FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
IV. volební období
157
Zásady zákona,
kterým se mění a doplňuje § 92 a 105 zákoníku práce
Zásada č. 1: Nepřetržitý odpočinek v týdnu jednou za dva
týdny
Zmocnit vlády Československé socialistické republiky,
České socialistické republiky a Slovenské socialistické
republiky, aby po projednáni s příslušným odborovým orgá-
nem stanovily, v kterých případech a za jakých podmínek
může být pracovníkům, jejichž pracovní doba je rozvržena
odchylně podle § 85 odst. 1 zákoníku práce, poskytnut
nepřetržitý odpočinek v týdnu jednou za dva týdny.
(Právní úpravu provést doplněním § 92 odst. 3 zákoníku
práce).
Platná právní úprava pracovní doby urču-
je v úst. § 92 odst. 1 zákoníku práce, že
pracovník musí mít jednou týdně nepřetrži-
tý odpočinek v trvání alespoň 32 hodiny.
Podle § 92 odst. 3 zákoníku práce mohou
vlády ČSSR, ČSR a SSR po projednání s pří-
slušným odborovým orgánem stanovit, že
nepřetržitý odpočinek v týdnu může být
ve výjimečných případech zkrácen, a kdy
může být tento nepřetržitý odpočinek posky-
tován jednou za dva týdny. Poskytování to-
hoto odpočinku jednou za dva týdny se týká
pracovníků zemědělství, pracovníků v pra-
covních činnostech, u nichž se v průběhu
kalendářního roku projevuje rozdílná
potřeba práce a prací sezónních nebo kam-
paňových.
Doba takto stanoveného nepřetržitého odpo-
činku v týdnu, kterou upravuje § 11 naří-
zení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se
provádí zákoník práce, nařízení vlády ČSR
č. 159/1976 Sb. a nařízení vlády SSR
č. 139/1976 Sb., může mít menší rozsah,
než je doba nepřetržitého odpočinku
- 2 -
stanoveného podle § 92 odst. 1 zákoníku prá-
ce v součtu za dva týdny. Délka je zkrácena
až na 32 hodiny jednou za dva týdny.
Práce ve stavební výrobě na vybraných stav-
bách, montážích a opravách, které nejsou
prováděny rovnoměrně v období celého roku,
je třeba posuzovat Jako odchylné rozvržení
pracovní doby podle § 85 odst. 1 zákoníku
práce. Navrhuje se proto vytvořit odpovída-
jící zmocnění a za tím účelem doplnit § 92
odst. 3 zákoníku práce. Toto zmocnění umožní
vládám ČSSR, ČSR a SSR po projednání s pří-
slušným odborovým orgánem stanovit, v kte-
rých případech a za jakých podmínek lze pra-
covníkům s pracovní dobou rozvrženou odchyl-
ně poskytovat nepřetržitý odpočinek v týdnu
jednou za dva týdny. Tím bude umožněn pra-
covní režim s 10 pracovními dny a 4 dny
souvislého pracovního volna.
Zásada č. 2: Zvláštní dodatková dovolená
Zmocnit vládu Československé socialistické republiky
po dohodě s Ústřední radou odborů stanovit, za jakých pod-
mínek a v jaké délce mají nárok na zvláštní dodatkovou do-
volenou pracovníci organizací stavební výroby pracující
na stavbách při zvlášť ztížených pracovních podmínkách a
v odloučení od rodin.
(Právní úpravu provést doplněním § 105 odst. 3 zákoníku
práce).
Ustanovení § 105 odst. 1 zákoníku práce
upravuje nárok na dodatkovou dovolenou pra-
covníků pracujících pod zemí při těžně ne-
rostů nebo při ražení tunelů a štol a
podle znění odst. 2 téhož paragrafu se zmoc-
ňuje vláda ČSSR v dohodě a ÚRO ke stanovení
podmínek a délky vzniku nároku na dodatko-
vou dovolenou pouze u pracovníků konajících
práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé.
Zákonem č. 72/1982 Sb., kterým se mění a
doplňuje § 105 zákoníku práce, byla zmocně-
na vláda ČSSR po dohodě s ÚRO stanovit,
za jakých podmínek a v jaké délce mají
- 3 -
nárok na zvláštní dodatkovou dovolenou pra-
covnici se stálým pracovištěm pod zemí
při těžbě nerostů, pokud odpracuji směny
stanovené těžebním plánem na sobotu a za ja-
kých podmínek mohou čerpat tuto dovolenou
až do konce příštího kalendářního roku.
Rovněž dovolenou pracovníků organizací sta-
vební výroby ministerstva stavebnictví ČSR
a ministerstva stavebnictví SSR, kteří pra-
cují na stavbách, se navrhuje upravit jako
zvláštní dodatkovou dovolenou, Jejíž rozsah
a podmínky stanoví nařízení vlády ČSSR.
Zásada č. 3: Účinnost
Zákon, kterým se mění a doplňuje § 92 a 105 zákoníku
práce nabude účinnosti dnem vyhlášení.
Základní principy prováděcích předpisů
a) Pracovníkům, kteří pracují na vybraných stavbách,
montážích a opravách a jejichž pracovní doba je rozvržena
odchylně, může vedoucí organizace stanovit na základě směr-
nic ústředního orgánu (§85 odst. 1 zákoníku práce) pracov-
ní dobu tak, že nepřetržitý odpočinek v týdnu se poskytuje
jednou za dva týdny v rozsahu nejméně 64 hodiny.
Není-li z naléhavých provozních důvodů možné poskyt-
nout těmto pracovníkům nepřetržitý odpočinek v trvání 64
hodiny za dva týdny, může vedoucí organizace rozvrhnout vý-
jimečně pracovní dobu tak, že doba tohoto odpočinku bude
nejméně 48 hodin.
(Právní úpravu provést doplněním nařízení vlády Českoslo-
venské socialistické republiky č. 54/1975 Sb., kterým se
- 4 -
provádí zákoník práce, nařízení vlády České socialistické
republiky č. 159/1976 Sb. a nařízení vlády Slovenské so-
cialistické republiky 6. 139/1976 Sb., o výjimečném zkrá-
cení nepřetržitého odpočinku v týdnu).
Rozvržení pracovní doby provede vedoucí
organizace podle směrnic vydaných ústřed-
ním orgánem v dohodě s příslušným odboro-
vým orgánem. Odměňováni za práci o sobo-
tách a nedělích se řídí příslušnými mzdo-
vými předpisy. Délku nepřetržitého odpo-
činku v týdnu se navrhuje stanovit nejmé-
ně na 64 hodiny, tedy na tolik hodin,
kolik činí doba nepřetržitého odpočinku
podle ust. § 92 odst. 1 zákoníku práce
v součtu za dva týdny, to znamená nezkrá-
ceně.
Rozvržení pracovní doby podle § 85 odst. 1
zákoníku práce, které provede vedoucí orga-
nizace na základě směrnic vydaných ústřed-
ním orgánem, a poskytování nepřetržitého
odpočinku v týdnu v rozsahu nejméně 64 ho-
diny, se bude týkat pracovníků, kteří pra-
cují na vybraných stavbách určených pří-
slušnými ústředními orgány a pracovníků,
kteří pracují na montážích a opravách.
Navrhuje se rovněž umožnit, aby z naléha-
vých provozních důvodů mohl být nepřetrži-
tý odpočinek v týdnu výjimečně zkrácen
nejméně na 48 hodin. Rozsah zkrácení vyplý-
vá z § 92 odst. 3 písm. a) zákoníku práce.
Podle tohoto ustanovení může být nepřetrži-
tý odpočinek v týdnu zkrácen až na 24 hodi-
ny. Za dva týdny může toto zkrácení činit
48 hodin.
b) Nařízením vlády Československé socialistické re-
publiky stanovit, že zvláštní dodatková dovolená bude ná-
ležet výlučně pracovníkům organizací stavební výroby mi-
nisterstva stavebnictví České socialistické republiky a
ministerstva stavebnictví Slovenské socialistické republi-
ky, kteří pracují na stavbách při
zvlášť ztížených pra-
covních podmínkách a v odloučení od rodin.
- 5 -
(Právní úpravu provést samostatným nařízením vlády Česko-
slovenské socialistické republiky o zvláštní dodatkové do-
volené některých, pracovníků organizaci stavební výroby).
Zvláštní dodatkovou dovolenou se navrhuje
poskytovat Jen pracovníkům organizaci sta-
vební výroby ministerstva stavebnictví ČSR
a ministerstva stavebnictví SSR, kteří pra-
cují při zvlášť ztížených podmínkách a
při odloučení od rodin. Na pracovníky orga-
nizaci stavební výroby, které řídí
jiné
ústřední orgány, se navrhovaná právní úpra-
va vztahovat nebude.
c) Pracovníky pracujícími za zvlášť ztížených pracov-
ních podmínek se rozumí pracovníci pracující za nepřízni-
vých vlivů, stavební technologie a pracovních postupů,
za nepříznivých klimatických podmínek, s vysokou fyzickou
a neuropsychickou námahou a při zvýšeném ohrožení pracov-
ními úrazy.
Pracovníky, kteří pracují odloučené od rodin se ro-
zumí pracovníci, kteří jsou odloučeni od místa trvalého
pobytu a mají nárok na náhrady za toto odloučení podle § 22
a 23 vyhlášky č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách.
Dny pracovního klidu (§91 odst. 1 zákoníku práce)
nepřerušují dobu odloučenosti od rodiny.
Vzhledem ke specifickému charakteru zvlášt-
ní dodatkové dovolené musí být současně
splněny obě podmínky, to je práce ve zvlášť
ztížených pracovních podmínkách a odlouče-
nost od rodiny.
d) Nárok na zvláštní dodatkovou dovolenou v délce
jednoho kalendářního týdne vzniká pracovníku, který za sho-
ra uvedených podmínek pracuje celý kalendářní rok.
- 6 -
Pro účely této zvláštní dodatkové dovolené se jako
výkon práce posuzuje pracovní neschopnost vzniklá v důsled-
ku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, za které orga-
nizace odpovídá, překážky v práci, pokud nepřesahují 30
pracovních dnů v kalendářním roce a doba čerpání dovolené
na zotavenou.
Nárok na zvláštní dodatkovou dovolenou
v délce jednoho kalendářního týdne vznikne
pouze pracovníkům, kteří pracují za uvede-
ných podmínek celý kalendářní rok. Vzhle-
dem k tomu, že poskytování zvláštní dodat-
kové dovolené je zvýhodněním pracovníka,
bude příslušet jen za skutečný výkon práce.
Proto pro účely vzniku nároku na zvláštní
dodatkovou dovolenou se jako výkon práce
nebudou posuzovat doby uvedené v § 64
odst. 1 a 2 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975
Sb., s výjimkou doby pracovní neschopnosti
vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo
nemoci z povolání, za které organizace odpo-
vídá, překážek v práci, pokud nepřesahují
30 pracovních dnů v roce a doby čerpáni do-
volené na zotavenou.
e) Pracovníku, který pracuje za shora uvedených podmí-
nek jen část kalendářního roku, přísluší za každých 25 tak-
to odpracovaných dnů jedna dvanáctina zvláštní dodatkové
dovolené, a to i když nesplnil podmínky vzniku nároku
na dovolenou (§ 100 zákoníku práce). Stejně se postupuje
u pracovníka, který pracuje za těchto podmínek celý kalen-
dářní rok, pokud překážky v práci u něj přesáhnou 30 pra-
covních dnů v kalendářním roce.
Pro účely odpracování 25 dnů se jako výkon práce po-
suzuje pouze pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pra-
covního úrazu nebo nemoci z povolání, za které organizace
odpovídá a doba čerpání dovolené na zotavenou.
Ve vládním nařízení budou stanoveny pod-
mínky a délka nároku na poměrnou část
- 7 -
zvláštní dodatkové dovolené pracovníků,
kteří pracují při zvlášť ztížených pracov-
ních podmínkách a v odloučení od rodin,
kterým však nárok na týden zvláštní dodat-
kové dovolené nevznikl.
Rovněž poměrná část zvláštní dodatkové do-
volené bude příslušet jen za skutečný vý-
kon práce. Pro účely vzniku nároku na tuto
poměrnou část zvláštní dodatkové dovolené
se jako výkon práce bude posuzovat pouze
pracovní neschopnost vzniklá v důsledku
pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
za které organizace odpovídá a doba čerpá-
ní dovolené na zotavenou. Vzhledem k tomu,
že nárok na poměrnou část zvláštní dodat-
kové dovolené vzniká za každých 25 dnů,
překážky v práci se pro účely poměrné Části
této zvláštní dodatkové dovolené jako výkon
práce neposuzují.
f) Do počtu odpracovaných dnů se pro účely této zvlášt-
ní dodatkové dovolené zahrnují dny, kdy pracovník vykonával
práci za shora uvedených podmínek převážnou část směny.
Vzhledem k účelu poskytování zvláštní do-
datkové dovolené, která je zvýhodněním
pracovníků, je nutné dny, kdy pracovník
sice za uvedených podmínek pracoval, avšak
neodpracoval převážnou část směny, vylou-
čit z počtu odpracovaných dnů pro účely
této zvláštní dodatkové dovolené.
g) Zvláštní dodatková dovolená přísluší pracovníku
při splnění uvedených podmínek, i když má nárok na dodat-
kovou dovolenou podle § 105 odst. 2 zákoníku práce.
V případě, že pracovníci stavební výroby
ministerstva stavebnictví ČSR a minister-
stva stavebnictví SSR budou kromě shora
uvedených prací vykonávat ještě práce zvlášť
obtížné nebo zdraví škodlivé ve smyslu usta-
novení § 105 odst. 2 zákoníku práce, vznikne
- 8 -
jim nárok jak na dodatkovou dovolenou, tak
i na zvláštní dodatkovou dovolenou.
h) Pokud nařízení vlády Československé socialistické
republiky nestanoví jinak, platí o této zvláštní dodatkové
dovolené ustanovení o dovolené na zotavenou.
Právní úpravou zvláštní dodatkové dovolené
pro pracovníky organizaci stavební výroby
ministerstva stavebnictví ČSR a minister-
stva stavebnictví SSR, kteří pracuji
na stavbách při zvlášť ztížených pracov-
ních podmínkách a v odloučení od rodin,
se navrhuje provést zmocnění, které se
navrhuje stanovit v § 105 odst. 3 zákoníku
práce. Ustanovení § 105 je zařazeno ve tře-
tím oddílu hlavy třetí zákoníku práce
pod nadpisem dovolená na zotavenou. Z uve-
deného tedy vyplývá, že i na navrhovanou.
zvláštní dodatkovou dovolenou se budou
vztahovat ustanovení o dovolené na zotave-
nou, pokud nařízení vlády ČSSR o zvláštní
dodatkové dovolené některých pracovníků
organizací stavební výroby, nestanoví
jinak. Např. nástup zvláštní dodatkové
dovolené určuje organizace podle plánu do-
volených stanoveného s předchozím souhla-
sem závodního výboru; rovněž bude možné
aktem řízení zabezpečit, aby zvláštní do-
datková dovolená byla čerpána v období
s nižší potřebou práce,
1 pro tuto zvlášt-
ní dodatkovou dovolenou platí, že za ni
nelze náhradu mzdy poskytnout; musí být
vždy vyčerpána, a to přednostně.
i) Zvláštní dodatková dovolená se poprvé poskytne
za rok 1985.
S ohledem na dobu potřebnou k přípravě
a vydání příslušných právních předpisů,
- 9 -
Je odůvodněné v nařízení vlády ČSSR určit
dobu, odkdy začne plynout pracovníkům,
kteří pracuji za stanovených podmínek,
doba potřebná pro vznik nároku na zvláštní
dodatkovou dovolenou. Plnění podmínek
pro poskytováni zvláštní dodatkové dovole-
né se posuzuje od 1. ledna 1985.
V Praze dne 31. ledna 1985
Předseda vlády ČSSR
Ministr práce a sociálních věcí ČSSR
Politickoekonomický rozbor k zásadám zákona, kterým se mění
a doplňuje § 92 a 105 zákoníku práce
V letech 1979 - 1983 poklesl v dodavatelských staveb-
ních organizacích počet pracovníků z 562 tis. na 550 tis.,
tj. o 12 tis.; z toho v resortech ministerstva stavebnictví
ČSR a ministerstva stavebnictví SSR z 342 tis,, na 333 tis.
pracovníků, tj. o 9 tis. pracovníků. Tento úbytek by byl
ještě pronikavější, kdyby v posledních letech, zejména
v ČSR, nebyli ve větší míře pro stavebnictví získáni zahra-
niční pracovníci. Závažnost tohoto problému se soustřeďuje
především v poklesu počtu dělníků na stavebních pracích
vybraných profesí, zejména jde o zedníky, tesaře, betoná-
ře, železáře a pomocné stavební dělníky.
Nepříznivý vývoj počtu pracovníků ve stavební výrobě
ovlivňují - mimo jiné - odchody mladých vyučených staveb-
ních dělníků po získání základní odborné kvalifikace.
Hlavními příčinami odchodů jsou velmi ztížené pracovní
podmínky na stavbách v organizacích stavební výroby mi-
nisterstva stavebnictví ČSR a ministerstva stavebnictví
SSR, jako je náročnost na fyzickou námahu, vystavení po-
větrnostním vlivům apod. Tyto faktory jsou zvýrazněny
rostoucím přesunem stavebních kapacit na vzdálené stavby
a do oblastí soustředěné výstavby a s tím spojeným dlou-
hodobým odloučením pracovníků od jejich rodin. Negativní
vývoj pracovních sil se stal vážným omezujícím činitelem
stavební výroby.
Situací v resortech ministerstva stavebnictví ČSR a
ministerstva stavebnictví SSR se v říjnu 1984 zabývalo
předsednictvo ÚV KSČ a předsednictvo vlády ČSSR. Předsed-
nictvo vlády ČSSR uložilo usnesením ze dne 25. října 1984
č. 203 k opatřením k zabezpečení stabilizace pracovníků
v organizacích stavební výroby ministerstev stavebnictví
ČSR a SSR, předložit návrh právní úpravy na dodatkovou
- 2 -
dovolenou v rozsahu jednoho kalendářního týdne pro pracov-
níky stavebních organizací pracujících při zvlášť ztíže-
ných pracovních podmínkách a při odloučení od rodin a
umožnit na vybraných stavbách diferenciaci délky pracovní
směny v jednotlivých dnech ve vazbě na dopravní možnosti
a desetidenní cyklus pracovních směn se čtyřmi dny souvis-
lého pracovního volna.
1. Nepřetržitý odpočinek v týdnu jednou za dva týdny
Poskytování nepřetržitého odpočinku v týdnu jednou
za dva týdny se navrhuje upravit pracovníkům, kteří pra-
cují na vybraných stavbách, montážích a opravách a je-
jichž pracovní doba je rozvržena odchylně podle ustanove-
ní § 85 odst. 1 zákoníku práce.
Platná právní úprava pracovní doby, určuje, že pra-
covník musí mít jednou týdně nepřetržitý odpočinek v trvá-
ní alespoň 32 hodiny. Vlády ČSSR, ČSR a SSR po projednání
s příslušným odborovým orgánem mohou stanovit, že nepře-
tržitý odpočinek v týdnu může být ve výjimečných případech
zkrácen, a kdy může být poskytován jednou za dva týdny.
Poskytování tohoto odpočinku jednou za dva týdny se týká
pracovníků zemědělství, pracovníků, u nichž se v průběhu
kalendářního roku projevuje rozdílná potřeba práce a pra-
cí sezónních a kampaňových. Zmocnění vlád se nevztahuje
na práce, jejichž pracovní doba je rozvržena odchylně
podle § 85 odst. 1 zákoníku práce.
Doba stanoveného nepřetržitého odpočinku v týdnu,
kterou upravuje § 11 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb.,
kterým se provádí zákoník práce, nařízení vlády ČSR
č. 159/1976 Sb. a nařízení vlády SSR č. 139/1976 Sb.,
o výjimečném zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu,
- 3 -
může mít menší rozsah, než je doba nepřetržitého odpočinku
stanoveného zákoníkem práce v součtu za dva týdny. Délka
je zkrácena až na 32 hodiny jednou za dva týdny. U pra-
covníků, kteří pracují na vybraných stavbách, montážích
a opravách, jejichž pracovní doba je rozvržena odchylně
(§85 odst. 1 zákoníku práce), bude nepřetržitý odpočinek
v týdnu poskytnut jednou za dva týdny v délce 64 hodiny.
Navrhuje se proto vytvořit v zákoníku práce zmocnění,
které by požadovanou právní úpravu umožnilo. Takové zmoc-
nění by vládám ČSSR, ČSR a SSR po projednáni s příslušným
odborovým orgánem umožnilo stanovit, v kterých případech
a za jakých podmínek lze pracovníkům s odchylně rozvrže-
nou pracovní dobou poskytnout nepřetržitý odpočinek v týd-
nu jednou za dva týdny. Bude tak
umožněn pracovní režim
s 10 pracovními dny a 4 dny souvislého pracovního volna.
Rozvržení pracovní doby provede vedoucí organizace podle
směrnic vydaných ústředním orgánem v dohodě s příslušným
odborovým orgánem. Délku nepřetržitého odpočinku v týdnu
se navrhuje stanovit nejméně na 64 hodiny, tedy na tolik
hodin, kolik činí doba nepřetržitého odpočinku podle § 92
odst. 1 zákoníku práce v součtu za dva týdny, to znamená
nezkráceně. Navrhuje se rovněž umožnit, aby z naléhavých
provozních důvodů mohl být nepřetržitý odpočinek v týdnu
výjimečně zkrácen nejméně na 48 hodin.
Zákonné zmocnění k poskytování nepřetržitého odpo-
činku v týdnu jednou za dva týdny se navrhuje provést
nařízeními vlád ČSSR, ČSR a SSR pro pracovníky, kteří
pracují na vybraných stavbách, montážích a opravách.
Umožnění poskytovat nepřetržitý odpočinek v týdnu
jednou za dva týdny, jímž se sleduje zajistit vícesměnný
- 4 -
provoz a vyšší využití pracovní doby na stavbách, si ne-
vyžádá nároky na státní rozpočet ani na pracovní síly.
2. Zvláštní dodatková dovolená
Dodatková dovolená náleží podle zákoníku práce, naří-
zení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb. a vyhlášky č. 75/1967 Sb.,
o dodatkové dovolené pracovníků, kteří konají práce zdraví
škodlivé nebo zvlášť obtížné, a o náhradě za ztrátu na vý-
dělku po skončení pracovní neschopnosti u některých nemocí
z povoláni, pracovníkům, kteří pracují pod zemí při těžbě
nerostů nebo při ražení tunelů a štol a pracovníkům kona-
jícím práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé. Zákonem
č. 72/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje § 105 zákoníku
práce, byla zavedena zvláštní dodatková dovolená pracovní-
ků se stálým pracovištěm pod zemi při těžbě nerostů, pokud
odpracují směny stanovené těžebním plánem na sobotu.
Vzhledem k tomu, že pracovní podmínky pracovníků orga-
nizací stavební výroby ministerstva stavebnictví ČSR a mi-
nisterstva stavebnictví SSR, kteří pracují na stavbách
při zvlášť ztížených podmínkách a při odloučení od rodin,
jsou jiné, než u prací zvlášť obtížných nebo zdraví škodli-
vých podle § 105 odst. 2 zákoníku práce, navrhuje se i tu-
to dovolenou upravit jako zvláštní dodatkovou dovolenou.
S ohledem na nepříznivý vliv stavební technologie a
pracovních postupů, rozdílné klimatické podmínky, vyso-
kou fyzickou a neuropsychickou námahu a zvýšené ohrožení
pracovními úrazy, se navrhuje vytvořit v zákoníku práce
pro vládu ČSSR zmocnění, aby v dohodě s Ústřední radou
odborů stanovila podmínky a délku nároku na zvláštní do-
datkovou dovolenou uvedené skupiny pracovníků. Návrhem
na zvláštní dodatkovou dovolenou pracovníkům organizací
stavební výroby ministerstva stavebnictví ČSR a minister-
stva stavebnictví SSR, kteří pracují na stavbách,
- 5 -
se sleduje upevnit stabilizaci dělníků a provozních, tech-
niků, zabezpečit zvýšení stavu pracovníků v resortech sta-
vebnictví a zvýšit efektivnost stavební výroby, na zajiš-
tění potřebných přesunů pracovníků na rozhodující stavby
a do míst soustředěné výstavby a na zkracování lhůt vý-
stavby.
Zmocnění k právní úpravě zvláštní dodatkové dovolené
pracovníků uvedených organizací stavební, výroby, kteří
pracují na stavbách za stanovených podmínek, se navrhuje
upravit v § 105 zákoníku práce. Zmocnění pro vládu ČSSR
se navrhuje provést tak, aby v případě potřeby bylo možné
za stejných podmínek upravit poskytování zvláštní dodat-
kové dovolené i pracovníkům stavebních organizací dalších
resortů, kteří pracují na stavbách.
V souladu s opatřeními projednanými předsednictvem
vlády ČSSR se navrhuje poskytovat zvláštní dodatkovou do-
volenou výlučně pracovníkům z resortů ministerstva sta-
vebnictví ČSR a ministerstva stavebnictví SSR.
Poskytování zvláštní dodatkové dovolené se bude tý-
kat přibližně 48 tis. pracovníků resortu ministerstva
stavebnictví ČSR a 35 tis. pracovníků v resortu minister-
stva stavebnictví SSR. Celkově jde o 83 tis. pracovníků.
Použitelný roční fond pracovní doby se navrhovaným opat-
řením sníží přibližně o 0, 95
% Dopad do mzdových pro-
středků a nákladů organizací, který vznikne rozdílem
mezi poskytováním náhrady mzdy za dobu čerpání zvláštní
dodatkové dovolené a mzdou, kterou by pracovník obdržel,
kdyby pracoval, bude minimální. Organizace jej pokryjí
v rámci stanoveného limitu mzdových prostředků.
Dopad tohoto snížení fondu pracovní doby na produk-
tivitu práce bude vyvážen vyšším přínosem zvýšeného tem-
pa růstu produktivity a efektivnosti práce, které přine-
se realizace celého komplexu opatření k zabezpečení sta-
bilizace pracovníků v organizacích stavební výroby
- 6 -
ministerstev stavebnictví ČSR a SSR.
XXX
Právní úprava, pokud jde o zmocnění pro poskytování
nepřetržitého odpočinku v týdnu jednou za dva týdny (§92
zákoníku práce) a o zvláštní dodatkovou dovolenou někte-
rých pracovníků organizací stavební výroby, náleží, vzhle-
dem k čl. 22 písm. a) a čl. 37 odst. 1 písm. b) ústavního
zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, do pů-
sobnosti federace. Právní úprava poskytování nepřetržité-
ho odpočinku v týdnu jednou za dva týdny v resortech mi-
nisterstva stavebnictví ČSR a ministerstva stavebnictví
SSR patří do působnosti republik. V resortech řízených fe-
derálními ústředními orgány patří do působnosti federace.