FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNI ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1983
IV. volební období
103
Vládní návrh.
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Českoslo-
venské socialistické republiky k souhlasu Úmluva
o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hra-
nice států, sjednaná v Ženevě 13. listopadu 1979
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé
socialistické republiky souhlasí s Úmluvou
o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím
hranice států, sjednanou v Ženevě 13. listo-
padu 1979.
Důvodová zpráva
Z iniciativy SSSR a dalších států socialistického společen-
ství svolat tři kongresy k řešení nejpalčivějších problémů států
evropského regionu (energetika, doprava, životní prostředí),
uskutečnil se v Ženevě, v listopadu 1979 zatím jediný, nazvaný
Schůzka na vysoké úrovni o životním prostředí. Na této schůzce
řada mezinárodně-politických aktivit vyvrcholila m. j. přijetím
a podepsáním Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejí-
cím hranice států. Mezi jejími signatáři byla i Československá
socialistická republika.
Tato úmluva je prvním mnohostranným smluvním dokumentem,
který v intencích kapitoly 5, oddíl - životní prostředí Závěreč-
ného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě vytváří
základ pro podporu vztahů a rozvoj spolupráce v oblasti ochrany
prostředí a jeho významné složky - ovzduší. Vyjadřuje ve smyslu
21. zásady Deklarace Konference OSN o životním prostředí i společ-
né přesvědčení, že "státy mají v souladu s Chartou OSN a se zása-
dami mezinárodního práva svrchované právo využívat své vlastní
zdroje a též i odpovědnost zajistit, aby činnost v rámci jejich
pravomoci nebo kontroly nepoškodila životní prostředí jiných stá-
tů nebo oblastí za hranicemi jejich národní pravomoci".
Úmluva stanoví postup při omezování přenosů škodlivin a ří-
zení kvality ovzduší, naznačuje obsah a formy výzkumu a vývoje,
způsob výměny informací a určuje, jak přistupovat k realizaci
a naplňování Kooperativního programu monitorování a vyhodnocování
dálkového šíření látek znečišťujících ovzduší v Evropě.
Hlavní záměr úmluvy je vyjádřen v kapitolách - základní zá-
sady a řízení kvality ovzduší, v nichž se říká, že smluvní strany
budou "usilovat o omezování a pokud možno snižovat a předcházet
znečišťování ovzduší". Povinnost "usilovat o omezování a snižová-
ní" emisí není chápána k určitému výchozímu stavu množství emisí,
ale tak, že "úsilí" je vztahováno na předpokládaný nárůst, tedy
dovoluje se i možný vzestup, avšak nikoli v takových objemech,
které byly uvažovány před podpisem úmluvy.
- 2 -
Povinnosti vyplývající z těchto zásadních ustanovení úmluvy
nejsou tedy takové, aby vedly k nutnosti okamžitě měnit primární
energetické zdroje, nebo vzhledem ke stoupajícím objemům spotřeby
paliva a zvyšujícímu se procentu síry zvláště u fosilních tuhých
paliv provádět vysoce nákladné investice na zachytávání škodlivých
úletů do ovzduší, zejména kysličníku siřičitého. Jde hlavně o vy-
tváření podmínek a zabezpečení takového rozvoje, v němž by nedo-
cházelo ke zhoršování kvality ovzduší.
V této části úmluvy je dále stanoveno, že smluvní strany bu-
dou prostřednictvím výměny informací, konzultací, výzkumu a moni-
torování provádět bez zbytečných průtahů politiku a strategii,
která bude sloužit jako prostředek boje proti vypouštění látek
znečišťujících ovzduší, přičemž bude bráno v úvahu úsilí, které
bylo již vykonáno na národní nebo mezinárodní úrovni. Smluvní stra-
ny mají "přezkoumat své opatření, vědeckou činnost a technická
opatření, zaměřená na boj v nejvyšší možné míře proti vypouštění
látek znečišťujících ovzduší, které mohou mít nepříznivé účinky".
Ha základě tohoto ustanovení bude možno vzájemně vyžadovat infor-
mace, jaká opatření byla nebo budou provedena a budou na žádost
prováděny konzultace mezi postiženými a státy nebo státem, které
znečištění zavinily.
Kapitola o řízení kvality ovzduší vychází z ustanovení článků
základních zásad úmluvy a výslovně uvádí, že "smluvní strana se
zavazuje přijmout nejlepší opatření a strategii, včetně systému
řízení kvality ovzduší". Závazek přijmout nejlepší strategii se
zde váže na využití nejlepší techniky, která je ekonomicky dostup-
ná, nízkoodpadové a bezodpadové technologie.
V kapitole výzkum a vývoj jsou určeny hlavní oblasti předpo-
kládané spolupráce, přičemž rozsah je vymezen tak, že strany
"v souladu se svými potřebami, budou iniciovat a spolupracovat
při řízení výzkumu a vývoje".
- 3 -
Výměna informací bude prováděna v rámci Výkonného orgánu
pro plnění úmluvy a dvoustranně, pokud to bude vyžadovat společný
záujem zmluvních stran. V úmluvě je zakotvena i nutnost, aby smluv-
ní strany se zúčastnily realizace již existujícího Kooperativního
programu monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek zne-
čisťujících ovzduší v Evropě (EMEP).
K hodnocení realizace úmluvy a k vytváření organizačně-
administrativních podmínek se v rámci výboru Evropská hospodářské
komise OSN - Starší vládní poradci pro životní prostředí - zřizuje
Výkonný orgán.
Kromě zcela konkrétních závazků v kapitolách výzkum a vývoj
a informace jsou všechny povinnosti vyplývající smluvním stranám
z úmluvy formulovány obecně, bez určení časového plnění a neobsa-
hují žádná ustanovení o náhradě škody v důsledku dálkového přenosu
škodlivin v ovzduší.
Hlavní cíle úmluvy zabránit narůstajícímu znečišťování ovzdu-
ší, které může způsobit nevratné klimatické a jiné změny, s dosud
neodhadnutelnými zpětnými vazbami na národní hospodářství států,
jsou i cíli čs. státní vědeckotechnické politiky v péči o životní
prostředí. V ČSSR byla na tomto úseku přijata celá řada opatření,
jak přímých (kupř. postupné přecházení na jadernou energetiku,
modernizace topenišť, homogenizace aj. ), tak i nepřímých (teplo-
fikace sídelních útvarů z centrálních zdrojů, racionalizace spotře-
by paliv a energie, využívání nekonvenčních zdrojů energie a další).
Dálkové znečišťování ovzduší přecházející hranice států,
kterým se úmluva výlučně zabývá, je způsobováno především zdroji
elektrárenských, plynárenských a teplárenských velkoprovozů. Právě
těmto zdrojům je věnována zvýšená pozornost a pro nezvyšování
(případně postupné snižování) emisí jsou vyčleňovány stále větší
vědeckovýzkumné a výrobní kapacity.
- 4 -
Ve vědeckotechnickém rozvoji se realizuje řada státních vý-
zkumných úkolů zaměřených na omezování emisí ze zdrojů, sledová-
ni vývoje znečišťujících látek v ovzduší a vyhodnocování jejich
dopadů. Tyto programy jsou rozšiřovány o další výzkumné směry
(vývoj fluidních kotlů) a souběžně jsou sledovány a zařazovány
do výzkumu další technologie odsiřování spalin, jako tlakové zply-
ňování, které v zásadě umožňuje již při vlastním procesu spalování
vyloučit sirné sloučeniny a dále je zpracovat. Výzkum a vývoj je
prováděn v široké mezinárodní spolupráci zejména s členskými stá-
ty RVHP. V rámci dvoustranné dohody se SSSR se započala výstavba
zkušebně - provozní jednotky odsiřování, spalin magnesitovou metodou
u bloku 200 MW a podle získaných výsledků bude přikročeno k apli-
kaci na další bloky. Uvažuje se s realizací dalších technologií,
při kterých odsiřováni spalin s vysokou účinností umožňuje získá-
vat další důležité suroviny jako magnezit apod. Ve vědeckotech-
nickém rozvoji je připraven vývoj nového typu generátoru, zply-
ňující prachové uhlí ve speciálním loži, umožňujícím zabránit
úniku škodlivých exhalátů do ovzduší, další moderní způsoby zply-
ňování, tzv. paroplynový cyklus apod. Pokračují výzkumy vysoce
účinného unifikovaného elektrofiltru a vývoj různých druhů fil-
tračních technologií k zachytávání úletů pevných částic.
Kromě těchto programů se realizují státní programy, nebo
operativní činnost v oblasti sledování znečišťujících látek v
ovzduší, kontroly zdrojů a emisí a tyto informace zejména o me-
teorologických údajích a sumárních hodnotách emisí se již posky-
tuji prostřednictvím meteorologických služeb. Stejně tak se čs.
strana aktivně zapojila do řady činností - kooperativního pro-
gramu monitorování EMEP.
Cílový stav sledovaný úmluvou je dlouhodobý a je v záj-
mu ČSSR nejen z hlediska mezinárodního, ale i vnitřních po-
třeb a požadavků na zachování kvality ovzduší se také účinně
podílet na společném řešení globálních problémů ochrany ovzdu-
ší v Evropě.
- 5 -
Vzhledem k tomu, že v ČSSR byla na tomto úseku přijata
řada opatření a s dalšími se uvažuje v národohospodářských
plánech, Jsou úkoly vyplývající z úmluvy pro čs. stranu splni-
telné.
Úmluva vstoupila dnem 16. 3. 1983 v platnost a Je žádoucí
vyslovit souhlas s Jejím schválením, aby i ČSSR se mohla připo-
jit k aktivitám ostatních států evropského regionu, které Již
úmluvu ratifikovaly. Tato úmluva nebude vyžadovat změn čs.
právního řádu.
Protože Jde o významnou mezinárodní smlouvu politické po-
vahy, předkládá se v souladu s čl. 36 odst. 3 ústavního zákona
5. 143/1968 Sb., o československé federaci, před ratifikací pre-
zidentem ČSSR Federálnímu shromáždění k vyslovení souhlasu.
V Praze dne 7. července 1983
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
Úmluva
o dálkovém znečisťování ovzduší přecházejícím hranice států
Smluvní strany této úmluvy,
rozhodnuty podporovat vztahy a spolupráci v oblasti ochra-
ny životního prostředí,
vědomy si významu činnosti Evropské hospodářské komise
OSN při upevňování takových vztahů a spolupráce, zvláště v ob-
lasti znečišťování ovzduší, včetně dálkového přenosu látek
znečišťujících ovzduší,
uznávajíce příspěvek Evropské hospodářské komise OSN
k mnohostranné realizaci příslušných ustanovení Závěrečného
aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě,
přihlížejíce k části kapitoly o životním prostředí Závě-
rečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
vyzývající ke spolupráci při sledování znečišťování ovzduší
a jeho účinků, včetně dálkového přenosu látek znečišťujících
ovzduší a k rozpracování prostřednictvím mezinárodní spolupráce
rozsáhlého programu monitorování a vyhodnocování dálkového
přenosu látek znečišťujících ovzduší, počínaje kysličníkem
siřičitým a s možným rozšířením na jiné znečišťující látky,
berouce v úvahu příslušná ustanovení deklarace konference
OSN o životním prostředí a zvláště 21. zásadu, která vyjadřuje
společné přesvědčení, že státy nají v souladu s Chartou OSN
a se zásadami mezinárodního práva svrchované právo využívat
své Vlastní zdroje v souladu s vlastní politikou životního
- 2 -
prostředí a odpovědnost zajistit, aby činnost v rámci jejich
pravomoci nebo kontroly nepoškodila životní prostředí jiných
států nebo oblasti za hranicemi jejich národní pravomoci,
uznávajíce existenci možných krátkodobých a dlouhodobých
nepříznivých účinků látek znečišťujících ovzduší, včetně zne-
čišťování ovzduší přecházejícího hranice států,
znepokojeny, že předpovídané zvýšení úrovně vypouštění
znečišťujících látek v regionu může zesílit takové nepříznivé
účinky,
uznávajíce potřebu studovat důsledky dálkového přenosu
látek znečišťujících ovzduší a nutnost hledat řešení poznaných
problémů,
potvrzujíce svou ochotu posilovat aktivní mezinárodní
spolupráci při rozvoji vhodných národních opatření a koordi-
novat státní akce v boji proti znečišťování ovzduší, včetně
dálkového znečišťování ovzduší přecházejícího hranice států
prostřednictvím informací, konzultací, výzkumu a monitorování,
se dohodly na následujícím:
DEFINICE
Článek 1
Pro účely této úmluvy:
(a) "znečišťování ovzduší" znamená vnášení člověkem, ať přímo
či nepřímo, látek nebo energie do ovzduší, které mají zhoubné
účinky takového rázu, že ohrožují zdraví lidí, poškozují živé
- 3 -
zdroje a ekosystémy a hmotný majetek, jakož i narušují a zasa-
hují do rekreační stránky a jiného oprávněného využívání život-
ního prostředí a "látky znečišťující ovzduší" budou interpreto-
vány obdobně;
(b) "dálkové znečisťování životního prostředí procházející
hranice států" znamená znečišťování ovzduší, jehož fyzický
původ je úplně nebo čas točně na uzemí v národní pravomoci jed-
noho státu a jež má záporné účinky na uzemí pod pravomocí jiného
státu v takové vzdálenosti, že není obecně možné rozlišit podíl
jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů emisí.
ZÁKLADNÍ ZÁSADY
Článek 2
Smluvní strany, berouce řádně v úvahu u s tím spojené
skutečnosti a problémy, jsou- rozhodnuty chránit člověka a jeho
životní prostředí před znečištováním ovzduší a budou usilovat
o omezování a pokud možno postupně snižovat a předcházet zne-
čištování ovzduší, včetně dálkového znečišťování ovzduší pře-
cházejícího hranice států.
Článek 3
Smluvní strany v rámci této úmluvy budou prostřednictvím
výměny informací, konzultací, výzkumu a monitorováni provádět
bez zbytečných průtahů politiku a strategii, jež bude sloužit
jako prostředek boje proti vypouštění látek znečišťujících ovzduší,
berouce přitom v úvahu úsilí, které již bylo vykonáno na národní
a mezinárodní úrovni.
- 4 -
Článek 4
Smluvní strany si budou vyměňovat informace u prozkoumají
svá opatření, vědeckou činnost a technická opatření, zaměřená
na boj v nejvyšší nožné míře proti vypouštění látek znečišťují-
cích ovzduší, který, mohou mít nepříznivé účinky, čímž přispějí
ke snížení znečišťování ovzduší včetně dálkového znečišťování
ovzduší přecházejícího hranice států.
Článek 5
Na žádost budou v počátečním stádiu prováděny konzultace
mezi smluvními stranami, které na jedné straně jsou skutečno
postiženy, anebo vystaveny značnému nebezpečí dálkového zne-
čisťování ovzduší přecházejícího hranice států a smluvními.
stranami na straně druhé, u kterých a v rámci jejich pravomoci
dochází, nebo by mohlo dojít k značnému přispívání k dálkovému
znečišťování ovzduší přecházejícímu hranice států v souvislosti
s činností prováděnou nebo zamýšlenou těmito stranami.
ŘÍZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ
Článek 6
Berouce v úvahu články 2 až 5, probíhající výzkum, výměnu
informací a monitorování a jeho výsledky, náklady a efektivitu
místních a jiných nápravných opatření a za ucelen boje proti
znečišťování ovzduší, zvláště znečišťování vznikající v nových
nebo přebudovaných zářízeních, každá smluvní strana se zavazuje
příjmout nejlepší opatření a strategii, včetně systému řízení
kvality ovzduší a jako jejich součást kontrolní opatření
- 5 -
v souladu s vyváženým rozvojem, zvláště s využitím nejlepší
techniky, která je ekonomicky dostupná a nízkoodpadové a bez-
odpadové technologie.
VÝZKUM A VÝVOJ
Článek 7
Smluvní strany, v souladu se svými potřebami, budou
iniciovat a spolupracovat při řízení výzkumu a vývoje:
(a) existujících a navrhovaných technologií na snížení emisí
sloučenin síry a jiných hlavních látek znečišťujících ovzduší
se zřetelem na technickou a ekonomickou proveditelnost, jakož
i důsledky pro životní prostředí;
(b) přístrojového zařízení a jiných technik pro monitorování
a měření emisí a okolních koncentrací látek znečišťujících
ovzduší;
(c) zdokonalených modelů pro lepší pochopení dálkového přenosu
látek znečišťujících ovzduší přecházejících za hranice států;
(d) účinků sloučenin síry a jiných hlavních látek znečišťují-
cích ovzduší na lidské zdraví a životní prostředí, včetně ze-
mědělství, lesnictví, materiálů, vodních a jiných přírodních
ekosystémů a dohlednosti s cílem vytvořit vědecký podklad
pro vztah - dávka/účinek - zaměřený na ochranu prostředí;
(e) vyhodnocování alternativních opatření pro dosažení cílů
v otázkách prostředí z hlediska hospodářského, sociálního
a životního prostředí, včetně snížení dálkového znečištění
ovzduší přecházejícího hranice států;
- 6 -
(f) vypracování vzdělávacích a výcvikových programů, týkají-
cích se aspektů znečišťování životního prostředí sloučeninami
síry a jinými hlavními látkami znečišťujícími ovzduší.
VÝMĚNA INFORMACÍ
Článek 8
Smluvní strany v rámci Výkonného orgánu podle článku 10
a dvoustranně si budou v jejich společnou zájmu vyměňovat
dostupné informace o:
(a) údajích o emisích v dohodnutých termínech, dohodnutých
látek znečišťujících ovzduší, počínaje kysličníkem siřičitým,
pocházejících z jednotek sítě dohodnuto velikosti, nebo o to-
cích dohodnutých látek znečišťujících ovzduší počínaje kyslič-
níkem siřičitým, přecházejících státní hranice v dohodnutých
úsecích a v dohodnutých termínech;
(b) hlavních změnách ve státní politice a ve všeobecném prů-
myslovém rozvoji a o jejich potenciálních důsledcích, které
by pravděpodobně způsobily značné změny v dálkovém znečišťování
ovzduší přecházejícím hranice států;
(c) sledování technologií na snížení znečišťování ovzduší, týka-
jící se dálkového znečišťování ovzduší přecházejícího hranice
států;
(d) plánovaných nákladech na regulaci emisí sloučenin síry
a ostatních látek znečišťujících ovzduší v státním měřítku;
(e) meteorologických a fyzikálně - chemických údajích, týkajících
se procesů v průběhu přenosu škodlivin;
- 7 -
(f) fyzikálně-chemických a biologických údajích, týkajících
se účinků dálkového znečišťováni ovzduší přecházejícího hranice
států a o rozsahu škod x/, který podle těchto údajů může být
připsán dálkovému znečisťování ovzduší přecházejícímu hranice
států;
(g) národních, subregionálních a regionálních opatřeních a stra-
tegiích na kontrolu a omezování sloučenin síry a jiných hlavních
látek znečišťujících ovzduší.
REALIZACE A DALŠÍ ROZVOJ KOOPERATIVNÍHO PROGRAMU
MONITOROVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ DÁLKOVÉHO ŠÍŘENÍ
LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ V EVROPĚ
Článek 9
Smluvní strany zdůrazňují potřebu realizace existujícího
"Kooperativního programu monitorování a vyhodnocování dálkového
přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě" (dále jen EMEP)
a se zřetelem na další rozvoj tohoto programu, souhlasí
zdůraznit:
(a), že je žádoucí, aby se smluvní strany zapojily a plně reali-
zovaly "Kooperativní program monitorování (EMEP)", který je
v první fázi založen na monitorování kysličníku siřičitého
a blízkých látek;
(b) potřebu využívat srovnatelných nebo standartizovaných postupů
pro monitorování, kdekoli je to možné;
(c) že je žádoucí založit program monitorování na systému jak
státních, tak i mezinárodních programů. Zřizování monitorovacích
Tato úmluva neobsahuje pravidla o odpovědnosti státu za způ-
sobenou škodu.
- 8 -
stanic a shromažďování údajů bude prováděno v rámci státní
pravomoci země, ve které budou monitorovací stanice umístěny;
(d) že je žádoucí zřídit rámec pro koordinovaný program moni-
torování životního prostředí založený a beroucí v úvahu sou-
časné a budoucí státní, subregionální a regionální i jiné
mezinárodní programy;
(e) potřebu vyměňovat si v dohodnutých obdobích údaje o emisích
dohodnutých látek znečišťujících ovzduší, počínaje kysličníkem
siřičitým, pocházejících z jednotek sítě dohodnutých velikostí,
nebo o tocích dohádnutých látek znečišťujících ovzduší, počí-
naje kysličníkem siřičitým, přes hranice států v úsecích dohod-
nuté délky a v dohodnutých obdobích. Metoda včetně modelu,
používaná pro určení toků látek znečišťujících ovzduší a stejně
tak metoda, včetně modelu, užitá ke stanovení přenosu látek
znečišťujících ovzduší, založená na emisních údajích z jednotek
sítě, bude dána k dispozici a pravidelně prověřována za účelem
zlepšení metod a modelů;
(f) jejich ochotu pokračovat ve výměně a pravidelné aktualizaci
státních údajů o celkovém vypouštění dohodnutých látek znečiš-
tujících ovzduší počínaje kysličníkem siřičitým;
(g) potřebu poskytovat meteorologické a fyzikálně-chemické
údaje vážící se k procesům, které probíhají během přenosů;
(h) potřebu monitorovat chemické složky v jiném prostředí jako
je voda, půda a vegetace, stejně tak jako podobný program moni-
torování na zaznamenávání účinku na zdraví a životní prostředí;
(i) že je žádoucí rozšířit státní sítě EMEP a učinit je ope-
rativní pro účely řízení a dohledu. "
- 9 -
VÝKONNÝ ORGÁN
Článek 10
1. Představitele smluvních stran vytvoří, v rámci Starších
vládních poradců EHK pro životní prostředí, Výkonný orgán
toto úmluvy a budou se v této funkci scházet nejméně jednou
za rok.
2. Výkonný orgán bude:
(a) hodnotit realizaci toto úmluvy;
(b) vytvářet podle potřeby pracovní skupiny pro posuzování
otázek týkajících se plnění a rozvoje této úmluvy,
které budou za tímto účelem připravovat příslušné
studie a jinou dokumentaci a předkládat doporučení
Výkonnému orgánu k posouzení;
(c) plnit jakékoli jiné funkce, které mohou být vhodné
podle ustanovení teto úmluvy,
3. Výkonný orgán bude využívat Řídícího výboru pro EMEP jako
integrální součásti vykonávání této úmluvy; zvláště pak
s ohledem na shromažďování údajů o vědecké spolupráci.
4. Při výkonu svých funkcí bude Výkonný orgán, uzná-li to
za vhodné, rovněž využívat informací jiných příslušných
mezinárodních organizací.
SEKRETARIÁT
Článek 11
Výkonný tajemník Evropské hospodářské komise OSN bude
pro Výkonný orgán vykonávat následující sekretariátní funkce:
- 10 -
(a) svolávat a připravovat schůze Výkonného orgánu;
(b) prodávat smluvním stranám zprávy a jiné informace, obdržené
v souladu s ustanoveními této úmluvy;
(c) vykonávat funkce. stanovené Výkonným orgánem.
DODATKY K ÚMLUVĚ
Článek 12
1. Kterákoliv smluvní strana může navrhovat dodatky k této
úmluvě.
2. Text navrhovaných dodatků bude postoupen písemně Výkonnému
tajemníkovi Evropské hospodářské komise OSN, který je předá
všem smluvním stranám. Výkonný orgán prodiskutuje navržené
dodatky na příští výroční schůzce za podmínky, že tyto návrhy
byly rozeslány Výkonným tajemníkem Evropské hospodářské. komise
OSN všem smluvním stranám nejpozději devadesát dní předem.
3. Dodatek k této úmluvě bude přijímán konsensem představitelů
smluvních stran a vstoupí v platnost pro smluvní strany, které
jej schválily, devadesátého dne po datu, kdy dvě třetiny smluv-
ních stran uložily své listiny o přijetí u depozitáře. Poté
dodatek vstoupí v platnost pro jakoukoli smluvní stranu de-
vadesátého dne po datu, kdy tato smluvní strana uloží svoji
listinu o přijetí dodatku.
- 11 -
ŘEŠENÍ SPORŮ
Článek 13
Jestliže vznikne spor mezi dvěma nebo více smluvními
stranami této úmluvy, pokud jde o její výklad nebo provádění,
budou tyto hledat řešení jednáním nebo jakýmkoli jiným způsobem
řešení sporů, který je přijatelný pro strany ve sporu.
PODPIS
Článek 14
1. Tato úmluva bude otevřena k podpisu v úřadovně Organizace
spojených národů v Ženevě od 13. do 16. listopadu 1979 při °
příležitosti Schůzky na vysoké úrovni o ochraně životního
prostředí v rámci Evropské hospodářské komise členskými státy
Evropské hospodářské komise a státy majícími konzultativní
statut v Evropské hospodářské komisi podle článku 8 resoluce
Hospodářské a sociální rady OSN 36 (IV) z 28. března 1947
a regionálními hospodářskými integračními organizacemi, se-
stávajícími se ze svrchovaných členských států Evropské hospo-
dářské komise, které jsou kompetentní pro jednání, uzavírání
a aplikaci mezinárodních dohod ve věcech, upravovaných touto
úmluvou.
2. V rámci své kompetence budou takovéto regionální hospodář-
ské integrační organizace svým jménem vykonávat práva a plnit
povinnosti, které tato úmluva připisuje jejich členským stá-
tům. V takových případech nebudou členské státy těchto orga-
nizací oprávněny vykonávat takováto práva individuálně.
- 12 -
RATIFIKACE, PŘIJETÍ, SCHVÁLENÍ A PŘÍSTUP
Článek 15
1. Tato úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení.
2. Tato úmluva bude otevřena k přístupu počínaje l7. listo-
padem 1979 státům a organizacím uvedeným v článku l4, odsta-
vec 1.
3. Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístup
budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených
národů, který bude vykonávat funkci depozitáře.
VSTUP V PLATNOST
Článek 16
1. Tato úmluva vstoupí v platnost devadesátého dne po datu
uložení dvacáté čtvrté listiny o ratifikaci, přijetí, schvá-
lení nebo přistoupení.
2. Pro každou smluvní stranu, která ratifikuje, přijme nebo
schválí tuto úmluvu či přistoupí k ní po uložení dvacáté
čtvrté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo při-
stoupení, vstoupí úmluva v platnost devadesátého dne po datu,
co tato smluvní strana uložila svoji listinu o ratifikaci,
přijetí, schválení nebo přistoupení.
- 13 -
ODSTOUPENÍ
Článek 17
Kdykoliv po uplynutí pěti let od data vstupu v platnost
této úmluvy pro smluvní stranu, může tato smluvní strana pí-
semně oznámit depozitáři odstoupení od úmluvy. Každé takové
odstoupení nabude platnosti devadesátého dne po datu jeho
obdržení depozitářem.
PLATNOST TEXTU
Článek 18
Originál této úmluvy, jehož anglické, francouzské a ruské
znění má stejnou platnost, bude uložen u generálního tajem-
níka Organizace spojených národů.
Na důkaz toho níže podepsaní, pro tento účel řádně
zmocnění, podepsali tuto úmluvu.
Dáno v Ženevě, dne 13. listopadu roku tisícího devítistého
sedmdesátého devátého.