FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1984
IV. volební období
141
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické
republiky k souhlasu Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou
republikou a Jemenskou lidovou demokratickou republikou, podepsaná v Pra-
ze dne 23. března 1984-
Návrh schvalovacího usnesení;
Federální shromáždění Česko-
slovenské socialistické republiky souhla-
sí s Konzulární úmluvou mezi Českoslo-
venskou socialistickou republikou a Je-
menskou lidovou demokratickou republikou,
podepsanou v Praze dne 23. března 1984.
Důvodová zpráva
ČSSR byla mezi prvními zeměmi, které uznaly Jihojemenskou
republiku poté, co v roce 1967 získala nezávislost. Diploma-
tické styky mezi ČSSR a JLDR byly navázány v roce 1968.
Důležitými mezníky ve vývoji vzájemných vztahů byla celá
řada návštěv významných představitelů obou zemí.
Vyvrcholení těchto vztahů představuje návštěva stranické
a státní delegace ČSSR vedené generálním tajemníkem ÚV KSČ
a prezidentem ČSSR G. Husákem v JLDR v září 1981. Během ní po-
depsali oba nejvyšší straničtí a státní představitelé G. Husák
a A. N. Muhammad Smlouvu o přátelství a spolupráci mezi ČSSR
a JLDR.
Tato smlouva, spolu s dalšími smluvními dokumenty, vytvá-
ří pevný základ pro další rozvoj přátelských vztahů mezi li-
dem obou zemí a pro vzájemně prospěšnou spolupráci.
ČSSR poskytuje JLDR účinnou pomoc při rozvoji jejího ná-
rodního hospodářství v oblasti hospodářské a vědeckotechnické
spolupráce. Postupně jsou vytvářeny podmínky i pro další roz-
voj obchodní výměny a spolupráce. Slibně se rozvíjejí i vzájemné
vztahy v oblasti kultury, školství, vědy a zdravotnictví. Důle-
žitou oblastí spolupráce je i tradiční pomoc ČSSR při výchově
jihojemenských kádrů. Na čs. středních a vysokých školách stu-
duje v současné době téměř 150 stipendistů z JLDR.
K rozvoji vzájemných vztahů významně přispívají kontakty
mezi společenskými organizacemi, zejména mládežnickými, odbo-
rovými a organizacemi žen.
- 2 -
Rostoucí vzájemná všestranná spolupráce má za následek
zvyšování počtu osob i organizací obou států, které působí
na území druhého státu. To vyvolává potřebu účinného zajiště-
ní ochrany jejich práv a zájmů ve státě, v němž působí. Do-
sažení tohoto cíle má napomoci i konzulární úmluva mezi ČSSR
a JLDR.
Konzulární otázky, resp. postavení a činnost konzulárních
úřadů a jejich členů, upravují pravidla mezinárodního práva,
která jsou od r. 1963 kodifikována v mnohostranné Vídeňské úmlu-
vě o konzulárních stycích. Vídeňská úmluva, do níž byla převza-
ta pravidla platného obyčejového práva, dnes představuje obecně
přijímaný mezinárodní standard.
Dvoustranná Konzulární úmluva mezi ČSSR a JLDR proto pře-
jímá hlavní ustanovení Vídeňské úmluvy, přičemž některá z nich
dále rozvíjí, např. tím, že přibližuje postavení konzulárních
úřadů a jejich členů postavení diplomatických misí a jejich
personálu. Upravuje rovněž otázky, jež jsou výlučně záležitostí
dvoustranné smluvní úpravy, jako je otázka konzulárních funkcí.
Konzulární úmluva mezi ČSSR a JLDR je obsahově členěna
do 3 meritorních hlav upravujících provádění konzulárních styků
/ hlava II/, konzulární pravomoci a konzulární funkce / hlava III/
a výhody, výsady a imunity konzulárních úřadů / hlava IV/.
Hlava I úmluvy vymezuje obsah pojmů v úmluvě používaných.
Celkovou strukturou odpovídá předkládaná konzulární úmluva
ostatním konzulárním úmluvám, jež ČSSR doposud sjednala.
- 3 -
Ustanovení hlavy II, upravující základní otázky provádění
konzulárních styků /zřizování konzulárních úřadů, jmenování
jejich personálu, stanovení třídy konzulárního úřadu a jeho
obvodu apod. /, jsou v zásadě převzata z příslušných ustanovení
Vídeňské úmluvy z r. 1963.
Hlava III úmluvy, která se zabývá vymezením konzulárních
pravomocí a konzulárních funkcí, představuje stěžejní část
úmluvy. Upravuje práva a povinnosti konzulárních úředníků při
ochraně zájmů vysílajícího státu a jeho státních občanů. Na čel-
ném místě zakotvuje povinnost konzulárních úředníků podporovat
rozvoj obchodních, hospodářských, kulturních, vědeckých a tu-
ristických, jakož i jiných přátelských styků a spolupráce mezi
oběma zeměmi. V či. 17 - 27 se stanoví a konkretizují funkce
konzulárního úřadu a oprávnění konzulárních úředníků v jednotli-
vých oblastech. Značný praktický význam mají zejména ustanovení
o konzulárních pravomocích v otázkách pasových a vizových, v
matričních a notářských záležitostech, jakož i v dalších otázkách
Hlava IV úmluvy upravuje otázku výhod, výsad a imunit
konzulárních úřadů a jejich členů, a to způsobem, jenž přibli-
žuje postavení konzulárního úřadu a jeho členů statutu diplo-
matické mise a jejího personálu. Rozsah výsad a imunit konzu-
lárních úředníků je stanoven v zásadě na úrovni diplomatického
zástupce. Konzulární zaměstnanci jsou podle čl. 40 vyňati z
trestní jurisdikce a občanskoprávní a správní jurisdikci nepodlé-
hají, pokud jde o výkon jejich úředních funkcí.
Významné ustanovení představuje čl. 36, na jehož základě
jsou příslušné orgány přijímajícího státu povinny do tří dnů
informovat konzulární úřad vysílajícího státu o zatčení, uvězně-
ní, zadržení nebo vzetí do vazby občanů vysílajícího státu a
- 4 -
který umožňuje konzulárním úředníkům vstupovat, ve lhůtě sedmi
dnů ode dne, kdy o to požádají, do styku s těmito osobami.
Závěrečné klauzule /hlava V/ jsou obvyklé povahy a stano-
ví podmínky vstupu úmluvy v platnost, resp. možnost její výpo-
vědi.
Konzulární úmluva mezi ČSSR a JLDR vytváří spolehlivý
základ dalšího rozvoje konzulárních styků mezi oběma zeměmi
a výrazně přispěje k rozvoji jejich vzájemných vztahů i na
jiných úsecích.
Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou
republikou a Jemenskou lidovou demokratickou republikou je
smlouvou politické povahy a proto se předkládá v souladu s
článkem 36 ústavního zákona č. 143/1968 Sb. o čs. federaci
Federálnímu shromáždění k vyslovení souhlasu.
V Praze dne 31. května 1984
Předsedo vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
Konzulární úmluva
mezi
Československou socialistickou republikou
a Jemenskou lidovou demokratickou republikou
Československá socialistická republika
a Jemenská lidová demokratická republika
vedeny společným cílem udržovat, posilovat a prohlubovat
vzájemné vztahy v duchu přátelství a spolupráce, na základě
respektování svrchovanosti, rovnosti a nevměšování do vnitř-
ních záležitostí,
přejíce si upravit své konzulární styky a vymezit práva,
výsady a imunity svých konzulárních úřadů a členů konzulár-
ních úřadů a zajistit ochranu svých zájmů a zájmů svých
občanů,
rozhodly se uzavřít tuto úmluvu a dohodly se takto:
- 2 -
HLAVA I
Článek 1
Definice
Pro účely této úmluvy mají následující výrazy tento
význam:
a/ "konzulární úřad" je generální konzulát, konzulát, vice-
kunrulát nebo konzulární jednatelství;
b/ "konzulární obvod" je území určené konzulárnímu úřadu
k výkonu konzulárních funkcí;
c/ "vedoucím konzulárního úřadu" je osoba pověřená vysíla-
jícím státem, aby vykonávala povinnosti, spojené" s tou-
to funkcí;
d/ "konzulární úředník" je každá osoba, včetně vedoucího
konzulárního úřadu, pověřená výkonem konzulárních funkcí;.
e/ "konzulární zaměstnanec" je každá osoba, zaměstnaná v
administrativních nebo technických službách konzulárního
úřadu;
f/ "člen služebního personálu" je každá osoba zaměstnaná v
domácích službách konzulárního úřadu;
g/ "Členové konzulárního úřadu" jsou konzulární úředníci,
konzulární zaměstnanci a členova služebního personálu;
h/ "clonové konzulárního personálu" jsou konzulární úředníci
kromě vedoucího konzulárního úřadu, konzulární zaměstnan-
ci a členové služebního personálu;
i/ "Člen soukromého personálu" je osoba zaměstnaná výlučně
v soukromých službách člena konzulárního úřadu;
- 3 -
j/ "rodinní příslušníci" jsou manžel, díti a rodiče člena
konzulárního úřadu, kteří s ním žijí ve společné domác-
nosti;
k/ "konzulární místnosti" jsou budovy nebo části budov a
pozemky k nim příslušející používané výlučně pro účely
konzulárního úřadu, bez ohledu na to, kdo je jejich
vlastníkem, včetně rezidence vedoucího konzulárního
úřadu;
1/ "konzulární archivy" jsou veškeré" listiny, dokumenty,
korespondence, knihy, pečetě, filmy, záznamové pásky
a rejstříky konzulárního úřadu spolu se šiframi a kódy,
kartotékami a kteroukoliv částí zařízení určenou k
jejich ochraně a uložení;
m/ "úřední korespondence" je veškerá korespondence vzta-
hující se ke konzulárnímu úřadu a k jeho funkcím;
n/ "loď vysílajícího státu" je každá loď plující pod vlaj-
kou vysílajícího státu, s výjimkou válečných lodí;
o/ "letadlo vysílajícího státu" je každé letadlo, které
má příslušnost vysílajícího státu, které je registro-
váno v tomto státě v souladu s jeho zákony a předpisy
a které nese jeho označení, s výjimkou vojenských le-
tadel.
HLAVA II
Konzulární styky všeobecně
Článek 2
Zřízení konzulárního úřadu
1. Každá smluvní strana může se souhlasem přijímají-
cího státu zřídit na jeho území konzulární úřad.
- 4 -
2. Sídlo konzulárního úřadu, jeho klasifikace a kon-
zulární obvod jsou určovány vysílajícím státem a podléhají
schválení přijímajícího státu.
3. Dodatečné změny sídla konzulárního úřadu, jeho
klasifikace nebo konzulárního obvodu může provést vysíla-
jící stát pouze se souhlasem přijímajícího státu.
4. Předchozího výslovného souhlasu přijímajícího
státu je zapotřebí též ke zřízení úřadovny tvořící část
konzulárního úřadu, umístěné mimo sídlo tohoto úřadu.
Článek 3
Občanství konzulárních úředníků
Konzulárním úředníkem může být pouze občan vysílají-
cího státu, který na území přijímajícího státu nemá trvalý
pobyt.
Článek 4
Jmenování a přijetí vedoucích konzulárních úřadu
1. Vedoucí konzulárních úřadů jsou jmenováni vysíla-
jícím státem a přijímáni k výkonu svých funkcí přijímají-
cím státem.
2. Při zachování ustanovení této úmluvy se formality
jmenování vedoucích konzulárních úřadů řídí zákony, před-
pisy a zvyklostmi vysílajícího státu, formality jejich
přijetí ce řídí zákony, předpisy a zvyklostmi přijímají-
cího státu.
Článek 5
Konzulský patent
1. Vysílající stát musí vedoucího konzulárního úřadu
opatřit dokladem ve formě patentu nebo obchodného dokumentu
- 5 -
vyhotoveného pro každé jmenování zvlášť, který osvědčuje
jeho funkci a v němž je uvedeno zpravidla jeho plné jméno,
kategorie a třída, konzulární obvod a sídlo konzulárního
úřadu.
2. Vysílající stát zašle patent nebo obdobný dokument
diplomatickou nebo jinou vhodnou cestou vládě státu, na je-
hož území má vedoucí konzulárního úřadu vykonávat své funkce.
Článek 6
Exekvatur
1. Vedoucí konzulárního úřadu je přijímán k výkonu
svých funkcí na základě přivolení přijímajícího státu na-
aývančho exekvatur, ať již je forma přivolení jakákoliv.
2. Stát, který odmítá poskytnout, exekvatur, není po-
vinen sdělit vysílajícímu státu důvody svého odmítnutí.
Článek 7
Prozatímní přijetí vedoucího konzulárniho úřadu
Po doručení exekvatur může být vedoucí konzulárního
úřadu přijat k výkonu svých funkcí prozatímně. V tom pří-
padě se budou používat ustanovení této úmluvy.
Článek 8
Vyrozumění orgánů konzulárního obvodu
Jakmile je vedoucí konzulárního úřadu přijat, byt jen
prozatímně, k výkonu svých funkcí, přijímající stát o tom
bezodkladně vyrozumí příslušné orgány konzulárního odvodu,
Zajistí rovněž provedení nutných opatření, aby vedoucí kon-
zulárního úřadu mohl vykonávat povinnosti vyplývající z jeho
úřadu a požívat výhod vyplývajících z ustanovení této úmluvy.
-6-
Článek 9
Dočasný výkon funkce vedoucího konzulárního úřadu
1. V případě, že vedoucí konzulárního úřadu není s to
vykonávat své funkce nebo že místo vedoucího konzulárního
úřadu je dočasně uprázdněno, může dočasný vedoucí úřadu
prozatímně jednat jako vedoucí konzulárního úřadu. Vysíla-
jící stát muže funkcí dočasného vedoucího konzulárního úřa-
du pověřit konzulárního úředníka tohoto úřadu nebo jiného
konzulárního úřadu nebo člena diplomatického personálu
diplomatické mise.
2. Jméno dočasného vedoucího konzulárního úřadu je
třeba předem sdělit přijímajícímu státu diplomatickou
cestou.
3. Dočasnému vedoucímu konzulárního úřadu se poskytu-
jí výhody, výsady a imunity, jakých požívá podle této
úmluvy vedoucí konzulárního úřadu.
4. Jestliže za okolností uvedených v odstavci 1 tohoto
článku člen diplomatického personálu diplomatické mise vy-
sílajícího státu je v přijímajícím státě pověřen vysíla-
jícím státem funkcí dočasného vedoucího úřadu, bude, pokud
přijímající stát proti tomu nevznese námitky, i nadále po-
žívat diplomatických výsad a imunit.
Článek 10
Oznámení přijímajícímu státu o jmenování, příjezdu a odjezdu
1. Ministerstvu zahraničních věcí přijímajícího státu
nebo orgánu určenému tímto ministerstvem se bude oznamovat:
a/ jmenování členů konzulárního úřadu, jejich příjezd
po jmenování na konzulární úřad, jejich definitivní odjezd
nebo skončení jejich funkcí a všechny jiné změny, které
mají vliv na jejich statut a které mohou nastat během je-
jich služby na konzulárním úřadě;
- 7 -
b/ příjezd a definitivní odjezd rodinného příslušníka
člena konzulárního úřadu a tam, kde to připadá v úvahu,
případy, kdy osoba se stane nebo přestane být takovým ro-
dinným příslušníkem;
c/ příjezd a definitivní odjezd členů soukromého per-
sonálu a tam, kde to připadá v úvahu, skončení jejich
služby;
d/ zaměstnání a propuštění osob, které mají pobyt
v přijímajícím státě, pokud jde o členy konzulárního úřa-
du nebo členy soukromého personálu požívající výsad a imunit.
2. Příjezd a konečný odjezd se bude pokud možno rovněž
oznamovat předem.
článek 11
Dokument vydaný konzulárnímu úředníkovi přijímajícím státem
Příslušné orgány přijímajícího státu vydají konzu-
lárnímu úředníkovi dokument, který osvědčuje jeho právo
vykonávat konzulární funkce na území přijímajícího státu.
článek 12
Osoby prohlášené za non grata
1. Přijímající stát může kdykoliv oznámit vysílají-
címu státu, že konzulární úředník je persona non grata
nebo že kterýkoliv jiný člen konzulárního personálu je
nepřijatelný. V takovém případe vysílající stát podle
okolností buďto takovou osobu odvolá nebo ukončí její
funkce na konzulárním úřadě.
2. Jestliže vysílající stát odmítne nebo opomene v
přiměřené době vyhovět svým povinnostem podle odstavce 1
tohoto článku, může přijímající stát podle povahy případu
- 8 -
buďto odvolat exekvatur příslušné osoby nebo přestat ji
považovat za člena konzulárního personálu.
3. Osoba jmenovaná do funkce člena konzulárního úřadu mů-
že být prohlášena za nepřijatelnou dříve než přijede na území
přijímajícího státu nebo, je-li již na jeho území, než se ujme
svých funkcí na konzulárním úřadě. V každém takovém případě
vezme vysílající stát jmenování zpět.
4. V případě uvedených v odstavcích 1 a 3 tohoto článku
není přijímající stát povinen sdělit vysílajícímu státu důvody
svého rozhodnutí.
Článek 13
Skončení funkcí člena konzulárního úřadu
Funkce člena konzulárního úřadu končí mezi jiným:
a/ oznámením vysílajícího státu přijímajícímu státu, že funkce
člena konzulárního úřadu skončily;
b/ odvoláním exekvatur;
o/ oznámením přijímajícího státu vysílajícímu státu, že přijí-
mající stát ho přestal považovat za člena konzulárního
personálu.
HLAVA III
Konzulární pravomoc a konzulární funkce
Článek 14
Základní konzulární funkce
Konzulární funkce záleží zejména:
a/ v chránění práv a zájmů vysílajícího státu a jeho občanů
i právnických osob v přijímajícím scate;
- 9 -
b/ v podpoře rozvoje obchodních, hospodářských, kulturních,
vědeckých a turistických styků mezi vysílajícím a při-
jímajícím státem a v jiném rozvíjení přátelských styků
mezi nimi;
c/ v zjišťování stavu a vývoje obchodního, hospodářského,
kulturního a vědeckého života a života v oblasti turis-
tiky přijímajícího státu všemi zákonnými prostředky a
v podávání zpráv o tom vládě vysílajícího státu a infor-
mací zainteresovaným osobám.
článek 15
Výkon konzulárních funkcí
1. Konzulární úředník je oprávněn vykonávat v kon-
zulárním obvodu v souladu s právními předpisy přijímají-
cího státu konzulární funkce uvedené v této úmluvě.
2. Konzulární úředník může se souhlasem přijímajícího
státu vykonávat konzulární funkce i mimo konzulární obvod.
Článek 16
Spojení s orgány přijímajícího státu
Konzulární úředníci se mohou při výkonu svých funkcí
obracet na:
a/ příslušné místní orgány svého konzulárního obvodu;
b/ příslušné ústřední orgány přijímajícího státu, pokud je
to dovoleno zákony, předpisy a zvyklostmi přijímajícího
státu nebo příslušnými mezinárodními smlouvami.
- 10 -
Článek 17
Registrace občanů vysílajícího státu
Konzulární úředník může registrovat občany vysílajícího
státu, kteří mají trvalý nebo přechodný pobyt v jeho kon-
zulárním obvodě.
Článek 18
Vydávání pasů a víz
1. Konzulární úředník je oprávněn v souladu s právní-
mi předpisy vysílajícího státu vydávat, prodlužovat, měnit,
rušit, odnímat nebo zadržovat cestovní doklady občanů vy-
sílajícího státu.
2. Konzulární úředník je oprávněn vydávat příslušná
víza osobám, které si přejí cestovat do vysílajícího státu
a prodlužovat nebo rušit jejich platnost.
Článek 19
Notářské funkce
1. V rozsahu stanoveném zákony a předpisy přijímají-
cího státu je konzulární úředník oprávněn vykonávat na
konzulárním tirádu, v bytě občana vysílajícího státu, na
palubě letadla nebo lodi vysílajícího státu následující
funkce:
a/ přijímat, sepisovat a ověřovat prohlášení občanu
vysílajícího státu a smlouvy mezi nimi;
b/ sepisovat, osvědčovat a přijímat do úschovy závěti
a jiné listiny a prohlášení občanů vysílajícího
státu;
c/ ověřovat podpisy pověřených úředníků úřadů vysílájí-
cího nebo přijímajícího státu a ověřovat kopie,
výpisy a překlady,
- 11 -
d/ ověřovat podpisy občanů vysílajícího státu;
e/ ověřovat osvědčení původu a obchodní účty zboží vy-
váženého z přijímajícího státu stejně jako jiné
dokumenty;
f/ ověřovat podpisy, razítka a dokumenty vydané přís-
lušnými orgány přijímajícího státu pro jejich po-
užití ve vysílajícím státě;
g/ přijímat do úschovy doklady, listiny, peníze a cen-
nosti, které patří občanům vysílajícího státu nebo
jsou jim určené.
2. Listiny a dokumenty uvedené v odstavci 1 tohoto
článku mají stejnou platnost a důkazní moc v přijímajícím
státě, jako listiny a dokumenty ověřené příslušným orgá-
nem tohoto státu, jestliže nejsou v rozporu se zákony a
předpisy tohoto státu.
Článek 20
Funkce ve věcech osobního stavu
1. V rozsahu stanoveném právními předpisy vysílají-
cího státu je konzulární úředník oprávněn:
a/ uzavírat manželství mezi občany vysílajícího státu a
vydávat o tom příslušné doklady;
b/ pořizovat rodné a úmrtní listy občanů vysílajícího stá-
tu a kopie těchto dokladů;
c/ přijímat prohlášení týkající se rodinných poměrů občanů
vysílajícího státu;
d/ přijímat žádosti a prohlášení ve věcech státního ob-
čanství občanů vysílajícího státu a vydávat příslušné
doklady.
- 12 -
2. Příslušné orgány přijímajícího státu budou bezod-
kladně a bezplatně na žádost zasílat konzulárnímu úřadu
opisy a výpisy z matrik týkající se občanů vysílajícího
státu.
Článek 21
Funkce ve věcech dědických
1. Příslušný orgán přijímajícího státu bezodkladně
uvědom konzulární úřad vysílajícího státu o úmrtí jeho
občana na území přijímajícího státu a zašle mu úmrtní
list a poskytne mu dostupné informace o dědicích, dědict-
ví a závěti, jakmile jsou k dispozici. Příslušné orgány
přijímajícího státu uvědomí konzulární úřad vysílajícího
státu, jestliže se dozví, že občan vysílajícího státu
zanechal majetek ve třetím státě.
2. Jestliže na území přijímajícího státu dědictví
připadne dědici nebo oprávněnému účastníkovi, který je
občanem vysílajícího státu, příslušné orgány přijímají-
cího státu o tom bezodkladně uvědomí konzulární úřad vy-
sílajícího státu.
3. Příslušný orgán přijímajícího štítu uvědomí konzu-
lární úřad vysílajícího státu o opatřeních přijatých k
zajištění a správě dědictví zanechaného na území přijí-
majícího státu zemřelým občanem vysílajícího státu. Kon-
zulární úředník může přímo nebo prostřednictvím pověřené-
ho zástupce poskytnout pomoc při provádění opatření za-
jiŠtujících práva občanů vysílajícího státu na dědictví,
včetně dohladu nad přepravou cenných věcí, která bude
prováděná v souladu s právními předpisy přijímajícího
státu.
- 13 -
4. Projednává-li se dědictví na území přijímajícího
státu, movitosti nebo vítězek z prodeje movitostí nebo
nemovitostí, které připadnou občanu vysílajícího státu
jako oprávněnému účastníku, dědici nebo odkazovníku, kte-
rý nemá v přijímajícím státě pobyt a řízení se nezúčastnil
ani v něm nebyl zastoupen, budou vydány konzulárnímu úřa-
du vysílajícího státu k předání za podmínky, že:
a/ orgány přijímajícího státu dají souhlas k převodu pe-
něz nebo vývozu majetku z tohoto státu do vysílajícího
státu v souladu se zákony a předpisy přijímajícího
státu a s přihlédnutím k zásadě vzájemnosti;
b/ všechny dědické dluhy byly zaplaceny nebo jejich za-
placení bylo zajištěno ve lhůtách stanovených zákony
a předpisy přijímajícího státu:
c/ byly zaplaceny poplatky a daně z dědictví nebo jejich
zaplacení bylo zajištěno.
5. Jestliže občan vysílajícího státu zemře během své-
ho přechodného pobytu v přijímajícím státě, všechny jeho
osobní věci a peníze spolu s jejich seznamem budou, po za-
placení jeho dluhů, předány konzulárnímu úřadu, pokud
tomu nebrání zákony a předpisy přijímajícího státu.
Článek 22
Funkce ve věcech opatrovnických
1. Konzulární úředník může v rozsahu stanoveném zá-
kony a předpisy přijímajícího státu převzít péči naci ne-
zletilým nebo jiným občanem vysílajícího státu, který
nemá plnou způsobilost k právním úkonům, zvláště v pří-
padech, kdy se u těchto osob poraduje opatrovnictví a po-
ručnictví.