Federální shromáždění ČSSR 1981 – 1986

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1984

IV. volební období

146
Vládní návrh

Zákon

ze dne 1984

o změnách v nemocenském zabezpečeni

Federální shromáždění československé socialistické
republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I

Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění za-
městnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., kterým se mě-
ni a doplňuje zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců,
zákonku práce č. 65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb.,
o změnách v nemocenském pojištění a v nemocenské péči,
zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené,
o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocen-
ského pojištění, zákonného opatření předsednictva Fede-
rálního shromáždění č. 8/1982 Sb., o zvýšení mateřského
příspěvku a o změnách v nemocenském zabezpečeni, zákona
č. 73/1982 Sb., o změnách zákona o sociálním zabezpečení
a předpisů o nemocenském pojištěni, a zákona č. 148/1983
Sb., o sjednocení sazeb nemocenského, se mění takto:

1. § 17 odst. 1 zní:

"(1) Nemocenské se stanoví z průměrné čisté mzdy
pracovníka připadající na pracovní den (dále jen "čistá
denní mzda"), nejvýše však z částky 150 Kčs při pětidenním
pracovním týdnu. Tato částka se úměrně upraví, je-li pra-
covní doba rozvržena na jiný počet pracovních dnů v týdnu.

§ 85 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona
č. 153/1969 Sb. a zákona č. 20/1975 Sb.

- 2 -
2. § 18 odst. 3 se vypouští.

Čl. II

Zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rol-
níků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zá-
kona č. 141/1965 Sb., o některých změnách v sociálním za-
bezpečení družstevních rolníků, zákona č. 116/1967 Sb.,
o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení druž-
stevních rolníků, zákona č. 89/1968 Sb., kterým se mění a
doplňuje zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků
a zákon o sociálním zabezpečeni, zákona č. 99/1972 Sb., o zvý-
šení přídavků na děti a výchovného, zákona č. 121/1975 Sb.,
o sociálním zabezpečeni, zákonného opatření předsednictva
Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., o zvýšení mateřského
příspěvku a o změnách v nemocenském zabezpečeni, zákona
č. 148/1983 Sb., o sjednocení sazeb nemocenského, a zákona
č. 57/1984 Sb., o některých změnách v nemocenském zabezpe-
čení pracujících, se mění takto:

1. V § 9 odst. 1, § 14, § 19a odst. 3, § 22 odst. 1 a v § 29
odst. 2 se částka 100 Kčs nahrazuje částkou 150 Kčs.

2. § 10 odat. 3 se vypouští.

Čl. III

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených
silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o tě-
hotné ženy a matky, zákona č. 87/1968 Sb., o změnách v nemo-
cenském pojištění a v nemocenské péči, a zákonného opatřeni
předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., o zvýšení
mateřského příspěvku a o změnách v nemocenském zabezpečeni,
se mění takto:

- 3 -

V § 17 odst. 1 se částka 100 Kčs nahrazuje částkou
125 Kčs.

Čl. IV

Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené,
o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského
pojištění, ve znění zákona č. 153/1969 Sb., kterým se mění a
doplňuje zákoník práce, zákona č. 99/1972 Sb., o zvýšení pří-
davků na děti a výchovného, zákona č. 73/1982 Sb., o změnách
zákona o sociálním zabezpečení a předpisů o nemocenském po-
jištění, a zákona č. 57/1984 Sb., o některých změnách v ne-
mocenském zabezpečení pracujících, se mění takto:

1. V § 5 odst. 1 se částka 600 Kčs nahrazuje částkou 750 Kčs.

2. § 8 odst. 1 zní:

"(1) Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z průměrné
čisté mzdy pracovnice připadající na pracovní den (dále jen
"čistá denní mzda"), nejvýše však z částky 150 Kčs při pěti-
denním pracovním týdnu. Tato částka se úměrné upraví, je-li
pracovní doba rozvržena na jiný počet pracovních dnů v týdnu. 1)".

Čl. V

Nemocenské, podpora při ošetřováni člena rodiny, peně-
žitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství
a mateřství, vyplácené ve výši stanovené podle dosavadních
předpisů, se upraví podle předchozích článků bez žádosti
ode dne účinnosti tohoto zákona.

Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1985.

- 4 -
Důvodová zpráva

Všeobecná část:

Významnou součásti sociálních jistot pracujících je
jejich zabezpečení v nemoci. Nemocenské zabezpečení má přímý
vliv na životni úroveň pracujících a jejich rodin v době
pracovní neschopnosti, kdy pracující nemají příjem z pra-
covní činnosti. Prostředky nemocenského zabezpečení vytvá-
řejí potřebné materiální podmínky k tomu, aby se pracující
co nejdříve a plně vyléčili a aby mohli po návratu do práce
trvale pracovat se stejnou výkonnosti jako dříve.

Soustava nemocenského zabezpečení pracujících v ČSSR Je
zakotvena především v zákoně č. 54/1956 Sb., o nemocenském
pojištění zaměstnanců, který platí od roku 1957, a v zákoně
č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemo-
ci a o zabezpečení matky a dítěte platného od roku 1964.
Současný systém nemocenského zabezpečení (vznik účasti,
okruh dávek, podmínky nároku atd. ) v zásadě vyhovuje. S ohle-
dem na dosahovanou výši výdělku pracujících v jednotlivých
odvětvích národního hospodářství však postupně dochází ke
snižování úrovně nemocenského, i když náklady na ně se ne-
ustále zvyšují (v roce 1983 již 7, 4 mld Kčs).

Za dobu platnosti předpisů o nemocenském zabezpečení se
úroveň mezd, z nichž se základní dávky (nemocenské, peněžitá
pomoc v mateřství a podpora při ošetřování člena rodiny) vy-
měřuji, podstatně zvýšila. Pokud jde o pracovníky v socia-
listickém sektoru národního hospodářství (bez členů JZD),
činila průměrná mzda v roce 1957 1251 Kčs měsíčně, v roce
1964 1430 Kčs a v roce 1984 (I. pololetí) 2780 Kčs měsíčně.
U členů JZD pak činila průměrná měsíční srovnatelná odměna
v roce 1964 1102 Kčs a v I. pololetí 1984 3014 Kčs.

- 5 -

Denní výše nemocenského se v současné době obecná ur-
čuje procentní sazbou (70 % za prvé tři pracovní dny a 90 %
od čtvrtého dne nemoci) z čisté denní mzdy (odměny) pracov-
níka, nejvýše však z částky 120 Kčs při pětidenním pracovním
týdnu. To vede u stále většího počtu pracujících k omezováni
výše nemocenského, jak ukazuje následující přehled:

Omezení výše nemocenského se v roce 1983 týkalo Již více
než Jedné třetiny pracovníka (53 % mužů, 11% žen), zatímco
v roce 1957 šlo jen o 1 % případů. Pracujícím tak v době Je-
jich nemoci klesá příjem ve srovnáni s výdělkem stále citel-
něji. Přitom z hlediska sociálních Jistot je důležité, aby
životni úroveň pracujících a jejich rodin nebyla v době nemo-
ci, kdy se způsob života ani potřeby zpravidla nemění, pod-
statně nižší než při pracovní aktivitě.

XVI. sjezd KSČ, který schválil ucelený program dalšího
politického a sociálně ekonomického rozvoje naší země, uložil
v oblasti životní úrovně obyvatelstva mj. plně zajišťovat
systém sociálního zabezpečení a podle ekonomických možnosti
jej dále zdokonalovat. Některé aktuální otázky byly v nemo-
cenském zabezpečení řešeny v letech 1982 a 1983. Zákonem
č. 73/1982 Sb., o změnách zákona o sociálním zabezpečení a
předpisů o nemocenském pojištění, a navazujícími předpisy byla
zvýšena nejvyšší částka, z niž může být stanoveno denní ne-
mocenské, ze 120 Kčs na 180 Kčs pro vybrané pracovníky v hor-

- 6 -

nictví a bylo zrušeno krácení nemocenského při ústavním
ošetřování. Zákonem č. 148/1983 Sb., o sjednocení sazeb
nemocenského, bylo zrušeno omezení výše nemocenského vyplý-
vající z odstupňovaných procentních sazeb. Jimiž se výše
nemocenského stanovovala v závislosti na délce doby zaměst-
nání v pásmech. Toto opatření se týkalo především absolventů
středních škol a učilišť, t. j., převážné mladých pracovníků
s nižšími příjmy a nezaopatřenými dětmi.

Předkládaným návrhem se upravuje výše maximální částky,
z niž se stanoví nemocenské, tak, aby nemocenské i u vyšších
příjmů lépe odpovídalo dosahovanému výdělku. Navrhuje se pro-
to zvýšit hranici nejvyšší čisté mzdy pro stanovení denního
nemocenského ze 120 Kčs na 150 Kčs. Tato úprava přinese pod-
statné zlepšení zabezpečení v nemoci pro 2, 5 mil, pracujících.
Výše nemocenského bude napříště omezována pracujícím s hrubý-
mi výdělky přesahujícími 4100 Kčs měsíčně a maximální výše ne-
mocenského za jeden měsíc dosáhne částky 2950 Kčs měsíčně, tj.
téměř o 600 Kčs více než dosud.

V souvislosti se zvýšením maximální částky, z niž se
stanoví denní nemocenské, bude třeba, aby organizace věnovaly
nadále více pozornosti vývoji pracovní neschopnosti, zaměřily
se na odstraňováni jejich příčin a na přísné vyvozováni dů-
sledků ze zjištěných porušení léčebného režimu.

Zvláštní část;

K článku I:

Pokud jde o nemocenské pojištění pracovníků v pracovním
poměru, upravuje je zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském po-
jištění zaměstnanců, ve znění předpisů pozdějších. Navrhova-
nou úpravou § 17 odst. 1 tohoto zákona se zvyšuje nejvyšší
průměrná čistá mzda pracovníka připadající na pracovní den

- 7 -

z částky 120 Kčs při pětidenním týdnu na částku 150 Kčs.
Současné se, s ohledem na skutečnost, že prakticky v celém
národním hospodářství se pracuje v pětidenních, nikoliv již
v šestidenních pracovních týdnech, vypouští část ustanovení
upravující nejvyšší průměrnou čistou denní mzdu pracovníka
připadající na pracovní den při šestidenním pracovním týdnu.
Nejvyšší průměrná čistá mzda při jinam rozvržení pracovní doby
vyplývá z poslední věty § 17 odst. 1, podle níž se částka 150
Kčs úměrně upraví, je-li pracovní doba rozvržena na jiný počet
pracovních dnů v týdnu.

S účinností od 1. ledna 1984 došlo ks sjednocení sazeb
nemocenského, které zajišťuje všem pracovníkům nemocenské
ve výši 90 % čisté denní mzdy od čtvrtého dne pracovní nes-
chopnosti (za prvé tři dny náleží 70 % čisté denní mzdy).
Vzhledem k této úpravě již není třeba řešit otázku výše mi-
nimálního nemocenského, která byla omezena 90 % čisté denní
mzdy, což Je výše, která je již dnes zabezpečena obecně všem
pracovníkům.

Vzhledem k tomu, že podle § 25 odst. 5 zákona o nemo-
cenském pojištění platí obdobně předpisy o nemocenském pro
stanovení podpory při ošetřováni člena rodiny a pro její
sazby, týká se zvýšení nejvyšší průměrné čisté mzdy připa-
dající na Jeden pracovní den také podpory při ošetřování
člena rodiny.

K článku II:

Pro členy jednotných zemědělských družstev upravuje
jejich nemocenské zabezpečení zákon č. 103/1964 Sb. o za-
bezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky
a dítěte, ve znění předpisů pozdějších. I v tomto zákoně do-
chází k úpravě nejvyšší průměrné denní pracovní odměny člena
družstva pro stanovení nemocenského na 150 Kčs při pětidenním
pracovním týdnu (§ 9 odst. 1). Současně se na tuto výši zvy-

- 8 -

šují další částky uvedené v zákoně, které byly stanoveny
shodně s nejvyšší průměrnou denní pracovní odměnou člena
družstva pro stanovení nemocenského. Jde o limit přijmu,
k němuž se nepřihlíží při poskytování vyrovnávacího pří-
spěvku v těhotenství a mateřství, nejvyšší průměrnou denní
pracovní odměnu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství,
nejvyšší částku úhrnu dávek poskytovaných při souběhu ná-
roků na dávky zabezpečení v nemoci a na dávky zabezpečení
matky a dítěte.

Obdobně Jako v zákoně č. 54/1956 Sb. se i v zákoně
č. 103/1964 Sb. ze stejných důvodů vypouští ustanovení
o minimální výši nemocenského.

K článku III:

Pro příslušníky ozbrojených sil a sborů obsahuje
úpravu nemocenského zabezpečení zákon č. 32/1957 Sb.,
o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění předpisů
pozdějších. Nemocenské náleží podle tohoto zákona po uply-
nuti doby jednoho měsíce, kdy se poskytuje služební příjem
v nemoci. Stanoví se z průměrné částky připadající na ka-
lendářní den z čistého měsíčního služebního přijmu, který
náleží v době vzniku neschopnosti k službě, nejvýše však
z částky 100 Kčs. S ohledem na zvýšení nejvyšší částky
čisté denní mzdy pracovníků v pracovním poměru ze 120
Kčs na 150 Kčs při pětidenním pracovním týdnu se úměrné
zvyšuje také nejvyšší čistý denní služební příjem přísluš-
níků ozbrojených sil a sborů pro stanovení nemocenského
z částky 100 Kčs na 125 Kčs.

K článku IV:

Změny se provádějí vzhledem ke zvýšení nejvyšší částky
čisté denní mzdy pro stanovení nemocenského a některých dal-
ších dávek nemocenského zabezpečení pracujících také v zá-
koně č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené.

- 9 -

o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského
pojištění, ve znění předpisů pozdějších.

V § 5 odst. 1 zákona se upravuje výše vyrovnávacího
příspěvku v těhotenství a mateřství, který náleží v částce
rozdílu výdělku před převedením a po převedení na jinou
práci. Dosud se vycházelo z výdělku před převedením nej-
výše 600 Kčs týdně, což odpovídalo nejvyšší hranici čisté
denní mzdy, z niž se stanoví nemocenské. Vzhledem ke zvý-
šení této hranice se obdobné zvyšuje i částka 600 Kčs na
750 Kčs týdně.

Nové znění § 8 odst. 1 zákona č. 88/1968 Sb. Jednak
zvyšuje nejvyšší částku Čisté denní mzdy pro stanoveni
peněžité pomoci v mateřství. Jednak zpřesňuje dosavadní
znění, které vycházelo z předpokladu, že v národním hospo-
dářství převládá šestidenní pracovní týden.

K článku V a VI:

Účinnost navrhovaných opatření se stanoví k 1. lednů
1985. Všechny dávky nemocenského zabezpečení pracujících,
které budou po účinnosti navrhované úpravy vypláceny v niž-
ší výměře, stanovené podle dosavadních předpisů, se zvýší
bez žádosti z úřední povinnosti ode dne účinnosti zákona
o změnách v nemocenském zabezpečení.

Finanční dopad:

Navrhovaná opatření v nemocenském zabezpečení, která
představuji řešení Jen některých aktuálních otázek na tomto
úseku, znamenají posílení sociálních Jistot pracujících a
týkají se 2, 5 mil. pracujících. Náklady na realizaci na-
vrhovaných opatření si vyžádají v roce 1985 částku cca
440 mil. Kčs a v roce 1990, vzhledem k růstu nominálních
mezd, cca 560 mil. Kčs.

- 10 -

Návrh zákona o změnách v nemocenském zabezpečení nebude
mít dopad na pracovní sily, ani nezvýši administrativní ná-
ročnost provádění nemocenského zabezpečeni.

V Praze dne 20. záři 1984