-FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1984
IV. volební období
131
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické
republiky k souhlasu Mezinárodní úmluva o využití rozhlasového vysílání
pro mírové účely, podepsaná v Ženevě dne 23. září 1936
Návrh schvalovacího usnesení;
Federální shromáždění Československé socialistické republiky
souhlasí s Mezinárodní úmluvou o využití rozhlasového vysílání pro
mírové účely, podepsanou v Ženevě dne 23. září 1936, s výhradou,
že ČSSR se necítí být vázána ustanoveními jejího článku 7, týkají-
cími se předkládání sporů o výklad nebo provádění Úmluvy rozhod-
čímu nebo soudnímu řízení, a s tím, že při uložení ratifikační listi-
ny bude učiněno:
a/ prohlášení k článku 14 tohoto znění:
"Ustanovení článku 14 je v rozporu s Deklarací o poskytnutí
nezávislosti koloniálním územím a národům, která byla přijata na
XV. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů
v roce 1960, a ČSSR je proto považuje za překonané. "
b/ obecné prohlášení tohoto znění:
"Československá socialistická republika si ponechává právo
přijímat jakékoli opatření na ochranu svých zájmů, jak v případě ne-
plnění ustanovení Úmluvy druhými státy tak v případě jiných jednání,
která porušují její zájmy. "
Důvodová zpráva
Mezinárodní úmluva o využití rozhlasového vysílání pro mí-
rové účely byla sjednána v Ženevě dne 23. září 1936 na mezinárod-
ní konferenci, kterou svolala Společnost národů. Tato konference
byla svolána za účelem vypracování mezinárodně právního dokumentu,
který by mohl zamezit nepřátelské a diverzní rozhlasové propa-
gandě Německa a Itálie, jež byla zahájena v období nástupu fa-
šismu v Evropě, v roce 1936 podepsalo Úmluvu s výhradou ratifika-
ce 27 států, včetně Československa a SSSR. Úmluva vstoupila v
platnost dnem 2. dubna 1938. V současné době je Úmluvou vázáno
26 států a 13 států Úmluvu podepsalo, ale neratifikovalo. SSSR
tuto Úmluvu ratifikoval dne 17. 9. 1982 s výhradou, že se necítí
být vázán ustanoveními či. 7 Úmluvy, upravujícími řešení sporů,
týkajících se výkladu nebo provádění Úmluvy SSSR učinil záro-
veň prohlášení k článku 14 Úmluvy, který obsahuje tzv. koloniál-
ní doložku. Považuje jej za zastaralý a v rozporu s Deklarací.
Valného shromáždění OSN o poskytnutí nezávislosti koloniálním
územím a národům. SSSR dále prohlásil, že si ponechává právo
přijímat jakákoli opatření na ochranu svých zájmů, jak v pří-
padě neplnění závazků vyplývajících z Úmluvy druhými státy, tak
v případě jiných jednání, která porušují jeho zájmy.
Úmluva má pokrokový charakter a mohla by být účinným nástro-
jem proti nepřátelské ideologické propagandě imperialistických
států šířené prostřednictvím rozhlasových stanic.
- 2 -
V čl. 1 a 2 Úmluvy se smluvní strany zavazují, že zakáží
a v případě vzniku bez odkladu zastaví takové rozhlasové vysí-
lání ze svých území, které by poškozovalo dobré mezinárodní
vztahy a mělo takový charakter, že by podněcovalo obyvatelstvo
jiného státu k činům, jež jsou v rozporu s vnitrostátním řádem
nebo bezpečností tohoto druhého státu. Dále se zavazují zakázat
nebo zastavit vysílání, které by navádělo k válce proti druhému
státu nebo k jinému jednání, které by mohlo vést k válce.
Úmluva rovněž zakazuje vysílání pomlouvačných a nepravdivých
informací, které by mohly narušit mezinárodní vztahy a zdůrazňu-
je odpovědnost příslušných pracovníků, odpovídajících za pravdi-
vost vysílaných informací, týkajících se mezinárodních vztahů,
zejména v období mezinárodních krizí /čl. 3 a 4/.
Na základě čl. 5 této úmluvy si mohou smluvní státy na
požádání vyměňovat informace, které by přispěly k lepšímu pozná-
ní druhého smluvního státu, jeho stanovisek k aktuálním mezi-
národním otázkám a jeho přispění k upevnění mezinárodního míru.
K uplatnění uvedených závazků vydají smluvní strany příslušné
instrukce a nařízení /čl. 6/.
Při řešení sporů týkajících se výkladu nebo provádění Úmluvy
jsou dány jejím čl. 7 následující možnosti:
1/ jednání diplomatickou cestou
2/ řešení v souladu s ustanoveními o řešení mezinárodních
sporů platnými mezi smluvními stranami
3/ předložení k rozhodčímu nebo soudnímu řízení
4/ jednostranné předložení Stálému dvoru mezinárodní spra-
vedlnosti
5/ využití dobrých služeb Mezinárodního výboru pro duševní
spolupráci.
- 3 -
V případě, že se nepodaří spor mezi smluvními státy o výklad
nebo provádění Úmluvy vyřešit diplomatickou cestou nebo v soula-
du se vzájemně platnými ustanoveními o řešení mezinárodních spo-
rů, je třeba spor předložit k rozhodčímu nebo soudnímu řízení.
Nedojde-li k dohodě o volbě soudu, předloží strany spor na žá-
dost jedné z nich Stálému dvoru mezinárodní spravedlnosti.
V souladu s článkem 37 Statutu Mezinárodního soudního dvora
spor, který má být předložen soudu zřízenému Společnosti národů ne-
bo Stálému dvoru mezinárodní spravedlnosti, bude předložen Meziná-
rodnímu soudnímu dvoru. Vzhledem k tomu, že ČSSR obligatorní roz-
hodčí nebo soudní řízení a obligatorní jurisdikci Mezinárodního
soudního dvora nepřijímá, bude při ratifikaci Úmluvy učiněna vý-
hrada, že ČSSR se necítí být vázána, ustanoveními jejího článku 7,
týkajícími se předkládání sporů o výklad nebo provádění Úmluvy
rozhodčímu nebo soudnímu řízení.
Úmluva dává smluvním stranám možnost, aby při řešení sporů
ohledně jejího výkladu nebo provádění využily dobrých služeb Mezi-
národního výboru pro duševní spolupráci. Funkce tohoto výboru
v současné době plní Světová organizace duševního vlastnictví,
která vznikla v r. 1970 na základě mezinárodní úmluvy podepsané
ve Stockholmu dne 14. 7. 1967.
Články 8-13 upravují otázky právního režimu Úmluvy. Podle
čl. 9 podléhá Úmluva ratifikaci. Od podpisu Úmluvy Československem
uplynulo sice již 47 let, ale Úmluva neobsahuje žádné ustanovení,
které stanoví lhůtu, do kdy má být Úmluva ratifikována po jejím
podpisu. Uvedený postup ČSSR je proto v souladu s Úmluvou.
Depozitářské funkce má podle Úmluvy vykonávat generální ta-
jemník Společnosti národů. V současné době tyto funkce na základě
rezoluce Valného shromáždění OSN č. 24 /I/ ze dne 12. 4. 1946
plní generální tajemník OSN.
Úmluva obsahuje tzv. koloniální doložku /článek 14/, která je
v rozporu s Deklarací o poskytnutí nezávislosti koloniálním vízemím
a národům, která byla přijata na XV. zasedání Valného shromáždění
Organizace spojených národů v roce 1960. Proto bude při uložení
ratifikační listiny učiněno příslušné prohlášení.
- 4 -
Vzhledem k tomu, že zejména USA a NSR, z jejichž území
převážně působí štvavé rozhlasové stanice, nejsou dosud smluv-
ní stranou této úmluvu, bude při uložení ratifikační listiny
učiněno ještě toto další prohlášení: "Československá socialis-
tická republika si ponechává právo přijímat jakákoli opatření
na ochranu svých zájmů, jak v případě neplnění ustanovení Úmlu-
vy druhými státy, tak v případě jiných jednání, která porušují
její zájmy. "
Z uvedeného rozboru vyplývá, že Úmluva odpovídá principům
mírového soužití států s rozdílným společenským zřízením, usta-
novením Charty Organizace spojených národů a Závěrečného aktu
Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Úmluva obsahuje
jasné závazky států využívat rozhlasové vysílání pouze v zájmu
míru, bezpečnosti národů a jejich vzájemného porozumění.
Ratifikace této úmluvy se stala aktuální v současné době,
kdy v rámci Mezinárodní telekomunikační unie bude řešena otáz-
ka sestavení plánu kmitočtů pro vysílače v pásmech krátkých
vln přidělených rozhlasové službě. V této souvislosti kapita-
listické státy požadují zastavení tzv. radiové obrany socialis-
tických států, to je rušení ideologického diverzního vysílání
z území kapitalistických států. Ratifikace Úmluvy bude sloužit
delegacím socialistických států jako argument pro požadavek,
aby bylo zastaveno ideologické diverzní vysílání z území kapi-
talistických států, a ke zdůvodnění rušení diverzních vysílání,
neboť tato vysílání jsou svou programovou náplní v rozporu s
Úmluvou,
Závazky obsažené v Úmluvě jsou v souladu s čs. právním řá-
dem, zejména se zákonem č. 17/1964 Sb., o Československém rozhla-
se, s principy československé zahraniční politiky a se závazky
obsaženými v mezinárodních smlouvách, jimiž je ČSSR vázána.
Jde o významnou politickou smlouvu, která vyžaduje před ra-
tifikací prezidentem ČSSR v souladu s článkem 36 odst. 3 ústav-
ního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, souhlas
Federálního shromáždění ČSSR.
V Praze dne 20. února 1984
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
Mezinárodní úmluva o využití rozhlasového
vysílání pro mírové účely
Albánie, Argentina, Belgie, Brazílie, Československo,
Velká Británie, Dánsko, Egypt, Francie, Indie, Irsko,
Severní Irsko, Jugoslávie, Kolumbie, Litva, Lucembursko,
Norsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Švédsko,
Švýcarsko, Turecko, Uruguay, Nový Zéland a SSSR
uznavše potřebu pomocí vzájemně dohodnutých pravidel
zabránit využívání rozhlasového vysílání způsobem, který
poškozuje dobré mezinárodní vztahy;
vedeny dále přáním využít uplatňováním těchto pravidel
možností, které tento sdělovací prostředek nabízí pro lepší
vzájemné porozumění mezi národy;
rozhodly se uzavřít za tímto účelem úmluvu a jmenovaly
svými zplnomocněnci:
(následují zména zmocněnců, mezi nimiž je za ČSR Rudolf
Künzl - Jizerský, stálý zástupce ČSR u Společnosti národů)
kteří, poté co si vyměnili své plné moci, které byly
shledány v dobré a náležité formě, se dohodli na tomto:
- 2 -
Článek 1
Vysoké smluvní strany se vzájemně zavazují zakázat a
pokud takový případ nastane, neprodleně zastavit na svých
územích jakékoli vysílání, které narušuje dobré mezinárodní
vztahy a má takový charakter jako podněcování obyvatelstva
kteréhokoli území k jednání, jež je neslučitelné s vnitřním
řádem nebo s bezpečností území některé vysoké smluvní strany.
Článek 2
Vysoké smluvní strany se vzájemně zavazují zajistit, že
vysílání ze stanic umístěných na jejich územích nebude podně-
covat k válce proti jiné vysoké smluvní straně ani k jednání,
které by k ní mohlo vést.
Článek 3
Vysoké smluvní strany se vzájemně zavazují zakázat a po-
kud takový případ nastane, neprodleně zastavit na svých úze-
mích jakékoli vysílání, které by mohlo poškodit dobré meziná-
rodní vztahy výroky, jejichž nesprávnost je nebo by měla být
známa osobám za vysílání zodpovědným.
Dále se vzájemně zavazují, že zajistí, aby jakékoli vy-
sílání, které by mohlo nesprávnými výroky poškodit dobré me-
zinárodní vztahy, bylo co možná nejdříve a co možná nejúčinnější-
mi prostředky uvedeno na pravou míru, a to i tehdy, pokud se
nesprávnost projevila teprve po odvysílání.
- 3 -
Článek 4
Vysoké smluvní strany se vzájemně zavazují zajistit, že
stanice na jejich územích budou vysílat, zvláště v kri-
zových obdobích, informace týkající se mezinárodních vzta-
hů, jejichž správnost bude předtím ověřena osobami zodpovědný-
mi za odvysílání informace, a to všemi dostupnými prostředky
v rámci jejich pravomoci.
Článek 5
Každá z vysokých smluvních stran se zavazuje, že dá ostatním
vysokým smluvním stranám k dispozici, pokud o to požádají, jaké-
koli informace, které jsou podle jejího názoru takového charakte-
ru, že mohou usnadnit vysílání zpráv zaměřených na podporu lepší-
ho poznání kultury a životních podmínek její vlastní země i základ
nich rysů vývoje jejích vztahů s jinými národy i jejího příspěvku
k organizaci míru prostřednictvím jednotlivých rozhlasových služeb.
Článek 6
S cílem umožnit plnou realizaci závazků přijatých v předchá-
zejících článcích se vysoké smluvní strany vzájemně zavazují, že
vydají pro účely řízení vládních rozhlasových služeb příslušné
instrukce a předpisy a že zajistí jejich provádění těmito službami.
Ze stejných důvodů se vysoké smluvní strany vzájemně zavazu-
jí, že příslušná ustanovení pro účely řízení jakýchkoli autonomních
rozhlasových organizací zahrnou bud do ustavujícího dokumentu ná-
rodní instituce nebo do podmínek stanovených pro koncesní společ-
nost nebo do pravidel použitelných pro jiné soukromé společnosti
a že učiní potřebná opatření, aby bylo zajištěno provádění těchto.
ustanovení.
- 4 -
článek 7
Pokud by mezi vysokými smluvními stranami vznikl spor
ohledně výkladu nebo provádění této úmluvy, jež nebylo možno
uspokojivě vyřešit diplomatickou cestou, bude řešen v souladu
s ustanoveními platnými mezi stranami pro řešení mezinárodních
sporů.
Neexistují-li mezi stranami zúčastněnými ve sporu žádná
takováto ustanovení, předloží tyto strany spor k rozhodčímu ne-
bo soudnímu řízení. Nedojde-li k dohodě o volbě soudu, předloží
strany spor na žádost jedné z nich Stálenu dvoru mezinárodních soudní
spravedlnosti, pokud jsou všechny stranami protokolu z 16. prosince
1920, který se týká statutu tohoto dvora; nebo, pokud nejsou
všechny stranami výše uvedeného protokolu, předloží spor rozhod-
čímu tribunálu, ustavenému v souladu s Haagskou konvencí z 18.
října 1907 o mírovém urovnávání mezinárodních sporů.
Dříve než se uchýlí k postupům uvedených výše v odstavcích
l a 2, vysoké smluvní strany se mohou po vzájemné dohodě obrátit
se žádostí o dobré služby na Mezinárodní výbor pro duševní spo-
lupráci, který může pro tento účel zřídit zvláštní komisi.
Článek 8
Tato úmluva, jejíž francouzský i anglický text jsou texty
autentickými, ponese dnešní datum a bude do 1. května 1937
otevřena k podpisu všem státům členům Společnosti národů nebo
kterémukoli nečlenskému státu zastoupenému na konferenci, na
níž byla sjednána tato úmluva, nebo kterémukoli nečlenskému stá-
tu, jemuž Rada Společnosti národů za tímto účelem doručí kopii
této úmluvy.
- 5 -
Článek 9
Tato úmluva bude ratifikována. Ratifikační listiny budou
zaslány generálnímu tajemníkovi Společnosti národů/ který o
jejich uložení uvědomí všechny členy Společnosti i všechny
nečlenské státy zmíněné v předcházejícím článku.
Článek 10
Po 1. květnu 1937 bude kterýkoli člen Společnosti národů
a kterýkoli nečlenský stát zmíněný v článku 8 moci přistoupit
k této úmluvě.
Oznámení o přístupu budou zasílána generálnímu tajemní-
kovi Společnosti národů, který uvědomí o jejich uložení všechny
členy Společnosti i všechny nečlenské státy zmíněné ve výše
uvedeném článku.
Článek 11
Tato úmluva bude zaregistrována generálním tajemníkem
Společnosti národů v souladu s ustanoveními článku 18 Paktu
šedesát dní poté, co generální tajemník obdrží oznámení o
šesté ratifikaci nebo přistoupení.
Úmluva vstoupí v platnost v den takovéto registrace.
Článek 12
Každá ratifikace nebo přístup, které se uskuteční po
vstupu Úmluvy v platnost, nabude účinnosti šedesát dní poté,
co generální tajemník, Společnosti národů obdrží oznámení o tomto kroku
- 6 -
Článek 13
Tato úmluva může být vypovězena oznámením adresovaným
generálnímu tajemníkovi Společnosti národů. Takovéto oznámení
nabude účinnosti jeden rok po jeho obdržení.
Generální tajemník uvědomí o obdržení jakéhokoli takovéhoto
vypovězení všechny členy Společnosti i nečlenské státy zmíněné
v článku 8.
Pokud by v důsledku vypovězení poklesl počet vysokých smluv-
ních stran pod šest, přestane tato úmluva platit.
Článek 14
Kterákoli vysoká smluvní strana může při podpisu, ratifikaci
nebo přistoupení k této úmluvě nebo v kterýkoli pozdější den
prohlásit písemným sdělením adresovaným generálnímu tajemníkovi
Společnosti národů, že tato úmluva se bude vztahovat na všechny
nebo některé její kolonie, protektoráty, zámořská území nebo
území postavená pod její suverenitu nebo mandát. Tato úmluva se
bude vztahovat na území zmíněné nebo zmíněná v tomto prohlášení
šedesát dní po jeho obdržení. Nebude~li takovéto prohlášení uči-
něno, nebude se Úmluva vztahovat na žádné takovéto území.
Kterákoli vysoká smluvní strana může v kterýkoli pozdější
den prohlásit oznámením generálnímu tajemníkovi Společnosti náro-
dů, že se tato úmluva přestane vztahovat na některé nebo
všechny její kolonie, protektoráty, zámořská území nebo území
postavená pod její suverenitu nebo mandát. Úmluva se přestane
vztahovat na území zmíněné nebo zmíněná v tomto oznámení jeden rok
po jeho obdržení.
- 7 -
Generální tajemník podá všem členům Společnosti i nečlen-
ským státům zmíněným v článku 8 zprávu o všech prohlášeních
obdržených podle tohoto článku.
Článek 15
Žádost o revizi této úmluvy může být podána kdykoli kterou-
koli vysokou smluvní stranou formou sdělení adresovaného gene-
rálnímu tajemníkovi Společnosti národů. O takovémto sdělení
podá generální tajemník zprávu ostatním vysokým smluvním
stranám. Pokud se k takovéto žádosti připojí nejméně jedna
třetina vysokých smluvních stran, dohodnou se vysoké smluvní
strany na setkání za účelem revize Úmluvy.
V takovémto případě bude na generálním tajemníkovi Společnosti
národů, aby navrhl Radě nebo Shromáždění Společnosti národů
svolání revizní konference.
Dáno v Ženevě dne 23. září 1936 v jediném vyhotovení, které
zůstane uloženo v archívu sekretariátu Společnosti národů a je-
hož ověřená věrná kopie bude doručena všem členům Společnosti
i nečlenským státům zmíněným v článku 8.
(následují podpisy zmocněnců, mezi nimiž je za ČSR Rudolf
Künzl - Jizerský, stálý zástupce ČSR u Společnosti národů)