Zpravodaj poslanec Jan Koláčný: Vážený
předsedo České národní rady,
vážené soudružky a soudruzi. poslanci,
vážení hosté.
Na podkladě vystoupení předsedy české
vlády soudruha Adamce se zříkám závěrečného
slova, dovolte proto, abych vás seznámil s návrhem
usnesení z našeho plenárního zasedání.
Prosím soudružky poslankyně a soudruhy poslance,
aby si vzali návrh usnesení, abych vás mohl
seznámit se změnami, které přišly
návrhové komisi. Zároveň vás
chci informovat, že po odsouhlasení usnesení
dostanete konkrétní usnesení poštou
do svého bydliště nebo na pracoviště.
Na první straně v odstavci "Ve smyslu ..."
atd. ve druhém řádku prosím, abyste
si změnili osmičku na devítku, tzn. "...
v duchu 9. zasedání...". Na prvé straně
jinak nedochází k žádné další
změně.
Na druhé s raně v bodě "II. doporučuje
vládě ČSR" vás seznámím
s novou citací tohoto usnesení.
"A) při usměrňování vývoje
ekonomiky v resortu ministerstva průmyslu ČSR ve
zbývajících letech 8. a přípravě
9. pětiletky vést ministerstvo průmyslu ČSR:
- k naplnění záměrů technické
politiky ministerstva průmyslu, který schválila
- posouzení modernizace a rekonstrukce jeho výrobně
technické základny
- materiálně technickému zabezpečení
výroby a dodavatelsko-odběratelských vztahů,
včetně způsobů uvolňování
deviz
. plánovitému snižování materiálové,
energetické a mzdové náročnosti výroby."
To jsou tedy všechny změny, které se doporučují
z hlediska "II. doporučuje vládě ČSR".
U bodu "b) uložit ministrovi průmyslu ČSR"
jako první odrážku prosím, abyste si
poznamenali
" - zabezpečit splnění plánu
roku 1988 ve všech, zejména kvalitativních
ukazatelích a vytvořit předpoklad k obnově
dynamiky efektivnosti resortu ministerstva průmyslu ČSR
ve zbývajících letech 8. pětiletky,
tím vytvořit nezbytné věcné
předpoklady k realizaci přestavby organizačních
struktur resortu."
A pak následuje ono "prohloubit ..." atd.
A jako předposlední odrážku u toho bodu
"b) uložit ministrovi průmyslu ČSR"
doporučujeme
" - náročněji než dosud minimalizovat
ztráty pro neplnění termínů
uvádění kapacit do provozu a neplnění
plánovaných parametrů výroby nových
investic.
Vážený soudruhu předsedo, to jsou veškeré
připomínky, které došly k návrhu
na usnesení návrhové komisi.
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji.
Soudružky a soudruzi, slyšeli jste návrh usnesení
z našeho jednání k prvnímu bodu, včetně
zapracovaných vašich podmínek.
Má k tomuto návrhu, jak byl formulován soudruhem
Koláčným, někdo dotaz nebo připomínku?
- Nemá.
Můžeme tedy hlasovat o tomto upraveném návrhu
usnesení tak, jak byl přednesen poslancem Koláčným.
Podle prezenční listiny je přítomno
176 poslanců, Česká národní
rada tedy je schopna se usnášet.
Kdo souhlasí s návrhem usnesení České
národní rady ke Zprávě vlády
České socialistické republiky k základním
otázkám dalšího rozvoje průmyslu,
řízeného ministerstvem průmyslu České
socialistické republiky podle návrhu návrhové
komise, nechť zvedne ruku /Děje se./
Je někdo proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování? - Ne. Děkuji.
Tím jsme projednali první, mimořádně
významný bod pořadu naší schůze.
Děkuji všem soudruhům, kteří
se na jeho přípravě podíleli, ať
už před naším jednáním,
či přím o zde. Zejména děkuji
členům vlády a předsedovi vlády
za aktivní řešení dané problematiky.
Můžeme přistoupit ke druhému bodu našeho
pořadu, tj.
Z pověření vlády ČSR. odůvodní
vládní návrh ústavního zákona
ministr vnitra ČSR Josef Jung, kterého prosím
o slovo.
Ministr vnitra ČSR Josef Jung: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
přijetí ústavního zákona České
národní rady o souhlasu ke změnám
hranic České socialistické republiky na hraničních
vodních tocích s Polskou lidovou republikou je nutným
právním předpokladem k realizaci Smlouvy
mezi Československou socialistickou republikou a Polskou
lidovou republikou o průběhu státních
hranic.
Sjednání této smlouvy vyvoláno přirozenými
změnami, k nimž došlo na hraničních
vodních tocích od roku 1958, kdy vstoupila v platnost
dosavadní smlouva s Polskou lidovou republikou o vytyčení
státních hranic. Smlouvou podepsanou 10. prosince
1986 ve Varšavě, tedy dochází jen ke
zpřesnění vytyčení státních
hranic tak, aby jejich průběh odpovídal faktickému
stavu. Jde celkem o 557 drobných změn, zjištěných
v první etapě přezkoušení průběhu
státních hranic, které nebylo možno
z technických nebo i z ekonomických důvodů
uvést do původního stavu.
Z bilance oddělených ploch státních
území je zřejmé, že oddělené
plochy jsou v celkovém souhrnu velmi malé. Rozdíl
mezi vzájemné oddělovanými územími
jsou v neprospěch Polské lidové republiky
o 0,45 ha ve federálním pojetí. pokud se
týká území České socialistické
republiky, dochází tady ke změnám
v náš neprospěch ve výměře
0,61 ha, tedy území velmi nepodstatné. Tento
rozdíl je tak zanedbatelný, že lze oddělené
plochy částí státních území
považovat za vzájemně vyrovnané.
Ke sjednání obdobných smluv - připomínám
- bylo v minulosti přistoupeno i s některými
jinými sousedními státy, například
s Německou demokratickou republikou a s Rakouskem. I v
těchto případech došlo k uzavření
smluv o změnách hranic především
v důsledku přírodních či umělých
změn polohy hraničních vodních toků.
Soudružky a soudruzi poslanci, udělení souhlasu
ke změnám hranic České socialistické
republiky ústavním zákonem České
národní rady je předpokladem přijetí
připravovaného ústavního zákona
o změnách průběhu státních
hranic s Polskou lidovou republikou Federálním shromážděním.
Předložený vládní návrh
zákona vám, soudružky a soudruzi poslanci,
doporučuji schválit.
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
ministru Jungovi za odůvodnění předloženého
návrhu a prosím nyní společného
zpravodaje poslance Josefa Mečla, aby přednesl zprávu
výborů České národní
rady.
Poslanec Josef Mečl: Soudružky poslankyně,
soudruzi poslanci, vzhledem k významu státního
území předepisuje ústavní zákon
o čs. federaci pro jakoukoliv, byť i drobnou změnu
státního území zvláštní
postup. Pro souhlas ke změně státní
hranice republiky je tedy předepsaná forma ústavního
zákona.
Ústavní zákon o čs. federaci v článku
3 stanoví, že hranice Československé
socialistické republiky a hranice České socialistické
republiky a Slovenské socialistické republiky mohou
být změněny Jen ústavním zákonem
Federálního shromáždění.
v témže článku se dále uvádí,
že hranice každé z obou republik se mohou změnit
jen se souhlasem příslušné národní
rady a tento souhlas se poskytuje rovněž ve formě
ústavního zákona.
V souladu s touto ústavní zásadou předložila
vláda České socialistické republiky
České národní radě návrh
ústavního zákona české národní
rady o souhlasu ke změnám hranic české
socialistické republiky na hraničních vodních
tocích s Polskou lidovou republikou. Vzhledem k tomu, že
dochází také ke změně hranic
Slovenské socialistické republiky, předložila
vláda Slovenské socialistické republiky obdobný
vládní návrh ústavního zákona
Slovenské národní radě.
Jak řekl soudruh ministr Jung, v souvislosti s výsledky
prvního společného přezkoušení
průběhu československo-polských státních
hranic na hraničních vodních Tocích
byla v roce 1986 ve Varšavě podepsána Smlouva
mezi Československou socialistickou republikou a Polskou
lidovou republikou o průběhu státních
hranic. Tyto důvody byly ve zprávě ministra
vnitra vyloženy.
Jde o účelné dílčí změny
státního území, vesměs technického
charakteru, které budou na základě této
smlouvy provedeny. Jak bylo uvedeno a jak také ústavně-právní
výbor projednal, jde o reciproční a oddělené
plochy částí výsostných území
obou států, které se ve svém souhrnu
vyrovnávají. Na dotčených pozemcích,
která nejsou zemědělsky využívány,
se nenacházejí žádné stavby,
takže není třeba řešit ani otázky
majetkoprávní.
Ústavně-právní výbor České
národní rady a výbor pro národní
výbory a národnosti, kterým byl vládní
návrh předsednictvem přikázán,
projednaly návrh ústavního zákona
a své souhlasné stanovisko vyjádřily
ve společné zprávě, kterou máte
k dispozici.
Z pověření těchto výborů
doporučuji, aby Česká národní
rada návrh ústavního zákona o souhlasu
ke změnám hranic České socialistické
republiky na hraničních vodních tocích
s Polskou lidovou republikou schválila. Děkuji za
pozornost. /potlesk/
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Josefu Mečlovi.
Do této chvíle se nepřihlásil písemné
do rozpravy k tomuto bodu nikdo z poslanců. Ptám
se proto, zda si někdo přeje vystoupit k této
problematice z poslanců nebo z členů vlády?
Nikdo. Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
Doporučuji hlasovat o celém návrhu najednou.
Máte k tomuto způsobu hlasování nějaké
připomínky? Nejsou.
Chtěl bych ještě připomenout, že
podle článku 109 ústavního zákona
o čs. federaci je k přijetí ústavního
zákona ČNR třeba souhlasu třípětinové
většiny všech jejích poslanců.
Zjišťuji, že podle prezenční listiny
je v sále přítomno 176 poslanců. Jsme
tedy schopni se usnášet.
Kdo souhlasí s vládním návrhem ústavního
zákona ČNR o souhlasu ke změně hranic
České socialistické republiky na hraničních
vodních tocích s Polskou lidovou republikou podle
sněmovního tisku 57. ve znění společné
zprávy výborů ČNR obsažené
ve sněmovním tisku 61. nechť zvedne ruku.
Je někdo proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./
Děkuji. Schválili jsme navrhovaný ústavní
zákon jednomyslně a splnili jsme i základní
podmínku, tj. souhlas třípětinové
většiny všech poslanců ČNR
Tím jsme projednali druhý bod pořadu.
Můžeme přistoupit k třetímu bodu
pořadu, kterým je
Prosím zpravodajku ústavně právního
výboru poslankyni Annu Kocurovou, aby odůvodnila
návrh.
Poslankyně Anna Kocurová: Vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, vážení hosté, v období
od schůze ČNR v prosinci. 1987 požádalo
podle zákona o organizaci a o volbách soudů
22 soudců z povolání o zproštění
soudcovské funkce. Z uvedeného množství
je 12 soudců znovu navrhováno k jiným soudům,
1 soudce přechází do funkce člena
advokátní poradny, 1 soudce byl na základě
konkursu přijat jako vědecký pracovník
ČSAV, 2 soudkyně odcházejí z důvodu
péče o děti, 1 soudkyně jde do částečného
invalidního důchodu, 1 soudce odchází
z důvodu následování manželky
a 4 soudci hodlají na stoupit jiné zaměstnání.
Ustavně právní výbor ČNR projednal
došlé žádosti o zproštění
soudcovské funkce ve své schůzi 10. března
1988 a jeho jménem doporučuji. aby ČNR zprostila
funkce soudce z povolání soudce, kteří
o toto zproštění požádali a jsou
jmenovitě uvedeni na tisku č. 62.
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslankyni Kocurové za odůvodnění
návrhu. Máte, soudružky a soudruzi poslanci.
nějaké otázky nebo připomínky
k návrhu ústavně právního výboru?
Nejsou. Navrhuji, abychom přistoupili k hlasování
takže budeme hlasovat o celém písemném
návrhu usnesení najednou. Jsou nějaké
připomínky nebo námitky k tomuto způsobu
hlasování? Nejsou. Můžeme tedy takto
postupovat.
Kdo souhlasí s návrhem ústavně právního
výboru obsaženým v tisku 62, aby Česká
národní rada zprostila soudce z povolání
uvedené v tomto návrhu soudcovské funkce,
nechť zvedne ruku: /Hlasuje se./
Je někdo proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./
Děkuji. Tím jsme projednali třetí
bod pořadu schůze.
Čtvrtým bodem je
Dovolte mi, abych tento návrh jménem ústředního
výboru Národní fronty České
socialistické republiky odůvodnil.
Vážené soudružky poslankyně, soudruzi
poslanci, dovoluji si vám předložit z rozhodnutí
předsednictva ÚV NF ČSR, které zasedalo
dne 27. února 1988. a v souladu se zákonnými
ustanoveními o organizaci soudů a o volbách
soudců návrh ke schválení 42 kandidátů
na volbu soudců z povolání pro Nejvyšší
soud ČSR. ke krajským, okresním a obvodním
soudům v České socialistické republice.
Písemný návrh je uveden v tisku č.
63.
Předkládám tyto návrhy:
- pro Nejvyšší soud ČSR 2 kandidáty
- pro městsky soud v Praze 3 kandidáty
- pro krajský soud v Pra ze 2 kandidáty
- pro krajský soudy Českých Budějovicích
1 kandidáta
- pro krajský soud v Ústí n. Labem 1 kandidáta
- pro krajský soud v Hradci Králové 1 kandidáta
- pro krajský soud v Brně 2 kandidáty
- pro krajský soud v Ostravě 3 kandidáty
- pro obvodní soudy v Praze 8 kandidátů
- pro okresní soudy v ČSR 19 kandidátů.
Návrh obsahuje politicko-odborné charakteristiky
16 soudců, kterým uplyne desetileté funkční
období. Uvedené návrhy jsou předloženy
po provedené kontrole plnění závěrů
komplexního hodnocení. které vyústilo
u všech kandidátů v závěr, že
splňují politické i odborné předpoklady
pro výkon soudcovské funkce i v dalším
funkčním období. Mezi navrhovanými
kandidáty je rovněž 11 soudců z řad
justičních čekatelů, kteří
složili předepsanou justiční zkoušku,
12 soudců, kteří jsou navrhováni ke
zvolení pro jiné soudy a 3 kandidáti jsou
z náboru mimo resort, justice.