FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
IV. volební období
136
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé
socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi československou
socialistickou republikou a Rakouskou republikou o právní
pomoci ve věcech trestních, podepsaná ve Vídni
dne 18. listopadu 1982
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé
socialistické republiky souhlasí se Smlou-
vou mezi Československou socialistickou re-
publikou a Rakouskou republikou o právní
pomoci ve věcech trestních, podepsanou ve
Vídni dne 18. listopadu 1982.
Důvodová zpráva
k Smlouvě mezi ČSSR a Rakouskou republikou o právní pomoci ve
věcech trestních
Čs. -rakouské vztahy se od uzavření smlouvy o vypořádání ur-
čitých finančních a majetkoprávních otázek /Vídeň, 19. prosince
1974/ vyvíjejí příznivě, bez zásadních otevřených politických
problémů a jejich současný stav možno považovat za normalizovaný.
Jsou výrazem oboustranného zájmu na dlouhodobém rozvoji vzájemně
prospěšné spolupráce uskutečňované v souladu se Závěrečným aktem
Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
Existující vztahy dobrého sousedství vytvářejí pozitivní
předpoklady pro další úspěšnou spolupráci zejména v oblasti eko-
nomické a kulturní, případně i v dalších oblastech společného zájmu.
Rakouská republika je druhým největším obchodním partnerem ČSSR
z kapitalistkých států a vzájemný obchod má trvale vzestupnou
tendenci.
V oblasli politické jsou stanoviska obou států v řadě
mezinárodních otázek blízka, zejména v oblasti udržení a prohlu-
bování politiky uvolňování, rozvoje mírové spolupráce států s
rozdílným společenským zřízením a zachování míru a bezpečnosti v
Evropě.
Současné vztahy dobrého sousedství založené na uvedených zahra-
- 2 -
ničně politických zásadách byly znovu potvrzeny i během ofi-
ciální návštěvy čs. vrcholné státní delegace vedené presidentem
ČSSR G. Husákem v Rakousku ve dnech 17. -l9. listopadu 1982.
Všestranným a příznivě se rozvíjejícím vztahům napomáhá
i vytvořená smluvní základna obou států, kterou v současnosti
tvoří 48 dvoustranných mezinárodních smluv.
Vzájemná spolupráce mezi ČSSR a Rakouskem se projevuje
i v právní oblasti - v oblasti poskytování právní pomoci.
Uvedená spolupráce je založena na dvoustrannou smluvním
základě /zejména na Smlouvě mezi ČSSR a Rakouskou republikou
o vzájemném právním styku ve věcech občanskoprávních, o listi-
nách a právních informacích, podepsané v Praze dne 10. listopa-
du 1961/ a je doplněna mnohostrannými mezinárodními smlouvami,
kterých smluvními stranami jsou oba státy /jedná se zejména o
mezinárodní smlouvy přijaté v rámci Haagské konference o meziná-
rodním právu soukromém/. Uvedenými mezinárodními smlouvami je
v podstatě až na kolizní úpravu střetu právních řádů upravena
téměř celá občanskoprávní oblast.
V trestně právní oblasti jsou sice oba státy smluvními stra-
nami mnohostranných mezinárodních smluv zaměřených na boj pro-
ti mezinárodnímu terorismu /zejména Úmluvy o potlačení protipráv-
ního zmocnění se letadel, podepsané v Haagu 16. prosince 1970
a Úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost
civilního letectví, podepsané v Montrealu 23. září 1971/,
konkrétní spolupráce však spočívá na základě vzájemnosti a dosud
nebyla bilaterálně smluvně upravena. V ČSSR byla "po dorozumění
s rakouskou stranou" vydána dočasná úprava právní pomoci v trest-
ních věcech v oznámení č. 12 Věstníku ministerstva spravedlnosti
č. 2/48.
Vzhledem na uvedenou mezeru ve smluvní základně byla dne
- 3 -
18. listopadu 1982 při příležitosti oficiální návštěvy preziden-
ta ČSSR v Rakouské republice podepsána smlouva o právní pomoci
ve věcech trestních.
Smlouva o právní pomoci ve věcech trestních zahrnuje celou
oblast činnosti soudů a prokuratur v trestně právní oblasti s vý-
jimkou výkonu rozsudků a jiných rozhodnutí. Právní pomoc se má
poskytovat v řízeních o činech soudně trestných, tedy ve smyslu
trestního zákona / zák. č. 140/61 Sb., ve znění pozdějších změn
a doplňků/ a zákona o přečinech /zák. č. 150/69 Sb., ve znění zák.
č. 46/73 Sb. / v řízeních o trestných činech a přečinech.
Poskytování právní pomoci bude ve smyslu čl. 3 zahrnoval:
a/ provádění důkazů / výslech obviněných, svědků, ohledání
osob nebo věcí apod. /,
b/ provádění jiných procesních úkonů / doručování písemností,
zajištění věcí apod. /,
c/ převzetí trestního stíhání,
d/ jiné formy spolupráce / zasílání spisů, výpisů z rejstříku
trestů apod. /.
Styk soudů a prokuratur se bude uskutečňovat prostřednictvím
příslušných Ústředních orgánů smluvních stran /čl. 2/, čímž se
v podstatě nahradí dřívější obvyklý styk diplomatickou cestou.
S výjimkou písemností, které se mají doručit stranám, se
v souvislosti se žádostí o poskytnutí právní pomoci nevyhotovuje
překlad žádné písemnosti do jazyka dožádaného státu /čl. 4/.
Samotná právní pomoc se bude poskytovat na základě žádosti,
jejíž obsah, náležitosti a způsob vyřízení je všeobecně upraven
v čl. 6 až 8.
- 4 -
Právní pomoc se bude poskytovat za splnění všeobecně
uznávaných zásad mezinárodního práva, a to zásady:
a/ oboustranné soudní trestnosti /čl. 5 odst. 1 písm. a// a
b/ zachování bezpečnosti, dodržování zásad právního řádu
a jiných podstatných zájmů dožádaného státu /čl. 5 odst. 1
písm. b//.
Právní pomoc se však ani při splnění uvedených zásad nebu-
de poskytovat, jestliže se o ni bude žádat pro čin, který je
podle názoru dožádaného státu:
a/ trestným činem politického charakteru, u kterého tento
politický charakter převažuje nad charakterem kriminálním
/čl. 5 odst. 1 písm. c//,
b/ vojenským trestným činem /čl. 5 odst. 1 písm. d//,
c/ soudně trestným činem daňovým, celním nebo devizovým
/čl. 5 odst. 1 písm. e//, s výjimkou soudně trestných činů spo-
čívajících v porušení celních nebo jiných podobných dávek /čl.
5 odst. 2/.
V souladu s mezinárodním obyčejem se respektuje nestí-
hatelnost osob, které se na předvolání dostaví před příslušný
orgán dožadujícího státu, za jejich činy spáchané před vstupem
na jeho území. Uvedenou nestíhatelnost však nepožívá obviněný
a ztrácí ji i jiná strana, která v stanovené lhůtě území doža-
dujícího státu neopustila, dobrovolně se tam vrátila, případně
tam byla vrácena zákonným způsobem /čl. 10 odst. 2/.
V předvolání se nesmí hrozit sankcí pro případ, že se
předvolaná osoba nedostaví, a sankce v případě nedostavení se
této osoby nemůže být uložena, /čl. 9/.
- 5 -
Náklady vyřízení dožádání hradí zpravidla dožádaný stát;
dožadující stát hradí jenom náklady znalečného a náklady vznik-
lé odevzdáním osob, které se nacházejí ve vazbě nebo vykonáva-
jí trest odnětí svobody /čl. 12/.
Zvláštní druh poskytování právní pomoci v trestních vě-
cech - převzetí trestního stíhání - je upraven v čl. 16 až 20.
Uvedeným institutem se zabezpečí, že smluvní strany potrestají
vlastní občany, kteří se dopustili soudně trestných činů na
území druhé smluvní strany. Účelem je tedy dodržování zákonnosti
státu, kde došlo ke spáchání stíhaného činu, a zvýšení možnosti
nápravy pachatele výkonem trestu ve státě, kterého je státním
občanem.
Převzetí trestního stíhání se uskuteční na návrh příslušné-
ho orgánu státu, kde došlo ke spáchání soudně trestného činu
/čl. 16 odst. 1/. Po jeho přijetí se vytvoří všechny podmínky
k tomu, aby příslušné orgány dožádaného státu mohly v převza-
tém trestním stíhání pokračovat /čl. 17/.
Převzetí trestního stíhání má za následek, že dožadující
stát předběžně nebude v započatém trestním stíhání pokračovat
/ obvykle se trestní stíhání přeruší /. K definitivnímu ukončení
trestního stíhání dojde až tehdy, když se pravomocně rozhodne
o vině osoby, jejíž trestní stíhání se převzalo, a v případě
uložení trestu tato osoba trest vykonala, případně se od jeho
výkonu upustilo /čl. 19/.
O výsledku převzatého trestního stíhání, včetně pravomocné-
ho rozhodnutí ve věci bude příslušný orgán dožadujícího státu
uvědomen /čl. 20/.
Závěrečný článek /čl. 21/ obsahuje obvyklá ustanovení o
ratifikaci smlouvy, nabytí její platnosti a výpovědi.
- 6 -
Smlouva mezi ČSSR a Rakouskem o právní pomoci ve věcech
trestních bude významným právním prostředkem zaměřeným na
úpravu spolupráce obou států v oblasti potírání zločinnosti.
Vychází z obecně uznávaných zásad mezinárodního práva a zásad
trestního práva každé smluvní strany. Po nabytí platnosti napo-
může při zjišťování skutkového stavu, trestní stíhání ulehčí
a urychlí a tím přispěje i k rychlejšímu naplnění jeho účelu.
Smlouva si nevyžádá změn v čs. právním řádu a její provádě-
ní nebude mít vliv na státní rozpočet ani nevyvolá zvýšení počtu
pracovních sil.
Vzhledem k tomu, že jde o mezinárodní smlouvu politickou,
která se navíc bude aplikovat místo dvacáté čtvrté hlavy
trestního řádu, předkládá se v souladu s čl. 36 odst. 3 ústavního
zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, před ratifikací
prezidentem ČSSR k vyslovení souhlasu Federálnímu shromáždění.
V Praze dne 11. května 1984
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
S m l o u v a
mezi Československou socialistickou republikou a Rakous-
kou republikou o právní pomoci ve věcech trestních
Prezident československé socialistické republiky a
spolkový prezident Rakouské republiky,
vedeni snahou prohloubit a ulehčit právní vztahy
a právní styk mezi oběma státy,
jakož i vedeni přáním zcela a plně uskutečňovat
ustanovení Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a
spolupráci v Evropě,
se dohodli uzavřít tuto smlouvu.
Za tím Účelem jmenovali svými zmocněnci:
Prezident Československé socialistické republiky
Ing. Bohuslava Chňoupka,
ministra zahraničních věcí Československé socialistické republiky
Spolkový prezident Rakouské republiky
dr. Willibalda Pahra,
spolkového ministra zahraničních věcí Rakouské republiky
kteří po výměně svých plných mocí, jež byly shledány
v dobré a náležité formě, dohodli se na tomto:
- 2 -
Článek 1
Smluvní státy se zavazují poskytovat si vzájemně
na žádost soudu nebo prokuratury podle ustanovení této
smlouvy právní pomoc v řízení o činech soudně trestných.
Článek 2
V záležitostech upravovaných touto smlouvou se písem-
ný styk uskutečňuje mezi generálním prokurátorem Českoslo-
venské socialistické republiky, ministrem spravedlnosti
České socialistické republiky a ministrem spravedlnosti
Slovenské socialistické republiky na jedné straně o spol-
kovým ministrem spravedlnosti Rakouské republiky na stra-
ně druhé. Diplomatická cesta se tím nevylučuje.
Článek 3
/1/ Právní pomoc zahrnuje zejména výslech obviněných
osob a svědků, opatření znaleckých posudků, ohledání, pro-
hlídku, zajištění věcí, zasílání spisů, písemností nebo ji-
ných předmětů potřebných pro trestní řízení, doručování
písemností, jakož i zasílání výpisů z rejstříku trestů.
/2/ Právní pomoc se poskytuje též
a/ v záležitostech podmíněného odsouzení nebo podmí-
něného propuštění z trestu nebo ochranného opatření,
b/ ve věcech milosti,
c/ v záležitostech zahlazení odsouzení a rejstříku
trestů,
d/ doručováním výzev k nastoupení trestu- nebo k za-
placení peněžitých trestů a nákladů řízení,
- 3 -
e/ ve věcech obnovy řízení.
/3/ Právní pomoc výkonem rozsudků a jiných rozhodnutí
se neposkytuje.
Článek 4
/1/ Překlady žádostí podávaných podle této smlouvy,
jakož i připojených podkladů, se s výhradou odstavce 2 ne-
připojují.
/2/ K písemnostem, které mají být doručeny, se připo-
jí překlad do jazyka dožádaného státu vyhotovený a ověřený
úředně ustanoveným tlumočníkem, který má sídlo v jednom
ze smluvních států. Ověření podpisu tlumočníka není nutné.
/3/ Není-li písemnost, která má být doručena, opatře-
na překladem do jazyka dožádaného státu, omezí se dožáda-
ný soud na to, že zařídí doručení předáním písemností pří-
jemci, je-li ten ochoten ji přijmout.
Článek 5
/1/ Právní pomoc se neposkytuje, jestliže:
a/ čin, kterého se žádost týká, není podle
práva dožádaného státu činem soudně trestným,
b/ vyřízení žádosti by mohlo být zásahem do
svrchovanosti dožádaného státu, ohrozit jeho bezpečnost,
příčit se zásadám jeho právního řádu nebo porušit jiné
podstatné zájmy dožádaného státu,
c/ se o ni žádá pro čin, který podle názoru
dožádaného státu je trestným činem politického charakteru,
u něhož se zřetelem ke všem okolnostem případu, zejména
způsobu spáchání, použitým nebo zamýšleným prostředkům
- 4 -
nebo závažnosti vzniklých nebo možných následků nepřeva-
žuje kriminální charakter,
d/ čin, jehož se žádost týká, je podle ná-
zoru dožádaného státu vojenským trestným činem,
e/ čin, jehož se žádost týká, spočívá podle
názoru dožádaného státu výhradně v porušení předpisů o da-
ních a dávkách, monopolních nebo devizových předpisů nebo
předpisů o hospodaření se zbožím nebo o zahraničním obchodě,
/2/ Právní pomoc se však poskytuje,
týká - li se činů soudně trestných, které spočívají vý-
hradně v porušení předpisů o dovozu, vývozu a průvozu zbo-
ží, které se vztahují na cla nebo jiné dovozní nebo vývozní
dávky. Právní pomoc se v těchto případech poskytuje nezá-
visle na tom, zda v dožádaném státě platí celní předpis
stejného druhu.
/3/ Informace, které se zašlou soudům a prokuraturám
dožadujícího státu v rámci poskytnutí právní pomoci v cel-
ním trestním řízení, se smějí použít pouze v tomto řízení
a v řízení o clu a dalších dávkách, které bezprostředně
souvisí s trestním řízením.
Článek 6
/1/ Žádost o právní pomoc se podává písemně a musí
obsahovat:
a/ označení dožadujícího a dožádaného orgánu,
b/ označení trestní věci, krátké vylíčení činu s udá-
ním místa a doby jeho spáchání,
c/ právní posouzení činu,
d/ pokud možno přesné údaje o obviněné osobě, jejím
státním občanství a místu jejího bydliště nebo pobytu,
- 5 -
e/ jméno a adresu případného obhájce,
f/ předmět žádosti, jakož i případné další údaje: po-
třebné pro její vyřízení.
/2/ Žádosti o právní pomoc podepisujme příslušný soud-
ce nebo prokurátor a opatří se úřední početí dožadujícího
orgánu. Žádost není nutno ověřovat.
/3/ K žádosti o provedení prohlídky osob nebo místnos-
tí nebo o zajištění věcí se připojí jedno vyhotovení nebo
ověřený opis /kopie/ nařízení dožadujícího orgánu.
Článek 7
/1/ Při vyřizování žádostí o právní pomoc se použije
práva dožádaného státu. Pokud je to slučitelné se zásada-
ni právních předpisů dožádaného státu o řízení, mohou však
být na požádání dožadujícího státu použity jeho odlišné
předpisy o řízení.
/2/ Není-li dožádaný orgán příslušný pro vyřízení žá-
dosti, musí ji postoupit příslušnému orgánu a vyrozumět
o tom dožadující orgán.
/3/ Jestliže adresa osoby, na kterou se má vztahovat
úkon právní pomoci, není udána přesně nebo ukáže-li se ne-
správnou, dožádaný orgán podle možnosti zjistí správnou
adresu.
/4/ Dožádaný orgán vyrozumí dožadující orgán na jeho
požádání včas o místě a době vyřízení žádosti o právní po-
moc. Toto vyrozumění se uskuteční v bezprostředním styku
mezi dožadujícím a dožádaným orgánem.
/5/ Osoby zúčastněné na trestním řízení a jejich práv-
ní poradci, jakož i zástupci orgánu účastnících se trestní-
ho řízení, smějí být, je-li to nutné podle povahy věci pro
vyřízení žádosti o právní pomoc, přítomni při provádění
- 6 -
úkonů právní pomoci v dožádaném státě. Smějí dát podnět
k doplňujícím otázkám. Na tyto osoby se použije obdobné
článek 10.
/6/ Přítomnost zástupců orgánů dožadujícího státu
uvedených v odstavci 5 při úkonech právní pomoci v dožá-
daném státě vyžaduje v Československé socialistické re-
publice souhlas generálního prokurátora Československé
socialistické republiky, nebo ministra spravedlnosti České
socialistické republiky nebo ministra spravedlnosti Slo-
venské socialistické republiky, v Rakouské republice sou-
hlas spolkového ministra spravedlnosti.
/7/ Neposkytne-li se právní pomoc zcela nebo zčásti
nebo jsou-li překážky vyřízení žádosti, vyrozumí se o tom
s uvedením důvodu dožadující orgán.
Článek 8
Doručení se prokazuje bučí potvrzením o doručení, kte-
ré musí být opatřeno datem a podpisem doručující osoby,
jakož i podpisem příjemce, nebo potvrzením dožádaného orgá-
nu, z něhož je zřejmé provedení doručení, jeho forma a
doba. Je-li doručovaná písemnost zaslána ve dvou vyhoto-
veních, může se doručení potvrdit na druhém vyhotovení.
Článek 9
/1/ Ukáže-li se nutným, aby osoba, která pobývá v jed-
nom ze smluvních států, se osobně dostavila k soudu druhé-
no smluvního státu za účelem výslechu jako obviněný, svě-
dek nebo znalec, doručí této osobě předvolání příslušný or-
gán dožádaného státu.
- 7 -
/2/ V předvolání nesmí být obsažena pohrůžka použití
donucovacích prostředků pro případ, že se osoba nedostaví.
Neuposlechne-li předvolaná osoba předvolání, nesmějí být
nařízena opatření, jež jsou zákonem stanovena jako důsle-
dek nedostavení se.
/3/ Je-li předvolán svědek nebo znalec, uvede se v před-
volání, do jaké míry má nárok na náhradu nákladů cesty a
pobytu, na odškodnění za promeškaný čas a znalec kromě toho
na odměnu za výkon. Dožadující stát vyplatí předvolanému
svědkovi nebo znalci na jeho požádání zálohu na krytí ná-
kladů cesty a pobytu.
článek 10
/1/ Osoba předvolaná jako obviněný, svědek nebo zna-
lec, která obdržela na území jednoho ze smluvních států
předvolání k soudu druhého smluvního státu a tohoto před-
volání uposlechla, nesmí být na území tohoto smluvního
státu stíhána ani vzata do vazby ani jinak podrobena
omezení své osobní svobody za čin spáchaný před vstupem
na jeho území nebo z jiného dříve nastalého důvodu.
/2/ Stíhání, zatčení nebo jiné omezení osobní svo-
body předvolané osoby je však přípustné
a/ pro čin, který je předmětem předvolání osoby
jako obviněného, nebo
b/ jestliže předvolaná osoba po oznámení soudu,
že její přítomnost již není nutná, pobývá déle než patnáct
dnů na území dožadujícího státu, přestože měla možnost
toto území opustit, nebo
- 8 -
c/ jestliže se po opuštění území dožadujícího státu
tam dobrovolně vrátí nebo je vrácena zákonným způsobem.
Článek 11
/1/ Je-li svědek, který má být předvolán, v dožáda-
ném státě na základě rozhodnutí soudu nebo prokurátora ve
vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, předá se,
pokud s tím souhlasí, dožadujícímu státu na požádání k
výslechu, pokud tomu nebrání naléhavé důvody.
/2/ Svědek je v dožadujícím státě dále držen ve
vazbě a po výslechu se neprodleně předá zpět dožádanému
státu.
Článek 12
Náklady vzniklé vyřizováním dožádání nese, s výjim-
kou nákladů vzniklých přibráním znalce nebo předáním
osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, do-
žádaný stát.
- 9 -
Článek 13
/1/ Smluvní státy se nejméně jednou za rok informují
o všech odsouzeních trestními soudy týkajících se státních
občanů druhého smluvního státu a zapsaných do jejich
rejstříku trestů. Tyto výpisy z rejstříku trestů si vymě-
ňují generální prokurátor Československé socialistické re-
publiky a spolkový ministr vnitra Rakouské republi-
ky. Stejnou cestou si smluvní státy vzájemně poskytují na
dotaz doplňující informace o odsouzení, které je podkla-
dem výpisu z rejstříku trestů.
/2/ Smluvní státy si navzájem poskytují podle vnitro-
státních zákonných předpisů na žádost výpisy z rejstříku
trestů o osobách, proti nimž je v dožadujícím státě zaháje-
no trestní řízení. Výpisy smějí být použity pouze pro úče-
ly tohoto trestního řízení. Dožádaný stát není povinen
poskytovat informace o svých státních občanech.
Článek 14
/1/ Smluvní stát zašle na žádost druhého smluvního
státu spisy, písemnosti nebo jiné předměty, jež mohou slou-
žit jako důkazní prostředky pro trestní řízení v dožadují-
cím státě. Písemnosti a jiné předměty se zašlou i tehdy,
jestliže v dožádaném státě podléhají zajištění nebo pro-
padnutí.
/2/ Spisy nebo písemnosti se zasílají v originále jen
v odůvodněných případech. Ve všech ostatních případech se
zasílají opisy /kopie/, které není třeba vracet.
/3/ Dožádaný stát může pozdržet spisy, písemnosti ne-
bo jiné předměty potřebné v tomto státě k trestnímu říze-
ní po dobu jeho trvání.
- 10 -
/4/ Práva dožádaného státu nebo třetích osob k zasla-
ným písemnostem nebo předmětům zůstávají nedotčena. Zadané
spisy, písemnosti nebo předměty se vrátí dožádanému státu
co nejdříve, pokud se jejich vrácení nevzdal.
/5/ Při zasílání spisů, písemností nebo jiných předmětů
podle tohoto článku se nepoužije omezujících předpisů na
dovoz a vývoz předmětů a deviz.
Článek 15
Orgány uvedené v článku 2 si vzájemně na žádost po-
skytují informace o svém trestním právu a právních předpi-
sech o trestním řízení a výkonu trestů.
Článek 16
/1/ Dopustil-li se státní občan jednoho smluvního státu
na území druhého smluvního státu činu, který je v obou
smluvních státech soudně trestný, může stát místa činu požá-
dat druhý smluvní stát, aby převzal stíhání pro tento čin.
Příslušné orgány dožádaného státu provedou trestní řízení
podle právních předpisů -tohoto státu:
/2/ Příslušné orgány státu místa činu přezkoumají v jed-
notlivém případě, zda podání žádosti podle odstavce 1 je
žádoucí v zájmu zjištění pravdy, z jiných důvodů důležitých
pro trestní řízení, z důvodů týkajících se uložení nebo
výkonu trestu nebo v zájmu resocializace obviněného.
- 11 -
/3/ Pro posouzení činů soudně trestných spáchaných
v dopravě se v dožádaném státě vychází z dopravních před-
pisů platných na místě činu.
Článek 17
Soudy a prokuratury dožadujícího státu učiní vzhledem
k žádosti o převzetí trestního stíhání potřebná opatření,
aby dožádanému státu umožnily výkon jeho soudní pravomoci
v trestních věcech.
Článek 18
/1/ Žádost o převzetí trestního stíhání musí obsaho-
vat vylíčení skutkového stavu, jakož i pokud možno přesné
údaje o obviněné osobě, jejím státní občanství a místu
jejího bydliště nebo pobytu. K žádosti se připojí:
a/ originál nebo ověřený opis /kopie/ spisů, jakož
i věcné důkazy;
b/ ustanovení o skutkové podstatě a trestu, která se
použijí na čin podle práva platného na místě činu, a
u činů soudně trestných spáchaných v dopravě kromě toho
dopravní předpisy rozhodné pro jejich posouzení,
c/ prohlášení poškozeného, jež jsou nutná k zahá-
jení trestního řízení.
/2/ Při zasílání spisů a věcných důkazů se použije
článku 14 odstavců 4 a 5.
- 12 -
/3/ Návrh nutný pro zahájení trestního řízení nebo
obdobné zmocnění, které bylo dáno v dožadujícím státě, je
účinné i v dožádaném státe; žádosti nebo zmocnění, jež
jsou nutné pouze podle práva dožádaného státu, mohou být
učiněny dodatečně u orgánu tohoto státu příslušného k trest-
nímu stíhání ve lhůtě dvou měsíců po doručení trestního ozná-
mění.
Článek 19
Soudy a prokuratury dožadujícího státu upustí prozatímně
od opatření týkajících se stíhání pro čin, pro který byla
podána žádost o převzetí trestního stíhání. S konečnou plat-
ností upustí od takových opatření, jestliže obviněná osoba
byla v dožádaném státě
1. pravomocně zproštěna obžaloby nebo jestliže řízení
proti ní bylo pravomocně zastaveno, protože spáchání činu
nebylo prokázáno nebo proto, že čin není soudně trestný;
2. pravomocně odsouzena a trest byl zcela vykonán
nebo, pokud trest nebyl vykonán, byl prominut.
Článek 20
Dožádaný stát vyrozumí dožadující stát o provedených
opatřeních a o výsledku řízení. Bylo-li v tomto řízení
vydáno pravomocné rozhodnutí, zašle se jeho jedno vyhoto-
vení nebo ověřený opis / kopie/.
- 13 -
Článek 21
/1/ Tato smlouva podléhá ratifikaci. Ratifikační listi-
ny budou vyměněny v Praze.
/2/ Smlouva vstoupí v platnost prvního dne třetího
měsíce/ který následuje po měsíci, ve kterém byly vyměněny
ratifikační listiny.
/3/ Smlouva zůstává v platnosti na neurčitou dobu,
pokud jeden ze smluvních států smlouvu písemně diplomatickou
cestou nevypoví; v tomto případě pozbývá smlouva platnosti
rok po výpovědi.
Na důkaz toho zmocněnci obou smluvních států tuto
smlouvu podepsali a opatřili ji pečetěmi.
Dáno ve Vídni dne 18. listopadu 1982
ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém,
přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za
Československou socialistickou
republiku:
Ing. Bohuslav Chňoupek, v. r.
Za
Rakouskou republiku:
dr. Willibald Pahr, v. r.