FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
IV. volební období
159
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé
socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi Českoslo-
venskou socialistickou republikou a Belgickým královstvím
o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a obchod-
ních, podepsaná v Praze dne 15. října 1984
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Českoslo-
venské socialistické republiky souhla-
sí se Smlouvou mezi Československou
socialistickou republikou a Belgickým
královstvím o právní pomoci ve věcech
občanských, rodinných a obchodních,
podepsaná v Praze dne 15. října 1984
Důvodová zpráva
Smlouva mezi Československou socialistickou republikou
a Belgickým královstvím o právní pomoci ve věcech občanských,
rodinných a obchodních je dalším významným smluvním dokumen-
tem, který Československá socialistická republika uzavírá
k realizaci Závěrečného aktu KBSE.
Smlouva neobsahuje ani kolizní, ani jurisdikční normy
a netýká se ani otázek uznání a výkonu rozhodnutí, jak to
u jiných smluv toho druhu bývá obvyklé. Belgická strana totiž -
v souladu se svou vnitrostátní praxí - nezamýšlí sjednávat ge-
nerální smlouvy o uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech občan-
ských a dává přednost zvláštní úpravě, tedy smluvní úpravě
uznání a výkonu rozhodnutí u vymezených otázek / rozvody, vý-
živné, osvojení apod. /. Pro toto stanovisko belgické strany
nebyly věci uznání a výkonu rozhodnutí do textu této smlouvy
zapracovány.
Dohodnutý text smlouvy přihlíží k podstatným rozdílům
právních řádů obou států. Proto se také smlouva bude týkat vě-
cí "obchodních", neboť podle belgického práva řeší specializo-
vané obchodní soudy i otázky, jež podle našeho práva patří do
pravomoci obecných soudů.
Smlouva obsahuje 17 článků, rozdělených do sedmi kapitol.
Těžiště smlouvy spočívá v tom, že její aplikace má usnad-
nit provádění Haagské úmluvy o civilním řízení z 1. března 1954
/ dále jen "Haagská úmluva"/, jejímiž signatáři jsou obě strany.
Proto také zvolená dikce užívá formulací obvyklých v Haagské
úmluvě, k níž tato smlouva bude - v relaci mezi oběma státy -
- 2 -
v poměru speciálního smluvního dokumentu. Justiční orgány bu-
dou ve vztahu k Belgii tedy používat této bilaterální česko-
slovensko-belgické smluvní Úpravy. Haagská úmluva bude použita
tam, kde tato smlouva nedopadá.
V kapitole první je v čl. 1 upraven princip rovného posta-
vení občanů smluvních stran a právnických osob před justičními
orgány Obou států.
V kapitole druhé se řeší problematika doručování, vychá-
zí se přitom z toho, že se navzájem stýkají ministerstva spra-
vedlnosti smluvních stran, přičemž v čl. 16 se tato minister-
stva přesně označuji.
Náležitosti žádosti o doručení jsou upraveny v čl. 3,
a to v podstatě tradičním způsobem. Pokud jde o doručení, bu-
de se orgán, provádějící doručení, řídit svým vlastním právním
řádem, což je zásada obvyklá v mezinárodním procesním právu
/čl. 4 odst. 1/.
Obě strany se zavazují, že za doručování nebudou navzájem
požadovat náhradu nákladů.
Pokud jde o dožádání, je stanoveno, že žádosti o provede-
ni důkazů budou strany zasílat prostřednictvím ministerstev
spravedlnosti, že dožádaný orgán bude dbát na to, aby se po-
kusil dožádání vyhovět i tehdy, budou-li údaje o adresátu ne-
úplné. Postup v takových případech je řešen v čl. 6 smlouvy.
Jazykovou otázku řeší v této souvislosti ustanovení čl. 5
smlouvy.
Podle čl. 7 nevznikne z výkonu dožádání povinnost náhrady
nákladů, s výjimkou nákladů znaleckého posudku.
V čl. 8 je upravena otázka tzv. cautio judicatum solvi.
- 3 -
Články 9 a 10 smlouvy třeba vykládat v souvislosti
s Haagskou úmluvou; v čl. 10 je stanoveno, jaké doklady
nutno připojit k příslušným rozhodnutím.
Čl. 11 smlouvy upravuje otázku tzv. bezplatné pomoci.
1 zde je bilaterální úprava úzce napojena na předpisy Haagské
úmluvy. V čl. 12 je pak řešena jazyková stránka věci a je
zde obsažen závazek stran, že náklady spojené s překladem
nebudou vzájemně účtovány.
V kapitole třetí je obsažen závazek, že za podmínek
tam uvedených není třeba dalšího ověřování.
V kapitole čtvrté se upravují věci zasílání dokladů
o osobním stavu a v kapitole páté je řešena otázka výměny
informací o právních řádech obou stran. V čl. 15 odst.
2 je obsažena zásada, že si ministerstva spravedlnosti poskytne
pomoc při zjišťování adres osob, nacházejících se na jejich
území, bude-li to potřebné pro usnadnění provádění této
smlouvy.
Kapitola sedmá obsahuje závěrečná ustanovení týkající se
notifikace, doby platnosti smlouvy, možnosti jejího vypově-
zení apod. Dnem vstupu této smlouvy v platnost pozbude účin-
nosti smlouva mezi oběma státy platná od roku 1927, která již
obsahově i terminologicky zastarala.
Smlouva plně vychází z platné československé právní úpravy
v oblasti občanské a rodinné a její přijetí nebude vyžadovat
změn čs. právního řádu. Vzhledem k tomu, že jde o významnou
politickou smlouvu, která navíc řeší spolupráci v oblasti
upravované čs. zákony, předkládá se v souladu s či. 36
odst. 3 ústavního zákona Č. 143/1968 Sb., o československé
federaci, před ratifikací prezidentem ČSSR k vyslovení
souhlasu Federálnímu shromáždění Československé socialistické
republiky.
V Praze dne 1. února 1985
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
Smlouva
mezi Československou socialistickou republikou a Belgickým
královstvím o právní pomoci ve věcech občanských,
rodinných a obchodních
Prezident Československé socialistické republiky a
Jeho Veličenstvo belgický král vedeni snahou dále rozvíjet
přátelské vztahy a spolupráci mezi oběma státy v souladu
se Závěrečným aktem Konference o bezpečnosti a spolupráci
v Evropě a vedeni přáním upravit po vzájemné dohodě práv-
ní pomoc v oblasti práva občanského, rodinného a obchodní-
ho a usnadnit mezi oběma státy provádění některých ustano-
vení Haagské úmluvy o civilním řízení z 1. března 1954
se rozhodli uzavřít tuto smlouvu a za tím účelem
jmenovali svými zmocněnci:
Prezident československé socialistické republiky,
Bohuslava Chňoupka,
ministra zahraničních věcí
Jeho Veličenstvo belgický král,
Leo Tindemanse,
ministra zahraničních věcí
kteří po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v
dobré a náležité formě, se dohodli takto:
- 2 -
Kapitola I
článek 1
Všeobecná ustanovení
/1/ Každý z obou států zaručuje na svém území občanům
druhého státu právní ochranu jejich osobních a majetkových
práv a zájmů za stejných podmínek jako svým občanům.
/2/ Občané jednoho státu mohou k uplatnění a ochraně
svých práv a zájmů volně a přímo vystupovat před justiční-
mi orgány druhého státu za stejných podmínek jako občané
druhého státu.
/3/ Ustanovení této smlouvy platná pro občany jednoho
z obou států se vztahují stejně i na právnické osoby, kte-
ré mají sídlo na území tohoto státu.
Ustanovení usnadňující provádění Úmluvy o civilním
řízení sjednané, v Haagu 1. března 1954
Kapitola II
Doručování soudních a mimosoudních písemností
článek 2
/1/ Soudní a mimosoudní písemnosti ve věcech občan-
ských, rodinných a obchodních určené osobám, které se
zdržují na území jednoho z obou států, jsou zasílány mi-
nisterstvem spravedlnosti dožadujícího státu ministerstvu
spravedlnosti dožádaného státu.
- 3 -
/2/ Doklady o doručení nebo oznámení písemností se
vracejí přímo ministerstvu spravedlnosti dožadujícího státu.
/3/ Ustanovení předchozích odstavců nebrání použití
článku 6 odstavec 1 bodu 1 a 2 úmluvy o civilním řízení
sjednané v Haagu 1. března 1954 / dále jen Haagská úmluva /.
článek 3
žádost obsahuje základní údaje o písemnosti, zejména:
dožadující orgán, označení účastníků, adresu příjemce,
podstatu písemnosti, případně datum a místo předvolání,
lhůty uvedené v písemnosti, označení soudního orgánu, kte-
rý rozhodnutí vydal, jakož i všechny další potřebné údaje.
článek 4
/1/ Dožádaný orgán zajistí doručení písemností za pod-
mínek platných v těchto věcech v dožádaném státě. Není-li
písemnost vyhotovena v jazyce dožádaného státu, nebo není-
li připojen ověřený překlad, dožádaný orgán ji předá pří-
jemci jen tehdy, je-li ji ochoten dobrovolně přijmout.
/2/ Oba státy nebudou požadovat úhradu nákladů výloh
způsobených účastí ministerských úředníků nebo použitím
zvláštní formy předvídané článkem 3 Haagské úmluvy.
Dožádání
článek 5
/1/" Dožádání ve věcech občanských, rodinných a obchod-
ních jsou předávána prostřednictvím ministerstev spravedl-
nosti obou států.
- 4 -
/2/ K dožádání je třeba připojit překlad do jazyka nebo
jednoho z jazyků dožádaných orgánů, ověřený buď diplomatickým
nebo konzulárním pracovníkem nebo přísežným tlumočníkem.
Článek 6
Dožádaný orgán se pokusí vyhovět dožádáni i v případě,
je-li adresa příjemce písemnosti, nebo osoby, jejíž výslech
je žádán, nepřesná nebo neúplná, za tím účelem může požádat
dožadující stát o poskytnutí doplňujících informaci, které
by umožnily identifikaci předmětné osoby.
Článek 7
Oba státy nebudou navzájem požadovat náhradu nákladů
dožádání s výjimkou nákladů spojených se znaleckým posud-
kem.
Jistota za náklady sporu
Článek 8
Občané jedné ze smluvních stran, kteří jsou žalobci
nebo intervenienty před soudními orgány druhé smluvní stra-
ny, jsou osvobozeni od povinnosti složit žalobní jistotu
za podmínek stanovených článkem 17 Haagské úmluvy.
Článek 9
žádosti o povolení výkonu soudních rozhodnutí o ná-
kladech řízení a procesních výlohách podle článků 18 a 19
Haagské úmluvy mohou být zaslány zúčastněnou stranou přímo
příslušnému justičnímu orgánu.
- 5 -
Článek 10
Pro splnění podmínek stanovených v článku 19 odstavec
2 bod 2 a odstavec 3 Haagské úmluvy musí být k rozhodnutí
připojen doklad, z něhož je patrno, že účastníku, proti
němuž návrh směřuje, bylo doručeno. K rozhodnutí belgických
justičních orgánů musí být mimo jiné přiloženo potvrzení,
že proti rozhodnutí'nebylo podáno řádné odvolání ani zma-
teční stížnost, nebo, že řádné odvolání ani zmateční stíž-
nost nemohou být podány. K rozhodnutím československých
justičních orgánů musí být mimo jiné připojeno potvrzení,
že jsou v právní moci.
Bezplatná právní pomoc
Článek 11.
Žádosti o bezplatnou právní pomoc podle článku 23
Haagské úmluvy mohou být předávány přímo ministerstvy
spravedlnosti obou států.
Článek 12
Doklady k žádosti o bezplatnou právní pomoc mohou
být vyhotoveny v jazyce dožadujícího orgánu a případné
náklady překladu nebudou nahrazovány.
- 6 -
Kapitola III
Článek 13
Osvobození od ověřování
Listiny vydané justičními orgány jednoho z obou států,
opatřené otiskem jejich razítka, stejně jako listiny, kte-
rými tyto orgány ověřují datum a pravost podpisu nebo opi-
sy, jsou při použití na území druhého státu osvobozeny od
dalšího ověřování.
Kapitola IV.
Článek 14
Zasílání dokladů o osobním stavu
Příslušné orgány jednoho z obou států zasílají bez-
platně na žádost příslušným orgánům druhého státu listiny
o osobním stavu a výpisy z nich, jakož i rozhodnutí v těch-
to věcech, jestliže se tyto písemnosti týkají občanů dru-
hého státu a jsou-li vyžadovány pro úřední potřebu, která
bude výslovně uvedena. Tyto listiny jsou osvobozeny od ja-
kéhokoliv ověřování.
- 7 -
Kapitola V
článek 15
Výměna informací
/1/ Ministerstva spravedlnosti si sdělují navzájem
a na žádost informace o právu a soudní praxi, stejně jako
další právní informace.
/2/ Ministerstva spravedlnosti si poskytují na odů-
vodněnou žádost vzájemnou pomoc při zjišťování adres osob
nacházejících se na jejich území, pokud to bude potřebné
pro usnadnění provádění této smlouvy.
Kapitola VI
Článek 16
Společná ustanovení
Ministerstva spravedlnosti při Vzájemném styku použí-
vají svůj vlastní jazyk a bude-li to účelné, připojí pře-
klad do jazyka francouzského. Pro provádění této smlouvy
se pod pojmem "ministerstva spravedlnosti" rozumí:
a/ pro Československou socialistickou republiku:
- ministerstvo spravedlnosti české socialistické republiky
- ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky,
b/ pro Belgické království:
- ministerstvo spravedlnosti Belgického království.
- 8 -
Kapitola VII
Článek 17
Závěrečná ustanovení
/1/ Tato smlouva bude ratifikována. Výměna ratifikač-
ních listin bude provedena v Bruselu v době co nejkratší.
/2/ Tato smlouva vstoupí v platnost prvním dnem dru-
hého měsíce následujícího po výměně ratifikačních listin.
/3/ Tato smlouva je uzavřena na neomezenou dobu. Kaž-
dý z obou států může smlouvu vypovědět oznámením diploma-
tickou cestou. Výpověď nabývá účinnosti jeden rok po jejím
odeslání.
/4/ Dnem vstupu této smlouvy v platnost pozbývá plat-
nost Dohoda mezi republikou Československou a královstvím
Belgickým o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských
a obchodních ze dne 19. července 1927.
Na důkaz toho zmocněnci obou stran tuto smlouvu pode-
psali a připojili k ní své pečetě.
Dáno v Praze dne 15. října 1984 ve dvou původních vyho-
toveních, každé v jazyce českém, francouzském a holandském,
přičemž všechna tři znění mají stejnou platnost.
Za Československou
socialistickou republiku
Ing. Bohuslav Chňoupek, v. r.
Za Belgické
království
Leo Tindemans, v. r.