Pondělí 30. března 1987

Specifický charakter úkolů vědeckotechnického rozvoje zejména v problémových oblastech biologie, ochrany, ekologie a mimoprodukčních funkcí lesa se promítá i do charakteru ekonomických přínosů. Vzhledem k dlouhodobému výrobnímu cyklu v lesním hospodářství je lze očekávat např. v průběhu 50 i více let. Některé přínosy nedokážeme finančně vůbec vyčíslit, třebaže okamžitá řešení jsou společenskou nutností. Týká se to např. rozvoje mimoprodukčních funkcí lesa nebo genofondu.

Soudruzi a soudružky, ve vodním hospodářství je realizace a rozvoj vědeckotechnického pokroku zaměřen na zajišťování vodních zdrojů a na kvalitu pitné vody.

V tomto směru nebylo vykonáno málo. Snižuje se spotřeba vody, rozšiřuje se recirkulace, budují se čistírny a zlepšují se systémy čištění odpadních vod. Vážným nedostatkem však je, že výstavba čistíren odpadních vod je nedostatečná. Není dostatek technologie, elektrického vybavení a chybějí stavební kapacity. Je třeba říci, že vědeckovýzkumná činnost ve vodním hospodářství se neprojevuje ve formě nových výrobků nebo činností, ale umožňuje např. účinnější ochranu proti škodlivým účinkům vody. Řeší optimalizované rozmístění zdrojů pitné vody, řeší dále zdokonalování a využití netradičních metod čištění odpadních vod.

Největším problémem tedy zůstává nedostatečná výstavba čistíren odpadních vod. Dlouhodobě již existuje daleko větší poptávka než nabídka. Pak se mohou stát i takové případy, že některé národní výbory i některé průmyslové podniky používají finanční prostředky vyčleněné pro tyto akce i k jiným účelům.

V této oblasti existuje tedy taková situace, že odpovědnost za čistotu vod má resort vodního a lesního hospodářství a také příslušné odbory národních výborů. Resort a jeho podniky spravují vodní toky a vodní nádrže, národní výbory pak vodovody a kanalizace. Zajišťování stavebních kapacit a technologií je však v jiných resortech. Vznikají velmi složité odběratelskododavatelské vztahy jak u čisticích zařízení, tak i u vodovodní sítě. Výsledkem toho pak je, že se stále vypouští příliš mnoho nevhodných a škodlivých látek do našich toků a ztráty vody ve vodovodních řadech jsou neúnosně vysoké, zejména v Praze.

Je nejvyšší čas se těmito skutečnostmi skutečně vážně zabývat, a hlavně je řešit. Výbor pro zemědělství a výživu si chce na tom vzít svůj podíl. Odmítli jsme takové argumenty, kterými se zdůvodňovalo to, co v zabezpečování čističek neklape, již před pěti a deseti lety. Taková rádoby "objektivní zdůvodnění" nelze prostě nadále přijímat.

Na druhé straně si plně uvědomujeme, že jak v lesním, tak i ve vodním hospodářství nelze ve vědeckotechnickém rozvoji, ale nejen v něm, uplatňovat stejná kritéria jako např. v průmyslové výrobě. Obě odvětví se potýkají s tím, že musí odstraňovat negativní a škodlivé vlivy vznikající jinde. Vlivy, které jsou někdy nezaviněné a vyplývají z objektivních technických možností. Někdy jsou však také důsledkem lidské lhostejnosti, netečnosti nebo nedbalosti. Za příklad mohou sloužit opakované úniky ropných látek do vodních toků.

A tak tedy na závěr chci položit otázku, zdali věda, technický rozvoj, ale také jejich uplatňování v praxi v ostatních resortech učinily opravdu maximum pro to, aby lesy byly i nadále zelené, aby byly plícemi krajiny, aby byly plné zvěře a hub a voda aby byla čistá a bez dusičnanů a dala se pít s chutí. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Josefu Pírovi. Slovo má poslanec Květoslav Pazderník, připraví se poslanec František Marienko.

Poslanec Květoslav Pazderník: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, výbor České národní rady pro kulturu a výchovu v souladu s hlavními směry činnosti České národní rady po XVII. sjezdu Komunistické strany Československa a v duchu závěrů 4. a 5. zasedání jejího ústředního výboru zaměřil v rámci přípravy dnešního jednání svou hlavní pozornost mimo jiné na problematiku programu vědeckovýzkumné činnosti resortu kultury v období 8. pětiletky.

Rád z tohoto místa tlumočím podporu členům našeho výboru výsledkům 5. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa, které přijalo zásadní usnesení k dalšímu postupu při rozpracování a realizaci programu XVII. sjezdu a ke zprávě předsednictva ÚV KSČ k urychlení vědeckotechnického rozvoje ve všech sférách života naší společnosti. Ztotožňuji se rovněž s myšlenkami zprávy společného zpravodaje přednesené poslancem akademikem Bohumírem Rosickým, předsedou výboru České národní rady pro školství a vědu.

V hlavních dokumentech 5. zasedání ÚV KSČ, ve vystoupeních soudruha Gustáva Husáka, Miloše Jakeše, v diskusních vystoupeních i ve zprávě vlády České socialistické republiky přednesené dnes soudruhem Františkem Šrámkem, zazněla zásadní stanoviska k otázkám úlohy aktivizace lidského činitele při realizaci strategie urychlení ekonomického a sociálního rozvoje.

Vzhledem k tomu, že vystoupení ostatních účastníků rozpravy se zaměřují především na vědeckotechnický pokrok a intenzifikaci národního hospodářství ve sféře výroby, rád bych upozornil na některé problémy společensko-vědního průzkumu a nezbytnost jeho užšího sepětí s potřebami společenské praxe.

Dále chci poukázat na těžkosti, které vznikají při národohospodářských aplikacích úspěšných a nosných výzkumně vývojových směrů resortu kultury, především v oblasti gramofonového oboru a dálkového průzkumu Země.

Nemohu zde z časových i věcných důvodů opakovat všechny argumenty určující nezastupitelnost a význam společenského poslání odvětví kultury v ideologické sféře. Jsou dostatečně známy a zdůvodněny v základních politických i státních dokumentech, setkáváme se s nimi na stránkách novin a časopisů, v rozhlase a v televizi, nejednou se k nim pozitivně vyjádřily orgány a organizace sdružené v Národní frontě. Základní skutečností zůstává, že po celou dobu výstavby socialismu v naší vlasti existuje plodná spolupráce mezi vědou, technikou a kulturou. Do budoucna se bude závažnost uvedených vazeb násobit vzrůstající důležitostí lidského činitele.

Při zkoumání otázek souvisejících s vědeckovýzkumnou základnou resortu kultury jsme dospěli k názoru, že ministerstvo kultury České socialistické republiky disponuje přiměřeným vědeckovýzkumným potenciálem, jímž jsou pokryty základní potřeby z oblasti společenských věd, včetně uměnovědních disciplín a požadavky vlastního technického rozvoje celého odvětví. V současné době tvoří jeho kádrovou základnu 120 vědeckých a 90 vědeckotechnických pracovníků. Celkem se na řešení úkolů rozvoje vědy a techniky v resortu ministerstva kultury České socialistické republiky podílí téměř 400 přepočtených pracovníků.

V rámci dohody o spolupráci se na řešení úkolů pro potřeby resortu i odvětví kultury podílí řada ústavů Československé akademie věd. Z hlediska věcného zaměření soustřeďuje ministerstvo kultury zdroje a prostředky na řešení 15 dlouhodobých nosných směrů rámcově orientovaných na společenské aspekty perspektivního rozvoje kultury a řešení aktuálních úkolů socialistické kulturní politiky, dále na teoretické a metodologické otázky rozvoje hlavních kulturních oborů, včetně kádrové základny a zvyšování jejich podílu na racionalizaci kulturní praxe a na výzkum a vývoj vybraných problémů výstavby, modernizace a využívání materiálně technické základny kultury.

Přes uvedená pozitiva zůstává resort méně úspěšný při zajišťování rozvoje společenského a uměnovědního výzkumu, kde dosahuje standardních výsledků v muzeích, v oblasti výtvarného umění a památkové péče. Dílčí výsledky zaznamenal v oblasti dramaturgického a hudebního umění, zčásti při výzkumu sociálních a společenských aspektů kultury v širším kontextu života společnosti. V posledních letech se teoretická fronta soustavně zabývá i otázkami ekonomiky kultury.

Základní problémy společensko-vědního výzkumu v kultuře spočívají ve skutečnosti, že teoretická fronta nereaguje pohotově a s potřebným předstihem na potřeby společenské praxe, jako je prohlubování ideologické funkce kultury a umění, jejich účinnějšího působení na myšlení lidí, na pracovní aktivitu, morálku, problémy mladé generace apod. Nereaguje dost pružně na měnící se postavení kultury v našem národohospodářském systému. Neřeší praktické otázky, nové jevy v souvislosti s ekonomikou kultury, soubor ekonomických nástrojů jeho řízení a také nově vznikající problémy, které v kultuře nastoluje urychlování vědeckotechnického pokroku ve smyslu závěrů XVII. sjezdu KSČ.

Společensko-vědní výzkum resortu se rovněž soustavně nezabývá takovými aktuálními otázkami, jako je rozvoj kulturních procesů a kulturní politiky v zahraničí, v důsledku čehož je snižována ofenzivnost naší socialistické kultury a její včasné reagování na negativní jevy v kulturně uměleckém životě společnosti, zvláště mezi příslušníky mladé generace. Uměnovědní výzkum také nevytváří potřebné zázemí pro zvyšování náročnosti na marxisticko-leninskou uměleckou kritiku, a tím i předpoklady pro tvůrčí diskuse ve všech oborech naší kultury a umění.

Při projednávání této problematiky jsme na základě provedených průzkumů a konzultací rádi ve výboru konstatovali, že ministerstvo kultury České socialistické republiky i jeho organizace vědecko-výzkumné základny mají v budoucím koncepčním zaměření své činnosti jasno a vědí, jakými způsoby nedostatky napravit a pozitivní výsledky dále rozvinout. Základem jejich snažení je přiblížit výzkum každodenní kulturně politické praxi tak, aby kvalifikované rozbory palčivých problémů, které jsou významné z hlediska utváření rozvinutého socialismu, obsahovaly reálné náměty na postup při jejich konkrétním řešení.

Výbor České národní rady pro kulturu a výchovu se k těmto otázkám bude soustavně vracet v rámci přípravy zasedání České národní rady v červnu 1989, kde bude komplexně posouzena problematika naší kultury.

Soudružky a soudruzi poslanci, výbor České národní rady pro kulturu a výchovu v rámci přípravy dnešního jednání doporučil vedení České komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, aby při zajišťování komplexního rozvoje gramofonového oboru, kde jde o uplatňování vyšších typů inovace výroby analogových nosičů, zejména digitální zvukové desky, přestala být tato záležitost chápána jako výlučný problém odvětví kultury. Naopak hlavní význam musíme spatřovat v její využitelnosti v celé řadě odvětví národního hospodářství, zejména v informatice, optoelektronice a robotice. Jde o progresivní moderní technologii ve svých důsledcích znamenající generační skok ve spotřební elektronice. Proto je nezbytné zajistit komplexní přístup v aplikačních postupech vytvořením jednoho realizačního centra prostřednictvím Státní, České a Slovenské komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

Obdobně je tomu i při řešení technických problémů ochrany a tvorby životního prostředí využíváním výsledků dálkového průzkumu Země. Výsledky, které v tomto směru kultura dosahuje, jsou interpretovatelné nejen pro potřeby kultury, ale i pro potřeby zemědělství, vodního a lesního hospodářství, zdravotnictví a také pro naplňování programu Interkosmos.

Rovněž výzkum pro rozvoj akustiky je využíván pro potřeby kultury pro řešení akustických a elektroakustických poměrů vybraných sálů a zařízení, ale současně i pro řešení problémů ochrany proti hluku.

Za zmínku stojí i to, že řada výstupů resortního přírodovědného výzkumu realizovaného v muzeích napomáhá rozvoji domácí základny surovin, hospodárnému využívání krajiny, ochraně a tvorbě životního prostředí. V biologii pak prohlubování poznatků umožňujících racionální zásady do funkcí jiných organismů, poznání zákonitostí jejich vývoje a objevení vlivů civilizačních zásahů do zdrojů biosféry.

Na závěr mi dovolte podpořit myšlenku obsaženou v závěrech 5. zasedání ÚV KSČ, kde se říká: "Za úkol klíčového významu považuje ústřední výbor urychlené a důsledné rozpracování zásady přestavby hospodářského mechanismu včetně návrhu zákona o státním podniku. Celá soustava řízení musí aktivně působit a vytvořit potřebný tlak na rychlé uplatňování vědeckotechnického pokroku v praxi. Jedním ze základních požadavků je, aby přestavba přetvářela a vytvářela prostor pro rozvoj a uplatnění široké účasti pracovních kolektivů na řízení a jejich odpovědnost za dosahované výsledky."

V tomto sále před dvěma dny skončil IV. sjezd Československé strany lidové. V usnesení a přijatých závěrech plně podpořil politiku konkretizovanou v závěrech XVII. sjezdu KSČ a v následných usneseních posledních zasedání jejího ÚV, zvláště závažných, čtvrtého a pátého. Dovolte mi proto jménem Klubu poslanců - členů ČSL vyslovit plnou podporu realizaci těchto záměrů a usnesení. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Květoslavu Pazderníkovi. Mluví poslanec František Marienko a připraví se poslanec František Přibyl.

Poslanec František Marienko: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, úloha vědeckotechnického rozvoje jako základního činitele ekonomického rozvoje naší společnosti byla už v průběhu předchozích let mnohokrát zdůrazňována. Byla také přijata řada opatření, bylo vysloveno mnoho slov a mnoho bylo také napsáno. Do jaké míry se podařilo přispět k realizaci přijatých záměrů a cílů, to kriticky posoudilo 5. zasedání ÚV KSČ, které také stanovilo, jak dále postupovat.

Problematikou vědeckotechnického rozvoje se spolu s ostatními výbory ČNR zabýval na svých jednáních a průzkumech i výbor pro obchod, služby a dopravu. Velká pozornost byla v tomto ohledu věnována zejména vnitřnímu trhu, a to přesto, že vnitřní obchod není ani výrobcem techniky ani spotřebního zboží. Svou nabídkou však dokumentuje stav a úroveň materializace vědy a techniky ve zboží, které nabízí spotřebiteli, zejména v sortimentu průmyslového zboží, jeho kvalitě a technických parametrech

Vzhledem k tomu, že vnitřní obchod není výrobcem techniky ani zboží, má technický rozvoj v obchodě převážně aplikační charakter a v rámci společenské dělby práce zprostředkovává spojení mezi výrobou a spotřebou. V této své nezastupitelné funkci musí daleko aktivněji, než tomu bylo dosud, působit nejen na výrobu spotřebních předmětů, prosazovat nezbytné a společensky žádoucí vývojové směry v rozvoji sortimentu spotřebního zboží, vyšší technické úrovně i kvality v různých cenových polohách. Současně však ale také musí racionálně a ekonomickým způsobem zabezpečovat zásobování obyvatelstva na celém území našeho státu.

Pokládám za nutné konstatovat, že k zabezpečení těchto úkolů pro období 8. pětiletky zpracovalo a projednalo ministerstvo obchodu ČSR řadu zásadních programů a koncepcí, které vytyčují cíle a úkoly nejen pro období 8. pětiletky, ale i s výhledem do dalších let.

Nemohu posoudit úroveň a progresivitu zpracovaných a schválených koncepcí, ale jako poslanec mohu na základě svých poznatků z pracovišť i z volebního obvodu posoudit, jak se všechna tato opatření projevují v praktickém životě a jak náš trh nejen uspokojuje zájem spotřebitele, ovlivňuje myšlení veřejnosti, ale i jak působí jako motivační faktor na podporu pracovní iniciativy.

Tak například obchodní organizace ve spolupráci s výrobními organizacemi zpracují hlavní směry inovace spotřebního zboží i koncepce rozvoje vybraných sortimentů. Dosavadní výsledky však neodpovídají představám ani potřebám rozvoje trhu. Nabídka nových, technicky i ekonomicky dokonalejších výrobků je neuspokojivá a úroveň vnitřního trhu v tomto směru zaostává za průmyslově vyspělými zeměmi. Tento stav se projevuje především u elektrotechnického zboží a strojírenských výrobků, ale i u celé řady dalších druhů spotřebního zboží. Mimo to chybí i mnoho výrobků, u nichž jsme byli v minulosti tradičními výrobci, jako jsou např. malolitrážní motocykly apod.

Z dosavadního stavu zabezpečování dodávek zboží pro tržní trh však vyplývá - a dokazují to i výsledky dodavatelskoodběratelských jednání o zabezpečování letošního roku - že uskutečňování vnitřního trhu v duchu závěrů XVII. sjezdu postupuje pomalu.

Je jistě mnoho cest a způsobů, jak tuto situaci řešit. Osobně jsem toho názoru, že není v silách naší ekonomiky rozvíjet další výrobní odvětví jen proto, aby vše, co chybí pro výrobní spotřebu nebo pro zabezpečení vnitřního trhu, jsme řešili domácí výrobou. Stávající šíře sortimentu výrobků je již nad poměry a možnosti našeho státu a každé další jeho rozšiřování by zcela zákonitě bylo na úkor efektivnosti výroby a vedlo by k dalšímu prohlubování již dnes neuspokojivého stavu v dodavatelskoodběratelských vztazích i nepříznivé situace v oblasti náhradních dílů.

Jedna z cest řešení mimo program modernizace průmyslové výroby je i mezinárodní dělba práce, která bude nabývat stále většího významu, zejména v rámci RVHP, a to za předpokladu dosažení daleko vyšší úrovně spolupráce, než tomu bylo dosud.

Soudružky a soudruzi, v oblasti aplikace vědeckotechnického rozvoje v obchodě by výsledky měly být především uplatněny v jeho modernizaci, rekonstrukci a nové výstavby velkoobchodu, maloobchodu a dalších činností tak, aby v procesu komplexní mechanizace a automatizace řízení se výrazně snížila fyzická námaha pracovníků, zlepšila se kvalita práce a zabezpečilo se i kvalitní a bezporuchové zásobování obyvatel.

V tomto procesu nabývá stále významnější úlohu i výpočetní technika. Přes skutečnost, že k využití techniky se přímo nabízí skladové hospodářství, je situace na tomto úseku taková, že v oblasti velkoobchodu je plná polovina skladových kapacit nevhodná pro širší využití mechanizace a automatizace a teprve v nově budovaných skladech bude moci být uplatněna moderní elektronika a nové způsoby skladování, technologie, které zvýší využití skladového prostoru o více než 10 %.

Současným problémem však zůstává nedostatek manipulační techniky pro provoz velkoobchodu i maloobchodu. Jde zejména o vysokozdvižné a nízkozdvižné vozíky, jejichž nedostatek přímo brzdí rozvoj dodávek zboží na paletách z velkoobchodu do maloobchodní sítě. V tomto směru nelze hovořit o progresivní vědeckotechnické vymoženosti, ale o základním technickém vybavení, bez kterého se náš obchod zatím nemůže obejít.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP