FEDERALNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1984
IV. volební období
144
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění československé socialistické
republiky k souhlasu Smlouva mezi vládou československé socialistické re-
publiky a vládou Francouzské republiky o právní pomoci, uznání a výkonu
rozhodnutí ve věcech občanských, rodinných a obchodních, podepsaná v
Paříži dne 10. května 1984
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění československé
socialistické republiky souhlasí se Smlouvou
mezi vládou Československé socialistické repub-
liky a vládou Francouzské republiky o právní
pomoci, uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech
občanských, rodinných a obchodních, podepsanou
v Paříži dne 10. května 1984.
D ů v o d o v á s p r á v a
Československá socialistická republika má trvalý zájem na
dobrých, vyvážených a vzájemně výhodných vztazích s Francouz-
skou republikou, významnou západoevropskou zemí, bez níž nelze
zásadně řešit otázky bezpečnosti, spolupráce a mírových vztahů
v Evropě.
V předchozích letech projevovala francouzská strana zdr-
ženlivost k politickému dialogu na vysoké úrovni s ČSSR, eko-
nomické styky stagnovaly a bohatá výměna byla pouze v kultur-
ní oblasti. Celkově vztahy mezi oběma státy zaostávaly za vzta-
hy, jež s Francií udržují např. SSSR či NDR.
V posledním období francouzská strana do určité míry pře-
hodnotila svůj postoj a ve vzájemných vztazích dochází k pozi-
tivnějšímu vývoji a oživení.
Přes rozdílná stanoviska k některým klíčovým otázkám existu-
jí možnosti k povýšení a zintenzivnění politického dialogu mezi
Československem a Francií. Obě strany také hledají cesty k rozší-
ření ekonomických styků.
Právní spolupráce mezi ČSSR a Francií je až dosud upravena
Úmluvou mezi Československem a Francií o právní ochraně a právní
pomoci ve věcech občanských a obchodních ze dne 7. května 1928.
Tento smluvní dokument však z hlediska současné právní praxe
zastaral. Navíc Úmluva neupravuje takové instituty jakými je uz-
nání a výkon cizích rozhodnutí a nezakotvuje další formy právní-
ho styku jako je např. výměna informací o právním řádu a pod.
Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky
a vládou Francouzské republiky o právní pomoci, uznání a výkonu
rozhodnutí ve věcech občanských, rodinných a obchodních byla po-
depsána v Paříži dne 10. května 1984 ministry zahraničních věcí
obou stran. Její sjednání je dalším krokem při upevňování smluv-
ní základny vztahů mezi oběma zeměmi. Smlouva přispěje k rozvoji
vzájemných vztahů mezi ČSSR a Francouzskou republikou, zajistí
větší ochranu práv a zájmů čs. státních občanů a organizací ve
Francouzské republice a francouzských státních občanů a organiza-
cí v ČSSR. Bude mít význam i pro jednání o obdobných smluvních
úpravách s dalšími kapitalistickými státy.
- 2 -
Dohodnutý text smlouvy respektuje skutečnost, že právní
řády obou stran jsou dosti odlišné a představuje tedy svým
způsobem kompromis. Proto se smlouva vztahuje rovněž na říze-
ní správní, pokud rozhodnutí vydaná ve správním řízení jsou
přezkoumátelná soudy. Podle francouzského práva projednávají
totiž specializované obchodní soudy např. spory z koupě a pro-
deje či spory z práva směnečného. Do kompetence specializovaných
správních soudů spadá rozhodování sporů mezi občany a tzv. ve-
řejnoprávními subjekty /stát, instituce apod. /. Kdyby ve smlou-
vě chyběla zmínka o tomto řízení, byly by zde potíže pří uzná-
vání a výkonu některých československých soudních rozhodnutí.
Sjednaná smlouva také usnadňuje aplikaci některých mnohostran-
ných úmluv, jejichž jsou ČSSR a Francouzská republika členy a
které upravují některé oblasti právní spolupráce.
Smlouva je rozdělena do šesti částí a 30 článků.
V první části /obecná ustanovení/ je v čl. 1 upraven prin-
cip rovného postavení státních občanů obou smluvních stran a
právnických osob před justičními orgány obou zemí. Styk mezi
justičními orgány bude uskutečňován v souladu s čl. 2 odst. 1
prostřednictvím ministerstev spravedlnosti /zde zvolená úprava
odpovídá úpravě provedené v Haagských úmluvách sjednaných v poz-
dější době, přičemž podle odst. 2 se upouští při styku minister-
stev spravedlnosti od povinnosti legalizace a dalších formalit,
pokud jde o vzájemné zasílání listin a jiných dokladů. čl. 3
odst. 1 smlouvy umožňuje, aby si ministerstva spravedlnosti obou
stran zasílala žádosti o informace nebo šetření v rámci řízení
ve věcech občanských, rodinných a obchodních a soudní rozhodnutí
bezplatně.
Na základě požadavku francouzské strany byl do smlouvy za-
řazen čl. 3 odst. 2, týkající se ochrany nezletilých. Jde o usta-
novení zakotvující povinnost stran vzájemně se informovat o
ochranných opatřeních a poskytnout si vzájemnou pomoc při vyhledá-
vání a dobrovolné repatriaci nezletilých. Toto ustanovení smlouvy
o právní pomoci, které ČSSR až doposud uzavřela, neobsahují.
- 3 -
Československý právní řád obsahuje obdobný princip v ustanove-
ní § 39 odst. 3 zák. č. 97/1963 Sb. Ustanovení čl. 3 odst. 2
nutno chápat tak, že se jím nijak neprejudikuje otázka státní-
ho občanství nezletilce, že jeho smyslem je jen informativní
povinnost a poskytování pomoci orgány jedné smluvní strany za-
měřené výlučně ve prospěch nezletilého cizince, a to v rámci
právního řádu smluvních stran. Podle článku 4 si budou minister-
stva spravedlnosti na žádost poskytovat informace o právních
předpisech, které platí nebo platily na území jejich států.
V druhé části se upravují otázky právní pomoci ve vlast-
ním slova smyslu.
Článek 5 stanoví pro požívání výhod úplné nebo částečné
bezplatné právní pomoci občany jednoho státu ve státě druhém
stejné podmínky a stejný rozsah jako pro občany tohoto druhé-
ho státu. Orgány, které mohou vydat potvrzení osvědčující ne-
majetnost žadatele o výhody úplné nebo částečné právní pomoci,
jsou uvedeny v článku 7. Justiční orgány smluvních stran ne-
budou, podle článku 8, ukládat cizím státním občanům složení
žalobní jistoty jen proto, že jde o cizince. Pokud jde o doručo-
vání písemností, je stanovena zásada, že se při doručování bude
postupovat podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území
bude doručováno. Je však umožněno i přímé doručení vlastním ob-
čanům prostřednictvím diplomatické mise nebo konzulárního úřadu
/čl. 10/. Smlouva zavádí k usnadnění vzájemných styků dvoujazyč-
né formuláře /čl. 11/. Otázka používání jazyka při poskytování
právní pomoci se řeší v čl. 6, 12 a 14.
V dalších článcích této části jsou upraveny otázky dožá-
dání o provedení důkazů, přičemž se vychází z principu, že
smluvní strany nebudou požadovat navzájem úhradu nákladů za pro-
vedení dožádání s výjimkou úhrady nákladů spojených se znaleckým
posudkem, což může dožádaný stát požadovat.
Třetí část smlouvy upravuje otázky zasílání a výměny dokla-
dů o osobním stavu způsobem obvyklým ve smlouvách tohoto typu
/čl. 17/,
- 4 -
Ve čtvrté Části jsou řešeny otázky důkazní moci veřejných
i soukromých listin s tím, že napříště odpadne povinnost jejich
legalizace /čl. 18/.
Pátá část je věnována uznání a výkonu rozhodnutí. Smlouva
stanoví, která rozhodnutí budou strany navzájem uznávat a vyko-
návat /čl. 19/, stanoví podmínky pro jejich uznání a výkon
/čl. 20/, jakož i náležitosti návrhů na uznání a výkon /čl. 22/.
Také stanoví, že uznání a výkon rozhodnutí se bude řídit právní-
mi předpisy smluvní strany, na jejímž území má k uznání a výkonu
dojít /čl. 21/. Smlouva pamatuje i na výkon smírů a rozhodnutí
státních notářství /čl. 23/.
Je třeba konstatovat, že právě v této části smlouvy se vel-
mi markantně projevilo rozdílné pojetí tohoto institutu v česko-
slovenském a francouzském právním řádu. Je to zejména francouz-
ské právo, které předepisuje velmi složitý proces při uznání
a výkonu rozhodnutí (např. ve Francii existuje tzv. exequatur,
tedy institut v takovém pojetí našemu právu neznámý). Dohodnutý
text smlouvy je v této části výrazem kompromisu přijatelným pro
čs. stranu.
V šesté části - nazvané závěrečná ustanovení - se upravuje
vstup smlouvy v platnost, řeší se otázka doby její platnosti
a ruší se smluvní dokument sjednaný mezi smluvními stranami
v roce 1982.
S ohledem na francouzské právní předpisy, které smlouvy
tohoto druhu pokládají za mezivládní, jsou jako smluvní strany
uvedeny vlády ČSSR a Francouzské republiky.
Smlouva vychází z platné československé právní úpravy v ob-
lasti občanské a rodinné a její přijetí nebude vyžadovat změn
čs. právního řádu. Vzhledem k tomu, že jde o významnou politic-
kou smlouvu, která řeší spolupráci v oblasti upravované čs. zá-
kony, předkládá se V souladu s čl. 36 odst. 3 ústavního zákona
- 5 -
5. 143/1968 Sb., o Československé federaci, před ratifikací
prezidentem ČSSR k vyslovení souhlasu Federálnímu shromáždění.
V Praze dne 24. srpna 1984
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
Smlouva
mezi vládou Československé socialistické republiky a
vládou Francouzské republiky o právní pomoci, uznání
a výkonu rozhodnutí ve věcech občanských, rodinných a
obchodních
Vláda Československé socialistické republiky a vláda
Francouzské republiky,
vedeny přáním prohlubovat přátelské vztahy a spolu-
práci mezi oběma státy a jejich občany v souladu se Zá-
věrečným aktem Konference o bezpečnosti a spolupráci
v Evropě
a majíce na zřeteli rozvoj vzájemných vztahů v ob-
lasti práva,
dohodly se na následujících ustanoveních:
Část I
Obecná ustanovení
Článek 1
/1/ Občané jednoho státu mohou k uplatnění a ochraně
svých práv a zájmů volně a přímo vystupovat na Uzemí dru-
hého státu před justičními orgány za stejných podmínek
jako občané druhého státu.
- 2 -
/2/ Právnické osoby, které jsou ustaveny podle zá-
konů jednoho státu a mají sídlo na jeho území, požíva-
jí stojné právní ochrany jako občané obou států.
Článek 2
/1/ Při provádění této smlouvy se právní pomoc mezi
oběma státy poskytuje prostřednictvím jejich ministerstev
spravedlnosti.
/2/ Listiny a jiné doklady zasílané ministerstvy
spravedlnosti nevyžadují legalizaci ani jiné podobné
formality. V případě pochybnosti o pravosti dokladu obrá-
tí se ministerstvo spravedlnosti dožádaného státu na mi-
nisterstvo spravedlnosti dožadujícího státu se žádostí
o informaci za účelem ověřování pravosti tohoto dokladu.
Článek 3
/1/ Ministerstva spravedlnosti si mohou z důvodu
právní pomoci zasílat žádosti o informace nebo šetře-
ní v rámci řízení ve věcech občanských, rodinných a ob-
chodních, které probíhá před jejich justičními orgány
a zasílat si bezplatně soudní rozhodnutí. Právní pomoc
se vztahuje i na správní řízení, je-li přípustné rozhod-
nutí správního orgánu přezkoumat soudem.
/2/ V řízení týkajícího se ochrany nezletilých se
budou ministerstva spravedlnosti navzájem informovat
o ochranných opatřeních vydaných příslušnými orgány a
poskytnou si navzájem pomoc při vyhledávání a dobro-
volné repatriaci nezletilých.
- 3 -
Článek 4
Ministerstva spravedlnosti obou států si budou vzájemně
na žádost poskytovat informace o právních předpisech,
které platí nebo platily na území jejich států.
Část II
Ustanovení usnadňující provádění Úmluvy o civilním říze-
ní uzavřené v Haagu dne 1. března 1954 a Úmluvy o prová-
dění důkazů v cizině ve věcech občanských a obchodních
uzavřené v Haag. dne 18. března 1970
Článek 5
/1/ Občané jednoho státu požívají ve druhém státě
výhod úplné nebo částečné právní pomoci za stejných
podmínek a ve stejném rozsahu jako vlastní občané bez
ohledu na bydliště nebo místo pobytu.
/2/ Účastníku, který požívá výhody právní pomoci,
budou bez nového přezkoumání přiznány výhody v rozsa-
hu daném právním řádem dožádaného státu rovněž pro ří-
zení o uznání a výkonu rozhodnutí, jakož i pro vlastní
výkon v dožádaném státě.
Článek 6
/1/ Ministerstva spravedlnosti si vzájemně předá-
vají žádosti svých občanů o právní pomoc a informují
se o vyřízení těchto žádostí.
- 4 -
/2/ Doklady přiložené k žádosti o právní pomoc mo-
hou být sepsány v jazyce dožadující strany.
/3/ Sdělení, jež se týkají vyřizování žádostí
o právní pomoc, se sepisují v jazyce příslušného minis-
terstva spravedlnosti.
Článek 7
/1/ Potvrzení osvědčující nemajetnost budou vysta-
vena příslušnými orgány podle místa obvyklého pobytu ža-
datele, které je na území jednoho z obou států. Žadate-
li, který má pobyt na území třetího státu, toto potvrze-
ní vydá územně příslušný diplomatický nebo konzulární
úřad.
/2/ Má-li žadatel pobyt na území státu, kde je žá-
dost podávána, mohou být vyžádány doplňující údaje od
příslušného orgánu státu, jehož je občanem.
/3/ Nemá-li žadatel pobyt na území státu, kde žá-
dost podává, může být na žádost orgánů tohoto státu vy-
slechnut příslušnými orgány státu, kde má pobyt.
Článek 8
Občanům jednoho ze států, kteří vystupují před sou-
dy druhého státu jako účastníci řízení, nelze uložit
složení jistoty za náklady řízení ani jiné záruky z to-
ho důvodu, že jsou cizími státními občany.
- 5 -
Článek 9
/1/ Žádosti o doručení a oznámení písemností ve vě-
cech občanských, rodinných a obchodních došlé z jednoho
státu se zasílají prostřednictvím ministerstev spra-
vedlnosti. Právní pomoc se vztahuje i na správní říze-
ní, je-li přípustné rozhodnutí správního orgánu přezkou-
mat soudem.
/2/ Potvrzení, osvědčení a doklady o doručení nebo
nedoručení písemností se vracejí stejnou cestou.
/3/ V případech, že doručení písemností nelze vy-
konat, příslušný orgán sdělí důvod, pro který nemohlo
být žádosti o doručení vyhověno.
Článek 10
/1/ Doručení písemností se provádí podle právního
řádu dožádaného státu.
/2/ Každý stát má však možnost doručit písemnosti
přímo a bez použití donucovacích prostředků svým vlast-
ním občanům prostřednictvím svého diplomatického nebo
konzulárního tirádu.
Článek 11
/1/ Žádosti o doručení nebo oznámení písemností
se zasílají na dvoujazyčných tiskopisech, jejichž vzor
je přílohou této smlouvy. Tiskopisy se vyplňují v jazy-
ce dožadujícího státu.
- 6 -
/2/ Jako doklad o doručení písemností je používán
rovněž dvoujazyčný tiskopis, jehož vzor je přílohou této
smlouvy. Tiskopisy se vyplňují v jazyce dožádaného státu.
Článek 12
/1/ Písemnosti, které mají být doručeny nebo oznáme-
ny, se sepisují v jazyce dožadujícího státu.
/2/ Požádá-li však o to adresát, budou tyto písem-
nosti přeloženy do jazyka dožádaného orgánu. V takovém
případě výlohy spojené s překladen nese dožádaný stát.
Článek 13
Při provádění důkazů ve věcech občanských, rodin-
ných a obchodních se postupuje podle Úmluvy o provádění
důkazů v cizině ve věcech občanských a obchodních uzavře-
né v Haagu dne 18. března 1970. Právní pomoc se vztahuje
i na správní řízení, je-li přípustné rozhodnutí správní-
ho orgánu přezkoumat soudem.
Článek 14
Dožádání o poskytnutí právní pomoci se sepisují
v jazyce dožádaného orgánu nebo jsou opatřena překla-
dem do tohoto jazyka. Dožádání je třeba adresovat "místně
příslušnému"orgánu dožádaného státu.
- 7 -
Článek 15
/1/ Výkon dožádání nezakládá právo na úhradu po-
platků nebo výloh jakéhokoli druhu.
/2/ Dožádaný stát však je oprávněn požadovat od do-
žadujícího státu náhradu nákladů spojených se znaleckým
posudkem.
článek 16
Dožádaný orgán se vynasnaží žádost vyřídit, i když
adresa příjemce písemnosti nebo osoby, kteří má být vy-
slechnuta, je neúplná nebo nepřesná, Za tím účelem si
může vyžádat od dožadujícího státu doplňující Údaje, kte-
ré umožní zjištění a vyhledání této osoby.
část III
Zasílání listin o osobním stavu
Článek 17
/1/ Obě smluvní strany si budou bez žádosti a bez-
platně zasílat výpisy z listin týkajících se osobního
stavu jejich občanů. Úmrtní listy se zasílají bezodklad-
ně. Ostatní doklady vždy souhrnně jednou za šest měsíců.
/2/ Smluvní strany si budou zasílat bezplatně lis-
tiny o osobním stavu nebo výpisy z nich, jakož i soudní
rozhodnuti ve věcech osobního stavu, vydaná na jejich
území a týkající se občanů dožadující smluvní strany,
- 8 -
jsou-li vyžadovány druhou smluvní stranou pro úřední
potřebu nebo v zájmu nemajetných osob.
/3/ Je-li žádost podávána občany jednoho nebo dru-
hého státu, smluvní strany si budou zasílat listiny,
výpisy z nich nebo soudní rozhodnutí o osobním staví,
vydané na jejich území, za stejných podmínek jako vlast-
ním občanům.
/4/ Občané jednoho státu se mohou se svými žádost-
mi obracet přímo nu příslušné orgány druhého státu.
/5/ Takto vyžádané listiny se zasílají prostřed-
nictvím diplomatického nebo konzulárního úřadu.
/6/ Vydání listin o osobním stavu nebo výpisu z nich
nemá vliv na posouzení státního občanství žadatele.
Část IV
Důkazní moc listin a osvobození od legalizace
Článek 18
/1/ Listiny, které podle právního řádu jednoho stá-
tu mají charakter autentických listin, mají stejnou dů-
kazní moc i na území druhého státu.
/2/ Listiny, které byly vydány příslušnými orgány
jednoho státu, jakož i soukromé listiny ověřené těmito
orgány, pokud jsou opatřeny podpisem a úřední pečetí
orgánu, který je příslušný pro jejich vydání, platí na
území druhého státu bez ověření a jiných obdobných for-
malit.
/3/ V případě pochybností o pravosti listiny může
každý občan nebo orgán jednoho 20 států požádat minis-
terstvo spravedlnosti druhého státu o informace potřebné
pro ověření pravosti této listiny.
- 9 -
Část V
Uznání a výkon soudních rozhodnutí a
autentických listin
Článek 19
/1/ Ustanovení této části se vztahují na uznání a
výkon rozhodnutí vydaných soudními orgány obou států
ve věcech občanských, rodinných a obchodních. Tato usta-
novení se vztahují i na správní řízení, je-li přípust-
né rozhodnutí správního orgánu přezkoumat soudem.
/2/ Tato ustanovení se vztahují rovněž na rozhod-
nutí ve věcech trestních, pokud je v nich rozhodováno
o náhradě škody a navrácení majetku.
Článek 20
Rozhodnutí ve věcech sporných i nesporných vydaná
soudními orgány na území jednoho z obou smluvních států
jsou uznávána jako právoplatná a mají charakter věci
pravomocně rozhodnuté na území druhého státu.
Rozhodnutí musí k tomuto účelu splňovat tyto pod-
mínky:
a/ rozhodnutí bylo vydáno soudem příslušným podle práv-
ní normy upravující soudní příslušnost ve státě, kde
bylo rozhodnutí vydáno;
b/ rozhodnutí bylo vydáno podle práva použitelného na
spor na základě kolizních norem platných ve státě,
kde má být rozhodnutí vykonáno;
- 10 -
c/ rozhodnutí je podle právního řádu státu, kde bylo vy-
dáno ve věcech občanského stavu nebo právní způsobi-
losti osob, vykonatelné a v ostatních věcech pravo-
mocné;
d/ účastníci byli řádně předvoláni, zastoupeni nebo by-
lo prohlášeno, že se nedostavili;
e/ rozhodnutí neobsahuje nic, co by bylo v rozporu s ve-
řejným pořádkem ve státě, kde má být rozhodnutí vyko-
náno;
f/ řízení mezi týmiž účastníky o téže věci založené na
těchže skutečnostech:
- nebylo dříve zahájeno před soudy dožádaného státu,
nebo
- nebylo předmětem pravomocného rozhodnutí v dožáda-
ném státě, nebo
- nebylo předmětem rozhodnutí vydaného v jiném státě,
které v dožádaném státě splňuje podmínky pro uzná-
ní rozhodnutí a má charakter pravomocní rozhodnutí
věci.
Článek 21
Řížení o uznání nebo výkon rozhodnutí, jakož i pod-
mínky nuceného výkonu se řídí právem dožádaného státu.
Článek 22
/1/ účastník řízení, který žádá o výkon soudního
rozhodnutí, musí předložit:
- 11 -
a/ vyhotovení rozhodnutí, které splňuje nutné náležitos-
ti, pokud jde o jeho pravost;
b/ originál dokladu o doručení rozhodnutí nebo jakékoli
jiné písemnosti nahrazující doručení nebo oznámení;
c/ potvrzení vydané příslušným orgánem, ze kterého vyplý-
vá, že rozhodnutí je vykonatelné nebo je pravomocné;
d/ případně opis předvolání strany, která se řízení ne-
účastnila, ověřený příslušným soudním orgánem, který
rozhodnutí vydal, a všechny jiní doklady pro důkaz,
že toto předvolání bylo doručeno řádně a včas.
/2/ K dokladům uvedeným v předchozím odstavci musí
být připojen ověřený překlad vyhotovený přísežným tlumoč-
níkem nebo jinou osobou k tomu účelu oprávněnou.
Článek 23
/1/ Autentické listiny, zejména notářské zápisy
a veřejné listiny vykonatelné v jednom státě jsou pro-
hlášeny příslušnými orgány druhého státu za vykonatel-
né podle práva státu, kde je jejich výkon požadován.
Totéž platí pro smíry uzavřené před soudcem nebo jím
schválená nebo uzavřené před jiným příslušným orgánem
nebo takovým orgánem schválené.
/2/ Tento orgán pouze ověří, zda listiny splňují
všechny podmínky, které jsou nutné pro uznání jejich pra-
vosti v dožádaném státě, a zda jejich výkon nebude v roz-
poru s veřejným pořádkem ve státě, kde je výkon požado-
ván, nebo zda nebude v rozporu s právním řádem platným
v tomto státě.
- 12 -
Část VI
Závěrečná ustanovení
Článek 24
Každá smluvní strana písemně oznámí druhé straně
splnění všech Ústavních požadavků pro nabytí platnosti
této smlouvy. Tato smlouva nabude platnosti prvního dne
druhého měsíce po posledním písemném oznámení.
Článek 25
Tato smlouva je uzavřena na neomezenou dobu. Kaž-
dá ze smluvních stran ji může však vypovědět písemným
oznámením zaslaným diplomatickou cestou druhé smluvní
straně nejméně 6 měsíců předem.
Článek 26
Dnem, kdy vstoupí v platnost tato smlouva, pozbude
platnosti Úmluva mezi Československem a Francií o práv-
ní ochraně a právní pomoci ve věcech občanských a ob-
chodních ze dne 7. května 1928.
Dáno v Paříži dne 10. května ve dvou vy-
hotoveních v jazyce Českém a francouzském, přičemž obě
znění mají stejnou platnost.
Příloha
ŽÁDOST O DORUČENÍ
SMLOUVA MEZI VLÁDOU ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
A VLÁDOU FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY O PRÁVNÍ POMOCI, UZNANÍ A
VÝKONU ROZHODNUTÍ VE VĚCECH OBČANSKÝCH, RODINNÝCH A OBCHOD-
NÍCH ze dne
V dne
1. Dožadující orgán
Ministerstvo spravedlnosti
Adresa
2. Dožádaný orgán
Ministerstvo spravedlnosti
Adresa
3. Č. j. dožadujícího orgánu:
4. VĚC: Doručení soudního nebo mimosoudního spisu ve vě-
cech občanských, rodinných a obchodních / spis je
přiložen/
5. PŘÍJEMCE
A. Příjmení / tiskacími písmeny/ a jméno
B. Případně další doplňující údaje umožňující zjiště-
ní totožnosti příjemce
C. Adresa
/1/ č. ulice - náměstí - atd.
/2/ město - místo
/3/ okres
/4/ poštovní směrovací číslo
6. POŽADOVANÉ DORUČENÍ
A. doručením
B. podle zvláštní formy /překlad písemností a
doklad o vzniklých nákladech jsou přiloženy/
Dožádaný orgán vrátí nebo zašle žádajícímu, orgánu
POTVRZENÍ uvedené na rubu
podpis a /nebo/ razítko
Rub žádosti
POTVRZENÍ /x/
PODEPSANÝ ORGÁN MÁ ČEST POTVRDIT
7. ŽE ŽÁDOST BYLA VYŘÍZENA
A. Dne /datum/ ............................
V /místo, ulice, číslo/ ................
B. Následující formou:
/1/ doručením
/2/ podle zvláštní formy /popř. s oznáme-
ním vzniklých výloh/ ................
C. Doklady uvedené v žádosti byly předány osobě:
- totožnost a postavení
- vztah k příjemci písemnosti /příbuzný - podřízený
nebo jiný/
3. ZE ŽÁDOST NEBYLA VYŘÍZENA, a to z následujících důvodů:
9. PŘÍPADNÉ PŘÍLOHY
A. doklady potvrzující důvody spěšnosti
B. vrácené doklady v případě nevyřízení žádosti
10. DOŽÁDANÝ ORGÁN
- bližší označení tohoto orgánu
V ............ dne .............
Podpis a /nebo/ razítko
/x/ toto potvrzení bude vyhotoveno
v jazyku potvrzujícího orgánu