FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1983
IV. volební období
119
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1983
o sjednocení sazeb nemocenského
Federální shromáždění československé socialistické re-
publiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměst-
nanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., kterým se mění a do-
plňuje zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákoníku
práce č. 65/1965 Sb., zákona č. 67/1966 Sb., o změnách v ne-
mocenském pojištění a v nemocenské péči, zákona č. 88/1968 Sb.,
o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o
přídavcích na děti z nemocenského pojištěni, zákonného opatře-
ni předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb.,
o zvýšení mateřského příspěvku a o změnách v nemocenském za-
bezpečeni, a zákona č. 73/1982 Sb., o změnách zákona o so-
ciálním zabezpečení a předpisů o nemocenském pojištění, se
mění takto:
2
1. § 18 zní:
" § 18
(1) Výše nemocenského za pracovní den činí 90 % čisté
denní mzdy.
(2) Za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti
činí však výše nemocenského 70 % z čisté denní mzdy. Při
pracovní neschopnosti, která vznikla pracovním úrazem (ne-
mocí z povolání), nebo při karanténě náleží za první tři
pracovní dny nemocenské ve výši 90 % z čisté denní mzdy;
vláda Československé socialistické republiky může naříze-
ním stanovit, že nemocenské v této výši náleží za první
tři pracovní dny i v ostatních případech pracovní neschop-
nosti.
(3) Nemocenské činí nejméně 16 Kčs denně; jestliže by
však tato částka přesáhla 90 % pracovníkovy čisté denní
mzdy, činí nemocenské 90 % této mzdy. ".
2. § 51 odst. 1 písm. c) se vypouští.
3. § 61 odst. 2 se vypouští.
Čl. II
Zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních
rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve zněni
zákona č. 141/1965 Sb., o některých změnách v sociálním
zabezpečení družstevních rolníků, zákona č. 116/1967 Sb.,
o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení druž-
stevních rolníků, zákona č. 89/1968 Sb., kterým se mění
a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení družstevních rol-
níků a zákon o sociálním zabezpečeni, zákona č. 99/1972 Sb.,
o zvýšení přídavků na děti a výchovného, zákona č. 121/
1975 Sb., o sociálním zabezpečeni, a zákonného opatřeni
předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., o
zvýšení mateřského příspěvku a o změnách v nemocenském za-
bezpečeni, se mění takto:
1. § 10 zní:
§ 10
(1) Výše nemocenského za pracovní den činí 90 % prů-
měrné denní pracovní odměny.
(2) Za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti
činí však výše nemocenského 70 % z průměrné denní pracovní
odměny. Při pracovní neschopnosti, která vznikla pracovním
úrazem (nemoci z povoláni), nebo při karanténě náleží za
první tři pracovní dny nemocenské ve výši 90 % z průměrné
denní pracovní odměny; vláda československé socialistické
- 4 -
republiky může nařízením stanovit, že nemocenské v této
výši náleží za první tři pracovní dny i v ostatních pří-
padech pracovní neschopnosti,
(3) Nemocenské činí nejméně 16 Kčs denně; jestliže
by však tato částka přesáhla 90 % průměrné denní pracovní
odměny, činí nemocenské 90 % této odměny. "
2. § 14 odst. 2 se vypouští,
3. V § 118 odst. 1 se vypouštějí slova "a druhu".
Čl. III
(1) Nemocenské vyplácené ve výši stanovené podle do-
savadních předpisů se upraví podle čl. I č. 1 a čl. II č. 1
bez žádosti ode dne účinnosti tohoto zákona,
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně
i pro poskytováni podpory při ošetřování člena rodiny,
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1984.
- 5 -
Důvodová zpráva
Významnou součásti sociálních jistot pracujících je
zabezpečení v nemoci. Zabezpečení v nemoci má bezprostřední
vliv na životni úroveň pracujících a jejich rodin v době
pracovní neschopnosti, kdy pracující nemají příjem z pracovní
činnosti. Vytvářejí se jím podmínky k tomu, aby se pracující
co nejdříve plně vyléčili a mohli tak po návratu do pracovní-
ho procesu opět trvale pracovat s plnou výkonností jako dříve,
Tím má zabezpečení v nemoci aktivní úlohu i v procesu repro-
dukce pracovních sil a bezprostřední vliv na vývoj společen-
ské produktivity práce.
XVI. sjezd KSČ, který schválil ucelený program dalšího
politického a sociálně ekonomického rozvoje naší společnosti,
uložil v oblasti životni úrovně obyvatelstva plně zajišťovat
systém sociálního zabezpečení a podle ekonomických možností
jej dále zdokonalovat. Některé problémy v systému sociálního
zabezpečení se týkají zabezpečení v nemoci mladších pracují-
cích, u nichž dosavadní právní úprava obsahuje některá usta-
novení omezující výši nemocenského v době pracovní neschop-
nosti. Jedná se zejména o stanovení nemocenského odstupňova-
nými procentními sazbami. Tato úprava je v současné době vý-
vojem již překonána a Je proto možné přistoupit k jejímu zru-
šení. Tím dojde k zlepšení hmotného zabezpečení pracujících
a jejich rodin v době pracovní neschopností a k dalšímu zdo-
konalení systému zabezpečení v nemoci.
Platná právní úprava výše nemocenského Je zakotvena v
zákoně o nemocenském pojištění zaměstnanců a v zákoně o za-
bezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky
a dítěte.
- 6 -
Podle dosavadní právní úpravy se výše nemocenského
stanoví z přijmu pracovníka procentní sazbou, která Je zá-
vislá na délce doby zaměstnáni. Výše nemocenského Je odstup-
ňována podle délky doby zaměstnáni v pásmech do 1 roku, nad
l rok do 5 let, nad 5 let do 10 let a nad 10 let.
Procentní sazby v současné době způsobuji, že mladší
pracující, kteří vzhledem ke svému věku nemohli získat delší
dobu zaměstnáni, pobírají po dobu pracovní neschopnosti ne-
mocenské v nižších částkách než ostatní pracující. Přitom
Jde o kategorii pracujících s nižšími příjmy a zpravidla i
s nezaopatřenými dětmi.
Původní úprava procentních sazeb z roku 1956 měla pů-
sobit především Jako stabilizační faktor a zvýhodňovat pra-
cující, kteří pracovali delší dobu v Jedné organizaci, neboť
Jako doba zaměstnáni pro účely nemocenského se hodnotila Jen
doba nepřerušeného zaměstnáni v Jedné organizaci. Protože
na základě novely zákona č. 54/1959 Sb. (zákon č. 87/1968 Sb. )
a novely zákona č. 103/1964 Sb. (zákon č. 89/1968 Sb. ) se
hodnotí pro účely nemocenského všechna zaměstnáni (podmínka
nepřerušeného zaměstnáni v Jedné organizaci byla zrušena)
a protože od roku 1980 se za dobu zaměstnáni považuje i doba
studia na středních školách, nemá v současné době úprava výše
nemocenského v procentních sazbách vliv na vývoj zaměstnanosti,
což bylo původním záměrem této úpravy. Není proto Již nutné
nadále zachovávat odstupňováni sazeb výše nemocenského podle
délky doby zaměstnáni.
- 7 -
Obdobně jako nemocenské se stanoví i podpora při oše-
třování člena rodiny. Tato dávka se poskytuje při ošetřováni
nemocného dítěte, při péči o dítě mladší 10 let, která ne-
může být současně zajištěna jinak, a při ošetřováni jiného
onemocnělého člena rodiny, jestliže to jeho zdravotní stav
nezbytně vyžaduje. Podpora při ošetřováni člena rodiny se
poskytuje po dobu 3 pracovních dnů a její výplatu lze dobro-
volně prodloužit o další 3 pracovní dny (u osamělých praco-
vníků o 9); její výše se stanoví obdobně jako nemocenské.
Proto úprava sazeb se bude týkat i této dávky, kterou vy-
užívají především mladé rodiny při péči o častěji nemocné
malé děti.
V návaznosti na změny ustanovení zákona o nemocenském
pojištění zaměstnanců a zákona o zabezpečení družstevních
rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte budou rovněž
provedeny potřebné změny prováděcích předpisů (jedná se o
vyhlášku federálního ministerstva práce a sociálních věci
č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení druž-
stevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte,
vyhlášku Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytováni
peněžitých dávek v nemocenském pojištěni, a vyhlášku Ústřed-
ní rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění ně-
kterých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojiš-
tění občanům ve zvláštních případech).
Účinnost navrhovaného opatření se stanoví dnem 1. led-
na 1984. V případě, že pracující pobírají po tomto datu dávku,
která byla přiznána před 1. lednem 1984, upraví se výše dávky
podle nových předpisů bez žádosti.
- 8 -
Finanční dopad
Navrhovaná úprava si vyžádá celkového nákladu 78 mil. Kčs
ročně. Z toho náklady na nemocenské budou činit 64 mil. Kčs
(46, 7 mil. Kčs v ČSR a 17, 3 mil. Kčs v SSR) a na podporu při
ošetřováni člena rodiny 14 mil. Kčs (9, 5 mil. Kčs v ČSR a
4, 5 mil. Kčs v SSR). Náklady na navrhovanou úpravu budou kryty
v rámci celkové částky vyčleněné na tyto účely ze státního roz-
počtu. Návrh nebude mít dopad na pracovní sily. Z hlediska
administrativní náročnosti dojde ke zjednodušení administra-
tivních práci v organizacích, neboť vlivem sjednocení sazeb
nebude potřebné pro účely nemocenského evidovat celkovou dobu
zaměstnání a bude jednodušší výpočet dávek.
V Praze dne 17. listopadu 1983
Ministr práce a sociálních věci
