Jako zpravodajka výboru jsem se při svých
průzkumech v domovech důchodců setkala jak
s dobrými příklady, tak se zápornými.
Jsou případy kdy na jednom pokoji je umístěno
10-14 starých lidí. Taková zařízení
je nutno dobudovat, případně zvážit
jejich jiné využití.
Na druhé straně jsem navštívila i krásné,
moderní domovy důchodců s jedno až třílůžkovými
pokoji, ale i zde se vyskytl problém. Domovy důchodců
jsou vybavovány sériově vyráběným
nábytkem, který ovšem potřebám
špatně pohyblivých starých lidí
vůbec nevyhovuje. A tak se vynakládají značné
prostředky bez dosažení potřebného
efektu. Starý, špatně pohyblivý člověk,
sotva ocení kvalitní provedení válendy
nebo křesla, které je tak nízko nad zemí,
že bez cizí pomoci z něho nedokáže
vstát. Řešit tento problém nábytkem
vyrobeným na zakázku by bylo velmi nehospodárné.
Vznáším proto podnět k ministru průmyslu
České socialistické republiky, kterého
žádám, aby zvážil možnost
úpravy výšky, v podstatě jde o prodloužení
nožiček, u nábytku určeného nebo
objednaného pro vybavení domovů důchodců.
Důležitým faktorem pro bezporuchový
provoz ústavů sociální péče
je i potřebný počet pracovníků.
Zatím se nepodařilo zamezit poměrně
velké fluktuaci pracovníků, zejména
v ústavech sociální péče. Svůj
podíl na této situaci mají bezesporu i mzdové
otázky. Nedostatečné objemy mzdových
prostředků, vyčleněných plánem
pro odvětví sociálního zabezpečení,
umožňují stanovovat základní
platy i jejich pohyblivé složky většinou
v dolní polovině platového rozpětí.
To způsobuje, že například střední,
nižší a pomocní zdravotničtí
pracovníci, kteří tvoří celou
polovinu všech pracovníků odvětví,
dosahují ve srovnání se státní
zdravotní správou ve srovnatelných funkcích
výdělků v průměru o 300 korun
nižších. Tento stav je dlouhodobý. Poslanci
na něj mnohokráte upozorňovali a myslím,
že je už na čase, aby se tato disproporce vyřešila.
Soudružky a soudruzi, státní závěrečný
účet prokazuje, že bylo vynaloženo mnoho
prostředků na to, aby se mohla zabezpečit
zdravotní a sociální péče pro
naše občany. Nedostatkem je, že ne ve všech
krajích a okresech byly prostředky využity
stejně účelně.
Dnes, kdy projednáváme výsledky loňského
roku, již víme, že byla přijata některá
nová opatření, která významně
ovlivní úroveň sociálního zabezpečení
a budou znamenat i vyšší výdaje v příštích
letech.
Jménem zdravotního a sociálního výboru
České národní rady navrhuji, aby státní
závěrečný účet České
socialistické republiky za rok 1986 byl schválen
a prohlašuji, že výbor bude i nadále dbát
na co nejefektivnější vynakládání
prostředků ze státního rozpočtu
na sociální zabezpečení a zdravotní
péči. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslankyni Aleně Hanzlové. Slovo má poslanec
Vladislav Krumer.
Poslanec Vladislav Krumer: Vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
vážení hosté!
Dnešní jednání České národní
rady posuzuje významnou problematiku o státním
závěrečném účtu České
socialistické republiky. Předcházela tomu
mnohá jednání výborů České
národní rady, průzkumy poslanců i
důsledná příprava v resortech. Byl
jsem pověřen výborem České
národní rady pro kulturu a výchovu, abych
poznatky z projednávání výsledků
hospodaření a závěrečném
účtu, především Československé
televize, Československého rozhlasu, ministerstva
kultury a ČÚTI uplatnil v rozpravě na 6.
zasedání České národní
rady.
Při projednávání výbor konstatoval,
že výše uvedené instituce se významně
v roce 1986 podílely na zabezpečení celostátních
akcí a výročí, zejména k XVII.
sjezdu Komunistické strany Československa, XXVII.
sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu
a k všeobecným volbám do zastupitelských
sborů všech stupňů, a v zásadě
splnily základní ekonomické úkoly.
I přes celkově pozitivní hodnocení
výbor doporučil, aby byla přijata opatření
k soustavnému zkvalitňování finanční
kázně a rozpočtové discipliny, mobilizaci
příjmové základny včetně
dodržování programu hospodárnosti.
Výbor navrhl provést u Československého
rozhlasu a Československé televize mimořádnou
kontrolní akci, jejímž cílem bude zvýšit
počet platících koncesionářů
z řad soukromníků i socialistických
organizací. Konstatoval rovněž, že zejména
u Československé televize je značné
průměrné procento odepsaných a přesto
provozovaných strojů a zařízení
a doporučil jeho podstatné snížení.
Rozprava při jednání výboru byla otevřená,
konkrétní a dotýkala se i zásad veřejnosti
v rozvoji socialistické společnosti. V této
souvislosti bylo doporučeno, aby sdělovací
prostředky více a rozhodněji podporovaly
autoritu zastupitelských orgánů státní
moci a jejich poslanců. V obecné propagandě
je význam socialistických zastupitelských
sborů a jejich poslanců zdůrazňován,
avšak v konkrétních souvislostech je zveřejňování
výsledků jejich činnosti neuspokojivé.
Ve sdělovacích prostředcích jsou příliš
stručné zprávy z jednání zastupitelských
sborů a příslušných výborů,
i když projednávají často důležité
otázky a jejich poslanci zastupují mnohatisícové
volební obvody.
Soudružky a soudruzi, jelikož pracuji v oblasti tělesné
výchovy a výbor pro kulturu a výchovu se
zabývá rovněž problematikou volného
času, dovolte mi několik poznámek k této
oblasti.
Naše společnost prochází revoluční
etapou svého rozvoje, kde nejdůležitější
roli hraje člověk. Jak vyjádřil XVII.
sjezd Komunistické strany Československa a návazně
5. zasedání ÚV KSČ musíme udělat
všechno pro mobilizaci všech jeho předpokladů
proto, abychom více, lépe a kvalitněji pracovali,
rychleji uvedli naše záměry do života,
využili všech předností socialismu a tvořili
jej stále přitažlivější
a pevnější.
V této souvislosti není zanedbatelná otázka
regenerace sil, vhodného využití volného
času, všestranné výchovy a rozvoje osobnosti.
Velkou roli v tomto procesu má i tělesná
výchova a sport, zejména jejich masové formy,
jak vyjádřil i dokument k dalšímu masovému
rozvoji tělesné výchovy, sportu, turistiky
a branně technických sportů, projednaný
v předsednictvu ÚV KSČ i ve vládách.
I v této oblasti se mnoho udělalo. Vybudovaly se
bazény, hřiště, tělocvičny,
zimní stadióny, haly. Více je ale ještě
před námi. Vybudovaná zařízení
neumíme dosud správně režimovat a využívat
v souladu s prioritami a potřebami společnosti.
Je rovněž nezbytné v souladu s možnostmi
další zařízení budovat.
Zcela neuspokojivá je situace například na
našich sídlištích. Nedodržují
se urbanistické normy, mnohá sídliště
se budují bez sportovišť, jednoduchých
sportovních plácků, o centrech volného
času pro práci Socialistického svazu mládeže
a dalších organizací Národní
fronty se mnohde nedá ani hovořit.
Nejsou i v tom zárodky protispolečenské činnosti
a kriminality části mládeže nebo příčiny
pasivního a nekolektivního trávení
volného času, obezity našich občanů,
jichž je zhruba 50 %, příčiny zdravotních
problémů podpůrného aparátu,
zejména bolestí páteře a dalších?
Tento problém je potřeba rovněž urychleně
a důsledně řešit.
Tělesná výchova, sport a turistika se musejí
v dnešní době stát nedílnou součástí
výchovy socialistického člověka a
každý musí mít k tomu nejen právo,
ale i reálnou možnost je naplnit.
I když jsme si vědomi řady rezerv, které
v této oblasti máme přesto bych chtěl
upozornit na některé problémy, se kterými
se setkávám i ve svém volebním obvodě.
Především je to úbytek zdrojů
z titulu řešení podnikové společenské
spotřeby, který postihuje zejména malá
a střední města a tělovýchovné
jednoty. Dále se jedná o úbytek zdrojů
ze změny předpisu o možnosti užití
prostředků fondu kulturních a sociálních
potřeb, a výrazný tlak některých
národních výborů, podniků a
závodů předávat tělovýchovná
zařízení do dobrovolné organizace
ČSTV.
Tato organizace však nemá pro realizaci všech
těchto požadavků zajištěn dostatečný
objem prostředků. Otázka provozu tělovýchovných
zařízení, i když se udělal značný
pokrok, a zde bych chtěl ocenit přístup ústředního
výboru Národní fronty České
socialistické republiky a ministerstva financí České
socialistické republiky, není dosud systémově
řešena tak, jako je například řešen
provoz kin, divadel i dalších.
Chtěl bych požádat o to, aby i v připravovaném
zákonu o podniku a zásadách ekonomické
přestavby byl na řešení těchto
otázek vytvořen prostor. Pro ilustraci bych chtěl
uvést několik čísel.
Hodnota sportovních zařízení v majetku
sportovní organizace ČSTV činí 17
miliard korun. Na jejich údržbu máme k dispozici
1,7 % hodnoty základních fondů. Naším
cílem je dosáhnout do roku 1990 2%, i když
potřeba vzhledem k charakteru základních
fondů je 3,5 - 4 %, aby mohla být prováděna
jejich kvalitní průběžná údržba
a modernizace.
Situace proto v mnohých tělovýchovných
jednotách vypadá tak, že dobrovolní
funkcionáři místo, aby se plně věnovali
obsahu tělovýchovného procesu, jeho zkvalitňování,
zvyšování fyziologické a výchovné
účinnosti, jsou nuceni většinu svého
času věnovat řešení problémů,
jak a kde získat prostředky. Ze zdrojů centra
jsme schopni pokrýt potřeby TJ zhruba z 25 %.
Oblast tělesné výchovy není v naší
společnosti otázkou skupiny lidí, ale celospolečenskou
potřebou, a není proto správné k jejímu
zabezpečení hledat mezery v usneseních, normách
či vyhláškách. Pozornost a prostředky
věnované rozvoji tělovýchovy ve společnosti
mnohonásobně vrátí, ať již
ve formě zdravého a harmonického vývoje
dětí a mládeže, zvýšení
práceschopnosti produktivní populace, snížení
nemocnosti a tím nákladů na léčení
a v neposlední řadě ve formativním
účinku na morální a charakterové
vlastnosti členů sportovních kolektivů.
Pro konkrétní závody, družstva by se
vytváření kvalitních podmínek
pro tělovýchovu mělo stát součástí
sociálního programu péče o pracující
a jejich rodinné příslušníky.
Přispělo by to jistě i ke stabilizaci kádrů,
k hrdosti a většímu zájmu o výsledky
práce podniku, jehož jméno nese tělovýchovná
jednota, k utužení pracovních kolektivů,
větší ochotě věnovat volný
čas veřejně prospěšné
práci.
V současném procesu mobilizace zdrojů, demokratizace
života společnosti bezpochyby poroste význam
organizací sdružených v Národní
frontě. Ony nejen stmelují lidí podle zájmu,
ale především je vychovávají,
vytvářejí dobrovolnou prací ohromné
hodnoty při podílech na akcích "Z",
budování obcí, měst, v kolektivní
výchově lidí, v přínosech pro
národní hospodářství.
Organizace Národní fronty jsou rovněž
místem, kde se široká veřejnost skutečně
každodenně podílí na řízení
a správě naší společnosti. Je
proto nezbytné to, co brání jejich rozvoji,
urychleně řešit. Hledají se pochopitelně
také cesty k výraznější tvorbě
vlastních zdrojů i v rozšíření
služeb veřejností. Ale i zde brání
řada norem, předpisů, ukazatelů, i
byrokratických přístupů.
V souladu s 5. zasedáním ústředního
výboru Komunistické strany Československa
promýšlíme, jak problémy účinněji
řešit. Jsou některé, jejichž řešení
je v našich silách i v naší kompetenci.
Řadu věcí však musíme řešit
s Národní frontou, s resorty. Je také mnoho
problémů, v jejichž řešení
je nezastupitelný stát. Z tohoto pohledu se rovněž
ukazuje jako nezbytné posoudit účinnost zákona
o tělesné výchově z roku 1956.
Soudružky a soudruzi, k tělovýchově
a sportu nerozlučně patří mladá
generace. Naše bratrská organizace v Národní
frontě, Socialistický svaz mládeže a
jeho pionýrská organizace, se připravuje
na své sjezdy. Měl jsem možnost se některých
předsjedových jednání účastnit
a poznal jsem, že svazáci přistupují
k řešení problémů konkrétně,
neformálně a s odvahou. pomozme jim jako poslanci,
zejména v konkrétním řešení
jejich problémů, dejme jim šanci a důvěru.
Troufám si říci, že ve svém jádru
jsou vzdělanější i lepší,
než jsme byli my v jejich letech. A co hlavně? Dejme
mladým osobní příklad v poctivé
práci pro socialismus, ve vztahu a úctě k
lidem, k současnosti i k revolučním tradicím,
ze kterých se zrodila, dejme jim příklad
v zachování jednoty slov a činů při
řešení úkolů současné
revoluční etapy.
Soudružky a soudruzi, jménem výboru České
národní rady pro kulturu a výchovu navrhuji,
aby byl státní závěrečný
účet České socialistické republiky
za rok 1986 schválen. Děkuji vám za pozornost.
(Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Vladislavu Krumerovi.
Soudružky a soudruzi, zjišťuji, že promluvili
všichni řečníci.
Hlásí se ještě někdo z poslanců
do rozpravy? (Nikdo.)
Můžeme proto rozpravu uzavřít.
Ve vystoupeních poslanců byla řada podnětů,
připomínek a dotazů k členům
vlády. Přeje si z členů vlády
někdo vystoupit?
Ministr průmyslu ČSR Petr Hojer: Vážený
soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi
poslanci, na dotaz soudruha poslance Mrázka chci v úvodu
říci, že tento dotaz považuji za zcela
správný, neboť problematika hmotných
toků a materiálových vazeb je v našem
resortu velice aktuální. Chci říci,
že hmotné toky a materiálové vazby v
rámci našeho resortu, našich VHJ a podniků
jsou velmi složité. Mají složité
vazby na ostatní výrobní resorty a veliké
vazby i na zahraniční obchod. po pravdě řečeno
nebyly vždy dostatečně a s potřebnou
důsledností řešeny.
K řešení tohoto problému jsme stanovili
rozhodující položky, a není jich málo,
a jejich vzájemné objemy mezi výrobně
hospodářskými jednotkami na základě
přípravy plánů příštího
roku. K této činnosti bylo využito hmotně-hodnotových
struktur a prověřených spotřebních
norem. Musím otevřeně říci,
že jsme zjistili řadu velkých disproporcí,
ale díky této počáteční
práci jsme dosáhli toho, že už v letošním
roce jsme řadu nesrovnalostí, zejména v užití
produkce vyřešili.
Ve smyslu tohoto postupu jsem uložil vypracovat v souladu
s dopracováním plánu na příští
rok závazné vnitroresortní bilance materiálů
uvnitř resortu, mezi jednotlivými výrobně
hospodářskými jednotkami. Chceme dosáhnout
toho, aby hmota měla jenom jeden směr užití,
tak jak je to fakticky možné. Touto cestou a zdokonalováním
tohoto systému, jsou to speciálně systémy,
kterým říkáme V. Za pomoci výpočetní
techniky chceme postupovat i v dalším období
k propracování a k perfektnímu zvládnutí
těchto materiálových a hmotných toků
uvnitř resortu.
Samozřejmě, že v tomto případě
jde také o to, aby hmotné bilance uvnitř
resortu nebyly administrativně z jakýchkoliv důvodů
kráceny a byla vysoká náročnost na
prověrku a úroveň technicko-hospodářských
spotřebních norem materiálů. Tomu
musí odpovídat i náročná normotvorná
činnost.
Vedle tohoto postupu, který považujeme za zásadní
jsme přijali i celou řadu přechodných,
operativních, organizačních i řídících
opatření k eliminaci vzniklých problémů
a operativních řešení nedostatků.
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
soudruhu ministrovi. Prosím dále soudruha ministra
Vávru, aby se ujal slova.
Ministr stavebnictví ČSR Jaroslav Vávra:
Vážený soudruhu předsedo, vážené
soudružky a soudruzi poslanci!
Chci odpovědět na kritickou připomínku
soudruha poslance Mrázka, a to ke kvalitě střech
při komplexní bytové výstavbě.
Především chci stručně uvést,
že příčiny vad spatřujeme ve
schválených a užívaných konstrukcích
střešního pláště o vysoké
investiční úspornosti, kde racionalizace
šla na hranu funkční spolehlivosti těchto
konstrukcí, dále v nerespektování
technologických postupů a z nekvalitní práce
stavebních dělníků a příslušných
profesí, dále v materiálech, které
vykazují nízkou životnost. Zejména jde
o asfaltové pásy s hnilobnými procesy po
dvou letech ve funkci na těchto jednoplášťových
i dvouplášťových střechách,
a podobné jiné důvody.
Jsou zde samozřejmě i otázky, které
se potom vztahují k uživatelům, protože
zhruba 10 - 15 % závad je zjištěných
při odevzdávání prací a zhruba
kolem 30 % po třech letech užívání.
Ty jsou spojeny s nezahájením údržby
a také se svévolnými zásahy do střešních
plášťů užíváním
střech k jiným účelům apod.
Rozhodl jsem s ohledem na to, že tyto připomínky
jsou velmi vážné, o takovýchto opatřeních
z úrovně resortu:
Změnit technická řešení střešních
plášťů na taková, která
budou zajišťovat vyšší jistoty při
určitém zvýšení investiční
náročnosti, ale při celospolečenské
úspornosti v propočtu nákladů v době
užívání, to je na opravy a údržbu.
Návrh těchto technických řešení
i společenské ekonomie bude na ministerstvu zpracován
do 30. září tohoto roku a v průběhu
bude projednán s Českou komisí pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj, s Federálním
cenovým úřadem a Českou plánovací
komisí, se kterými uzavřeme dohody, nebo
proces dohod byl již zahájen.
K vlastní realizaci chci říci, že jsem
přijali opatření k tomu, aby do konce tohoto
roku byly nové technologie podle nových typových
podkladů zvládnuty, proškoleni technici i dělníci
jednotlivých výrobně hospodářských
jednotek, dále zajišťujeme potřebné
konstrukční výrobky a materiály od
ministerstva stavebnictví tak, aby pro rok 1988 byly již
uplatnitelné u objektů rozestavěných
a všech nově zahajovaných.