Přetrvávající převaha extenzivních
tendencí vývoje ekonomiky, podcenění
a nerespektování nové kvality rozvoje národního
hospodářství se ve velmi konkrétní
podobě odrazilo ve státním finančním
hospodaření, a to zejména při zajišťování
vlastních příjmů státního
rozpočtu. V souhrnu za celý rok jejich tvorba představovala
skoro 71 miliard korun, byla však nižší
o 3,3 miliardy korun, než uvažoval státní
rozpočet.
Výdaje činily 152,7 miliardy korun a byly překročeny
o 2,2 miliardy korun.
Hlavní příčinou byl růst dotací
na finančně-ekonomické nástroje v
zahraničním obchodě, kde dlouhodobá
tendence zvyšování nároků na
státní rozpočet je projevem nízké
efektivnosti našeho vývozu.
Přes nenaplnění plánované tvorby
vlastních zdrojů a překročení
výdajů přicházíme - a to je
třeba zdůraznit - v návrhu státního
závěrečného účtu za
rok 1986 s vyrovnaným hospodařením. Rozpočtová
rovnováha byla zajištěna až v rámci
celé rozpočtové soustavy Československé
socialistické republiky, třebaže po celý
rok jsme usilovali zpřísněním podmínek
rozpočtového hospodaření a následně
provedeným náročným finančním
zúčtováním nevyrovnanost příjmů
a výdajů zmírnit.
Dotace ze státního rozpočtu československé
federace byla poskytnuta ve výši 81,8 miliard korun
a pokryla naše výdaje z více než 53,6
%. Podotýkám, že při sestavování
ročního rozpočtu jsme předpokládali
tento podíl ve výši 50,7 % a s objemem dotace
o 5,5 miliardy korun nižším.
Jestliže v předcházející pětiletce
se dařilo každoročně překračovat
tvorbu vlastních příjmů státního
rozpočtu a nadplánované zdroje vkládat
v souladu s potřebami ekonomiky ČSR do urychlení
jejího dalšího rozvoje, je výsledek
minulého roku neuspokojivý a varovný.
Upozorňuji na tuto skutečnost proto, že pokud
by se obdobná situace v příštích
letech opakovala, bylo by zřejmě nezbytné
přistoupit k omezování výdajů.
A nebylo by jednoduché rozhodnout, kterou oblast postihnout.
Vždyť jde o prostředky, které téměř
ze 40 % vynakládáme na sociální zabezpečení
a dalších 30 % má charakter dotací či
subvencí pro národní výbory.
V uplynulém roce jsme ještě politiku omezování
výdajů neprováděli. Vedli jsme však,
důsledně všechny resorty a krajské,
okresní i místní zastupitelské sbory
k tomu, aby se vypořádávaly se svěřenými
úkoly v rámci schválených rozpočtů,
účelové vynakládaly vyčleněné
prostředky a naléhavě nově vznikající
potřeby uspokojovaly za pomoci zdrojů a úspor
a za zvýšené hospodárnosti. Překročení
rozpočtu jsme umožňovali jen při současném
zvýšení příjmů.
V loňském roce byly dopracovány a schváleny
zásadní dokumenty, které zakládají
kvalitativní změny v rozvoji společenské
spotřeby. Byl například přijat program
dalšího rozvoje výchovněvzdělávací
soustavy a elektronizace ve školství, komplex opatření
k rychlejšímu naplňování zdravotnických
programů. Orgány národních výborů
schválily program péče o kulturní
památky, vláda ČSR pak komplexní dokument,
nazvaný "Program péče o životní
prostředí v ČSR na léta 1987 - 1990".
Rád bych připomněl, že takto založené
záměry mohly vstupovat do praxe také proto,
že jsme na ně včas pamatovali při rozdělování
finančních prostředků. Na akce k ochraně
čistoty vod a ovzduší jsme vynaložili
v minulém roce více jak 1,5 miliardy korun. Zahájeno
bylo rovněž 10 prvních staveb, zařazených
do státního programu ekologických investic.
V souhrnu jsme na hlavní odvětví společenské
spotřeby, sociální zabezpečení,
školství, zdravotnictví a kulturu poskytli
v neinvestiční oblasti 102,8 miliardy korun. Bylo
to o 4 miliardy více než v předcházejícím
srovnatelném období.
V průměru získal loni každý občan
České socialistické republiky z prostředků
společnosti ve formě úhrady výdajů
na vzdělání, zdravotní péči,
kulturní vyžití a na sociální
zabezpečení měsíčně
částku 828 korun, to je o 4 % více než
v roce předchozím.
Pro srovnání uvádím, že peněžní
příjmy obyvatelstva se meziročně zvýšily
o 3 %.
Také v dalších letech budeme v souladu se závěry
XVII. sjezdu soustavně a aktivně dbát na
to, aby vývoj na tomto důležitém úseku,
který podstatně přispívá k
upevňování spokojenosti lidí, plně
odpovídal našim možnostem i oprávněným
nárokům. K úsilí o kvalitativní
vzestup významně přispívají
i opatření předsednictva ústředního
výboru strany, federální vlády, předsednictva
Ústřední rady odborů a předsednictva
ústředního výboru Socialistického
svazu mládeže v sociálním zabezpečení,
vyhlášená v předvečer XI. všeodborového
sjezdu.
Do konce roku 1990 na ně v České socialistické
republice vynaložíme celkem 2,4 miliardy korun.
Není sporu o tom, že dynamický rozvoj společenské
spotřeby je značně náročný
na celospolečenské zdroje. Téměř
polovina přírůstku (44,5 %) vytvořeného
národního důchodu České socialistické
republiky byla spotřebována v této oblasti.
Není třeba široce rozvádět, že
reálné podmínky pro další všestranný
rozvoj péče socialistického státu
o člověka musí vytvořit materiální
výroba a že právě ta zůstala
v minulém roce hodně dlužna svému poslání.
Ve srovnání s výsledky 7. pětiletky
se v ústředně řízených
hospodářských organizacích zpomalil
postup intenzifikace. Tvorba zisku, hlavního zdroje příjmů
státního rozpočtu i podnikových důchodů,
se meziročně zvýšila jen o 5,8 %. V
porovnání s průměrem dosaženým
v letech 1980 - 1985, to byla téměř poloviční
dynamika. V loňském roce se opětovně
s plánovanými úkoly nevyrovnaly především
organizace ministerstva průmyslu, a to ještě
o poznání hůře než v posledním
roce 7. pětiletky.
Právem si klademe otázku, proč se zhoršila
míra zhodnocení materiálových výstupů
do reprodukčního procesu a proč výkonnost
průmyslové výroby nedosáhla plánovaných
parametrů.
Některé příčiny naznačovaly
už výsledky roku 1985. Po období využívání
lehce mobilizovatelných rezerv a inovací nižšího
řádu nebyla výrobní sféra dostatečně
připravena na kvalitativně vyšší
úroveň úkolů. Nebyla s to zvládnout
požadavky na objektivně danou technicko-ekonomickou
úroveň produkce. V technice samotné, ve výstupech
technického rozvoje, v kvalitním řízení
materiálových toků, ve vyjasňování
výrobních programů se však nedokázala
plně orientovat na naše náročnější
programové záměry.
Zákonitým důsledkem těchto přístupů
je nedostatečná úroveň inovace výroby,
pomalý růst její kvality, slabé zhodnocování
dodávek pro vnitřní obchod a pokles efektivnosti
vývozu, zejména do nesocialistických zemí.
Ekonomické přínosy nových kapacit
zaostávají za plánem. Neplníme projektované
parametry. Mnohé z nových kapacit v resortu ministerstva
průmyslu vykazují ztráty.
Kritika pomalého prosazování vědeckotechnického
rozvoje, která odezněla na jednání
5. zasedání ústředního výboru
strany, se plně vztahuje i na hospodářství
ČSR. Ani v uplynulém roce se nepodařilo s
potřebnou důrazností zajistit, aby právě
vědeckotechnický rozvoj byl zásadním
impulsem pro růst společenské produktivity
práce a vůbec celkové výkonnosti ekonomiky.
Přitom do rozvoje vědy a techniky jsme na neinvestičních
výdajích vložili 4,2 mld Kčs, z toho
na přímých dotacích ze státního
rozpočtu téměř 2 mld Kčs. Ne
všechny plánované prostředky byly využity
a část z nich se promítla do růstu
zůstatků na fondech technického rozvoje organizací.
Finanční orgány ve snaze přispět
k odstranění nedostatků ve financování
zvýšily svou kontrolní činnost vůči
investorům. Důsledně uplatňují
postihy za nepořádky. V minulém roce např.
byly za nedodržení závazných ukazatelů
staveb kráceny zálohově poskytnuté
dotace u 12 akcí ministerstva zemědělství
a výživy a ministerstva stavebnictví ve výši
33 mil. Kčs. Také za nízké využívání
nových kapacit uplatnily finanční správy
pokuty.
Stále se nedaří dosáhnout žádoucího
zlepšení jakosti vyráběné produkce.
Jenom za loňský rok dostali odběratelé
od výrobců za nekvalitní produkci přes
230 mil. Kčs. A to je pochopitelně jenom neúplný
obraz celkové situace. Vláda ČSR přijala
před časem rozhodná opatření
k řešení těchto nedostatků. Chceme
postupně dosáhnout nápravy a obnovit důvěru
spotřebitelů i odběratelů. Lajdáctví,
ledabylost a neustálé omlouvání nekázně
nikomu nepromineme.
Začátkem letošního roku jsme při
prosazování skutečné kvality výrobků
dali značnou pravomoc a odpovědnost výborům
lidové kontroly. V současné době je
kontrola jakosti prováděna v 15 vybraných
organizacích z resortů řízených
vládou ČSR. Již první výsledky
provedených kontrol ukazují, že základní
příčina nedostatků v kvalitě
vyráběné produkce spočívá
v nedodržení technologické kázně
a v nedostatečné vstupní, mezioperační
i výstupní kontrole.
Pod tlakem státní kontroly byla v podnicích
rychle provedena opatření k nápravě.
To je jistě pozitivní zjištění.
Současně však toto poznání odhaluje
i netečnost k tak závažným negativním
jevům v národním hospodářství,
k nízké kázni a k lehkomyslnému smiřování
se s pohodlností, rutinérstvím a neodpovědností.
Obdobné poznatky dokumentují i závěry
z kontrol a revizí prováděných finančními
orgány. V průběhu minulého roku bylo
finančními správami a revizním odborem
ministerstva financí ČSR zjištěno ve
více než 60 % případů porušení
finanční a hospodářské kázně.
Orgánům prokuratury bylo pro všeobecný
prokurátorský dozor předáno 1700 případů,
kromě toho bylo podáno 276 oznámení
pro podezření z trestného činu. Do
státního rozpočtu, včetně rozpočtu
federace, bylo uloženo dodatečně odvést
666 mil. Kčs. Jenom na pokutách za porušení
povinností v oblasti správy národního
majetku bylo uloženo 13 mil. Kčs.
Současně při těchto kontrolních
akcích bylo konstatováno, že podniky ve snaze
splnit ukazatele rozhodné pro hmotnou zainteresovanost
provádějí např. neoprávněnou
fakturaci, fiktivně předávají zásoby
i nesprávně časově rozlišují
náklady a výnosy. Tím dochází
v účetnictví podniku ke zkreslování
hospodářských výsledků, což
je třeba považovat za zvlášť společensky
nežádoucí. Za porušování
předpisů o účetnictví uložily
finanční správy v roce 1986 sankce 377 pracovníkům,
to je téměř 10krát více než
v roce 1985. K vyvozování osobní odpovědnosti
vedeme finanční správy proto, že s tímto
stavem v podnicích je nezbytné rázně
skoncovat. Nejde jen o neoprávněně vyplacené
podíly a prémie, ale především
o škody morální a politické.
V minulém roce, jak jsem již uvedl, se největší
odchylky v plnění plánovaných úkolů
intenzifikace soustřeďovaly do organizací resortu
ministerstva průmyslu. V zájmu objektivity a spravedlivého
posouzení věcí musíme však dodat,
že byly poznamenány změněnými
podmínkami, zejména cenovými. Vláda
ČSR tento stav posoudila a souhlasila s částečnou
objektivizací výsledků hospodaření
za minulý rok. Současně uložila zpracovat
oborové programy obnovy dynamiky a efektivnosti. Byla vedena
snahou o minimalizaci negativních dopadů na úkoly
8. pětiletého plánu a tvorbu národního
důchodu. Současně uložila přijmout
konkrétní opatření ke zvýšení
úrovně řídící a organizátorské
práce na ministerstvu průmyslu a v podnicích,
které řídí. O účinnosti
těchto postupů by nás měla přesvědčit
pravidelně prováděná kontrola a zejména
pak konkrétní výsledky realizace úkolů
plánu v letošním roce, kde zatím nedostatky
přetrvávají.
Po několik let se zaměřujeme na vývoj
stavu, struktury a užití zásob. V roce 1986
ve srovnání s minulými roky objem zásob
u hospodářských organizací řízených
vládou ČSR stagnoval. Tento jev však nebyl
vyvolán zlepšením hospodaření
se zásobami, ale poklesem jejich stavu v resortu ministerstva
zemědělství a výživy a zejména
ministerstva obchodu. Zatímco v resortu ministerstva zemědělství
a výživy tento vývoj byl v podstatě
ovlivněn nižší zemědělskou
produkcí, vývoj zásob v obchodě měl
naprosto rozdílné kvalitativní podmínky.
Důvody na jedné straně spočívaly
v omezení dodávek některých výrobků
pro vnitřní trh a tím ke snížení
normativů u řady položek, na druhé straně
ve výrazném zvýšení doprodejových
akcí, které byly k očistě zásob
organizovány. Doprodejní akce v roce 1986 nabízely
zboží za 2,1 mld Kčs, což bylo o 900 mil.
více než v roce 1985. Úspěšnost
těchto doprodejů nebyla stoprocentní a část
nerealizovaných prodejů se projevila v nárůstu
zásob partiového zboží.
Výrazná nerovnoměrnost vývoje zásob
u hospodářských organizací a zejména
skutečnost, že k jejich poklesu došlo až
v závěru roku, svědčí o tom,
že problematice jejich řízení a usměrňování
v souladu s plánem a úrovní výroby
je třeba neustále věnovat pozornost jak z
úrovně podniků, tak centrálních
orgánů.
Vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, odstraňování nedostatků,
provázejících hospodářský
vývoj, stavíme nejen na vyšší náročnosti,
svědomitosti a předvídavosti, na promyšlené
tvorbě a užití zdrojů, ale především
tento proces spojujeme se zdokonalováním hospodářského
mechanismu, s jeho rozpracováním a důsledným
uplatněním v praxi.
Na počátku tohoto roku schválila federální
vláda a národní vlády zásady
zaměření prací v této oblasti.
Na postupné uskutečňování přestavby
v průběhu 8. pětiletky a plné prosazení
od počátku pětiletky deváté
se soustřeďuje velká pozornost. Ta u široké
veřejnosti pramení z hlubokého zájmu
o výrazné zlepšení efektivnosti naší
společné práce, o kvalitnější
uspokojování potřeb jak vnitřního,
tak i zahraničního trhu, o vytvoření
reálných podmínek růstu životní
úrovně. Jde o zákonitý proces rozvoje
socialistické společnosti. Rád bych zdůraznil,
že jeho podstata spočívá v dosažení
plného souladu mezi vývojem výrobních
sil a vztahů, ve zlepšování systému
řízení, plánování a
organizace, v proporcionálním uspokojování
potřeb společnosti a v hledání nových
cest uplatnění iniciativy a aktivity lidí.
Prvky nového hospodářského mechanismu
ověřujeme experimentálně ve čtyřech
VHJ. Zájem ale projevily i další organizace.
Celkové hodnocení prvních reálných
přínosů experimentu by bylo předčasné.
Nicméně však nelze ignorovat poznatky a zkušenosti.
Poukazuje se v nich na změny v systému řízení
podniků, které experiment vyvolává
a zároveň upozorňuje na otázky, jež
bude nezbytné řešit při dovádění
principu úplného chozrasčotu až na pracovní
kolektivy.
Nové podmínky pro hospodaření, jak
jsem již uvedl, v současné době zkouší
několik vybraných VHJ či podniků.
V žádném případě to však
neznamená, že by se ty ostatní měly
stavět do role pasívních diváků.
Již dnes je nejen možné, ale i nutné se
připravovat na přijímání náročnějších
zásad a nepropadat iluzím o jakýchsi jednostranných
výhodách, které jedině a výlučně
přináší uplatnění nového
hospodářského mechanismu. Naopak. Podmínky
úplného chozrasčotu pro podniky budou tvrdší
a obstojí jen ten, kdo bude mít dobrou koncepci
rozvoje, kdo bude mít dobře připravený
pracovní kolektiv. A to nepřijde samo sebou.
V současné době se proto musí dopracovávat
vnitropodnikový chozrasčot, kalkulace, rozpočetnictví,
programy odstraňování ztrátovosti
činností, souhrnné záměry v
inovační aktivitě, dbát na systematičnost
práce při usměrňování
útvarů technického rozvoje.
Příprava na tyto podmínky řízení
ekonomiky vyžaduje více než dosud úzkou
spolupráci s pracujícími podniků,
závodů, středisek a dílen. Je třeba
se s nimi radit jakými cestami nejlépe zajistit
efektivní hospodaření celé organizace.
Nemůžeme marnit čas a čekat na vyřešení
všech otázek "shora".
Vážené soudružky, vážení
soudruzi, nezastupitelnou součástí nové
etapy dalšího rozvoje naší společnosti
je neustálé prohlubování socialistické
demokracie. Její principy se promítají zvláště
do činnosti národních výborů,
nejmasovějších orgánů moci lidu
a správy státu. Jsme si vědomi toho, že
všechny významné společenské
přeměny se vždy uskutečňovaly
za plné účasti národních výborů.
Proto vláda ČSR v souladu s politikou KSČ
všestranně podporuje prohlubování jejich
úlohy. Posiluje jejich politickou, ekonomickou a kulturně
výchovnou funkci.
Státní rozpočet ČSR spolu s vlastními
zdroji národních výborů vytvářel
i v roce 1986 nezbytné finanční předpoklady
k zabezpečení jejich nemalých a nezastupitelných
úkolů. Výdaje národních výborů
činily v minulém roce celkem 90,2 mld Kčs.
Proti roku 1985 to bylo o 3,7 mld více. Na této
částce se podílel státní rozpočet
ČSR 45,7 mld, tj. 50,7 %.
Rozpočtové hospodaření národních
výborů skončilo přebytkem ve výši
2,4 mld Kčs. Spolu se zůstatky fondů rezerv
a rozvoje si do letošního roku převedly celkem
3,1 mld Kčs. Tyto zdroje jsou však nerovnoměrně
rozloženy mezi jednotlivými kraji. Je nesporné,
že zastupitelské sbory musí v letošním
roce daleko důsledněji prosazovat na všech
svých stupních hospodaření podle schválených
rozpočtů, soustřeďovat prostředky
na akce společensky nejprospěšnější
a nejnutnější a nepřipouštět
překračování výdajů
bez odpovídajícího zvýšení
zdrojů.
Přes celkové dobré plnění vlastních
příjmů národních výborů
v posledních letech musím připomenout, že
jsou na tomto úseku ještě značné
rezervy a nedostatky. Zatím ne všechny okresy zajišťují
kontrolní, dohlídkovou a vyhledávací
činnost na potřebné úrovni. V prvé
řadě by měly přistoupit s větší
starostlivostí k naplňování položek
plynoucích z daně z příjmů
obyvatelstva. Vždyť shovívavost či obcházení
těchto principů umožňuje některým
skupinám obyvatel získávat nezasloužené
příjmy. V souladu se zájmy společnosti
je třeba těmto nešvarům čelit.
Pokud jde o výsledky jednotlivých odvětví
řízených národními výbory,
ne všude můžeme být spokojeni. Neustále
slyšíme oprávněnou kritiku na placené
služby, veřejné stravování, bytové
hospodářství, městskou dopravu, zdravotnictví
i na situaci v dalších úsecích včetně
veřejně prospěšných služeb.
Přitom právě do rozvoje terciárního
sektoru národního hospodářství,
který je jim svěřen do řízení
a správy, vkládáme miliardové částky.
Tak např. na oblast bytového hospodářství
bylo v r. 1986 vynaloženo 8,8 mld Kčs. Průměrné
náklady na jednu bytovou jednotku dosáhly v ČSR
8021 Kčs, z toho platil stát 3510 Kčs.