Česká národní rada 1986 – 1990

Řada jednání proti zájmům společnosti není dnes dle platných zákonů postižitelná. Při utváření nového souboru trestně právních předpisů - o nichž zde hovořil soudruh ministr spravedlnosti - by se mělo dát poslancům dost času, aby už projekt těchto předpisů mohli v klidu, v době dvou tří měsíců, ve svých volebních obvodech důkladně projednat a pak, aby mohli bez časové tísně projednat tyto návrhy také ve svých výborech.

Všechna tato opatření musíme začít dělat ihned, vždyť na jejich kladný účinek pro rozvoj naší společnosti budeme čekat dlouhou řadu let. A v našem zápase proti moci starého kapitalistického řádu je právě řešení této věci klíčovou otázkou naší síly. Neboť řešení těchto otázek bude významně napomáhat při rozvoji naší socialistické společnosti, při dosahování oněch cílů, které jsme v souladu se závěry XVII. sjezdu KSČ všichni přijali za své. Děkuji vám za pozornost. (potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Čestmíru Adamovi, slovo má poslanec Jan Škrobánek, připraví se poslanec Pavel Krubl.

Poslanec Jan Škrobánek: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, jedním z rušivých jevů směřujících ve svých důsledcích proti společenskému pokroku je trestná činnost. Objektivně ohrožuje základní zájmy socialismu, jeho společenské i státní zřízení, práva i zájmy občanů. Proto boj s kriminalitou je z uvedeného pohledu významným faktorem ovlivňujícím všestranný rozvoj naší společnosti.

Dovolím si ve svém příspěvku uvést některé nedostatky, s nimiž se v této oblasti potýkáme v Severomoravském kraji.

Problém, který jsme v uplynulém období nedokázali zvládnout a který zaznamenal další zvýšení, je trestná činnost recidivistů. Přijatá opatření nevedla ke snížení kriminálně závadových osob na spáchané trestné činnosti, takže tento podíl např. u krádeží vloupáním do soukromých objektů dosahuje v Severomoravském kraji 70 % oproti 48 % v České socialistické republice a u příživnictví je to téměř 80 %.

Recidivitu se nepodařilo omezit ani ustanovením ochranného dohledu podle zákona č. 44/73 Sb. Mimo jiné i proto, že nárůst počtu osob v ochranném dohledu v našem kraji vzrostl za 10 let o více než 65 %. Proto byl na základě vyhodnocení zkušeností s uplatňováním uvedeného zákona zpracován Generální prokuraturou návrh novelizace, která by měla zvýšit jeho účinnost. A je na místě položit otázku, proč dosud nebyla tato právní úprava předložena ke schválení?

Vyšší účinnost prevence s kriminálně závadovými osobami eliminuje přetrvávání relativního nedostatku pracovních sil. Tento stav podporuje fluktuaci pracovníků s nízkou pracovní morálkou, kteří využívají rozdílů ve finanční stimulaci u různých podniků k nátlakům na své nadřízené. Dochází k narušování pracovní kázně a nárůstu dalších negativních jevů v pracovních kolektivech, což mnohdy končí až trestnou činností.

Rovněž pracovní kolektivy dosud neuplatňují dostatečně svou výchovnou funkci vůči pracovníkům, kteří byli do kolektivu zařazeni po návratu z výkonu trestu odnětí svobody. Naopak, brání se přijetí recidivistů do svých řad, znemožňují sociální přizpůsobení takového člověka a svým odmítavým postojem pěstují u kriminálně závadových osob odpor ke společnosti jako celku. Ten se zpětně odráží v odvetě odmítavého jedince, tj. ve spáchání další trestné činnosti.

S přijetím zákona o státním podniku lze očekávat, že problémy s umisťováním osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody dále narostou. Zvýší se nezájem hospodářských organizací přijímat do pracovního poměru bulače a příživníky, snaha bude propouštět tyto osoby z různých důvodů ve zkušební lhůtě. Jako aktuální se proto jeví otázka návrhu na zřízení středisek nuceného pracovního působení pro zvlášť narušené recidivisty s povinností pobytu v tomto středisku po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody na určitou dobu. Neřešení tohoto problému jinak povede k dalšímu nárůstu recidivy.

Rozhodujícím článkem sociální prevence a převýchovy recidivistů by se měl stát sociální kurátor. K zásadní změně může vést podstatné zvýšení počtu kurátorů, omezení feminizace jejich řad (vzhledem ke struktuře kriminálně závadových osob) a konkrétní vymezení postavení v komplexním systému výchovné péče. V Severomoravském kraji se jejich počet pohybuje kolem 23 a je nedostačující. Počty sociálních kurátorů bude tedy potřeba dávat více do souladu se skutečnou potřebnou v jednotlivých krajích.

Závažným jevem s negativním dopadem v oblasti morální, sociální i ekonomické - a to nejen v našem kraji - je nadměrné požívání alkoholu. Máme právní normy a přesto jsme dosud nedokázali jeho vliv na růst negativních jevů, včetně trestné činnosti, omezit. Musí se proto kvalitativně změnit postup v boji proti alkoholismu, a to např. i zásadními změnami v hodnocení prodejních a restauračních zařízení, která jsou dnes závislá prakticky na množství prodaného alkoholu. Nedílnou součástí tohoto postupu musí být nekompromisní uplatňování zákona o alkoholismu a urychlené provedení jeho novelizace. Důslednější kontrolní roli zde musí sehrát orgány národních výborů i příslušníci Veřejné bezpečnosti.

Mimořádnou pozornost zasluhuje, jak zaznělo i ve zprávě generálního prokurátora, utváření právního vědomí mladých lidí, neboť dnešní generace bude zítra ovlivňovat vývoj společnosti a určovat její kvalitu. Setkáváme se někdy s pesimistickými názory na profil mládeže a nemáme vždy dosti vytříbený smysl rozlišovat, co je následkem přirozené bezstarostnosti a nezkušenosti mladého člověka a co patologický prvek v chování.

Na co je potřeba zvlášť orientovat pozornost, to je hledání nových forem využívání volného času mládeže. V tomto směru nenabízí řada rodičů, ale ani společnost mládeži velký výběr pozitivních alternativ. Obvykle je to buď televize nebo sídliště, kde se však při výstavbě občanské vybavenosti nejčastěji na mládež zapomnělo. A tak jsme svědky toho, že v mnoha restauracích utrácí mládež nemalé částky za alkohol. I nadále přece ale platí usnesení vlády ČSR č. 73 z roku 1985 o "Zásadách společenského ovlivňování volného času dětí a dospívající mládeže". Přitom mnohdy jako bychom je vůbec neznali. Jak jsem si u nás ověřil, v řadě případů není umožněno využívat např. tělocvičny škol, plavecké bazény i jiné sportovní objekty mladými lidmi, často ze subjektivních důvodů. Majitelé těchto zařízení by sami měli mít zájem na tom, aby je v co nejširším měřítku mohli navštěvovat mladí lidé a účelně i zdravě tak trávili svůj volný čas.

Ještě jeden poznatek. Zavedením nové školské soustavy, která sama o sobě přinesla řadu pozitivních změn, nám však na druhé straně vznikla nová kategorie záškoláků. Jsou učni, kteří se nechtějí vyučit v oboru, do kterého byli zařazeni a učiliště nemá možnost přeřadit je jinam ani vyloučit, neboť musí dokončit povinnou desetiletou školní docházku. Jakékoliv výchovné působení zde selhává, neboť učni jsou si tohoto stavu dobře vědomi. Jejich přítomnost v kolektivu však vážně narušuje celý výukový a výchovný proces. Z touhy po dobrodružství potom mladý člověk začíná chodit za školu, zkouší fetovat a z nadbytku volného času při záškoláctví začíná páchat zejména majetkovou trestnou činnost. Tento jev má hlubší povahu a bude potřeba se nad ním při analýze dosavadní realizace výchovně vzdělávací soustavy zamyslet a hledat nějaké účinné řešení.

Soudružky a soudruzi, posláním socialistického právního řádu je chránit společnost před negativními jevy a každému jejímu občanovi zaručit klid potřebný k tvořivé práci. Chtěl bych v této souvislosti tlumočit, podle mého názoru oprávněný požadavek voličů, kteří žádají rozhodnější postih narušovatelů veřejného pořádku, případů výtržnictví, násilí a vandalství. V zájmu jistoty občanů je potřeba zvážit rozšíření pochůzkové služby příslušníků Sboru národní bezpečnosti, která by asi byla v řadě případů účinnější, než náhodný průjezd již zdálky viditelným služebním vozidlem.

Vypořádat se bude rovněž potřeba s lhostejností a nevšímavostí občanů při potlačování kriminality. Má to svůj původ zřejmě i ve složitosti dokazování v trestním řízení pomocí svědků. Občané jsou v přípravném řízení, u soudu i v odvolacím řízení vícekrát předvoláváni a vyslýcháni. Tato skutečnost, umocněná nedobrými zkušenostmi občanů z nevhodného jednání obhájců v průběhu výslechu u soudu, vyvolává spíše pasivitu k páchané trestní činnosti, než snahu trestnou činnost oznamovat. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Škrobánkovi. Slovo má poslanec Pavel Krubl a po něm poslanec Jan Onderka.

Poslanec Pavel Krubl: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, jak vyplývá ze zprávy generálního prokurátora ČSR, patří Severočeský kraj výskytem kriminality v poměru k počtu obyvatel mezi nejvíce exponované v ČSR. Nejde o jednorázový jev, tento stav trvá již několik let. Mezi hlavní příčiny nesporně patří zhoršující se struktura obyvatel z hlediska jejich dosavadního způsobu života. Rozsáhlá investiční výstavba, zejména v západní části kraje, vyvolává mj. i zvýšenou potřebu pracovních sil, včetně méně kvalifikovaných, jejichž příliv je přirozeně motivován i finančním zvýhodněním v různých formách. Přitom jde mnohdy i o osoby s kriminální minulostí nebo o osoby dosud netrestané, mající však sklony k páchání trestné činnosti. Např. v okrese Chomutov není a nebyl podíl těchto osob v souvislosti s výstavbou palivo-energetické základny zanedbatelný.

V posledních 5 letech se v tomto okrese zvýšil počet osob stíhaných pro trestné činy a přečiny z 2072 v roce 1982 na 2448 v roce 1986, i když v průměru za celý Severočeský kraj kriminalita v podstatě stagnuje. Chci tím zdůraznit, že ani v jednotlivých okresech Severočeského kraje není frekvence kriminality stejná a v důsledku toho není stejná ani pracovní náročnost na orgány trestního řízení, tj. pracovníky bezpečnosti, prokuratury a soudu.

Pokud jde o stavy pracovníků v těchto orgánech, nedošlo v okrese Chomutov za uvedené období k podstatným změnám. Přírůstky v počtu pracovníků sotva stačí nahradit úbytky způsobené jednak odchodem do důchodu, jednak, a to zejména, přechodem pracovníků při eventuálním setrvání v resortu do oblastí s nižší kriminalitou, tedy nižší pracovní náročností a s příznivějším životním prostředím, často mimo Severočeský kraj.

Současná výše preferenčních příplatků nepůsobí dostatečně na získání nových pracovníků ani na stabilizaci stávajících. Celková úroveň odměňování pracovníků prokuratury nedosahuje stavu v jiných státních orgánech a v hospodářských orgánech a organizacích.

Bylo by žádoucí, aby vysoké kvalifikační požadavky, vzrůstající pracovní zatížení a společenský význam této činnosti byly přehodnoceny s cílem výrazné diferenciace podle oblastí s trvale vysokým výskytem kriminality.

V souvislosti s přípravou novelizace zákona o přestupcích bych chtěl upozornit na některé obavy, které jsou vyslovovány zejména u městských národních výborů II. a III. kategorie našeho okresu. Jde o to, že již v současné době, kdy v našem okrese dlouhodobě přetrvává vysoká přestupkovost, jsou národní výbory těchto kategorií doslova přetíženy jejich řešením. Přitom lze předpokládat, že po schválení navrhovaného zákona se počet přestupků, které budou národní výbory muset řešit, podstatně zvýší, přičemž u těchto kategorií národních výborů není počítáno s posílením aparátu. Navíc bude potom nová situace, vzniklá přijetím zákona, vyžadovat i zvýšené požadavky na kvalifikaci pracovníků národních výborů, kteří na tomto úseku pracují.

Jde tedy o to, abychom úkoly, které dosud spadaly do kompetence prokuratury a soudu, nepřenesly jen mechanicky na národní výbory bez vytvoření všech podmínek, které budou pro zvládnutí těchto úkolů nezbytné.

Z tohoto pohledu by pak i jistě stálo za úvahu maximálně zjednodušit administrativní a procesní náročnost na tomto úseku tak, aby při samozřejmém dodržování socialistické zákonnosti bylo možné přestupky pružně a rychle řešit. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Krublovi. Slovo má poslanec Jan Onderka, připraví se hlavní arbitr ČSR soudruh František Krpata.

Poslanec Jan Onderka: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi, vážení hosté, v posledních několika letech stojí v popředí zájmu stranických i státních orgánů všestranné upevňování socialistické zákonnosti, společenské a státní disciplíny. Je to zcela pochopitelné, neboť jde o součást zápasu, který naše společnost podstupuje v souvislosti s přechodem na intenzívní cestu rozvoje národního hospodářství ve stále složitějších podmínkách.

Jak bylo zdůrazněno ve zprávě generálního prokurátora, nevyhnutelnost prohlubování a stále důslednějšího uplatňování socialistické zákonnosti v politicko-právní praxi naší socialistické společnosti a státu je dána tím, že socialistická zákonnost je jediná a jedině možná metoda právního zprostředkování moci dělnické třídy a jejích třídních spojenců. Je to metoda řízení společnosti pomocí práva, která spočívá v tvorbě práva odpovídajícího dané vývojové etapě a jeho přísném a přesném zachovávání státními orgány, organizacemi a všemi občany v jeho jednotě. Z tohoto hlediska je pak nepochybné, že jakékoli podceňování významu co nejpřísnějšího dodržování zákonnosti, snižování její úlohy může mít vážné politické důsledky a negativně působit jak na výchovu lidí, tak na intenzitu růstu ekonomiky.

Z předložené zprávy generálního prokurátora vyplývá, že nejzávažnější formou porušování socialistické zákonnosti je trestná činnost, která ještě stále zůstává hromadným jevem i v naší společnosti, a že její celkový vývoj v posledních letech není příznivý. V plném rozsahu se toto konstatování vztahuje i na okres Opava, do něhož spadá i můj volební obvod. Podle údajů, které mi poskytli soudruzi z okresní prokuratury, dochází v našem okrese od roku 1980 k postupnému nárůstu zjištěné kriminality, když předtím v letech 1976-1979 byl zaznamenán její soustavný pokles. Konkrétně mohu uvést, že v roce 1986 bylo v okrese stíháno pro trestné činy a přečiny celkem 2626 osob, což je o 737 osob více než v roce 1979 a představuje to nárůst o plných 39 %.

I v podmínkách opavského okresu patří k faktorům, které rozhodujícím způsobem dlouhodobě negativně ovlivňují trestnou činnost, zejména recidivu, trestná činnost mladých lidí ve věku od 15 do 29 let, alkohol a hospodářská trestná činnost. Především vliv alkoholu na trestnou činnost je v našich podmínkách značný - v roce 1986 činil 41,7 %, když z 1166 obžalovaných osob se jich 486 dopustilo trestného činu pod vlivem alkoholu. Domnívám se, že pouhým přijetím nového zákona o boji proti alkoholismu se problém alkoholismu nevyřeší, neboť jde o problematiku, která vyžaduje zásadní a komplexní přístup. Vždyť ani možnosti dané stávající právní úpravou nejsou zejména ze strany národních výborů a hospodářských organizací odpovídajícím způsobem využívány. Rovněž velice vážným problémem i nadále zůstává hospodářská kriminalita a vůbec porušování zákonnosti v oblasti národního hospodářství. Jak je zřejmé z předložené zprávy, útoky proti socialistickému vlastnictví a socialistickému hospodářství představují celorepublikově asi jednu čtvrtinu veškeré trestné činnosti. Na druhé straně se však domnívám, že trestní postih pracovníků socialistických organizací neodpovídá rozsahu porušování zákonnosti a hospodářské disciplíny. Platí to zejména o jednáních naplňujících znaky některého z trestných činů proti hospodářské kázni, jejichž postih je doposud i v našem okrese celkem nepatrný a spíše výjimečný. Podle mého názoru jsou jednou z příčin tohoto neuspokojivého stavu nedostatky ve využívání poznatků kontrolních orgánů a nedostatečná kvalita jejich kontrolní činnosti, zejména pokud jde o vnitřní kontrolu, i když musím zdůraznit, že podle poznatků z mého volebního obvodu, došlo v posledních třech letech i na tomto úseku k podstatnému zlepšení. Tak např. jestliže jsme byli nuceni konstatovat, že v roce 1983 oznámily kontrolní orgány okresní prokuratury v Opavě pouze 2 případy podezření z trestné činnosti, v roce 1985 to bylo již 47 případů a v roce 1986 okolo 40 případů. Uvedený zlepšený stav je nepochybně důsledkem pozornosti, která byla v poslední době této oblasti věnována předsednictvem ÚV KSČ i vládami ČSR a ČSSR, ale také okresními stranickými a státními orgány. Z tohoto hlediska se v našich okresních podmínkách osvědčilo pravidelné pořádání aktivů a seminářů vedoucích hospodářských pracovníků a kontrolních pracovníků k aktuálním otázkám kontrolní činnosti, na nichž vystupují se svými poznatky mj. zástupci bezpečnosti, prokuratury, národních výborů a vnějších kontrolních orgánů. Poslední takovýto aktiv se uskutečnil v listopadu loňského roku a zúčastnilo se ho více než 300 osob. Přes uvedenou pozornost, která je kontrolním orgánům v okrese věnována, však nemůžeme zdaleka říci, že by bylo všechno v pořádku. I nadále se v jejich činnosti vyskytuje řada nedostatků spočívajících zejména v nedostatečné spolupráci s odbornými útvary prověřované organizace, v nesprávném postupu při vyžadování vysvětlivek od odpovědných osob, v podceňování vyvozování osobní odpovědnosti za zjištěné nedostatky a v opožděném plnění oznamovací povinnosti.

Soudružky a soudruzi, závěrem svého vystoupeních bych chtěl zdůraznit, že boj proti porušování socialistické zákonnosti neznamená pouze trestní postih, ale především cílevědomé odstraňování přežitků v myšlení a chování lidí, úsilí o prohlubování socialistického vědomí člověka, v němž nemá místo lhostejnost, individualismus, nesoudružské chování a lajdáctví. Důraz je nutno položit na zvyšování organizovanosti a uvědomělé sebekázně pracujících, na vytváření ovzduší všeobecného odsouzení kolem narušitelů pravidel a norem socialistického soužití, na to, aby každý náš občan svědomitě a čestně plnil své povinnosti. Jen přihlásit se k těmto zásadám však zdaleka nestačí. V současné době je rozhodující přejít od slov k činům. Toto stanovisko zaujímá i náš výbor pro průmysl a stavebnictví. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Janu Onderkovi. Slovo má hlavní arbitr ČSR soudruh František Krpata, připraví se poslankyně Alena Hanzlová.

Hlavní arbitr ČSR František Krpata: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych ve svém vystoupení stručně poukázal na to, jak je podle poznatků arbitrážních orgánů v ČSR dodržována socialistická zákonnost mezi organizacemi a orgány hospodářského řízení při regulaci dodavatelsko-odběratelských vztahů.