FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
IV. volební období
137
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé
socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi Československou
socialistickou republikou a Rakouskou republikou o vydávání,
podepsaná ve Vídni dne 18. listopadu 1982
Návrh schvalovacího usnesení;
Federální shromáždění Československé
socialistické republiky souhlasí se Smlou-
vou mezi Československou socialistickou
republikou a Rakouskou republikou o vydá-
vání, podepsanou ve Vídni dne 18. listopa-
du 1982.
D ů v o d o v á z p r á v a.
k Smlouvě mezi ČSSR a Rakouskou republikou, o vydávání
Příznivé podmínky, za kterých se podepsala Smlouva mezi
ČSSR a Rakouskou republikou o právní pomoci ve věcech trestních
/Vídeň, 18. - listopadu 1982/ napomohly i podpisu Smlouvy mezi
ČSSR a Rakouskou republikou o vydávání uškutečněnému též při
příležitosti oficiální návštěvy prezidenta ČSSR v Rakouské re-
publice /17. -l9. listopadu 1982/.
Smlouva o vydávání upravuje speciální trestně právní oblast,
a to vydávání osob:
a/ k provedení trestního stíhání /týká se trestných činů,
pro které je stanovena horní hranice trestní sazby nad jeden rok/
nebo
b/ k výkonu trestu nebo ochranných opatření, kterých celková
výměra je nejméně, 1 rok /týká se soudně trestných činů, za které
byl uložen trest odnětí svobody, pokud jejich celková výměra, pří-
padně. celková výměra jejich nevykonaných zbytků, je nejméně 1 rok/.
Základním předpokladem vydání je obecně uznávaná zásada obou-
stranné soudní trestnosti činu, pro který se žádá o vydání /čl.
3/. Tento předpoklad zůstane zachován i tehdy když se v dožáda-
ném státě vyhlásí amnestie pro čin, pro který se o vydání žádá
/čl. 16/.
Další podmínky vydání, které jsou ve smlouvě formulovány ne-
gativně, vycházejí ze zásad mezinárodního práva /např. vyloučení
vydávání vlastních občanů, respektování svrchovanosti dožádaného
- 2 -
státu apod. / že zásad právního řádu každé smluvní strany, zejména
jeho trestního práva /vyloučení vydání pro nedostatek věku pacha-
tele, pro zánik trestnosti nebo trestu apod. / a jsou doplněny huma-
nit/írnínu důvody /např. zakotvení možnosti odmítnout vydání pacha-
tele, kterého by vydání vzhledem k jeho osobním poměrům postihlo
nepřiměřeně tvrdě/.
Obdobně jako u smlouvy o právní pomoci ve věcech trestnici),
ani ve smlouvě o vydávání se povinnost vydat nebude vztahovat na
čin, který je podle názoru dožádaného státu:
a/ trestným činem politického charakteru, u kterého tento
politický charakter převažuje nad charakterem kriminálním /čl.
6 bod 3/,
- b/ soudně trestným činem vojenského charakteru /čl. 7 bod 1/,
c/ soudně trestným činem daňovým, celním nebo devizovým
/čl. 7 bod 2/.
Podle 61. 8 odst. 1 se vydání nepovolí ani pro činy, které
podléhají pravomoci soudů dožádaného státu. Pojem "pravomoc soudů
dožádaného státu" uvedený v tomto ustanovení však nebude zahrnovat
pravomoc vytvořenou podle tzv. subsidiární zásady univerzality,
která vzniká jenom v případech, když stát vyžádanou osobu nevydá.
Tato zásada je zakotvena v § 20 odst. 1 čs. trestního zákona.
Obdobné ustanovení obsahuje § 65 odst. 1 písm. b/ rakouského trest-
ního zákona.
Pro případ vydání se smluvní strany dohodly na odůvodněných
omezeních, ve smyslu kterých dožadující stát nebude moci:
a/ uložit vydané osobě trest smrti ani ho na ní vykonat,
jestli tento trest není možno uložit podle právního řádu dožáda-
ného státu /čl. 13/,
b/ stíhat vydanou osobu pro jiný čin, který spáchala před
vydáním a na který se žádost o její vydání nevztahuje /čl. 19
s výjimkami uvedenými v druhém odstavci tohoto článku/,
- 3 -
c/ vydanou osobu bez souhlasu dožádaného státu vydat za
čin, který spáchala před jejím odevzdáním /s výjimkami uvedenými
v čl. 19 odst. 2 písm. b//.
Samotné vydání se uskuteční na základě Žádosti, jejíž obsah,
náležitosti a způsob vyřízení je uveden v čl. 23 až 28. V
zájmu zabránění úniku hledané osoby je za stanovených podmí-
nek přípustné i její vzetí do předběžné vydávací vazby, a to
ještě před podáním žádosti o její vydání /čl. 26/.
Řešení konkurence žádostí několika států o vydání jo v pra-
vomoci dožádaného státu /čl. 29/.
O výsledku trestního stíhání vydané osoby, včetně pravo-
mocného rozhodnutí ve věci, bude příslušný orgán dožádaného stá-
tu uvědomen /čl. 33/.
Kromě otázky vydávání osob mezi oběma smluvními stranami
smlouva upravuje i otázku převozu osob vydaných třetím státem
/čl. 34/. Podmínky povolení převozu jsou obdobné podmínkám sta-
noveným pro samotné vydání.
S výjimkou nákladů za přepravu vydané osoby na žádost do-
žadujícího státu letadlem a nákladů průvozu každá smluvní stra-
na hradí náklady, které vznikly na jejím území /čl. 35/.
Závěrečný článek /čl. 37/ obsahuje obvyklá ustanovení o ra-
tifikaci smlouvy, nabytí její platnosti a výpovědi.
Smlouva o vydávání bude právním prostředkem za-
měřeným na úpravu spolupráce obou států v oblasti potírání zločin-
nosti. Vychází z obecně uznávaných zásad mezinárodního práva a
zohledňuje i závazky, které pro smluvní strany vyplývají z mno-
hostranných mezinárodních smluv /zejména z Úmluvy o potlačení
protiprávního zmocnění se letadel, podepsané v Haagu 16. pro-
since 1970 a Úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožují-
cích bezpečnost civilního letectví, podepsané v Montrealu 23.
září 1971/. Z hlediska trestně právního jejím sjednáním a
- 4 -
zejména důsledným dodržováním se napomůže potrestání společensky
nebezpečných činů a výkonu uložených trestů. Samotné provádění
smlouvy bude do značné míry závislé od úrovně vzájemných vztahů,
obdobně jako u jiných smluv o právní pomoci. Smlouvou sice není
zaručeno obligatorní vydávání, bude-li však smlouva plněna
rakouskou stranou v dobré víře a v souladu s předmětem a preambulí
smlouvy, bude účinným nástrojem vzájemné spolupráce.
Smlouva si nevyžádá změn v čs. právním řádu a její provádění
nebude mít vliv na státní rozpočet ani nevyvolá zvýšení počtu
pracovních sil.
Vzhledem k tomu, že jde o mezinárodní smlouvu politickou, která
se bude navíc aplikovat místo dvacáté čtvrté hlavy trestního
řádu, předkládá se v souladu s čl. 36 odst. 3 ústavního zákona
č. 143/1968 Sb., o československé federaci, před ratifikací
prezidentem ČSSR k vyslovení souhlasu Federálnímu shromáždění.
V Praze dne 11. května 1984
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
Smlouva
mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou re-
publikou o vydávání
Prezident Československé socialistické republiky a spolko-
vý prezident Rakouské republiky,
vedeni snahou prohloubit a ulehčit právní vztahy a právní
styk mezi oběma státy,
jakož i vedeni přáním zcela a plně uskutečňovat ustanovení
Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě,
se dohodli uzavřít tuto smlouvu.
Za tím účelem jmenovali svými zmocněnci:
Prezident Československé socialistické republiky
Ing. Bohuslava Chňoupka, ministra zahraničních věcí Československé
socialistické republiky,
Spolkový prezident Rakouské republiky
dr. Willibalda Pahra, spolkového ministra zahraničních věcí Rakouské
republiky,
kteří po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a ná-
ležité formě, dohodli se na tomto:
- 2 -
Článek 1
Smluvní státy se zavazují, že si vzájemná na žádost
podle ustanovení této smlouvy vydají osoby, které jsou
v dožadujícím státě stíhány pro čin soudné trestný nebo
jsou hledány za účelem výkonu soudem uloženého trestu ne-
bo ochranného opatření.
Článek 2
žádosti o vydání a průvoz se podávají písemně. Písem-
ný styk se uskutečňuje mezi generálním prokurátorem Česko-
slovenské socialistické republiky, ministrem Spravedlnosti
české socialistické republiky a ministrem spravedlnosti
Slovenské socialistické republiky na jedné straně a ministrem
spravedlnosti Rakouské republiky na straně druhé. Diplomatická
cesta se tím nevylučuje.
článek 3
/1/ Vydání se povoluje ke stíhání činů, za které
podle práva obou smluvních států hrozí trest odnětí svobody
přesahující jeden rok nebo ochranné opatření téhož
trvání nebo trest těžší.
/2/ Vydání k výkonu trestů nebo ochranných opatření,
které byly právoplatně vysloveny za jeden nebo více činů
uvedených v odstavci 1, se povoluje, když délka trestů ne-
bo ochranných opatření, které mají být vykonány nebo jejich
dosud nevykonaný zbytek činí nejméně jeden rok.
Vydání k výkonu se povoluje i tehdy, když jen za jeden
z činů, za které došlo k odsouzení, hrozí trest odnětí
svobody přesahující jeden rok a také za ostatní činy může
soud podle práva obou smluvních států uložit trest.
- 3 -
Článek 4
Vydání se v každém případě povolí, pokud mnohostran-
ná úmluva dožádaný stát k vydání zavazuje.
Článek 5
Státní občané dožádaného státu se nevydávají.
Článek 6
Vydání se nepovolí, jestliže
1. by nebylo slučitelné se závazky dožádaného státu vyplý-
vajícími z mnohostranných úmluv,
z. by jím byly porušeny zásady právního řádu nebo jiné
podstatné zájmy dožádaného státu, nebo
3. se žádá o vydání pro čin, který podle názoru dožádaného
státu je trestným činem politického charakteru, u něhož
se zřetelem ke všem okolnostem případu, zejména způsobu
spáchání, použitým nebo zamýšleným prostředkům nebo zá-
važnosti vzniklých nebo možných následků nepřevažuje
kriminální charakter.
článek 7
Vydání se nepovolí, jestliže se žádá o vydání pro čin,
který podle názoru dožádaného státu je podle jeho práva
1. činem vojenského charakteru nebo
2. činem, kterým byly porušeny daňové, monopolní, celní nebo
devizové předpisy nebo předpisy týkající se hospodaření
se zbožím nebo zahraničního obchodu.
- 4 -
článek 8
/1/ Vydání pro činy, které podléhají pravomoci soudů do-
žádaného státu, se nepovoluje.
/2/ Vydání lze povolit bez ohledu na odstavec 1, povoluje-
li se pro jiný čin a je-li třeba se zřetelem na zvláštní okolností,
zejména z důvodů zjištění pravdy, výměry trestu nebo jeho výkonu
dát přednost provedení trestního řízení v dožadujícím státě.
Článek 9
Vydání se nepovolí, jestliže osoba, která má být vydána, byla
za čin, jehož se žádost týká:
1. pravomocně odsouzena soudem třetího státu a trest byl zcela
vykonán, popřípadě celý nebo v dosud nevykonané části pro-
minut nebo jeho vykonatelnost je podle práva třetího státu
promlčená, nebo
2. soudem třetího státu, v němž byl čin spáchán, pravomocně
zproštěna nebo její stíhání bylo zastaveno.
článek 10
Vydání se nepovolí, jestliže trestní stíhání nebo výkon
trestu nebo ochranného opatření jsou podle práva dožadujícího ne-
bo dožádaného státu promlčeny.
článek 11
K výkonu trestu nebo ochranného opatření pravomocně ulože-
ného na základě soudního řízení vedeného v nepřítomnosti osoby,.
Která má být vydána, se vydání povolí pouze tehdy, jestliže
osoba byla o řízení, které bylo proti ní vedeno, vyrozuměna a v
tomto řízení mohla uplatnit svá práva na obhajobu, nebo když do-
žadující stát ujistí, Že řízení se po vydání provede znovu podle
jeho právních předpisů v přítomnosti vydané osoby.
- 5 -
Článek 12
Vydaní se nepovolí, jestliže osoba, o jejíž vydání
se žádá, požívá na území dožádaného státu azylu.
Článek 13
Jestliže za čin hrozí trest smrti podle práva dožadu-
jícího státu nikoliv však podle práva dožádaného státu,
nesmí být v dožadujícím státě trest smrti ani uložen ani
vykonán.
Článek 14
Vydání osob, které byly podle práva dožádaného státu
nebo podle práva dožadujícího státu v době činu vzhledem
k jejich věku trestně neodpovědné, se nepovolí.
Článek 15
Vydání může být odmítnuto, jestliže by osobu, která
má být vydána, se zřetelem k závažnosti činu, ze kterého
je viněna, postihlo zřejmě nepřiměřeně tvrdě vzhledem k je-
jímu mladistvému nebo pokročilému věku, k jejímu zdravotní-
mu stavu, k jejímu dlouholetému pobytu v dožádaném státě ne-
bo z jiných mimořádně závažných důvodů spočívajících v jejích
osobních poměrech.
Článek 16
Jsou-li splněny podmínky pro vydání podle této smlou-
vy, nebraní vydaní amnestie vyhlášená v dožádaném státě.
- 6 -
Článek 17
Povinnost k vydání není dotčena tím, že chybí návrh
nebo zmocnění k trestnímu stíháni, které jsou potřebné
podle práva dožadovaného státu.
Článek 18
Vydání k výkonu trestu nebo ochranného opatření ulo-
ženého mimořádným soudem, který byl ustanoven jen dočasně,
se nepovoluje. V případě vydání k trestnímu stíhání nesmí
být vydaná osoba postavena v dožadujícím státě před takový-
to soud.
Článek 19
/1/ Vydaná osoba nesmí být za čin spáchaný před jejím
předáním, na který se povolení k vydání nevztahuje, nebo
z jiného důvodu nastalého před předáním, ani stíhána nebo
potrestána ani omezována ve své osobní svobodě.
/2/ Omezení podle odstavce 1 odpadá, jestliže:
a/ dožádaný stát vysloví souhlas s trestním stíháním
nebo výkonem soudem uloženého trestu nebo ochranného opat-
ření. K žádosti o souhlas se připojí podklady uvedené v
článku 23 a protokol, ze kterého je patrno stanovisko vy-
dané osoby k zamýšlenému rozšíření trestního stíhání, nebo
výkonu trestu. Výslech musí provést soudce nebo prokurátor
při respektování zákonných předpisů. Vydaná osoba musí být
poučena o významu a účelu výslechu. Souhlas se udělí, jestli-
že z činu, jehož se žádost týká, podle této smlouvy vyplývá
povinnost povolit vydání; nebo
- 7 -
b/ vydaná osoba se po svém konečném propuštění zdržu-
je na území dožadujícího státu déle než 45 dní, přestože
je mohla a směla opustit, nebo jestliže se po opuštění to-
hoto státu do něho dobrovolně vrátí nebo je do něho zákon-
ným způsobem navrácena z třetího státu. "Podmíněné propuš-
tění bez nařízení omezujícího svobodu pohybu vydaná osoby
se rovná konečnému propuštění na svobodu.
/3/ Dožadující stát může učinit opatření, která jsou
podle jeho práva nutná k tomu, aby vydaná osoba byla dopra-
vena mimo území nebo aby se zabránilo promlčení.
/4/ Během lhůty uvedené v odstavci 2 písm. b/ se vy-
dané osobě povolí výjezd bez zřetele na případná vnitro-
státní ustanovení dožadujícího státu, která by tomu bránila,
ledaže by tato osoba po svém vydání spáchala nový čin, kte-
rý je trestný. V tomto případě začíná lhůta uvedená v od-
stavci 2 písm. b/ teprve, až je vydaná osoba také v řízení,
která bylo zahájeno pro tento čin, s konečnou platností
propuštěna na svobodu.
Článek 20
Je-li čin během řízení v dožadujícím státě právně
posouzen jinak než ve vydáváním řízení, smí být vydaná
osoba při dodržení článku 19 stíhána nebo odsouzena jen
potud, pokud by zjištěný stav věci připouštěl vydání i
podle nového právního posouzení. V případě pochybností
si dožadující stát opatří stanovisko dožádaného státu.
Článek 21
/1/ Vydaná osoba smí být za čin spáchaný před předá-
ním dále vydána do třetího státu pouze se souhlasem dožá-
- 8 -
daného státu. K žádosti o souhlas k dalšímu vydání do tře-
tího státu se připojí vyhotovení nebo ověřené opisy /kopie/
podkladů třetího státu pro vydání a protokol, z něhož je
patrno stanovisko vydané osoby k zamýšlenému dalšímu vydá-
ní. Výslech musí provést soudce nebo prokurátor při respek-
tování zákonných pře předpisů. Vydaná osoba musí být poučena o
významu a účelu výslechu.
/2/ Souhlasu k dalšímu vydání není třeba, je-li dán
jeden z předpokladů článku 19 odstavce 2 písm. b/.
Článek 22
K žádostem podávaným podle této smlouvy, jakož i
k přiloženým podkladům, se nepřipojují jejich překlady.
Článek 23
/1/ K žádosti o vydání se připojí vyhotovení, nebo ověře-
ný opis /kopie/ soudního zatýkacího rozkazu, listiny
stejné účinnosti nebo vykonatelného odsuzujícího soudní-
ho rozhodnutí.
/2/ Pokud toto není obsaženo v těchto listinách, při-
pojí se kromě toho:
a/ vylíčení činu s uvedením místa a doby jeho spáchá-
ní,
b/ právní posouzení činu a znění zákonných ustanovení,
která je nutno použít nebo která byla použita,
c/ v případě žádosti o vydání k výkonu trestu nebo
ochranného opatření podklady, ze kterých je patrná vykona-
telnost rozhodnutí a délka trestu nebo ochranného opatře-
ní, které mají být vykonány.
- 9 -
d/ pokud možno přesné údaje o osobě, o jejíž vydá-
ní se žádá, její státní občanství a její bydliště nebo
místo pobytu.
Článek 24
Nepovažuje-li dožádaný stát zaslané údaje a podklady
za postačující, požádá o potřebné doplnění. Dožádaný stát
může stanovit přiměřenou lhůtu pro doručení tohoto doplně-
ní. Při marném uplynutí této lhůty rozhodne na základě
podkladů, které jsou k dispozici.
Článek 25
Podá-li dožadující stát žádost o vydání podle ustano-
vení této smlouvy a je-li důvod k domněnce, že osoba, o je-
jíž vydání se žádá, se zdržuje na území dožádá-.
ného státu, dožádaný stát učiní neprodleně podle svého
práva opatření potřebná pro její vypátrání. Je-li to nut-
né, vezme tuto osobu do vydávací vazby nebo učiní jiná
opatření k zabránění jejímu úniku.
Článek 26
/1/ Dožadující stát může v naléhavých případech po-
žádat o uvalení předběžné vydávací vazby na hledanou oso-
bu. Takovou žádost lze podat i dálnopisně nebo telegrafic-
ky. Dožádaný stát rozhodne podle svého práva o uvalení
předběžné vydávací vazby nebo o nařízení jiných opatření
k zabránění úniku hledané osoby.
/2/ V žádosti o uvalení předběžné vydávací vazby se
musí uvést, že je k dispozici, jedna z listin uvedených
- 10 -
v článku 23 odstavci I a že se zamýšlí podat žádost o vy-
ůcíní. Musí obsahovat také krátké vylíčení činu s uvedením
doby a místa jeho spáchání, odkaz na trest nebo ochranné
opatření, které hrozí nebo které se má vykonat, jakož
i pokud možno přesné údaje o osobě, o jejíž vydání se bu-
de žádat, její státní občanství a její bydliště nebo
místo pobytu. Dožadující stát se neprodleně vyrozumí o tom,
do jaké míry bylo jeho žádosti vyhověno.
/3/ Předběžná vydávací vazba může být zrušena, jestli-
iíe během 20 dnů od zatčení nedojde žádost o vydání a pod-
klady uvedené v článku 23 odstavci 1. Předběžná vydávací
vazba nesmí v žádném případě překročit 40 dnů od uvedené
doby. Předběžná vydávací vazba však může být kdykoli zrušena
když dožádaný stát učiní opatření, která povahuje za nutná
pro zabránění útěku hledané osoby.
/4/ Zrušení předběžné vydávací vazby není na překážku
opětovnému zatčení a vydání, jestliže žádost o vydání
dojde později.
Článek 27
Dozvědí-li se příslušné orgány jednoho smluvního státu
o tom, že na území tohoto smluvního státu se zdr-
žuje osoba, o jejíž vydání může druhý smluvní stát požádat,
dotáží se jej neprodleně, zda žádá o vydání této osoby.
Je-li osoba vzata do předběžné vydávací vazby, je nutno
o tom neprodleně vyrozumět druhý smluvní stát s uvedením
doby zatčení a místa vazby.
Článek 28
/1/ Dožádaný stát rozhodne o vydání co možná nejdříve
a o svém rozhodnutí vyrozumí dožadující stát. Úplné nebo
částečné odmítnutí je nutno zdůvodnit.
- 11 -
/2/ V případě povolení vydání oznámí dožádaný stát
též, kdy je připraven k předání vydávané osoby. Smluvní
státy se dohodnou o době a místu prodání orgánům dožadu-
jícího státu.
/3/ Vydávaná osoba může být s výhradou případu uve-
deného v odstavci 4 propuštěna z vydávací vazby, jestliže
během 15 dnů od doby, kdy dožádaný stát je připraven k pře-
dání, není převzata. Po uplynutí 30 dnů od této doby se
v každém případě propustí z vydávací vazby a žádost o vy-
dání se považuje za bezpředmětnou. Dožádaný stát poté mů-
že novou žádost o vydání za tentýž čin odmítnout.
/4/ Zabrání - li předání nebo převzetí vyšší moc, vy-
rozumí o tom smluvní stát, kterého se tato událost týká,
stát druhý. Oba smluvní státy ne co možná nejdříve dohod-
nou na určení nové doby předání. Na tuto dobu se pak vzta-
hují ustanovení odstavce 3.
/5/ Doprovázející personál, který dopraví vydávanou
osobu na území druhého smluvního státu nebo ji odtud vy-
zvedne, je oprávněn učinit na území druhého smluvního stá-
tu do předání nebo po převzetí vydávané osoby nutná opatře-
ní k zabránění jejímu úniku.
Článek 29
/1/ Žádá-li o vydání osoby jeden ze smluvních států
a některý třetí stát, rozhoduje o přednosti mezi žádostmi
o vydání dožádaný stát se zřetelem ke všem okolnostem,
zejména ke smluvním závazkům, k místu spáchání činu, k ča-
sovému pořadí žádostí, ke státnímu občanství osoby, jež
má být vydána, k možnosti jejího dalšího vydání a vztahu-
jí-li se žádosti na různé činy, i k jejich závažnosti.
- 12 -
/2/ Žádá-li jeden ze smluvních států a některý tře-
tí stát druhý smluvní stát o vydání a je-li dána přednost
žádosti třetího státu, oznámí dožádaný stát druhému smluv-
nímu státu současně s rozhodnutím o žádosti o vydání, zda
souhlasí s případným dalším vydáním ze třetího státu do
druhého smluvního státu.
Článek 30
/1/ Dožádaný stát může po povolení vydání odložit pře-
dání osoby, jež má být vydána,
a/ jestliže tato osoba není schopna transportu,
b/ při novém projednání žádosti o vydání z důvodu
nových důkazů nebo skutečností, nebo
c/ jestliže proti osobě, která má být vydána, se má
v dožádaném státě provést trestní řízení pro jiný čin nebo
jestliže má na ní být vykonán trest odnětí svobody nebo
ochranné opatření uložené jeho soudy nebo správními orgány
za jiný čin.
/2/ Je-li předání odloženo podle odstavce 1 písm. c/,
může dožádaný stát na požádání dožadujícího státu dočasně
mu předat osobu, která má být vydána, k provedení naléha-
vých procesních úkonů, zejména hlavního líčení. Procesní
úkony je třeba v žádosti blíže popsat. Předaná osoba se
musí po provedení procesních úkonů nebo na požádání dožá-
daného státu neprodleně předat zpět.
/3/ Dožadující stát musí držet dočasně předanou oso-
bu až do zpětného předání ve vazbě. Tato vazba se započí-
tává do trestu, který v dožádaném státě má být uložen nebo
byl uložen.
- 13 -
Článek 31
/1/ Je-li povoleno vydání osoby, povolí se bez zvlášt-
ní žádosti též vydání předmětů, které
a/ mohou sloužit jako důkazní prostředky nebo které
b/ vydávaná osoba získala trestným činem nebo jako
protihodnotu za takové předměty.
/2/ Je-li to možné, předají se předměty současně s vy-
dávanou osobou. Předají se i tehdy, nemůže-li být již povo-
lené vydání provedeno z důvodu úmrtí nebo útěku této osoby.
/3/ Předměty, které podléhají zajištění, odnětí nebo
propadnutí nebo jsou potřebné k trestníku řízení v dožá-
daném státě, mohou být po dobu trvání tohoto řízení zadr-
ženy nebo předány s podmínkou vrácení.
/4/ Práva dožádaného státu nebo třetích osob k před-
mětům zůstávají v každém případě nedotčena. Vzhledem k těm-
to právům se předměty po skončení řízení v dožadujícím
státě co možná nejdříve a bezplatně vrátí dožádanému státu.
Pokud by taková práva utrpěla předáním újmu, vydání se ne-
povolí.
/5/ Dožádaný stát oznámí v případě odstavce 1 součas-
ně se sdělením o zajištění předmětů, zda vydávaná osoba
je srozuměna s jejich bezprostředním vrácením poškozenému.
Dožadující stát oznámí dožádanému státu co možná nejdříve,
zda se zříká předání předmětů za podmínky, že budou poško-
zenému nebo jeho pověřenci vydány proti předložení potvrze-
ní jeho příslušných soudů nebo prokuratur.
/6/ Při vydání předmětů podle tohoto článku se nepouži-
jí omezující předpisy o dovozu a vývodu věcí a deviz.
- 14 -
Článek 32
S výhradou ustanovení této smlouvy se na řízení o vy-
dání a na vydávací vazbu na území dožádaného státu uplatňu-
je jeho právo.
Článek 33
Dožadující stát vyrozumí dožádaný stát o výsledku
trestního řízení. Je-li o tom vydáno pravomocné rozhodnu-
tí, zašle se v jednom vyhotovení nebo jeho jeden ověřený
opis /kopie/.
Článek 34
/1/ Průvoz osoby vydávané třetím státem jednomu ze
smluvních států územím druhého smluvního státu se povolu-
je za stejných podmínek jako vydání. Pokud není dále sta-
noveno jinak, platí ustanovení této smlouvy o vydávání
i pro průvoz.
/2/ Dožádaný stát může průvoz odmítnout, týká-li se
žádost osoby, proti níž se v tomto státě vede trestní ří-
zení, nebo existuje-li vykonatelný odsuzující rozsudek
nebo mohl-li by průvoz porušit podstatné zájmy tohoto
státu.
/3/ Dožádaný stát musí prováženou osobu držet po do-
bu průvozu ve vazbě. Bez souhlasu vydávajícího státu ji
nesmí za činy spáchané před. průvozem ani stíhat ani na ní
nesmí vykonat trest nebo ochranné opatření.
/4/ Při přepravě vzdušnou cestou bez mezipřistání
není třeba výslovného povolení přelétaného smluvního státu.
Dožadující stát předem vyrozumí tento stát o tom, že je
- 15 -
k dispozici jedna z listin uvedených v článku 23 odstavci 1,
, že neexistuje žádná překážka pro průvoz ve smyslu této smlou-
vy, zejména, že převážná osoba není státním občanem
přelítaného státu. Při nouzovém přistání na úze-
mí prolétaného státu má toto oznámení stejné účinky jako
žádost o uvalení předběžné vydávací vazby uvedené v člán-
ku 26.
Článek 35
Smluvní státy upustí od úhrady nákladů, které jim
vznikly na jejich území v souvislosti s vydáním, dočasným
předáním /článek 30 odstavec 2/ nebo s vydáním předmětů
/článek 31/. Dožadující stát však nese náklady za leteckou
přepravu, které vznikly předáním provedeným na jeho přání
leteckou cestou, nebo náklady vzniklé průvozem.
Článek 36
V této smlouvně znamená výraz "ochranné opatření"
opatření spojené s odnětím svobody, které se ukládá podle
trestních zákonů rozhodnutím soudu vedle-nebo namísto trestu.
Je-li trvání, opatření, které se ještě má vykonávat, neurči-
té, vychází se z nejvyšší výměry přípustné podle zákona.
Článek 37
/1/ Tato smlouva podléhá ratifikaci. Ratifikační listi-
ny budou vyměněny v Praze.
/2/ Smlouva vstoupí v platnost prvního dne třetího
měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byly vyměněny
ratifikační listiny.
- 16 -
/3/ Smlouva zůstává v platnosti na neurčitou dobu,
pokud jeden ze smluvních států smlouvu písemně diploma-
tickou cestou nevypoví; v tomto případě pozbývá smlouva
platnosti rok po výpovědi.
Na důkaz toho zmocněnci obou smluvních států tuto
smlouvu podepsali a opatřili ji pečetěmi.
Dáno ve Vídni dne 18. listopadu 1982 ve dvou
vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, přičemž
obě znění mají stejnou platnost.
Za
Československou socialistickou
republiku:
Ing. Bohuslav Chňoupek, v. r.
Za
Rakouskou republiku:
dr. Willibald Pahr, v. r.