FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
IV. volební období
192
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé
socialistické republiky k souhlasu návrh na výpověď Úmluvy
mezi Československou republikou a švýcarskou konfederací
o sociálním zabezpečení, podepsané v Bernu dne 4. června
1959
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socialistické
republiky souhlasí s výpovědí Úmluvy mezi Československou
republikou a švýcarskou konfederací o sociálním zabezpeče-
ní, podepsané v Bernu dne 4. června 1959.
Důvodová zpráva
Úmluva mezi československou republikou a švýcarskou konfede-
rací o sociálním zabezpečení byla sjednána v Bernu dne 4. června
1959 a vstoupila v platnost dnem 1. prosince 1959 z podnětu čs.
strany. Jejím cílem bylo důchodově zabezpečit okruh čs. krajanů,
kteří odešli z Československa před druhou světovou válkou z raso-
vých nebo politických důvodů.
Tato Úmluva se v podstatě týká pouze důchodového zabezpečení,
vztahuje se jen na československé a švýcarské občany a je založe-
na na principu proporcionality. Na jejím základě je oprávněným
žadatelům přiznáván důchod podle doby zaměstnání na území každé
ze smluvních stran. Úmluva se nevztahuje na osoby, kterým bylo
odňato čs. státní občanství, přičemž čs. občané žijící ve Švýcarsku
mohou uplatnit nároky na výplatu čs. důchodů jen v případě, když
předloží platný doklad o svém státním občanství vydaný místně pří-
slušným čs. zastupitelským úřadem ve Švýcarsku.
Vzhledem k tomu, že v mezidobí se změnily podmínky jejího
provádění a na jejím základě by mohli uplatňovat nároky na výplatu
čs. důchodů čs. občané, zdržující se ve Švýcarsku bez souhlasu čs.
orgánů, které ČSSR nemá v úmyslu podporovat, navrhuje se Úmluvu
vypovědět.
Problematiku zániku smluv v mezinárodním právu kodifikuje Ví-
deňská úmluva o smluvním právu z roku 1969, jejíž článek 54 výslov-
ně předpokládá zánik smlouvy v souladu s příslušným ustanovením
smlouvy. Úmluva mezi ČSR a Švýcarskou konfederací o sociálním za-
bezpečení takovou výpovědní klauzuli obsahuje ve svém článku 19,
který stanoví, že její platnost se mlčky prodlužuje rok od roku,
pokud nebude jedním z obou smluvních států písemně vypovězena tři
měsíce před uplynutím roční lhůty. Na základě těchto skutečností
je navrhovaný postup v souladu s mezinárodním právem. Po vypovězení
Úmluvy přiznané důchody zůstanou zachovány.
- 2 -
Československo-švýcarské vztahy lze charakterizovat jako
dobré, bez výraznějších rušivých momentů. Jsou založeny na čs.
úsilí o politický dialog a vzájemně výhodnou spolupráci v hospo-
dářské, kulturní, vědecké a školské oblasti. Konstruktivní rozvoj
čs. -švýcarských styků a čs. zahraničně politická iniciativa vůči
Švýcarsku vyvrcholily návštěvou ministra zahraničních věcí ČSSR
ve Švýcarsku v roce 1984. Při této příležitosti byly vzájemné
vztahy zhodnoceny jako dobré a korektní s možnostmi jejich širší-
ho využití zejména v ekonomické a kulturní oblasti. Většímu roz-
voji vzájemných vztahů však brání zásadní orientace švýcarské za-
hraniční a obchodní politiky na vyspělé kapitalistické státy a
zvláště přejímání řady stanovisek USA k základním mezinárodním otáz-
kám, ačkoliv jde o stát s ústavním principem trvalé a ozbrojené
neutrality.
Úmluva mezi ČSR a Švýcarskou konfederací o sociálním zabezpe-
čení byla v roce 1959 sjednána z plné moci prezidenta ČSR a jím
ratifikována po předchozím souhlasu tehdejšího Národního shromáždě-
ní. Z tohoto důvodu se i návrh na její výpověď předkládá Federál-
nímu shromáždění ČSSR k souhlasu.
V Praze dne 7. května 1986
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.