Krumer,
Bohumír Rosický, Jiří Krátký
a Libuše Horáková. Prosíme poslance
Vladislava Krumera, aby se ujal slova.
Poslanec Vladislav Krumer: Vážený soudruhu
předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci!
Naše dnešní jednání k vládnímu
návrhu zákona ČNR o změnách
v organizaci a působnosti ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní
správy České socialistické republiky
znovu dokazuje, v jak významné a mimořádné
době žijeme. Závěr XVII. sjezdu KSČ
o nezbytnosti urychleného sociálně ekonomického
rozvoje, konkretizovaný zejména v usneseních
7. a 9. zasedání ÚV KSČ, naplňujeme
dnes významným rozhodnutím, které
v zákonodárné činnosti Federálního
shromáždění ČSSR, Slovenské
a České národní rady znamená
úpravu struktury centrálních orgánů
v duchu revolučních přeměn, které
uskutečňujeme v politické a společenské,
hospodářské a kulturní oblasti.
Plně se ztotožňuji s argumenty obsaženými
v důvodové zprávě vlády ČSR
i ve zprávě společného zpravodaje
výborů ČNR poslance Josefa Mečla,
podle nichž nové organizační uspořádání
vytváří předpoklady k posílení
jednotného centra, při odstraňování
nežádoucího resortismu odvětvových
orgánů i úzkého funkcionálního
pojetí v činnosti orgánů průřezových
Významným momentem je také snížení
celkového počtu ústředních
orgánů, připravovaná redukce jejich
činnosti a tím i jejich aparátů, ale
také neuzavřenost celého procesu. Ta umožní
se po čase k celé problematice vrátit a provést
nezbytné korekce s jediným cílem: vytvořit
optimální systém řízení
v centru i v celé společenskopolitické a
hospodářské sféře, důsledně
směrovaný ke konkrétní realizaci přestavby
v praxi, k zavádění socialistické
samosprávy v podnicích a k přechodu na nový
hospodářský mechanismus.
Tak to předpokládají veřejnou diskusí
posouzené právní normy typu zákona
o státním podniku, zemědělském
a nezemědělském družstevnictví.
Z vlastních zkušeností z volebních obvodů
by každý z nás mohl uvádět příklady
z probíhajícího všelidového posuzování
zásad novelizace zákoníku práce.
Přijetí vládního návrhu zákona
ČNR bude znamenat zvýšené nároky
i na nás, poslance. Dotkne se zaběhlých stereotypů
a zvyklostí. Vyžaduje nové myšlení,
úsilí hledat a ověřovat novátorská
řešení, nezbytné pro dynamický
rozvoj společnosti. Bude znamenat změnu praktik
i v celé řídící vertikální
sféře. Jistě dojde i k obhajobě nutnosti
zachovat útvar, pracoviště, nebo referentské
místo. Začíná tím etapa náročná
na politickou práci, jednání s lidmi, přesvědčování.
Je nezbytné ji naplňovat citlivě, ale důsledně.
Je úkolem nás, poslanců napomáhat
prosazovat nové a být vpředu při plnění
úkolů stanovených KSČ. Každý
z nás si svými přístupy, vystupováním,
svou prací, vytváří kredit nejen svůj,
jako poslance, ale i České národní
rady.
Jako dlouholetého pracovníka v oblasti tělesné
kultury, člena výboru ČNR pro kulturu a výchovu
i jeho stálé pracovní skupiny pro otázky
mládeže, tělesné výchovy a sportu,
mne zaujal návrh svěřit ministerstvu školství,
mládeže a tělovýchovy působnost
ústředního orgánu státní
správy pro sféru péče státu
o děti, mládež, tělesnou výchovu,
sport a turistiku. Podle mého názoru jde o významný
akt, který může pozitivně ovlivnit a
rozvinout péči naší socialistické
společnosti o celkovou tělesnou kulturu všech
jejich příslušníků.
Při specifikaci obsahu činnosti této nové
struktury v oblasti tělesné výchovy totiž
nelze přehlížet dosavadní historické
zkušenosti. Jejich základní analýzu
obsahuje dokument "Zásady rozvoje tělesné
výchovy v ČSSR ve smyslu usnesení XIV. sjezdu
KSČ", který charakterizuje institucionální
zabezpečení tělovýchovy v padesátých
a šedesátých letech. Na tomto základě
byla také v letech sedmdesátých a osmdesátých,
v souladu s celospolečenským vývojem, postupně
zpřesňována úloha státu, která
měla konkrétní podobu v činnosti republikových
výborů pro tělesnou výchovu a sport
i v usneseních vlády ČSR č. 101/1981
a 102/1981, týkajících se Zásad pro
zřizování a činnost komisí
národních výborů pro mládež
a tělesnou výchovu i úlohy národních
výborů v rozvoji tělesné výchovy
a sportu. V souladu s tím bude vhodné využít
obsahové zaměření, jež bylo dlouhodobě
postupně zpřesňováno, ve spolupráci
jednotlivých složek tělovýchovného
hnutí, a považovat je za východisko fungování
i obsahu činnosti nově konstituovaného ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy.
Proto doporučuji využít úkoly příslušející
těmto orgánům jak na úrovni centra,
tak i v nižších článcích,
zejména v národních výborech pro vyjádření
základní programové orientace a charakterizování
rámce činnosti ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy. To také
umožní vyhnout se při koncipování
jeho programu zbytečným chybám, duplicitám
a možným kolizním situacím.
Hlavní pozitiva nového řešení
lze spatřovat v integraci různých linií
péče státu o tělesnou výchovu
a mládež ve stávajícím rozsahu
do odpovědnosti jednoho resortu, ve vyvážení
soustředěné péče o tělesnou
výchovu a mládež na úrovni republik
a možnosti racionálnější dělby
úkolů.
Při nově tvořené péči
státu o mladou generaci je nezbytné najít
takové řídící mechanismy a
dělbu práce, která zaručí další
posílení představitelské role SSM
a jeho pionýrské organizace vůči mladé
generaci. Totéž se týká péče
státu o tělesnou kulturu a posílení
úlohy Československého svazu tělesné
výchovy. Tento trend je v souladu s dokumentem předsednictva
ÚV KSČ k aktivizaci Národní fronty
a organizací v ní sdružených a ke zvýšení
jejich účasti na tvorbě, realizaci a kontrole
politiky. V naplňování tohoto principu musí
docházet pravidelně k úzké partnerské
spolupráci mezi nově vzniklým ministerstvem
a oběma organizacemi Národní fronty, tj.
SSM a ČSTV. Předpokládá se, že
při dělbě úkolů přijde
řada i na takové otázky, které dlouhodobě
nebyly komplexně řešeny a nebyl je schopen
z objektivních důvodů řešit ani
ČSTV ani SSM. Několikrát byly vyjádřeny
při společných jednáních vlády
ČSR a ČÚV SSM, i na sjezdech SSM a ČSTV.
Náměty na dělbu práce, vzájemné
vztahy, zaměření činnosti jsme již
před dnešním zasedáním konzultovali
společně s předsedkyní ČÚV
SSM s ministerstvem školství. Zde bych chtěl
vysoce ocenit reálný a konstruktivní přístup
ministra školství soudruha Juliše, který
má k řešení státní správy
tělovýchovy i mládeže.