FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1984
IV. volební období
145
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1984
o zvýšení některých nízkých důchodů a o dalších
změnách v sociálním zabezpečeni
Federální shromáždění Československá socialistická re-
publiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
(1) Zvyšují se důchody ze sociálního zabezpečení (pojiš-
tění) přiznaná před 1. lednem 1971. a to důchody starobní,
invalidní, částečná invalidní, vdovské a sirotčí.
(2) Zvýšení náleží táž k důchodům přiznaným po 31. pro-
sinci 1970, jde-li o
a) důchody starobní, invalidní a částečná invalidní, na která
vznikl nárok před 1. lednem 1971 a které byly přiznány podle
předpisů účinných před 1. lednem 1976, pokud tyto důchody
byly vyměřeny z průměrného měsíčního výdělku nebo z jiného
obdobného základu vypočteného za období ukončené před
1. lednem 1971,
b) důchody vdovské a sirotci, jestliže jsou vyměřeny z důchodů
uvedených v odstavci 1 nebo v ustanovení písmene a).
(3) Zvýšení náleží
a) k starobnímu a invalidnímu důchodu v Částce 70 Kčs měsíčně,
b) k částečnému invalidnímu důchodu a sirotčímu důchodu obou-
stranně osiřelého dítěte v částce 35 Kčs měsíčně.
2
c) k vdovskému důchodu v částce 42 Kčs měsíčně,
d) k sirotčímu důchodu jednostranně osiřelého dítěte v částce
21 Kčs měsíčně.
(4) Pobírá - li důchodce více důchodů, ke kterým se
poskytuje zvýšení, náleží zvýšení jen k jednomu z nich.
a to výhodnější. Toto zvýšení se pro souběh důchodů nesni-
žuje o polovinu; pro účely úpravy výše důchodů při jejich
souběhu se ke zvýšení nepřihlíží.
(5) Zvýšení k důchodu náleží, i když důchod spolu
s nim překročí hranice omezující výši důchodu stanoveným
procentním poměrem k průměrnému měsíčnímu (ročnímu) vý-
dělku nebo překročí nejvyšší výměry důchodu (úhrnu důchodů
při souběhu) stanovené pevnými částkami. Zvýšení spolu s dů-
chodem (úhrnem důchodů) nesmi však překročit hranici stanove-
nou v § 66 odst. 2 větě první zákona č. 121/1975 Sb., o so-
ciálním zabezpečeni.
(6) Vyplácí - li se důchod ve snížené výměře pro souběh
s příjmem z výdělečné činnosti nebo je jeho výplata omezena 1),
přizná se zvýšení k takto upravenému důchodu.
(7) Při výpočtu důchodu, jehož výše se stanoví z dů-
chodu, k němuž náleží zvýšení, a při zvyšování důchodu pro
bezmocnost se ke zvýšení nepřihlíží.
(8) Zvýšení důchodů podle předchozích odstavců a podle
čl. I zákonného opatření předsednictva Federálního shromáž-
dění č. 76/1979 Sb. a čl. I zákonného opatření předsednictva
1) § 39 a § 64 odst. 2 věta třetí zákona č. 121/1975 Sb..
3
Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb. jsou zahrnuta ve sta-
novené nejnižší výměře důchodů, která jsou jediným zdrojem
příjmu důchodce (čl. II č. 1, 8 a 9) a v nejnižších výměrách
důchodů účastníků odboje uvedených v čl. II č. 4 až 7. Zvý-
šení k starobnímu, invalidnímu a částečnému invalidnímu dů-
chodu podle předchozích odstavců nenáleží, poskytují-li se
tyto důchody ve výměře uvedená v čl. II č. 3.
(9) Zvýšení důchodu se vyplácl měsíčně předem současně
s měsíčními částkami důchodu.
(10) Neni-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o zvý-
šení důchodů obdobně předpisy o dávkách důchodového zabezpečení.
Čl. II
Zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečeni, ve zněni
zákonného opatření předsednictva Federálního shromážděni
č. 76/1979 Sb., o zvýšení důchodů, zákona č. 150/1979 Sb.,
kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení,
zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění
č. 7/1982 Sb., o zvýšení důchodů a o některých změnách zá-
kona o sociálním zabezpečeni, zákona č. 73/1982 Sb., o změ-
nách zákona o sociálním zabezpečení a předpisů o nemocenském
pojištění, zákona č. 116/1983 Sb., kterým se mění a doplňuje
zákon o sociálním zabezpečeni, a zákona č. 56/1984 Sb., o ně-
kterých změnách zákona o sociálním zabezpečení, se mění a do-
plňuje takto:
1. V § 42 odst. 1 a 2 a v § 45 odst. 2 se částka 880 Kčs
nahrazuje částkou 950 Kčs a částka 1500 Kčs částkou 1600 Kčs.
4
2. § 46 odst. 1 zní:
"(1) Výchovno náleží poživateli důchodu starobního,
invalidního, částečného invalidního, důchodu za výsluhu let,
částečného důchodu za výsluhu let, osobního a sociálního na
každé dítě (§40). Poživatelce vdovského důchodu náleží vý-
chovné na každé díté (§ 40), jestliže není účastná nemocen-
ského zabezpečení46)a má v přímém zaopatření aspoň jedno
dítě ve věku do tři let. Výchovné náleží i na dítě svěřené
poživateli některého z uvedených důchodů do pěstounské péče.
Výchovné nenáleží na dítě, kterému se poskytuje invalidní dů-
chod. ".
3. § 56 odst. 2 zní:
"(2) Starobní a invalidní důchod činí nejméně, jde-li
o účastníka odboje
|
skupiny |
Kčs měsíčně |
|
I. |
1770 |
|
II. |
1470 |
|
III. |
1270 |
|
IV. |
1170 |
46) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců,
ve znění pozdějších předpisů, a předpisy vydané k jeho
provedení.
Zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků
v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozděj-
ších předpisů.
Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách,
ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 128/1975 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5
4. § 57 odst. 2 zni:
"(2) Vdovský důchod vdovy po účastníku odboje I. sku-
piny činí nejméně 1140 Kčs měsíčně a vdovy po účastníku odboje
II. až IV. skupiny činí nejméně 960 Kčs měsíčně. ".
5. § 57 odst. 5 zni:
"(5) Nemá-li vdova po účastníku odboje nárok na vdovský
důchod, požívá však starobní nebo invalidní důchod, náleží ten-
to důchod nejnéně ve výši 1140 Kčs měsíčně, jde-li o vdovu po
účastníku odboje I. skupiny, a ve výši 960 Kčs měsíčně, Jde-li
o vdovu po účastníku odboje II. až IV. skupiny. ".
6. § 59 zni:
"§ 59
(1) Je-li účastníku odboje přiznán sociální důchod, po-
skytuje se účastníku odboje
|
skupiny |
ve výši Kčs měsíčně |
|
I. |
1770 |
|
II. |
1470 |
|
III. |
1270 |
|
IV. |
1170. |
(2) Je-li vdově po účastníku odboje přiznán sociální
důchod, poskytuje se ve výši 960 Kčs měsíčně. ".
7. V § 60 se částka 880 Kčs nahrazuje částkou 950 Kčs
a částka 1500 Kčs částkou 1600 Kčs.
8. § 60a včetně nadpisu zni:
6
" § 60a
Úprava důchodů, které jsou jediným zdrojem přijmu
a zvýšení důchodu pro bezmocnost
(1) Je-li vdovský důchod vdovy po účastníku odboje Je-
diným zdrojem přijmu vdovy a nedosahuje částky 1050 Kčs mě-
síčně, zvyšuje se na tuto částku. Ustanovení § 42 odst. 1
části věty prvé za středníkem a odst. 4 platí obdobně.
(2) Jestliže důchod (úhrn důchodů) nedosahuje částky
1700 Kčs měsíčně a je jediným zdrojem přijmu důchodce a Jeho
rodinného příslušníka, z nichž jeden je účastníkem odboje,
zvyšuje se důchod (úhrn důchodů) na tuto částku. Ustanovení
§ 42 odst. 2 až 4 platí obdobně.
(3) Zvýšení důchodu pro bezmocnost se přizná i nad
hranici uvedenou v § 47 odst. 1, byl-li důchod (úhrn dů-
chodů) upraven podle předchozího odstavce. ".
9. V § 159 se částka 880 Kčs nahrazuje částkou 950 Kčs
a částka 1500 částkou 1600 Kčs.
Čl. III
Přechodná ustanovení
(1) Zvýšení důchodu podle čl. I se poskytuje k důchodům,
které byly přiznány před 1. lednem 1971 (čl. I odst. 1), bez
žádosti; zvýšení k důchodům, které byly přiznány po 31. pro-
sinci 1970 (čl. I odst. 2), se poskytuje na žádost.
(2) Zvýšení důchodu podle čl. I se poskytuje k důchodům
vypláceným ke dni účinnosti tohoto zákona od splátky důchodu
splatné po dni účinnosti tohoto zákona.
7
(3) Důchody starobní, invalidní, vdovské, sirotčí obou-
stranně osiřelých dětí, sociální a rodičů a sourozenců vyplá-
cená ke dni účinnosti tohoto zákona, která jsou upraveny jako
jediný zdroj přijmu důchodce (§ 42 odst. 1, § 45 odst. 2 věta
první a § 159 věta první zákona č. 121/1975 Sb., ve znění
pozdějších předpisů), se zvýší na částku 950 Kčs (čl. II č. 1
a 9) bez žádosti od splátky důchodu splatné po dni účinnosti
tohoto zákona. Pokud důchody uvedená v předchozí větě nebyly
dosud upraveny jako jediný zdroj příjmu a nedosahují částky
950 Kčs (čl. II č. 1 a 9), popřípadě částky 1050 Kčs (čl. II
č. 8 - § 60a odst. 1), upraví se na žádost nejdříve od splát-
ky důchodu splatná po dni účinnosti tohoto zákona.
(4) Úprava starobního, invalidního, sociálního důchodu
a důchodu rodičů a sourozenců, na který je odkázán táž rodin-
ný příslušník důchodce (§ 42 odst. 2, § 45 odst. 2 věta druhá
a § 159 věta druhá zákona č. 121/1975 Sb.. ve znění pozdějších
předpisů), z důvodu jediného zdroje příjmu na částku 1600 Kčs
(čl. II č. 1 a 9) se provede na žádost nejdříve od splátky
důchodu splatná po dni účinnosti tohoto zákona. To platí táž,
jde-li o úpravu důchodu (úhrnu důchodu), který je jediným zdro-
jem přijmu, na částku 1700 Kčs podle čl. II č. 8 (§ 60a odst. 2).
(5) Důchody účastníků odboje, která nedosahují výše sta-
novená v čl. II č. 3 až 7, se upraví na žádost nejdříve od
splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona.
(6) Částečné invalidní důchody účastníků odboje přiznané
před účinností tohoto zákona se na žádost přepočtou vzhledem
k nově stanovené nejnižší výměře invalidního důchodu účast-
níka odboje (čl. II č. 3), je-li to pro ně výhodnější. Úprava
důchodů se provede nejdříve od splátky důchodu splatní po dni
účinnosti tohoto zákona.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1985.
8
Důvodová zpráva
Obecná část
Důležitým úkolem socialistické společnosti je zabezpe-
čovat prostřednictvím společenských spotřebních fondů pře-
devším ty občany, kteří se již nemohou zapojit do společen-
ského pracovního procesu, zejména z důvodu stáři nebo inva-
lidity. Důchodová zabezpečení proto tvoři významnou součást
sociálních jistot našich občanů. To plně potvrdil XVI. sjezd
Komunistická strany Československa, který uložil plně zajiš-
ťovat dosažený, široce rozvinutý systém sociálního zabezpe-
čení a podle ekonomických možnosti jej dále zdokonalovat.
Důchody z důchodového zabezpečení pobírá v současné době již
téměř 3, 4 milionů osob, tj. mnohem více než pětina obyvatel
ČSSR. Na důchodové zabezpečení vynakládá naše společnost ne-
malé částky, v současné době vlče než 49 miliard Kčs. Čs. sou-
stava důchodového zabezpečení má přitom dynamický charakter,
neboť se vyznačuje, v souladu se sociálním programem Komuni-
stické strany Československa, neustálým rozšiřováním sociál-
ních Jistot.
Základ dnes platné právní úpravy důchodového zabezpečeni
byl položen v roce 1975, kdy byl s účinnosti od 1. ledna 1976
schválen zákon o sociálním zabezpečení Zákonem č. 121/1975
Sb., o sociálním zabezpečení, byl vytvořen jednotný systém
zabezpečení pro všechny pracující a zejména byla prohloubena
sociálně-ekonomická funkce důchodového zabezpečeni. Novým zá-
konem byly výhodněji upraveny podmínky pro přiznáváni důchodů
a zejména měly nové předpisy pozitivní vliv na výši přiznáva-
ných důchodů. Např. průměrná výše nově přiznávaných starobních
důchodů podle zákona č. 101/1964 Sb. ze zabezpečení pracov-
níků činila v roce 1975 1302 Kčs měsíčně u mužů (tj. o 25 Kčs
více než v roce 1974) a 892 Kčs u žen (tj. Jen o 15 Kčs více
než v roce 1974), zatímco v roce 1976, v prvním roce platnosti
zákona č. 121/1975 Sb., činila průměrná výše nově přiznávaných
starobních důchodů pracovníků Již 1584 Kčs měsíčně u mužů (tj.
o 282 Kčs více než v roce 1975) a 1001 Kčs měsíčně u žen (tj.
9
o 109 Kčs více než v roce 1975). Trend růstu výše nově přizná-
vaných důchodů je přitom stálý (v roce 1982 činila průměrná
výše starobního důchodu ze zabezpečení pracovníků u mužů Již
1777 Kčs a u žen 1270 Kčs měsíčně) a odráží se v něm předev-
ším neustálý růst průměrných mezd a jiných příjmů pracujících
v celám národním hospodářství (např. v roce 1975 činila prů-
měrná mzda pracovníků 2304 Kčs měsíčně a v současné době -
ví. pololetí 1984-dosáhla průměrná mzda výše 2780 Kčs mě-
síčně). O dynamice čs. důchodového zabezpečení svědči vedle
růstu výše nově přiznávaných důchodů i počet vyplácených dů-
chodů (např. v roce 1975 bylo vypláceno celkem 3580 tisíc
důchodů a v roce 1983 to bylo Již 3922 tisíc důchodů) a zvy-
šující se výdaje na důchody (v roce 1975 se vynaložilo na vý-
platu důchodů 31 mld. Kčs a v roce 1983 již 49 mld. Kčs, tj.
o 58 % vlče).
Zákon o sociálním zabezpečení z roku 1975 však přinesl
výrazné zlepšení i poživatelům důchodů, které byly vyměřeny
dříve. Zákonem bylo zvýšeno 3056 tisíc důchodů, které byly
vyměřeny před jeho účinnosti, tj. před 1. lednem 1976, a to
nákladem téměř tři miliard Kčs.
Zákonnými úpravami platnými od 1. ledna 1976, na Jejichž
základě došlo ke zvýšení vyplácených důchodů, se podařilo vý-
znamně zlepšit strukturu důchodů. Zatímco do té doby mělo dů-
chod do 1200 Kčs měsíčně téměř 80 % důchodců, tak v současné
době Je to již necelých 53 %. Část důchodců se posunula do
středních a vyšších pásem, Jde především o důchodce, kterým
byl přiznán důchod z preferovaných pracovních kategorii, nebo
o důchody účastníků odboje.
Sociální situace důchodců byla však v posledních letech
nepříznivě ovlivněna růstem životních nákladů. Kompenzace,
které byly důchodcům v roce 1979 (zákonným opatřením předsed-
nictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb. ) a 1982 (zákon-
- 10 -
ným opatřením předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982
Sb. ) poskytnuty, kryji růst životních nákladů jen zčásti. Uka-
zuje se, že efekt zvýšení důchodů se postupně ztrácí. To poci-
ťují zejména starší důchodci a příjemci minimálních důchodů,
kteří si zpravidla nemohou ke svému důchodu přivydělat.
Proto se Jako nejvíce naléhavá ukazuje nutnost řešit
přednostně situaci nejnižších příjmových skupin důchodců.
Z provedených rozborů vyplývá potřeba přednostního zvýše-
ni důchodů, které byly přiznány do konce roku 1970, neboť je-
jich úroveň je v porovnáni s úrovni důchodů z pozdějšího ob-
dobí nejnižší; to ukazuje tento přehled:
|
Období přiznání Průměrná výše |
do |
roku 1970 |
1971-1975 |
1976-1980 |
1981-1983 |
|
starobního dů- |
1110 |
1282 |
1393 |
1531 |
|
|
chodu v Kčs / měs. |
Průměrná výše starobních důchodů přiznaných do roku 1970
je o více než 400 Kčs měsíčně nižší než u důchodů přiznaných
po roce 1980. Příčinou je skutečnost, že jednou přiznané dů-
chody zůstávají po celou dobu Jejich pobíráni prakticky ne-
změněny (s výjimkou zvýšení při cenových úpravách), zatímco
mzdy, z nichž jsou odvozovány nově přiznávané důchody, rostou;
tím vznikají značné a neodůvodněné rozdíly mezi důchody při-
znanými v různých obdobích. Dále k tomu přistupuje skutečnost,
že nové výhodnější předpisy v důchodovém zabezpečení se nevzta-
hují na vyplácené důchody, ale jen na důchody nově přiznávané.
To vyvolává další rozdíly v úrovni důchodů.
- 11 -
Důchodci, jimž byl přiznán důchod do roku 1970, Jsou
věkově nejstarší, vesměs nad 75 let. Vzhledem k věku a zdra-
votnímu stavu nemohou si k důchodu přivydělat a důchod pro
ně představuje jediný zdroj přijmu. Proto je u nich zvýšeni
důchodů, které jsou vzhledem k datu vyměření nízká, nejpo-
třebnější. Z celkového počtu těchto staro důchodců Je 680 ti-
síc poživatelů starobních důchodů, 190 tisíc invalidních, 110
tisíc vdovských, 40 tisíc sirotčích a 30 tisíc částečných in-
validních důchodů.
Navrhuje se proto zvýšit důchody přiznané před rokem
1971, a to starobní a invalidní důchody o 70 Kčs měsíčně a dů-
chody vdovské, částečné invalidní a sirotci o 60, 50 nebo
30 % táto částky (vzhledem ke konstrukci výpočtu důchodů).
Stejným způsobem se navrhuje zvýšit důchody, na něž
vznikl nárok před 1. lednem 1971, ale byly přiznány až po
tomto datu, avšak z výdělků stanovených do konce roku 1970.
Důvodem pro tento postup Je skutečnost, že úroveň těchto dů-
chodů Je stejná jako u důchodů přiznaných před 1. lednem 1971.
Ode převážné o poživatele částečných invalidních důchodů a vdo-
vy, jejichž důchody byly vyměřeny z důchodů staro důchodců.
Navrhovaná úprava znamená zvýšení důchodů nejstarších a
nejpotřebnějších důchodců zhruba o 6%; přesto budou tyto
důchody v průměru stále nižší než důchody přiznané v posled-
ních letech.
Další skupinou sociálně nejslabších občanů jsou poživa-
telé nízkých důchodů zvýšených z důvodu Jediného zdroje přijmu.
Během posledních 10 let byly nízké důchody, které Jsou
jediným zdrojem přijmu důchodce, několikrát podstatně zvyšo-
vány; od 1. 1. 1976 činily 600 Kčs měsíčně pro jednotlivce a
1100 Kčs měsíčně pro dvojici a v současné době (od 1. 2. 1982)
činí 880 Kčs pro Jednotlivce a 1500 Kčs pro dvojici. Přesto
však stanovené částky představuji skromný spotřební koš
- 12
a proto tito důchodci zpravidla obtížně vycházejí se svými
prostředky. Zvýšení životních nákladů na ně tudíž doléhá tí-
živě.
Ke konci minulého roku bylo vypláceno celkem 481 tisíc
těchto důchodů, z toho 405 tis. jednotlivců a 76 tis. dvojic.
Poživatelé těchto důchodů patří rovněž mezi nejstarší
věkové skupiny a jen v krajních případech si k důchodu mohou
přivydělat; důchody jim byly přiznány většinou před rokem
1970.
Proto se navrhuje zvýšit důchod pro jednotlivce o 70 Kčs,
tJ. na 950 Kčs měsíčně a pro dvojice o 100 Kčs, tj. na 1600
Kčs měsíčně. Zvýšení o tyto částky zlepší životní úroveň těch-
to důchodců; přitom navazuje na úpravu důchodů starodůchodců
a nezpůsobí disproporce v důchodovém zabezpečeni.
Úprava se týká i nově přiznávaných důchodů, pokud by
byly nižší než nově stanovená minima a pokud by představova-
ly Jediný zdroj přijmu důchodce.
Nadále zůstává zachována možnost, aby národní výbory
poskytovaly poživatelům nízkých důchodů, které jsou jediným
zdrojem příjmu - kteří mají z různých zřetelehodných důvodů
vyšší životní náklady - opakované příspěvky sociální péče.
Rovněž na zvýšená Jednorázová vydáni, která by narušila roz-
počet důchodců s nízkými důchody, může být poskytnuta Jedno-
rázová výpomoc ze sociální péče (nákup paliva apod. ).
V návaznosti na navrhované úpravy nízkých důchodů sta-
rodůchodců se zvyšují i nízké důchody účastníků odboje. Sys-
tém důchodových preferenci účastníků odboje byl schválen v ro-
ce 1968 (zákonem č. 161/1968 Sb. ) a jeho přijetím došlo k zvý-
hodnění důchodců- účastníků odboje i pozůstalých po nich.
Celková úroveň Jejich důchodů je výrazné vyšší než u ostatních
důchodců, třebaže se míra preference postupné růstem nových
důchodů oslabuje.
- 13 -
Ke konci minulého roku bylo vypláceno 93 tisíc dů-
chodů odbojářům, jedna třetina z nich je v ČSR a dvě
třetiny v SSR; z tohoto počtu tvoři důchody starobní a
invalidní 61 %, vdovské 37 % a zbytek připadá na důcho-
dy částečné invalidní, sociální, sirotčí a rodičů.
Naléhavé problémy, které je třeba v důchodovém za-
bezpečení účastníků odboje řešit, souvisejí s poklesem
reálné hodnoty důchodů, především u příjemců nejnižších
důchodů. Zvýšení těchto důchodů je nutné provést také
vzhledem k úpravě nízkých důchodů, které jsou jediným
zdrojem příjmu, protože jinak by byly dále oslabeny pre-
ference ve výši nejnižších důchodů účastníků odboje.
Navrhuje se proto, v zájmu zachování dosavadních
zvýhodnění účastníků odboje a pozůstalých po nich, upra-
vit přiměřeně i nízké důchody účastníků odboje, zejména
nejnižší hranice starobních a invalidních důchodů, dů-
chody vdov po účastnících odboje a důchody účastníků od-
boje, které jsou jediným zdrojem příjmu. Všechna navrho-
vaná opatření ve prospěch účastníků odboje a pozůstalých
po nich se příznivě projeví téměř u 40 tisíc poživatelů
důchodů z důchodového zabezpečení účastníků odboje.
V rámci všech navrhovaných změn k posílení peněž-
ních příjmů obyvatelstva v sociální oblasti se navrhuji
Ještě některé další dílčí změny v důchodovém zabezpečení.
Jedná se především o přiznání výchovného k vdovskému dů-
chodu nepracující poživatelce tohoto důchodu při péči
o malé dítě. Nepracující vdovy s dětmi mají nárok na
vdovský a sirotčí důchod, nikoliv však na přídavky na
děti a výchovné k důchodu. Protože ženy, kterým trvá za-
městnání po celou dobu další mateřské dovolené do 2 let
věku dítěte, resp. do 3 let, a v této době nepracují,
- 14 -
jsou ve srovnáni s nepracujícími poživatelkami vdovských
důchodů zvýhodněny; toto znevýhodnění poživatelek vdovských
důchodů se návrhem na poskytováni výchovného k vdovskému
důchodu při péči o ditě do 3 let odstraňuje. Odhaduje se,
že toto opatření se příznivě projeví asi u 500 až 800
vdov, které pečuji o malé děti do 3 let věku.
Celkové náklady na všechna navrhovaná opatření v dů-
chodovém zabezpečení budou činit v ČSSR dohromady 925 mil.
Kčs.
Zvláštní část
K článku I
Návrhem se zvyšuji důchody starobní, invalidní, čá-
stečné invalidní, vdovské a sirotci, které byly přiznány
před 1. lednem 1971, tj. zejména podle zákonů č. 99/1948
Sb.. č. 55/1956 Sb.. č. 101/1964 Sb. a č. 103/1964 Sb.
Důchody, na které vznikl nárok po 31. 12. 1970, se nezvy-
šuji; rovněž se nezvyšuji důchody, na které sice vznikl
nárok před 1. 1. 1971, ale důchody byly přiznány po 31. 12.
1970 (podle předpisů platných do 31. 12. 1975), ale z vý-
dělků dosažených po roce 1970, tedy v období, kdy již
došlo k Jejich podstatnějšímu růstu. Zvýšení se však bu-
de poskytovat k těm důchodům, na které vznikl nárok před
1. 1. 1971, byly přiznány po tomto datu podle předpisů plat-
ných do 31. 12. 1975, avšak za podmínky, že byly vyměřeny
z průměrného měsíčního výdělku (jiného obdobného základu)
zjištěného nejpozději za rok 1970 (v případě vzniku nároku
v roce 1970 Je to vzhledem k ustanoveni, že při zajištování
průměrného měsíčního výdělku se berou v úvahu jen celé ka-
lendářní roky, poslední zhodnotitelný rok pro účely zjiš-
tění průměrného měsíčního výdělku); zde se vychází z účelu
- 15 -
navrhovaného zákona, jimž je zvýšit ty dřivé přiznané dů-
chody, které byly vyměřeny z nízkých výdělků, tj. z vý-
dělků před rokem 1971.
Dále se zvyšuji důchody vdovské a sirotci, na které
vznikl nárok po 31. 12. 1970, jsou-li vyměřeny z důchodů
uvedených výše. Zde datum přiznáni těchto důchodů neroz-
hoduje, a proto to mohou být i důchody vyměřované v sou-
časné době nebo i v budoucnu. V těchto odvozených důcho-
dech se totiž rovněž nepříznivě promitají nízké výdělky
(před rokem 1971), z nichž byly vypočteny přiznané prime
důchody.
Zvýšení se poskytuje k starobnímu a invalidnímu dů-
chodu v jednotné částce 70 Kčs měsíčně a k ostatním dů-
chodům v příslušném procentním poměru v závislosti na
druhu důchodu. Pro nárok na zvýšení tedy nerozhoduje výše
vypláceného důchodu.
Dosavadní předpisy, které upravují poskytování zvý-
šení důchodů, tj. zákonné opatření předsednictva Federál-
ního shromáždění č. 76/1979 Sb. a zákonné opatření před-
sednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb. zůstávají
v platnosti a zvýšení podle navrhovaného zákona se bude
poskytovat vedle zvýšení náležejících podle těchto zákon-
ných opatřeni.
V případě souběhu dvou důchodů, ke kterým se posky-
tuje podle navrhovaného zákona zvýšeni, bude náležet jen
jedno zvýšeni, a to výhodnější. Bude-li toto zvýšení ná-
ležet k důchodu, který se jako nižší snižuje o polovinu
(§ 65 zákona o sociálním zabezpečení), nebude se zvýšení
krátit, ale bude náležet v plné výši; při úpravě výše dů-
chodů pro Jejich souběh se však ke zvýšení nebude přihlí-
žet.
- 16 -
Zvýšení se bude poskytovat bez ohledu na ustanoveni
omezující výši důchodu procentním nebo pevným maximem, nej-
výše však do takové částky, aby zvýšení spolu s důchodem
nebo úhrnem důchodů nepřevýšilo hranici 3 000 Kčs, která
v současné době platí jako nejvyšší možná hranice pro při-
znávané důchody (vzhledem k výši zvyšovaných důchodů nebude
ovšem toto ustanovení praktické; určitý význam bude mít
v podstatě jen u důchodů odvozených, které budou přiznávány
v současné době, a to vedle přímého důchodu).
Pokud jde o ostatní ustanovení, Jsou analogická jako
v předpisech předchozích, kterými byly zvyšovány důchody
(zákonná opatření předsednictva Federálního shromážděni
č. 76/1979 Sb. a č. 7/1982 Sb. ), neboť ani zvýšení důchodů
podle navrhovaného zákona nebude splývat s důchodem, ale
bude se jednat o relativně samostatnou součást, která se
v některých směrech bude řídit specifickým režimem. Zde se
tedy zachovává návaznost na dřívější předpisy. Zvýšení
důchodů se bude poskytovat bez ohledu na to, zda je poži-
vatel důchodu, ke kterému náleží zvýšení, pracovně činný
či nikoliv.
Protože se navrhovaným zákonem (článek II) současně
zvyšují nejnižší výměry důchodů stanovené jako jediný zdroj
příjmu důchodce a nejnižší výměry důchodů účastníků odboje,
stanoví se, že zvýšení podle článku I Je zahrnuto v těchto
úpravách zakotvených v článku II, aby nedocházelo ke dvo-
jímu zvýšení.
Podle článku I budou důchody zvýšeny téměř 1, 1 milionu
důchodců, kteří ke dni účinnosti zákona pobírají důchody při-
znané před 1. lednem 1971, Náklady na zvýšení budou činit
celkem 730 mil. Kčs ročně (tj. v roce 1985). Předpokládá se
však, že s postupem doby se budou tyto náklady, vzhledem
k vysokému věku této kategorie důchodců, rychle snižovat,
takže v roce 1990 se výdaje na navrhovaná opatření sníží
asi na 320 mil. Kčs.
17
K článku II
K bodu 1 a 9
Mezi společensky nejvýznamnější navrhované úpravy
patří zvýšení nejnižší výměry důchodů, které jsou jedi-
ným zdrojem příjmu. Tyto úpravy sledují pokrytí základ-
ních životních potřeb důchodců, kteří mají nejnižší příj-
my. Podle návrhu zákona se zvyšují nejnižší výměry dů-
chodů, které jsou jediným zdrojem přijmu důchodce-jedno-
tlivce, na 950 Kčs měsíčně, tedy o 70 Kčs. Je-li na dů-
chod odkázán též rodinný příslušník důchodce, stanoví se
v těchto případech jako nejnižší hranice důchodů, které
jsou jediným zdrojem příjmu, částka 1600 Kčs (místo do-
savadních 1500 Kčs) měsíčně. Na částky 950 nebo 1600 Kčs
se důchody upraví, jestliže důchod včetně případného zvý-
šení podle článku I a spolu se zvýšením podle předchozích
úprav, popř. spolu s jiným příjmem důchodce nebo Jeho ro-
dinného příslušníka nedosahuje uvedených částek.
Úprava důchodů podle bodu 1 a 9 se ve smyslu § 42 a 159
zákona o sociálním zabezpečení týká důchodů starobních.
Invalidních, vdovských, sirotčích oboustranně osiřelých
dětí a důchodů rodičů a sourozenců.
Nové hranice výše důchodů, které jsou jediným zdrojem
příjmu, se týkají jak důchodů již vyměřených, tak důchodů,
které teprve budou přiznány.
Počet příjemců nízkých důchodů, kteří pobírají v sou-
časné době důchody nižší než jsou navrhované hranice jedi-
ných zdrojů, činí 505 tisíc jednotlivců a 105 tisíc dvojic.
Protože jde však převážně o nejstarší kategorie občanů,
jimž zároveň budou zvýšeny důchody podle článku I, přičemž
toto zvýšení je již zahrnuto ve stanovené nejnižší výměře
důchodů, která Jsou jediným zdrojem přijmu, bude se navr-
hovaná úprava týkat jen asi 190 tisíc důchodů s celkovým
nákladem 170 mil. Kčs ročně.
- 18 -
K bodu 2
Některé ženy, zejména ty, jejich manželé pracuji
v náročných dělnických povoláních a dosahuji tradičně
vysokých výdělků (např. hornici), po narození prvního
dítěte se již do zaměstnání nevracej i a věnuji se péči
o domácnost a o děti. V domácnosti též častěji zůstá-
vájí matky čtyř a více dětí,
Ovdoví-li taková žena, náleží jí vdovský důchod a
dětem sirotci důchody. K získání nároku na přídavky na
děti však Je zapotřebí, aby nastoupila do zaměstnání
alespoň na poloviční pracovní úvazek.
Vzhledem k tomu, že ekonomicky činné ženy mají za-
jištěný nárok na přídavky na děti do 3 let, i když v té-
to době fakticky nepracuji, navrhuje se zajistit vdovám
při péči o dítě do tři let věku výchovné, aby měly stej-
nou příležitost pečovat o dítě v domácnosti jako ženy
ekonomicky činné.
Navrhované opatření se týká 500 - 800 vdov a náklad
na výchovné nepřekročí 5 mil. Kčs ročně.
K bodům 3 a 6
Návrhem se zvyšují nejnižší výměry starobního a in-
validního důchodu účastníků odboje, a to jednotně o 70
Kčs měsíčně. Úprava se provádí v návaznosti na zvýšeni
nízkých důchodů podle předchozích ustanovení, aby byla
zachována přiměřená preference nejnižších výměr důchodů
účastníků odboje.
Dále se ze stejných důvodů nově upravuji i sociální
důchody poskytované účastníkům odboje, popř. vdově po
účastníku odboje.
- 19 -
K bodům 4. 5. 7 a 8
Důležité úpravy se týkají především důchodů vdov
po účastnicích odboje. Postupem času došlo totiž k tomu,
že vdovský důchod po účastníku odboje jemuž byl důchod
vyplácen v nejnižší výměře, může činit několik rozdílných
částek v závislosti na tom, jaké předpisy platily v době
přiznáni důchodu zemřelého a v době jeho úmrti. Rozdíl
činí až 150 Kčs měsíčně. Tato situace vzniká tím, že se
nové výhodnější předpisy v důchodovém zabezpečení nevzta-
huji do minulosti, ale platí pouze pro nově přiznávané
vdovské důchody. Proto je odůvodněné stanovit minimální
výši vdovského důchodu, a to u I. skupiny na 1140 Kčs,
u II. až IV. skupiny na 960 Kčs. Tím bude odstraněna do-
savadní rozdílná výše vdovských důchodů, které byly ovliv-
něny dobou úmrti manžela.
Je třeba rovněž pamatovat na vdovy po odborářích
v případě, že se pro ně vdovský důchod stane jediným zdro-
jem přijmu. Dosud není rozdíl ve výši nejnižší hranice
vdovského důchodu vdovy po účastníku odboje, která si může
ke svému důchodu Ještě přivydělat nebo má vlastni důchod,
a vdovy, která je odkázána jen na vdovský důchod. Proto je
zapotřebí pro vdovy po účastnicích odboje učinit obdobné
opatřeni, které existuje pro ostatní vdovy, a stanovit jim
nejnižší hranici pro vdovský důchod, je-li Jediným zdrojem
přijmu, na 1050 Kčs měsíčně.
Obdobně, jako se upravily nízké důchody, které jsou
jediným zdrojem přijmu (bod 1), se upravuji i důchody, které
jsou jediným zdrojem přijmu účastníků odboje, přičemž se
zachovává dosavadní preference spočívající ve vyšší částce
(o 100 Kčs) u dvojice.
- 20 -
Dílčí úprava se týká též přiznáváni zvýšení důchodů
pro bezmocnost, kdy v souvislosti se zvýšením částky,
která je jediným zdrojem příjmu dvojice, přičemž jeden
je účastník odboje, na 1700 Kčs by mohlo dojit k situaci,
že při úplné bezmocnosti by došlo ke krácení zvýšení důcho-
du pro bezmocnost (které náleží v částce 400 Kčs), neboť
součet by přesahoval povolenou hranici 2000 Kčs. Proto se
stanoví, že zvýšení důchodu pro bezmocnost se v těchto
případech přizná i nad uvedenou hranici 2000 Kčs.
K čl. III
V přechodných ustanoveních se řeší otázky počátku
výplaty zvyšovaných důchodů a otázky podáváni žádostí
o zvýšeni. Vychází se přitom ze zásady, že tam, kde byly
důchody Jednotlivců již zvýšeny jako jediný zdroj přijmu,
provede se úprava bez žádosti, neboť uvedenou skutečnost
mají úřady důchodového zabezpečení ve své evidenci to
platí též o zvyšování důchodů přiznaných před rokem 1971.
Pokud Jde o zvýšení ostatních důchodů, vyžaduje se
podáni žádosti, neboť není možno zvýšení automaticky po-
skytnout. To se týká též zvýšení důchodů z titulu jedi-
ného zdroje přijmu pro dvojici, kdy již byl důchod z to-
hoto titulu upraven, neboť je třeba vyloučit případy, kdy
důchod byl Již upraven na částku 1500 Kčs měsíčně, avšak
zvýšení poskytované podle článku I oběma důchodcům způ-
sobí, že součet důchodů převýší částku 1600 Kčs (tj. novou
hranici jediného zdroje příjmu pro dvojici); tuto situaci
není možné zvládnout pomoci výpočetní techniky.
Ostatní přechodná ustanovení jsou obdobná Jako u před-
chozích právních úprav, jimiž se zvyšovaly důchody.
- 21 -
Finanční dopad
Finanční dopad na státní rozpočet v roce 1985 na navrho-
vaná opatření ukazuje tento přehled:
|
1. zvýšení nízkých důchodů podle |
|
|
článku I |
730 mil. Kčs |
|
2. zvýšení důchodů z důvodu jedi- |
|
|
ného zdroje přijmu |
170 mil. Kčs |
|
3. zvýšení důchodů účastníků odboje |
20 mil. Kčs |
|
4. poskytováni výchovného nepracu- |
|
|
jícím poživatelkám vdovských dů- |
5 mil. Kčs |
|
chodů pečujícím o děti do 3 let |
Celkové náklady na všechna navrhovaná opatření tedy budou
činit v ČSSR dohromady 925 mil. Kčs a budou kryty ze státního
rozpočtu.
V Praze dne 20. záři 1984
